Nikola Včelíková Příjemně strávit dovolenou jde i v mnoha částech České republiky. I já jsem se letos přesvědčil, že jsou zde místa, o kterých jsem neměl tušení a dokážou mile překvapit. Nejen památkami, ale také krásnou přírodou. Dokonalou oblastí pro sportovní aktivity, odpočinek a poznávání památek jsou Beskydy a jejich okolí.
Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm
První den naší dovolené jsme se rozhodli strávit poměrně klidně, vzhledem k tomu, že s námi byly i menší děti. Vydali jsme se proto do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází krásný skanzen lidové architektury. Zajímavostí je, že Valašské muzeum v přírodě, patří k nejstarším ve střední Evropě. Založeno bylo kolem roku 1925, když se ve městě konal Valašský folklórní festival, na popud bratří Jaroňků. Během dalších let se areál muzea postupně rozrůstal a přibývaly další stavby lidové architektury.
Po zaplacení vstupného a vyřádění dětí na kolotočích a jiných atrakcí jsme se vydali na skutečnou prohlídku. První částí skanzenu jsme se procházeli zcela sami, bez průvodců, pouze v některých objektech na nás čekali zaměstnanci v dobových kostýmech, kteří byli na požádání ochotni poskytnout potřebné informace. Vše důležité jsme se samozřejmě dozvěděli také z velkého množství informačních tabulí. Z několika opravdu skvostných staveb nás zaujal především kostel sv. Anny z Větřkovic, jenž byl postaven mezi léty 1939 až 1941. Pozoruhodný byl také malý hřbitov rozprostírající se kolem kostela. Zdejší malé hrobečky, vzpomínají na významné rodáky okolního kraje. Nejedná se ovšem o pravé hroby, pouze o jakési památníky, které mají připomínat významné osobnosti. Najdete tu například jméno slavného Emila Zátopka, jehož rodištěm byla nedaleká Kopřivnice.
Přibližně po hodině proplétání se mezi historickými stavbami jsme se vydali do další části muzea – Mlýnské doliny. Ta představuje „průmyslovou“ část skanzenu. Tentokrát jsme byli již od počátku doprovázeni průvodcem, jenž nám poskytl informace o jednotlivých funkčních stavbách. Již podle názvu je patrné, že se jednalo o mlýn, dále hamr, pilu či lisovnu oleje. Unikátní je, že většina nářadí ve stavbách je dodnes zcela funkční a tak se tu dočkáte i názorné ukázky.
Po příjemně stráveném dopoledni, jsme si dali pozdní oběd. Pochutnali jsme si tak na pravé valašské kyselici a haluškách. Svůj výlet do Rožnova pod Radhoštěm jsme nakonec zakončili v místním aquaparku, což ocenili především děti.
Na kolech na Pusteny
Následující dny jsme se rozhodli zasvětit sportu. Přesněji řečeno cyklistice, jelikož místní kopce jsou na kolo doslova ideální. Na poprvé jsme se pustili do výšlapu na Pustevny. Pravdou je, že nás lehce zmohl, ale měli jsme dobrý pocit, že jsme nedali přednost cyklobusu. Zastávka na vrcholu Pousteven sloužila tedy k odpočinku, občerstvení, ale také prohlídce zdejších staveb. Ty jsou ostatně také součástí Valašského muzea v přírodě.
Na konci 19. století proudili na Pustevny a nedaleký Radhošť davy turistů, a proto zde byly budovy, jež sloužily pro přenocování a občerstvení poutníků. V roce 1899 byly přistavěny další, jelikož kapacita stávajících byla malá. Projektu se chopil architekt Dušan Jurikovič, jenž vtiskl stavbám nenapodobitelný rukopis. Součástí areálu je i malá dřevěná zvonička, která je dílem téhož architekta.
Po kratší přestávce jsme pokračovali v naší jízdě dál, tentokrát přes hřeben na Radhošť. Po příjezdu nás však čekalo nemilé překvapení. Bájná socha Radegasta, jenž na fotkách a pohlednicích vypadala velkolepě, byla neuvěřitelně malá. Tudíž jsme si jen smutně pořídili fotky a naše kroky následovali k mnohem hezčí kapli sv. Cyrila a Metoděje. Postavena byla v roce 1898 a v nedávné minulosti byla restaurována do dnešní podoby. Obložena je dřevem, ovšem její vnitřek je kamenný. Kámen však těžko odolával nepříznivým podmínkám, a proto bylo nutné jej pokrýt dřevem.
Výlet po Beskydských kopcích by byl úžasným zážitkem, nebýt tak velkého množství turistů, jenž obklopovali každou stavbu a památku.
Muzeum Tatry
V posledních dnech naší dovolené jsme absolvovali tak trochu pánský výlet. Cílem bylo muzeum Tatry v Kopřivnici. Muzeum vzniklo v roce 1947 z původně soukromé sbírky jednoho z místních obyvatel. Postupně se začalo rozrůstat až do dnešní podoby a zrodila se tak unikátní sbírka. Desítky, nejen osobních, automobilů potěší snad každého muže. Navíc se zde ukrývá velké množství dalších pokladů souvisejících s automobilovým průmyslem. Součástí Kopřivnice je také muzeum fojtství, jenž nabízí ukázku života lidí z dob minulých. Na návštěvu tohoto areálu nám ovšem již nezbyl čas.
Týden v českých krajích jsme si výborně užili. Zasportovali jsme si a také poznali nová místa, která nám doposud unikala. Jelikož jsme nestihli navštívit všechno, co nám tento valašský kraj nabízí, určitě se na toto místo ještě vrátíme. Výhodu je, že „na své“ si tu přijdou i děti.
Příjemně strávit dovolenou jde i v mnoha částech České republiky. I já jsem se letos přesvědčil, že jsou zde místa, o kterých jsem neměl tušení a dokážou mile překvapit. Nejen památkami, ale také krásnou přírodou. Dokonalou oblastí pro sportovní aktivity, odpočinek a poznávání památek jsou Beskydy a jejich okolí.
Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm
První den naší dovolené jsme se rozhodli strávit poměrně klidně, vzhledem k tomu, že s námi byly i menší děti. Vydali jsme se proto do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází krásný skanzen lidové architektury. Zajímavostí je, že Valašské muzeum v přírodě, patří k nejstarším ve střední Evropě. Založeno bylo kolem roku 1925, když se ve městě konal Valašský folklórní festival, na popud bratří Jaroňků. Během dalších let se areál muzea postupně rozrůstal a přibývaly další stavby lidové architektury.
Po zaplacení vstupného a vyřádění dětí na kolotočích a jiných atrakcí jsme se vydali na skutečnou prohlídku. První částí skanzenu jsme se procházeli zcela sami, bez průvodců, pouze v některých objektech na nás čekali zaměstnanci v dobových kostýmech, kteří byli na požádání ochotni poskytnout potřebné informace. Vše důležité jsme se samozřejmě dozvěděli také z velkého množství informačních tabulí. Z několika opravdu skvostných staveb nás zaujal především kostel sv. Anny z Větřkovic, jenž byl postaven mezi léty 1939 až 1941. Pozoruhodný byl také malý hřbitov rozprostírající se kolem kostela. Zdejší malé hrobečky, vzpomínají na významné rodáky okolního kraje. Nejedná se ovšem o pravé hroby, pouze o jakési památníky, které mají připomínat významné osobnosti. Najdete tu například jméno slavného Emila Zátopka, jehož rodištěm byla nedaleká Kopřivnice.
Přibližně po hodině proplétání se mezi historickými stavbami jsme se vydali do další části muzea – Mlýnské doliny. Ta představuje „průmyslovou“ část skanzenu. Tentokrát jsme byli již od počátku doprovázeni průvodcem, jenž nám poskytl informace o jednotlivých funkčních stavbách. Již podle názvu je patrné, že se jednalo o mlýn, dále hamr, pilu či lisovnu oleje. Unikátní je, že většina nářadí ve stavbách je dodnes zcela funkční a tak se tu dočkáte i názorné ukázky.
Po příjemně stráveném dopoledni, jsme si dali pozdní oběd. Pochutnali jsme si tak na pravé valašské kyselici a haluškách. Svůj výlet do Rožnova pod Radhoštěm jsme nakonec zakončili v místním aquaparku, což ocenili především děti.
Na kolech na Pusteny
Následující dny jsme se rozhodli zasvětit sportu. Přesněji řečeno cyklistice, jelikož místní kopce jsou na kolo doslova ideální. Na poprvé jsme se pustili do výšlapu na Pustevny. Pravdou je, že nás lehce zmohl, ale měli jsme dobrý pocit, že jsme nedali přednost cyklobusu. Zastávka na vrcholu Pousteven sloužila tedy k odpočinku, občerstvení, ale také prohlídce zdejších staveb. Ty jsou ostatně také součástí Valašského muzea v přírodě.
Na konci 19. století proudili na Pustevny a nedaleký Radhošť davy turistů, a proto zde byly budovy, jež sloužily pro přenocování a občerstvení poutníků. V roce 1899 byly přistavěny další, jelikož kapacita stávajících byla malá. Projektu se chopil architekt Dušan Jurikovič, jenž vtiskl stavbám nenapodobitelný rukopis. Součástí areálu je i malá dřevěná zvonička, která je dílem téhož architekta.
Po kratší přestávce jsme pokračovali v naší jízdě dál, tentokrát přes hřeben na Radhošť. Po příjezdu nás však čekalo nemilé překvapení. Bájná socha Radegasta, jenž na fotkách a pohlednicích vypadala velkolepě, byla neuvěřitelně malá. Tudíž jsme si jen smutně pořídili fotky a naše kroky následovali k mnohem hezčí kapli sv. Cyrila a Metoděje. Postavena byla v roce 1898 a v nedávné minulosti byla restaurována do dnešní podoby. Obložena je dřevem, ovšem její vnitřek je kamenný. Kámen však těžko odolával nepříznivým podmínkám, a proto bylo nutné jej pokrýt dřevem.
Výlet po Beskydských kopcích by byl úžasným zážitkem, nebýt tak velkého množství turistů, jenž obklopovali každou stavbu a památku.
Muzeum Tatry
V posledních dnech naší dovolené jsme absolvovali tak trochu pánský výlet. Cílem bylo muzeum Tatry v Kopřivnici. Muzeum vzniklo v roce 1947 z původně soukromé sbírky jednoho z místních obyvatel. Postupně se začalo rozrůstat až do dnešní podoby a zrodila se tak unikátní sbírka. Desítky, nejen osobních, automobilů potěší snad každého muže. Navíc se zde ukrývá velké množství dalších pokladů souvisejících s automobilovým průmyslem. Součástí Kopřivnice je také muzeum fojtství, jenž nabízí ukázku života lidí z dob minulých. Na návštěvu tohoto areálu nám ovšem již nezbyl čas.
Týden v českých krajích jsme si výborně užili. Zasportovali jsme si a také poznali nová místa, která nám doposud unikala. Jelikož jsme nestihli navštívit všechno, co nám tento valašský kraj nabízí, určitě se na toto místo ještě vrátíme. Výhodu je, že „na své“ si tu přijdou i děti.
