administrator
Zahrada Santoška
Tuto zahradu najdete na Smíchově, Praha 5, na severním a severovýchodním svahu Pavího vrchu. Má výměru 5,64 ha v nadmořské výšce 200 až 266 metrů. Dolní partie parku jsou svažité, vstup je z ulice U Rantošky branou, kterou zdobí barokní putti. Brána se zde plně dochovala. Dominantou zahrady je pískovcové sousoší bohyně Flóry. Ze stromů zde najdete javory, jasany a jírovce. Park je veřejností využíván jak rekreačně tak jako pěší trasa mezi Malvazinkami a Smíchovem. Jeho součástí je hřiště pro menší děti s velkou herní sestavou, prolézačkami a kolotočem. Hřiště, které se nachází uprostřed zeleně na okraji parku Santoška, je hůře přístupné veřejnou dopravou. Vede k němu velmi příjemná procházka z autobusového nádraží na Knížecí přes park Sady na Skalce a celý park Santoška. Procházku mohu jen doporučit, z východního okraje parku jsou krásné výhledy na Prahu, na smíchovské údolí, Nové Město a Vinohrady.
Jako ostatní vyvýšená místa v Praze ve středověku tak i Paví vrch pokrývaly vinice, u kterých byla roku 1654 vybudována raně barokní usedlost. Tuto dostal darem za právnické služby doktor F. W. Sonntag od knížete Adama Schwarzenberga. Právě on Santošku rozšířil přikoupením dalších přilehlých pozemků. Pikantností z roku 1768 je, že studniční voda z usedlosti byla prodávána jako minerální a léčivá v lékárně U černého orla na Malé Straně. Roku 1813 koupila usedlost rodina Doubků, která přikoupila sousední drobné usedlosti Klavírku, Březinku a Václavku, které stávaly v severní části dnešního parku. Doubkové dali také přestavět budovy v novogotickém stylu a zahradu oddělili od okolí ohradní zdí.
Usedlost přeměněnou na vilu zakoupila roku 1907 smíchovská obec, otevřela ji pro veřejnost. Z obytného domu se stala restaurace a ze zahrady městský park. Ve 30. letech zabrala severní část parku stavba církevního sboru a vodojemu a jižní hranici změnila komunikace Nad Santoškou. Investice byly do parku vloženy už v letech 1933 až 1935. Zásobní zahrada, její část, byla přeměněna na dětské hřiště, byly zbourány správní budovy, restaurace byla přeměněna na učňovský domov a později na mateřskou školku, která je zde dodnes.
Sady na Skalce
Park se nachází kousek pod Santoškou v prostoru ohraničeném ulicemi Na Skalce, Ostrovského, Kováků a Bieblova a i zde najdete hřiště pro menší děti s pískovištěm a houpačkami ve velmi pěkném prostředí parku, skryté pod vzrostlými stromy v blízkosti jezírka. Park Sady na Skalce je vzdálen přibližně 500 m od autobusového nádraží Na Knížecí. Je nedlouho po rekonstrukci. Při rekonstrukci zde bylo vybudováno jezírko, byla opravena cestní síť a opěrná zeď do ulice Kováků a byl doplněn nový mobiliář. Plocha parku je 2,2 ha a leží v nadmořské výšce 206 až 228 metrů. Je přístupný veřejnosti bez omezení pro krátkodobou rekreaci.
Kdysi byla na tomto území usedlost nazývaná Skalka, čp. 183. V 19. století byl nedaleko usedlosti lom. V podzemí parku je první smíchovský vodojem. Vstup do něj je ve svahu z ulice Kováků a je zajímavou technickou památkou. Po roce 1813 získala toto území spolu se Santoškou rodina Doubků. Roku 1889 daroval rytíř Eduard Daubek pozemek obci a park, který tam dříve zbudoval, dále zušlechťoval. Roku 1890 byl park přestavěn podle návrhu Františka Thomayera, roku 1894 byla dokončena rekonstrukce a byl předán veřejnosti. Krátce po dokončení díla dala smíchovská obec postavit litinový altán, který zde stojí dodnes a je na nejvyšším bodu parku. Další rehabilitace parku na přelomu tisíciletí probíhala podle projektu zahradního inženýra Jana Šteflíčka.
Park je umístěn na vyvýšeném ostrohu oproti ulicím, terén kolem jezírka se měkce modeluje, na vrcholu návrší je umístěn pamětní obelisk z roku 1894. V severní části parku najdeme sochu Mladého bojovníka za svobodu od sochařky Konstantinové, z 60. let 20. století. Ze stromů zde dominují lísky turecké, červenolistý buk lesní,mohutný exemplář topolu bílého, ale i sloupovité duby letní.
