Bohuslav Svab Vracel jsem se domů ze svých prázdnin. Přestupní stanicí se stal Londýn. Naštěstí jsem tam měl čekat na autobus do Prahy jenom asi dvě hodiny. Byl jsem unavený a těšil jsem se domů. Nu a protože vždycky když na něčem stavím svoje plány tak se to něco nějak podělá ať je to jak chce napevno zařízený. Co na tom, že na lístku a zrovna tak i v jízdním řádu jsem měl odjezd stanoven na 10:30, už půl roku autobus odjíždí přece v 18:30!!!!
Asi dvě hodiny jsem se pak litoval před nepřízní osudu a bohů, smiřoval se s tím, že odjezd za poznáním slovenských krás prošvihnu asi jenom o pár hodin a přemýšlel co mám asi tak dělat. Řekl jsem si, že alespoň využiji čas a podívám se na věci mnou v Londýně dosud neviděné. Protože jsem už neměl žádné peníze na metro, rozhodl jsem se pro Národní galerii, jakožto zajímavý a pěšky dosažitelný cíl. Cesta vedla kolem nevzhledného a pro mne neatraktivního Buckinghamského paláce. Jak jsem tak přicházel, viděl jsem spoustu lidí namačkaných na okolní ploty toho baráku. Napadlo mě, že asi všichni čekají na to světoznámé a úžasné a báječné střídání stráží. Proč se nepodívat, řekl jsem si a se svým těžkým batohem jsem se tam taky postavil. Lidí přibývalo až jich bylo takové množství, že stáli všude okolo, kam jsem se podíval všude lidi. Na nádvoří se stahovali z různých dveří ti vojáci s medvědy na hlavách, pořád tam tak podivně chodili a mně to vůbec nepřišlo nějak obzvlášť nacvičený a úžasný a báječný a už vůbec mi to nepřišlo jako něco, kvůli čemu by tam mělo být tolik lidí. Napadlo mě jediné vysvětlení. Vyleze královna, stráže tam jsou jen na její počest. Myšlenka toho, že ji uvidím mě dostala. To zas mi bude Jáchym závidět štístko! Stojím a čekám.Vedro. Čekám a stojím. O půl hodiny později sundávám ze zdřevěnělých ramen svůj opravdu těžký batoh. Stráže pořád jen tak chodí okolo nádvoří. Pořád se vůbec nic neděje. Z toho, že lidi fotí, po další hodině stání, usuzuji, že to, na co koukám, skutečně je pouhopouhé střídání stráží a že královna asi nepřijde.
A tak jsem se tam nudil úplně zbytečně. Holt ne nadarmo se říká: líná huba, holé neštěstí.
