Výlety po Praze

Na 1. máje na Petřín! Tradiční romantika
s netradičním programem!

Kouzelné, tiché a romantické jsou zahrady Petřína. Spousta zeleně,
stromů a vysoké trávy, spousta cestiček a zákoutí, spousta ticha, které
se tu prolíná se zpěvem ptáků a cinkotem tramvají projíždějících dole
Újezdem k Andělu nebo na Malou Stranu.

Vltava na území hlavního města Prahy zabírá délku skoro čtyřicet
kilometrů. V délce jejího toku městem byly odjakživa ostrovy. Mnohé
z nich časem zanikly samy, jiné se staly pevninou rukou člověka a jiné
naopak lidské ruce dovedly k zániku. Jen některé z nich doposud
zbyly i naší generaci, nejen k obdivu, ale hlavně k zábavě a
sportům.

Petřín, ten dobře zná každý rodilý Pražák. Petřín a jeho zahrady
to je romantika mládí a vzpomínky stáří. Petřín a láska jedno jest.
A to bez nadsázky, pro každou generaci.

Mnoho lidí si plete ostrov Císařská louka na jihu Prahy a
nejsevernější z pražských ostrovů, ostrov Císařský. Ten je stále
častěji místo Císařský nazýván Trojský. Aby těch nejasností ale
nebylo málo, tak Trojský ostrov kdysi bývalo území v dnešní spodní
části ZOO Praha, která v pozůstatcích ramene kanálu vybudovala tůně
pro vodní ptactvo a krásně jej využila.

Libeňský ostrov býval po mnohá století dokonce největším
z deseti ostrovů mezi Libní a Holešovicemi. Při regulaci Vltavy ve 20.
letech 20. století byl ale na jihu spojen s územím Libně a Karlína, na
východě pak s Rohanským ostrovem. Na severu byl vytvořen poloostrov se
slepým ramenem.

Rohanský ostrov kdysi sahal od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici.
Dnes má rozlohu necelých 8 hektarů. Není ostrovem od období
1920 až 1930, kdy byl spojen s Libeňským ostrovem a oba pak
z jedné strany napojeny na karlínské pobřeží a z druhé strany
na Maniny. Nad rozhraním ostrovů Rohanský a Libeňský vede Libeňský
most.

Nejstarší zmínka o Kampě je z r. 1169 v zákládací
listině kostela Maltézského řádu za krále Vladislava II. „Ostrov pod
mostem“ – Kampa dostal svoji rozhodující podobu po obrovském požáru
roku 1541, kdy sem byly naváženy zbytky stavební suti z dřívějších
krásných malostranských domů. Břehy byly pevně zformovány po roce
1600.

Petržilkovský ostrov je dnes nejmenším pražským ostrovem. Jeho rozměry
jsou pouhých 60 metrů délky a 10 metrů šířky. Leží na levém
Vltavském břehu stejně jako ostrov Dětský. Není přístupný veřejnosti,
ale jeho krásně zrekonstruovaná věž bývalé Malostranské vodárny
přitáhne vaše oko už z dálky ať jdete odkudkoliv. Dětský ostrov je
přístupný z Janáčkova nábřeží na Smíchově. Své dnešní jméno
získal v 60. letech 20. století, kdy zde byl vybudován komplex
dětských hřišť.

Ostrov měnil v průběhu doby svou velikost i podobu a s tím
se měnily i jeho názvy. Říkalo se mu Malé Benátky, Hořejší či
Malý ostrov, Ostrov pod mostem, Trávník, Vodní dvůr a také
„šicinzl“ pocházející německého Schützeninsel. Po
vítězství češtiny Střelecký ostrov, pro Pražany odjakživa
„Střelečák“.

My Pražáci mu neřekneme jinak než Žofín a je to taková naše matka
pražských ostrovů. Je nejznámější, nejnavštěvovanější,
nejkulturnější a paradoxně možná nejmladší. Jedním z předchůdců
Slovanského ostrova byl malý ostrůvek, kde roku 1495 stál mlýn a
vodárna. Ostrov sám pak nejspíš vznikal až mezi 17. a 18. stoletím
náplavami, které přinášela v průběhu času řeka.