Rubrika: Sport a cestování

Rádi zkoušíte nové neokoukané lyžařské areály, přitom máte rádi jistotu perfektních služeb? Neriskujte a jděte na jistotu – tuhle zimu prozkoušejte bavorský sníh a vyhlášenou německou preciznost.

I hory našich západních sousedů můžou nabídnout spoustu lyžařských radovánek: profesionálních sjezdovek, kde se odehrávají světoví lyžařské závody, ale i příjemných zákoutí, kde se vyřádí celá rodina. Přinášíme prověřené tipy na perfektní lyžování v Alpách na jihu Německa.

Bavorské Alpy

Pod nejvyšším vrcholem Německé spolkové republiky, slavným 2962metrovým Zugspitze, se nachází nejznámější lyžařský areál Bavorských Alp – Ga-Pa. V roce 2011 se zde odehrál světový šampionát v alpském lyžování a středisko má další velké plány. Za několik let chce hostit olympiádu – tedy vlastně opakovat dávnou historii, vždyť zimní olympijské hry se zde už jednou konaly, a to v roce 1936.

V Ga-pě si užijete luxusní lyžování na náhorní plošině přímo pod vrcholkem Zugspitze. Kromě ledovcové části na vás čekají 3 další střediska – Classic Gebeit se 40 kilometry sjezdovek, Wank s 18 km a miniareál Eckbauer Gebiet. Užijete si během lyžování i úchvatné výhledy na zasněžené vrcholky pohoří.

Velkou předností lyžování v Ga-pě je pak jeho základna – město Garmisch-Partenkirchen, které poskytuje širokou paletu ápres ski aktivit a příležitostí další večerní relaxace. Čtyřdenní balíčky lyžařských zájezdů pořídíte třeba už od 2800 Kč.

Allgäu

Toužíte po pořádně dlouhém sjezdu? Právě pro náročné lyžaře je tu nejdelší 7,5kilometrová sjezdovka v Německu v areálu Fellhorn-Kanzelwand, který je nejrozsáhlejším bavorským areálem vůbec.

Unikátem je také možnost lyžování jak na německé, tak na rakouské straně hory. Allgäu je proslulé nejen dobrým jídlem, ale i svou lázeňskou a wellness péčí. Pokud se chcete po lyžování pořádně rozmazlit, je Allgäu to pravé místo.

Berchtesgadener Land

Kolem vrcholu hory Jenner v Berchtesgadener Land se rozkládají velmi rychlé sjezdovky, které si užijí milovníci adrenalinového sjezdu. Na jeho úpatích si zase pohodového lyžování užívají rodiny s dětmi a začátečníci. Berchtesgadener s otevřenou náručí vítá i snowboardisty, a to v areálu Rossfeldu u Oberau.

Berchtesgadeneru je také tak trochu pohádkovým místem, skvělým pro návrat do dětství – půjčte si sáňky, pojďte si zabruslit na jezero, projeďte se na saních tažených koňmi nebo přijďte krmit do lesa zvěř.

Risoul je jedním z nejčastěji navštěvovaných středisek ve Francii. Čeští milovníci hor jej mají v oblibě především díky kvalitním sněhovým podmínkám, ubytování na sjezdovkách a velmi příjemným cenám.

Risoul k vašim službám

Jedno z nejblíže položených francouzských dvojstředisek Risoul/Vars (pouze 90 km za italskými hranicemi), nabízí více než 180 km sjezdových tratí s převahou modré barvy a jistotu sněhu od prosince do dubna. Právě dubnové termíny jsou díky levným skipasům ideálním zakončením zimní sezóny pro mnoho Čechů.

Pokud do tohoto resortu míříte, pak vězte, že vás rozhodně nečeká žádný luxus. Lanovky i ubytovací kapacity, především v Risoulu, patří mezi ty starší. Cena tedy odpovídá nabídce, i když najdou se zde i čytřhvězdičkové hotely.

Samotný Risoul je čistě zimním střediskem, kde žije necelých 500 stálých obyvatel a ve kterém je vše podřízeno turismu. Kromě hotelů, apartmánů, restaurací, barů a obchůdků tu prakticky nic nenajdete, ale co byste také více potřebovali. Velice příjemná je vzdálenost z jakéhokoliv ubytování k veškerým službám. Ať už půjdete pro čerstvé bagety, budete potřebovat poštu, nakoupit nebo lékaře, vše bude ležet do 200 m.

Na co se na svahu těšit?

Zimní středisko Risoul – Vars nabízí skutečně nepřeberné množství sjezdovek, včetně opravdu grandiózních možností pro freeride i freeskiing. Ve spodních částech obou středisek se nacházejí mírné svahy pro děti a začínající lyžaře. Oba resorty disponují i oddělenými dětskými světy s atrakcemi, vleky a instruktory. Horní pasáže jsou o poznání prudší, ale vždy se těm nejstrmějším částem sjezdovek dá vyhnout po příjemných modrých tratích.

Milovníci freeskiingu určitě zamíří spíše do Vars, kde se nachází celá řada snowparků, včetně prostoru pro začátečníky, ženy (ano je tu skutečně výhradně ženský snowpark). Také zd najdete jeden z nejlépe hodnocených a nejdelších big air snow parků v Evropě. To Risoul kromě konvenčních lyžařů a snowboardistů, kteří najdou útočiště vlastně všude, zabaví na dlouhé hodiny spíše freeridery, kteří zde mohou bezpečně brázdit široké planiny, jako stvořené pro jízdu ve volném terénu.

Tip na celodenní výlet z Pte de Razis

Během vašeho týdenního pobytu určitě nezapomeňte absolvovat perfektní, téměř celodenní výlet napříč celou oblastí. Začněte jej u nástupní stanice na osmisedačkovou lanovku Clos du Vallon v Risoulu. Následně sjeďte k další sedačce, Platte de la Nonnte a odtud se vydejte na jeden z nejvyšších vrcholků v oblasti – Pte de Razis. Po výstupu minete restauraci, kolem které odbočíte doleva, do krásného údolí, odkud vedou dvě pomy. Ty vás ale nemusí zajímat, protože vy budete pokračovat po modrém traverzu až k lanovce Tsd Peyrol. Zde si mimochodem můžete vyzkoušet skijeering, tedy jízdu na psím spřežení.

Vyjeďte nahoru a kochejte se výhledem do údolí směrem do Vars. Uvidíte téměř celý zbytek střediska a nad vámi se bude ve výšce 2 750 m tyčit váš cíl – Pic de Chabrieres. Než tam ale dorazíte, uběhne ještě minimálně hodina a půl v případě, že si po cestě nedopřejete žádný relax. Z vrcholku La Mayat, na kterém právě stojíte, se dejte libovolnou cestou do údolí Vars a pojezděte pár jízd na místních jednoduchých svazích.

Následně se dostaňte na sedačku, nacházející se úplně vpravo – Tsd Sibiéres a sjeďte pak doprava na Ts Crevoux. Jde o lanovku, pod kterou se nachází zmiňovaný snowpark. Při jízdě nahoru se tak můžete zabavit pohledem na mladé letce na obřích skocích. A věřte, že je na co koukat. Nezapomeňte však nahoře na Col´de Crevoux vystoupit.

Odtud už je to jenom kousek stařičkou pomou na Pic de Chabrieres, odkud mimo jiné vede sjezdovka, která je určená speciálně pro rychlostní lyžování. Nahoře je nádherná vyhlídká a při jasné obloze je bez problémů vidět i Mont Blanc. Dejte si pauzu a pak opět dopněte svá vázání a užívejte si parádní sjezd do údolí po červené sjezdovce Clos Chardon. Odtud zbývá vyjet už jen jednou lanovkou, abyste se opět ocitli na Pte de Razis, kde už to budete dobře znát. Sjeďte pod restauraci a směřujte doprava, po traverzu se dostanete úplně mimo hluk vleků, kde si můžete užít nerušenou jízdu po spojovací sjezdovce, která vás vyplivne u horní stanice TS Melezete, podél které vede báječná modro-červena sjezdovka až do Risoulu.

Ochutnávka místních specialit

Jelikož středisko již znám jako své boty, mohu vám doporučit hned několik míst, která byste měli navštívit, pokud budete ubytování v Risoulu. Jsou jimi pekárna na hlavni nákupní uličce Les Chalps, najdete ji po levé straně, hned vedle jedné z restauraci. Mají zde výborný francouzský slaný koláč Cuche v šesti příchutích a není ani drahý. Na stejné ulici, hned za rohem je drobná, zato velmi útulná restaurace, stojí vpravo od lékárny, kde mají za dobré peníze raclette. Na pivo můžete do jediného Irish Pubu nebo do legendární Annapurny, kde to žije už od brzkých odpoledních hodin. Annapurnu (nebo diskotéku La Grotte du Yetti) hledejte přímo na svahu. Během dne na oběd zamiřte do restaurace u nástupní stanice lanovky Tsd Peyrefolle a dejte si hamburger nebo lasagne. Pro lehčí, zato příjemnější oběd směřujte do údolí, ze kterého vybíhají pouze dvě lanovky (Ts Razis a Ts Clos Chardons). Je zde restaurace s velkou terasou, servírují tu výborné saláty a víno, které si vychutnáte v naprosto klidné atmosféře.

Snad vás tato doporučení přesvědčí, že Risoul je jedním ze středisek, které stojí za to navštívit a absolvovat cestu do Francie.

Někteří o korutanském středisku Katschberg – Aineck, situovaném v jižní části Rakouska, tvrdí, že je jen pro děti. Jiní na něj ale nedají dopustit. Já patřím k těm, kteří si ho oblíbili pro jeho perfektní sjezdovky a kvalitní doprovodnou infrastrukturu.

Jak se na Katschberg a Aineck dostat

Katschberg a Aineck jsou dva propojené zimní areály, na jejichž svazích vládne Katschi – dobrý duch modré barvy, který je zároveň maskotem celé oblasti. Do tohoto rakouského střediska se pohodlně dostanete z Brna přes Vídeň po dálnici A2 na Baden, Leoben a Judenburg. Cesta díky dálnicím a rychlostním komunikacím utíká rychle a ve svém cíli se ocitnete již za necelých pět hodin čisté jízdy. Z Prahy je cesta o poznání delší. Trvá pět a půl hodiny a vede přes České Budějovice, Linz, Salzburg a Bischofshofen. Věřte ale, že stojí za to tuto stále přijatelnou vzdálenost absolvovat.

Ubytovat se můžete přímo ve středisku. Osobně však doporučuji zvolit strategičtější místo. Díky tomu budete moci během své dovolené navštívit hned několik korutanských pokladů, jako je například Bad Kleinkirchhein nebo Nassfeld. Na stranu druhou ubytování okolo Katschbergu zase vybízí k návštěvě Obertauernu. Pokud si zvolíte jako já první variantu, pak hledejte nocleh okolo jezera Milstätter see, ideálně obec Seeboden.

Lyžování výhradně po zasněžovaných tratích

Oblast disponuje dostatečným množstvím tratí všech obtížností. Nejvíce sjezdovek je červených a pouze dvě, za to pořádné, černé. Ve středisku najdete dokonce dvě tréninkové sjezdovky s umělým zasněžováním, které jsou úplně zadarmo. Na lyžích nebo prkně můžete řádit po více než 70 km 100% zasněžovaných sjezdovek, nacházejících se na úpatí dvou hor – Aineck (2220 m) a Tschaneck (2030 m).

Největším lákadlem pro návštěvníky je bezesporu více než 6 km dlouhá sjezdovka – dálnice, s příznačným jménem „A1“. Svojí délkou se řadí mezi to nejdelší, co můžete v Rakousku potkat. I ona byla, společně s ostatními perfektně udržovanými svahy, důvodem, proč středisko získalo prestižní ocenění v testu lyžařských středisek v sezóně 2012/2013 pořádané portálem skiresort.de.

Katschberg patří hlavně dětem

Nejen webové stránky střediska, ale i všudypřítomné atrakce pro děti dávají vědět, že středisko důkladně myslí na nejmenší návštěvníky. Pro ty je zde připraveno hned několik atrakcí, včetně šesti lyžařských škol a dětského světa (Kinderwelt Katschi), bezpečně odděleného od okolních sjezdovek. Na děti jsou připraveni i v restauracích, kde mají dětská menu za příznivé ceny.

Sáňkování na Katschebrgu

Kromě zmiňované sjezdovky A1 doporučuji půjčit si klasické dřevěné sáňky a užít si odpoledne nebo večer na osvětlené 1,5 km dlouhé sáňkařské dráze. Start a místo, kde se zároveň dají sáně půjčit, najdete u horské chaty „Gamskogelhütte“. Při delším pobytu možná vy nebo spíše vaše děti ocení kluziště v centru střediska Katschberg. To je rovněž večer osvětleno. Veškeré potřebné vybavení seženete ve všech půjčovnách sportovního vybavení.

Mohu-li za sebe doporučit nějakou restauraci, pak to určitě bude dřevěná restaurace Schneeflocker. Najdete v ní útočiště před nepřízní počasí i v případě nutnosti odpočinku. Nachází se na černé sjezdovce Tschaneckpiste, ale nebojte, její větší část můžete objet po modré. Z místních jídel bych vyzdvihnul Kaiserschmarn – trhanec a velmi vydatnou gulášovou polévku.

Zimní středisko Katschber – Aineck hodnotím velmi pozitivně. Ve středisku jsme byli bez doprovodu začátečníků nebo dětí a mohli jsme tak projet kompletně všechny sjezdovky. Domnívám se, že středisko je proto vhodné jak pro zkušené lyžaře, tak pro děti. Během třech lyžařských dnů v oblasti jsem ocenil nejen moderní přepravní zařízení a rovné tratě, ale také dobrou doprovodnou infrastrukturu, včetně příznivých cen.

Val di Fiemme – lyžařská oblast táhnoucí se v délce desítek kilometrů patří mezi nejlépe dostupná italská střediska z naší republiky. Centrem celé oblasti je malebné městečko Cavalese, které obklopuje hned pět areálů. My se zaměříme na tři největší.

Alpe Cermis – zábava na celý den

Část střediska pojmenovaná Alpe Cermis se nachází přímo nad městečkem Cavalese, kde se, mimochodem, vyplatí strávit alespoň jeden večer při procházce a večeří v některé z mnoha místních restaurací a taveren.

Z parkoviště přímo ve městě, u dřevěné kruhové haly s bruslením pro veřejnost, vede do údolí kabinová lanovka. Ano, opravdu nejprve klesá k dalšímu parkovišti a mezistanici, než začne prudce stoupat do výšky rovných 2 000 m. U horní stanice nečekejte žádný výhled, pro něj budete muset vystoupat sedačkovou lanovkou až na vrchol Paion ve výšce 2 250 m. Zde se kromě mapy celé oblasti a vyhlídkových míst nachází vyhlášená restaurace, kde vám i na italské poměry doslova za pár euro udělají více než přijatelnou pizzu. Počítejte však s frontou. Na ni navazuje samostatně stojící kruhový panoramatický bar, ve kterém doporučujeme zakončit celodenní ježdění na lahodném Bombardinu nebo Aperol Spritz. Ten si ale nejprve musíte zasloužit.

Celá oblast je obsluhována čtyřmi lanovkami a převážnou většinu tratí tvoří modré a červené sjezdovky. Na své si tu však přijdou i vyznavači prudkých svahů. Nachází se zde totiž i jedna černá sjezdovka. Ta má úctyhodných 6 km a vede až do údolí. Při cestě zpátky nezoufejte. Máte možnost se jí vyhnout a k autu se dostat po doslova relaxační modré.

Rodiny s dětmi zde nejčastěji směřují na modré tratě pod zmiňovanou restaurací. Zdatnější lyžaři se pak odklání do pravé části střediska, kde se nachází 4 červené sjezdovky. Nebýt toho, že ať se vydáte kamkoliv, všude bude plno lidí, dalo by se hovořit o optimální lokalitě na carving. Bohužel zde platí stejná situace jako například v rakouském Bad Kleinkirchheimu, tedy stále plno.

Ski area Alpe Lusia

O poznání menším střediskem v rámci Val di Fiemme je poměrně vzdálené středisko Ski area Alpe Lusia. Do něj se dostanete po silnici směřující z Cavalese na Bellamonte. Než se však dostanete k vysněnému cíli, doslova protrpíte táhlé stoupání mnoha serpentinami.

Odměnou vám však bude ideální místo na ježdění. Ve středisku se sice nachází pouze 5 sedačkových a 2 kabinové lanovky. Zato však obsluhují skutečně povedené svahy, které dostávají pověstnému přirovnání italských sjezdovek k širokým dálnicím. Přímo od parkoviště směřují do kopce dvě na sebe navazující sedačky. Pod nimi se po obou stranách klikatí velmi mírné modré sjezdovky se snowparkem a atrakcemi pro děti. Jejich mírný sklon je však vhodný i pro pohodové vykrajování carvingových oblouků. Vlevo od těchto svahů se nachází další možnosti. Najdete zde jednu modrou, dvě červené a jednu černou sjezdovku, které se všechny sbíhají u nástupních stanic na dvě sedačky.

Mezi nimi se skrývá kromě jiného i měřený úsek sjezdovky, kde si můžete vyzkoušet, jaké maximální rychlosti se vám podaří dosáhnout. Pokud se zde rozhodnete obědvat, pak zamiřte do největší tamní restaurace s obří sluneční terasou a výhledem do údolí. Najdete ji kousek nad nástupními stanicemi lanovek. Má dvě patra a v oblibě je pro své vynikající pizzy a antipasty za velmi lákavé ceny. Garantujeme vám, že se odtud za pěkného počasí nebudete chtít zvedat. Zvláště pak v případě, když ulovíte místo v některém z měkounkých křesel.

Z tohoto střediska se dá pohodlně dostat až do malebné vesničky Moena. Budete-li ji chtít navštívit, pak počítejte s černou sjezdovkou, které se nevyhnete. Nejde však o žádného bubáka. Je velmi pohodlná. A kdybyste se přece zalekli, není problém dolů sjet kabinovou lanovkou.

Ski Center Latemar

Největší oblast celého Val di Fiemme se jmenuje Ski Center Latemar. I to je důvod, proč sem míří největší množství návštěvníků. A je to znát nejen na kvalitě sněhu, frontách na obědě, ale také na svazích, kde je to občas hlava na hlavě. Konkrétně u dojezdů k nástupním stanicím v údolí to vypadá spíše jako na Václavském náměstí. Nicméně být ve Val di Fiemme a vynechat Latemar a cestu do Obereggenu jednoduše nelze.

Pobyt v Latemaru si můžete zpříjemnit hned několika aktivitami. Napříč střediskem vede značená pěší stezka, která je i v zimě udržovaná, a tak je vítaným zpestřením mnoha milovníků zimy. Dát odpočinout vašim nohám můžete i díky velmi zábavné sáňkařské dráze vedoucí od restaurace Epircher Laner do zmiňovaného Obereggenu. Sáňky si zde samozřejmě můžete půjčit. Trať vede bezpečně oddělená od okolí, podél velmi pěkných červených sjezdových tratí.

V celé oblasti převládají spíše červené sjezdovky, které se různě klikatí po všech okolních kopcích. I zde je místo, které byste rozhodně neměli vynechat. Jedná se o restauraci Baita Passo Feudo, která leží vysoko na úpatí horského masivu Latemar. Dostanete se k ní sedačkovou lanovkou č. 32. A proč sem zavítat? Mají tu totiž vynikající obří pizzu, nad jejíž nízkou cenou zůstává rozum stát. Zároveň tu budete mít překrásný výhled na obě strany údolí.

Kromě samotného lyžování na svazích Val di Fiemme nabízí dobré možnosti i pro freeride a freeskiing. Celé údolí je navíc proslulé i díky svým báječným běžeckým tratím, které patří k těm nejlepším v celé Evropě. O jejich kvalitě do jisté míry určitě svědčí i skutečnost, že se zde v sezóně 2012/2013 konalo mistrovství světa v běžeckém lyžování. Kolik dalších argumentů bude potřeba, abyste se odvážili poznat krásy této „brány Dolomit“?

Jen málo míst v Alpách má tak zvučné jméno, jako ledovec Kitzsteinhorn, přilehlý Kaprun a měs-tečko Zell am See. Jde o jedno z nejatraktiv­nějších středisek nejen v Salcbursku, ale vlastně v celém Rakousku.

Kaprun jako letitá záruka kvality

Na Kaprunu lyžařská sezóna začíná v druhé polovině září a končí v druhé půlce července. Kvalitně si zde však zajezdíte přibližně od listopadu do dubna. Díky dobré poloze je ledovec Kitzsteinhorn, nacházející se v úctyhodné výšce okolo 3 000 m n. m., častým cílem českých turistů. Vzhledem k vysoké oblibě i mezi místními je o víkendech i mimo hlavní sezónu na svazích poměrně plno. V listopadu je však člověk tak natěšený na první obloučky po létě, že nějaké fronty neřeší. Zvláště když praží sluníčko.

Co čekat od střediska světového formátu

Z pohledu samotného ježdění na lyžích nebo snowboardu je Kitzsteinhorn vybaven více než skvostně. 41 kilometrů sjezdových tratí a 18 lanovek a vleků z něj dělá prostor pro velice solidní poježdění. Na své si zde přijdou i vyznavači freeskiingu. Kaprun je totiž vybaven vyhlášeným Glacier Snowparkem ve výšce 2 900 m n. m. Aby toho nebylo málo, v pravé části střediska stojí obří U-rampa a další park pro méně zkušené jezdce.

Oproti jiným ledovcům se na Kitzu rozhodně nemusíte bát o místo v restauracích během oběda. O turisty tu je dobře postaráno nejen v obligátním Alpine Centre, ale i v dalších restauracích.

Víc než jen lyžování

Asi největší výhodou celého areálu je přímo unikátní zázemí. A to jak v samotném resortu, tak i v blízkém okolí. Kromě samotného ježdění se totiž můžete nechat vyvézt do výšky 3 029 m gondo-lovou lanovkou a vychutnat si některou ze specialit v místní restauraci. Pomyslnou třešničkou na dortu bude nádherný pohled do údolí, směrem k Zell am See i na druhou stranu horského masivu. V komplexu Gipfwelt 3000, těsně pod vrcholkem hory Kitzsteinhorn najdete i muzeum, druhou, níže položenou vyhlídku a multimediální místnost s kinem. Nudit se tedy nebudou ani děti.

V údolí se zase můžete těšit na unikátní Tauern Spa, druhý největší a zároveň nejmodernější lázeňský komplex v Rakousku. Najdete jej na cestě mezi Kaprunem a samotným ledovcem. Za 18 – 20 € si můžete po lyžování vychutnat skutečně jedinečný odpočinek, který vás dokonale zregeneruje na další den.

Tajné tipy pravidelných návštěvníků

Až budete dovádět na svazích nebo mimo ně, určitě nezapomeňte navštívit Ice Camp – Ledovou vesničku, kde si můžete dát drink ve sněhovém iglú a popovídat si s přáteli. Nezapomeňte si také vyjet do zmíněné horní restaurace Gipfel Restaurant. Když nebudete mít hlad, kupte si alespoň něco na pití a vystoupejte o několik schodů výš na vyhlídku a jednoduše se kochejte.

Za zmínku určitě stojí i noční život v oblasti. Kdo by se na chvíli nezastavil v Aprés-ski baru hned u dolní stanice lanovky vedoucí z parkoviště v údolí na Kaprun, jako by zde nikdy nebyl. Je legendární. Živo je i v nedalekém Zell am See. Kromě četného množství restaurací a barů přímo v historickém centru městečka se dá dobře pobavit například i v samostatně stojícím dřevěném baru, jen kousíček vzdáleném od nástupní stanice Areitbahn I v městečku Schüttdorf. Najdete jej u hlavní silnice do Zell am See a určitě ho neminete.

Pokud to s ježděním myslíte alespoň trošku vážně, Kitzsteinhorn – Kaprun a městečko Zell am See by určit nemělo chybět ve vašem seznamu navštívených středisek. Vždyť z Prahy i Brna tam jste už za necelých 6 hodin.

Když jsme se v únoru 2013 vydávali na cestu do italské Val Gardeny, cítila jsem mírnou úzkost. Naše skupina byla tvořená mladým párem pokročilých lyžařů, párem očekávajícím dítě a třemi seniory, z nichž dva sice lyžují, ale svým osobitým stylem a spíše poklidnější trasy (korektně řečeno). Přesto jsme chtěli lyžovat všichni spolu a najít nějaký rozumný kompromis. Očekávali jsme tedy mnoho a taky jsme to dostali.

Vyjeli jsme v sobotu brzy ráno, pršelo, sněžilo a na rakouských silnicích nás často zdravilo z informačních tabulí nepěkné slovo „Stau“. Cesta se nám protáhla asi o 3 hodiny oproti plánu a vyčerpaní jsme dojeli do Ortisei, kde jsme měli domluvené ubytování. A zde nastal první problém. Apartmán Walter Senoner se nachází na samém vrcholu městečka, cesta vede pouze úzkou silničkou, velmi příkrou a tehdy plnou rozježděného sněhu. A my neměli řetězy. Po velkém úsilí jsme to zvládli i bez nich, ale pro příště máme ponaučení – opravdu je nutné zkontrolovat, že řetězy v kufru jsou, ne si to jen myslet!

Ubytování bylo pěkné. Prostorný apartmán s plně vybavenou kuchyní, velkou jídelnou a obývacím pokojem. Měl tři ložnice, každá vlastní koupelnu s toaletou a sprchou či vanou. Paní domácí nás přivítala s italskou vřelostí, popila s námi moravské víno a oznámila, že u ní nikdo na přistýlce spát nebude (jednalo se o jednu osobu) a dala nám v rámci ceny ještě jednolůžkový pokoj. Příjemné překvapení pro začátek.

Lehčí trasy v Ortisei

Ráno nás uchvátil výhled z okna na masiv Alpe di Siusi. Bylo slunečno a krásných –3°C pod nulou. První den jsme se rozhodli lyžovat ve středisku Ortisei, které nabízí většinou modré a červené sjezdovky. Skibus jezdící na trase Ortisei-St. Christina- Selva Gardena vycházel 6 euro na osobu na týden. Parkovné u kabin stálo kolem 4 euro na den, vyšlo nás tedy lépe jezdit autem. Cena za jednodenní skipas Dolomiti Superski vycházela na 48euro za osobu. S parkováním u sjezdovek jsme neměli problém, kapacita byla velmi dobrá.

První den se tedy nesl ve znamení lehčích tras, které se ale odpoledne díky množství lidí změnily na terén plný muld a rozježděného sněhu. Také mě překvapil malý počet restaurací a barů na svahu (např. oproti Rakousku). Celkově jsem měla dojem, že většina tras označených červeně svojí náročností neodpovídala. Sjezdovky byly jednoduché, spíše krátké. Za celou dobu pobytu jsme už v Ortisei nelyžovali, přesto, že pro nás středisko bylo nejblíže.

Sjezdovka Světového poháru Saslong ve Val Gardena

Druhý den jsme se rozhodli vyzkoušet středisko v městečku St. Christina, kde se nachází sjezdovka Světového poháru Saslong. Zatímco v Ortisei mi přišly sjezdovky pomalé, nudné a nedynamické, v St. Christině jsme byli nadmíru spokojení. Upravené sjezdovky, méně lyžařů a větší nabídka Aprés-Ski na sjezdovkách. Kvůli rozmanitosti naší skupiny jsme se nakonec rozdělili. Červené sjezdovky dostály svému označení, mnohdy jsem měla dojem, že již jedeme trasu černou. Ale i méně lyžařsky založená část posádky si našla krásnou sjezdovku a vyhodnotila středisko jako velmi dobré. Také kvůli tomu jsme se sem ještě vrátili. Jako poslední sjezd jsme zvolili sjezdovku Saslong, po které jsme se dostali přímo k parkovišti. I přes svoji hrdost se musím přiznat, že místy jsem měla chuť sundat lyže a jít pěšky. Jeli jsme ji až v odpoledních hodinách. Po celé délce se střídaly zledovatělé, vydřené plochy a obrovské muldy. Takže moje doporučení – sjeďte si Saslong hned ráno, kdy je sjezdovka upravená. Odpoledne už to nestojí za nic.

Okruh Sella Ronda a Marmolada

Třetí den se nesel ve znamení klidu. Oblast nabízí nepřeberné množství wellness & spa. My zvolili Mar Dolomit přímo v Ortisei, nabízející krásnou relaxační zónu, 11 saun, venkovní i vnitřní bazén, vířivky a vše, co unavené tělo potřebuje. Jelikož jsme se další den chystali na okruh Sella Ronda, odpočinek byl nutností.

A nastal den čtvrtý, nejnáročnější. Sella Ronda je slavný okruh kolem masivu Gruppo de Sella. Je možné vybrat si ze dvou tratí. Oranžová je dlouhá 42 km, je sportovnější, tvořená většinou červenými sjezdovkami. Zelená trasa měří 39 km, je spíše lehčí, tvořená převážně modrými sjezdovkami. Během cesty překonáte čtyři údolí (Alta Badia, Val Gardena, Val di Fassa, Livinallongo) a 4 sedla (Gardena, Sella, Pordoi a Campolongo). Na stránkách okruhu je doporučení, že jízda by se měla započít nejpozději v 10 hodin. My začali o půl hodiny dříve, stejně jako spousta jiných lyžařů. Začínali jsme v Selva Gardena (německy Wolkenstein). Bohužel celou noc hustě sněžilo, takže krásně upravené sjezdovky byly zasypané asi 30cm vrstvou nového sněhu. Pro mě osobně to bylo nepříjemné, protože jsem vyznavač spíše ježdění po manšestru než v neupraveném sněhu. Mínusem byl i dav lyžařů, ne vždy schopných zastavit či zatočit dle potřeby. Docházelo i k malým srážkám. Asi po hodině jízdy se lyžaři rozprostřeli a začalo se jezdit mnohem příjemněji. Okruh byl opravdu sportovní, přesto i méně zdatná část naší skupiny všechny sjezdovky sjela, i když se objevily slzičky, pády a naštvání. V Arrabě je nutné sundat lyže a projít přes několik silnic. Znovu se tu potkáte s davem lyžařů a první kilometry je nutné jet se skromností, co se místa na sjezdovce týče. Zvýšené množství lyžařů je zde proto, že právě odtud se můžete dostat na ledovec Marmolada. Pokud ale nejste skutečně zdatní lyžaři, nechejte si návštěvu Marmolady na jiný den, okruh Sella Ronda je náročný sám o sobě a pokud se chcete stavit na oběd, gluewein nebo si prostě jen posedět, nemuseli byste okruh stihnout do uzavření lanovek. My po šesti hodinách jízdy a různých zastávkách došli k autu z posledních sil. Ten večer jsme si udělali večeři ze zásob, protože i malý kopec vedoucí z města do apartmánu by pro nás byl nepřekonatelný.

Příjemná atmosfére městečka Ortisei

Pátý den jsme jezdili v Selva Gardena. Zkazilo se počasí, foukal silný vítr a teploty klesly až k –15°C. Po předchozím náročném dni jsme tedy jezdili jen dvě hodiny a moc sjezdovek jsme nepoznali. Přesto ve mně Selva Gardena zanechala dobrý dojem. Poslední den našeho pobytu jsme se ale vrátili do osvědčené St. Christiny a vybili tam ze sebe poslední zbytky energie. Městečko Ortisei jsme opouštěli s tím, že za pár let se sem musíme vrátit. Centrum mělo neskutečně romantickou, až pohádkovou atmosféru. Krásně osvětlené a čisté ulice plné ledových soch, domy pokryté sněhovou peřinou. Výběr restaurací nabízejících italské speciality a pravou pizzu, německé dobroty nebo steaky byl obrovský. V každé z navštívených restaurací jsme si pochutnali, jen ceny se pohybovaly malinko výše než v Rakousku. Ale stálo to za to. V centru byla také bohatá nabídka barů, které jsme ale příliš nevyužili. Sečteno, podtrženo, Val Gardena dostává plný počet bodů a zabírá si své místo v lyžařském srdci.

Pokud si přejte prožít skvělou dovolenou v Alpách, navštivte webové stránky cestovní kanceláře Zimní Alpy a vyberte si z široké nabídky výhodných zájezdů. Naleznete zde i sněhové zpravodajství, webkamery, hodnocení sjezdovek a podrobné informace o střediscích.