Jihoafričané předvedli jediný ohňostroj bez čínských efektů

Sami pořadatelé označili tuto show jako nejluxusnější jak
z hlediska použitých materiálů, tak množstvím použitých
výškových efektů. Jihoafričané totiž jako jediní použili prakticky
výhradně pyrotechniku od španělských výrobců. Rovněž množstvím
46 velkokaliberních efektů (nad 200mm) předčili konkurenční skupiny.
Ty použily obvykle 20–30 efektů velké ráže.


Několika nej se vyznačoval včerejší ohňostroj jihoafrické společnosti Fireworks for Africa. Sami pořadatelé označili tuto show s názvem Klenoty Afriky za nejluxusnější jak z hlediska použitých materiálů, tak množstvím použitých výškových efektů. Jihoafričané totiž jako jediní použili prakticky výhradně pyrotechniku od španělských výrobců. Rovněž množstvím 46 velkokaliberních (nad 200mm) efektů předčili konkurenční skupiny. Ty použily obvykle 20–30 efektů velké ráže. Za zmínku určitě stojí i velké množství použitých velmi nízkých efektů vytvářejících na hladině bohatou hru světla. I přes to, že se v podvečer přehnal nad Brnem prudký déšť, který se v některých místech dal označit za přívalový a po celou dobu ohňostroje více či méně pršelo, byla divácká účast tradičně mohutná.

Jak uvedl technický ředitel festivalu Jaroslav Štolba, jihoafričané byli zdaleka nejpracovitější ze všech týmů, se kterým měl možnost spolupracovat. Prý je to dáno tím, že při vystoupeních na africkém kontinentě se mnohdy za velmi dobré označují pracovní podmínky, které by v Evropě byly považovány za nevyhovující. Na druhou stranu Nick Mitri, vedoucí skupiny Fireworks for Africa, přiznává, že účast na brněnském festivalu je pro něj něco jako vzpomínkou na dobu, kdy jako firma začínali. Jsou totiž již zvyklí odpalovat ohňostroje počítačově, zatímco systém používaný při brněnském festivalu je do značné míry ruční práce. Každá ze soutěžících skupin má během dvaceti minutového představení, prodlouženého o přibližně dvouminutovou povinnou část na Symfonietu Leoše Janáčka, k dispozici „pouhých“ 120 stisků tlačítka. Brněnský festival je jediný na světě, ke kterému je doprovodná hudba vysílána rozhlasem, aby byla dostupná co největšímu počtu diváků.

Samo postavení ohňostroje zabere prakticky dva dny nepřetržité práce. Již v jedenáct večer, tedy po skončení ohňostroje, je ponton stažen ke břehu a nastupuje noční směna. Ta má za úkol zhruba do 4–5 hodin ráno ponton vyčistit. V osm ráno se vytahuje na stožár vlajka země, z níž pochází další soutěžní skupina, předává se vyčištěný ponton a ranní směna doplňuje sestavy potřebného materiálu. Vlastní nabíjení pak probíhá v den ohňostroje.


Nemalou zásluhu na hladkém průběhu celého festivalu mají i meteorologové z brněnské pobočky ČHMÚ, kteří drží mimořádné služby až do ukončení ohňostroje a poskytují průběžné informace organizátorům i místním rozhlasovým stanicím. Kromě toho, že se diváci včas dozvědí, jestli na ohňostroji zmoknou, nebo ne, mají tyto informace velký význam i pro organizátory. Blesk, který včera pár minut před zahájením ohňostroje udeřil do pontonu odpálil předčasně některé z efektů. Bouřka, která obcházela okolo přehrady při minulém ohňostroji zas hrozila zpožděním představení, protože blesky by mohly rušit radiovou komunikaci při ovládání odpalování efektů. Podle meteorologické situace také soutěžící týmy na poslední chvíli rozhodují o zařazení některých efektů.

V průběhu prvních dvou dnů navštívilo festivalová představení okolo 600.000 diváků. Podle slov pana Jiřího Morávka, ředitele pořadatelské společnosti SNIP&Co, však skutečných diváků bylo daleko víc. Mnohdy prý sledovali show i z dosti kuriózních míst.


Ohňostroje nad Brnem zazáří již podesáté

Festival Brno – město uprostřed Evropy, známý
zejména mezinárodní přehlídkou ohňostrojů Ignis
Brunensis
slaví letos desáté narozeniny. Některé
z doprovodných akcí budou probíhat nejen v historickém centru Brna
a na brněnské přehradě, ale takřka v celém Jihomoravském kraji.

Festival Brno – město uprostřed Evropy, známý zejména mezinárodní přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis slaví letos desáté narozeniny. Podtitulem této akce je „… festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří“, a to zcela oprávněně – některé z doprovodných akcí budou probíhat nejen v historickém centru Brna a na brněnské přehradě, ale takřka v celém Jihomoravském kraji.


Pozvánka na IGNIS BRUNENSIS 2008

Oficiální stránky festivalu jsou s aktuálními informacemi: www.ignisbrunen­sis.cz

Návštěvníci festivalu i obyvatelé Brna budou moci kromě večerních ohňostrojů navštívit také kulturní, sportovní akce, ale i přehlídky historických vozidel a také veletrh AUTOSALON BRNO 2007. Kromě tradiční Dopravní nostalgie – přehlídky historické dopravy se očekává i průjezd konvoje historických automobilů a motocyklů městem. Cestovní kanceláře a hotely zvou své klienty i na bohatý doprovodný program, který obvykle zahrnuje i návštěvu blízkého Moravského krasu, slavkovského bojiště, čí Lednicko-Valtického areálu a blízkých viných sklepů.

Noc kejklířů

Na úvod celého festivalu připravila na pátek 18. 5. brněnská divadla Noc kejklířů – festival radosti. Brno se na jeden den a noc stane velkým cirkusovým šapitó s možností nahlédnout do prostor všech brněnských divadel. Do programu je ve 22.30 hodin zakomponováno také úvodní ohňostrojné prelude a půlnoční ohňostroj u kašny Parnas a v okolí Zelného trhu od brněnské skupiny THEATRUM PYROBOLI. Podrobný program v PDF ke stažení.

Ignis Brunensis 2007

Tato mezinárodní soutěžní přehlídka komponovaných ohňostrojů je ojedinělá akce svého druhu ve střední a východní Evropě, která se oprávněně řadí mezi největší ohňostrojné festivaly. V Brně bude k vidění celkem šest pyromuzikálových představení doprovázených hudbou vysílanou na frekvencích Rádia KISS HÁDY (88,3 FM).

Festival zahájí již příští pátek 18. 5. ve 22:30 ohňostrojné prelude v Denisových sadech – pod katedrálou sv. Petra a Pavla jej odpálí THEATRUM PYROBOLI (Česká republika).

Celkem 4 soutěžní ohňostroje proběhnou jako vždy na brněnské přehradě. Postupně se předvedou tyto skupiny ohňostrůjců (Začátky představení jsou vždy ve 22:30.):

  • čtvrtek 24. 5. FLASH BARRANDOV SFX (Česká republika)
  • sobota 26. 5. PANZERA (Itálie)
  • pondělí 28. 5. FIREWORKS FOR AFRICA (Jižní Afrika)
  • středa 30. 5. MACEDO´S PIROTECNIA (Portugalsko) – loňští vítězové

Grandfinále na hradě Špilberk se uskuteční v pátek 1. 6. opět ve 22:30. Ohňostroj opět odpálí skupina FLASH BARRANDOV SFX (Česká republika), která je zakladatelem a garantem celého festivalu.


Muzejní noc

V Brně a celém Jihomoravském kraji se muzejní noc uskuteční o něco dříve, než v ostatních regionech. Již v sobotu 19. 5. bude možné navštívit bezplatně ve večerních a nočních hodinách brněnská a okolní muzea, galerie a výstavní prostory. Připravena bude i zvláštní autobusová linka DPMB, která propojí některá místa v době konání muzejní noci. V letošním roce se Muzejní noc rozšiřuje v rámci festivalu zábavy také do dalších jihomoravských muzeí. Zájemci mohou navštívit již 18.5. muzea a galerie v Kyjově, Hodoníně, Blansku, Veselí nad Moravou, Mikulčicích a Znojmě, v sobotu 19.5. v Brně, Rajhradě, Předklášteří, na Mohyle míru a v Mikulově. O týden později pořádají Muzejní noc také muzea ve Vyškově (25.5.) a v Boskovicích (26.5.). Akci připravují brněnská muzea a galerie ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR.

Brněnská muzejní noc – oficiální stránky s programem Článek Lucie Kučerové: Brněnská muzea v noci ožijí

Ohňostroje Brno 2008, program akcí

Beltine 2007 – keltské čarodějnice ve velkém stylu

V některých oblastech čech a moravy se v noci z dubna na
květen „pálí čarodějnice“, tedy pořádají oslavy
u ohňů. Tento zvyk pochází od Keltů, kteří těmto oslavám jara
říkali Beltine. Stejně tak se jmenuje každoroční festival pořádaný
Bratrstvem Keltů.

V některých oblastech čech a moravy se v noci z dubna na květen „pálí čarodějnice“, tedy pořádají oslavy u ohňů. Tento zvyk pochází od Keltů, kteří těmto oslavám jara říkali Beltine. Stejně tak se jmenuje každoroční festival pořádaný Bratrstvem Keltů.

13. ročník mezinárodního festivalu „SVÁTEK KELTSKÉ KULTURY BELTINE 2007“ 30. dubna 2007 od 20:00 hodin až 1. května 2007 do 12:00 hodin v Archeoskanzenu Modrá u Velehradu

Na tomto festiválku bude kromě keltské a irské hudby (vystoupí zde skupiny: 1st Bohemian Highland Pipers, Asonance, The Bottlewash Band, Celtic Cross, České srdce, Dagda, Hradišťan, Ostrá tráva, Roc´hann a Žalman & spol.) i další zajímavý program. Podtitulem letošní akce je „Keltové na návštěvě slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy“, protO zde budou kromě ukázek tradičních keltských řemesel, keltské vesnice i „Ľudoví výrobci fujár, píšťal a drotarstvo“. Keltská skupina MENHIR předvede divadelně-šermířské vystoupení „Tumultus Gallicus“ – zrada, láska a mystika na pozadí útoku Galů na Řím.Hnutí Brontosaurus připravilo VÝSTAVU kreslených vtipů Ekofór 2007 či VÝUKU IRSKÝCH TANCŮ, oblíbené MALOVÁNÍ NA TĚLO a EKOKVÍZ.Pro děti i dospělé připravuje Toulcův dvůr HRY NAŠICH PŘEDKŮ (Mlýn, Věž, Obruče, Chodící prkna). Velký herní TURNAJ „o cenu boha Belena“ a HUCULSKÉ KONĚ.

Co je to Beltine

Jeden ze dvou nejdůležitějších svátků ročních období, které dělily rok ostrovních Keltů na dvě stejně dlouhé poloviny, je beltene nebo beltine, beltain. Slovo se skládá ze slabiky „bel“ – „jasný, zářící“, a „tine“, „oheň“. Byl to nástup k letnímu období, letní pastvě a k bezstarostnějšímu životu danému snadným obstaráváním potravy pro ženy, děti a pastevce na výše položených letních lukách.

Jakkoli byl beltene den radostný, noc před ním patřila obyvatelům Jiného světa, vílám a čarodějnicím, proti nimž chránily ohně zapalované na návrších a větve jeřábu.

Zdroj: http://civili­zace.mysteria­.cz/view.php?…

Podrobnosti o programu, organizaci festivalu a zajímavostech ze světa keltů naleznete na stánkách sdružení Bratrstvo Keltů http://www.bel­tine.cz/. Místo letošního festivalu – Archeoskanzen Modrá u Velehradu má stránky http://www.ar­cheoskanzen.cz/.

Yavapai – Lidé od Červené hory

Když jsem jako malý kluk hltal Mayovky a zakázané rodokapsy, netušil jsem, že jednou budu žít v místech, kde se osídlování amerického západu odehrávalo. Všechno. co jsem o indiánech věděl, pocházelo z pár amerických filmů a té trošky literatury, která byla tenkrát dostupná. Za mého pobytu ve státu New York, kde jsem měl poprvé možnost vidět „pravého“ indiána, jsem se začal o kulturu původních obyvatel USA zajímat hlouběji. Když jsem se pak přestěhoval do Arizony, můj zájem o indiánský život a kulturu se ještě prohloubil a trvá dodnes.


Když jsem jako malý kluk hltal Mayovky a zakázané rodokapsy, netušil jsem, že jednou budu žít v místech, kde se osídlování amerického západu odehrávalo. Všechno. co jsem o indiánech věděl, pocházelo z pár amerických filmů a té trošky literatury, která byla tenkrát dostupná. Za mého pobytu ve státu New York, kde jsem měl poprvé možnost vidět „pravého“ indiána, jsem se začal o kulturu původních obyvatel USA zajímat hlouběji. Když jsem se pak přestěhoval do Arizony, můj zájem o indiánský život a kulturu se ještě prohloubil a trvá dodnes.

Historie kmene Yavapai je zajímavá především tím, že Lidé od Červené hory, jak se jim také říká, nikdy nepřestali bojovat za svá práva a jejich boj trvá prakticky dodnes.

Střední Arizona byla v době osídlování západu domovem dvou kmenů, bojovných Apačů a mírumilovných Yavapai. Po té, co se Apačům povedlo vypálit několik osídleneckých farem a přepadnout několik kolon táhnoucích na západ, nastal na indiány hon. Podle hesla, mrtvej indián – dobrej indián, nedělala americká kavalerie a osídlenci rozdíl mezi kmeny a tak byl kmen Yavapai systematicky vyvražďován a jeho příslušníci byli prodáváni do otroctví. V roce 1875 pak byl zbytek kmene nahnán do rezervace San Carlos. Až po úporném vyjednávání s vládou byla v roce 1903 kmeni, který kdysi obýval 10.000.000 akrů, vyhrazena v Sonorské poušti rezervace o velikosti 24.000 akrů. Oblast leží asi 50 km severně od města Phoenix. Konečně roku 1917 vláda podepsala dohodu, která zaručovala plné vlastnictví půdy indiánům. Boj a vyjednávání však neustaly. Rezervací protéká řeka Verde a podle zákona vlastnictví půdy nezaručuje právo na řeky. Vyjednávání o právo na vodu trvalo od roku 1923 až do roku 1927, kdy konečně byla podepsaná smlouva.



Přestože v roce 1924 bylo indiánům garantováno právo na americké občanství, nesměli podle arizonských zákonů volit. Opět to byli indiáni kmene Yavapai, kteří pozvedli svůj hlas proti bezpráví. Vítězství dosáhli v roce 1948, kdy jim nejvyšší soud Arizony přiznal právo volit ve všech volbách.

V šedesátých letech se město Phoenix začalo rozrůstat a senát schválil výstavbu přehrady na Verde river, která měla zaplavit větší část rezervace s tím, že indiánům bylo nabídnuto odškodné. Indiáni jsou tradičně velmi silně spojeni s půdou (země je vnímána jako jejich matka) a proto návrh odmítli. K velké nelibosti americké vlády se většina obyvatel Arizony tehdy postavila za právo indiánů rozhodnout o svém osudu. Po letech pochodů do Washingtonu, stávek a vlnách odporu, byl projekt konečně v roce 1981 zrušen. Yavapaové si každý rok připomínají vítězství velkou, několik dnů trvající slavností, jejíž součástí je Pow-wow, indiánské rodeo, různé soutěže a turnaje. Tak vznikla další tradice nazývaná Orme Dam Victory Days



Protože zákon o rezervacích zaručuje určitá práva a míru samosprávy, rozhodli se příslušníci kmene Yavapai otevřít malou halu pro bingo s tím, že později postaví kasino. V USA, s výjimkou Nevady a měst Atlantic City a New Jersey, jsou hazardní hry zakázány. Dovedete si tedy představit reakci federální vlády. Přes výhrůžky a sankce bylo začátkem roku 1992 kasino otevřeno i bez požehnání federálních i státních úřadů. Zbývalo jen očekávat reakci. Ta se dostavila v podobě dvou set agentů FBI, kteří 12. května 1992 obklíčili kasino a do připravených nákladních aut začali nakládat hrací automaty. To bylo příčinou obrovské vlny odporu v podobě zablokovaných silnic. Když místní rozhlasová stanice odvysílala ve zprávách, co se v rezervaci děje, občané města Phoenix se připojili a zablokovali všechny silnice a dálnice, aby FBI zabránili odvézt zabavené automaty. Po třech týdnech blokády vláda nakonec přistoupila k podpisu smlouvy umožňující fungování kasina. Indiánské kasino je v provozu dodnes a z jeho výtěžku byla postavena škola, nemocnice, benzínová stanice a hřiště.

Rád se do indiánské rezervace každý rok vracím, zvláště na Orme Dam Victory Days, kam se síždějí zástupci mnoha kmenů z USA a Mexika. účast na této slavnosti vřele doporučuji každému návštěvníkovi jihozápadu USA.