Rubrika: památky UNESCO

Rozzářené ulice a náměstí, shon vánočních trhů a všudypřítomné koledy přesvědčí i zaryté odpůrce svátků, že Vánoce v České republice patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech. Podívat se na betlém nebo vyslechnout adventní koncert v kostele, na zámku či na náměstí patří k jedněm z nich…

Mikuláš přináší dětem první nadílku

Šestého prosince slaví jmeniny Mikuláš a to je pro děti i jejich rodiče jasné znamení, že Vánoce už jsou za dveřmi. V předvečer svého svátku, 5. prosince, přichází svatý Mikuláš v doprovodu své družiny, aby navštívil všechny děti. Pro ty hodné má připraveny sladkosti, ovoce a drobné dárečky, zlobidlům podstrčí jejich výslužku v podobě starých brambor nebo uhlí hrozivě namaskovaný čert. Aby se ho děti tolik nebály, přimlouvá se u Mikuláše anděl. Na takto maskované trojice narazíte v tento den kdekoli v České republice. Do hávu nadpozemských bytostí se s radostí oblékají dospělí i větší děti. Náš tip: Mikulášská nadílka v Třebíči (www.kviztrebic­.cz) nebo v hornickém muzeu v Ostravě (www.muzeumok­d.cz).

Vánoční trhy: nápadité dárky a sváteční atmosféra

Pražské vánoční trhy patří mezi nejvyhlášenější v Evropě. Letos začínají rozsvícením vánočního stromu 29. listopadu 2008 a budou trvat až do 1. ledna 2009. Na Staroměstském a Václavském náměstí se otevřou desítky stánků, kde bude možné zakoupit vánoční dekorace, figurky z kukuřičného šustí, ozdoby ze slámy, krásně nazdobené perníčky, vonné svíčky nebo teplé šály a čepice. I když si dárek nevyberete, určitě neodoláte nabízenému občerstvení. Horký punč, vonící medovina, pečené kaštany a kukuřice, staročeské pečivo s veselým jménem „trdlo“ nebo grilovaná klobása jsou malou odměnou za vánoční shon. Pod rozsvíceným živým stromem na Staroměstském náměstí najdete jesličky s malým Ježíškem a jeho věrným zvířecím doprovodem (oslík, kozy, ovečky), které jsou vždy obklopeny houfem dětí. Na podiu se představí pěvecké sbory nebo představení pro děti. Menší pražské vánoční trhy se v prosinci budou konat i na náměstí Míru, náměstí Republiky, na Výstavišti v Holešovicích nebo na Kampě. Módní výstřelky a luxusní zboží objevíte v buticích na nejznámějších pražských nákupních třídách – Na Příkopech a Pařížské. Češi nakupování milují a za dárky často míří také do velkých obchodních center na okraji města. Náš tip: V komornější atmosféře proběhne vánoční jarmark v Mělníku. 6. 12. si tu nakoupíte šikovné dárečky a ve dnech 12.–13. 12. 2008 zase ochutnáte dobroty z adventní kuchyně našich babiček a prababiček. (www.muzeum-melnik.cz).

České betlémy patří mezi světové unikáty

Příběh o Ježíškově narození byl a je věčnou inspirací pro tvůrce betlémů. Česká republika se v jejich počtu řadí mezi betlemářské velmoci, protože výroba betlémů – ať už ze dřeva, papíru, sádry, keramiky či perníku – zde má tradici už od 16. století. Muzeum v Jindřichově Hradci (www.muzeum.es­net.cz) uchovává největší mechanický lidový betlém na světě – Krýzovy jesličky. Toto monumentální dílo vyráběl jejich autor více než 60 let a obsahuje téměř 1400 figurek! V Třebechovicích pod Orebem (www.betlem.cz) založili dokonce Muzeum betlémů, kde vystavují betlémy z České republiky a Slovenska. Jeho nejcennějším exponátem je Třebechovický pohyblivý betlém. Nejvzácnějším pokladem Muzea betlémů v Karlštejně (www.obeckarlstej­n.cz) není nic menšího než Karlštejnský královský betlém s figurkami českých králů. Každý rok od 26. prosince do 2. února můžete obdivovat výtvory zručných obyvatel města Třešť na Vysočině (www.trest.cz), a to přímo doma u jejich tvůrců nebo v místním muzeu. Svou tradici už mají také výstavy betlémů v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu (www.hrad.cz) Náš tip: Ještě lepší než výtvory z nejrůznějších materiálů jsou živé betlémy. Vidět je můžete v Horní Plané na Šumavě (23. 12.), v Kadani (25. 12.) nebo v Českém Krumlově (23. 12.)

Vánoce a památky UNESCO

Nezapomenutelné Vánoce prožijete se svou rodinou v Českém Krumlově (www.ckrumlov­.info). Město zahájí období adventu rozsvícením vánočního stromu a zpěvem vánočních koled 30. listopadu 2008. Každou adventní neděli je na náměstí připraven kulturní program. K tradici Štědrého dne už patří i předávání dárků pro medvědy z hradního příkopu. Přijedete-li do Krumlova o Štěpánském posvícení (26. 12.), čeká vás spousta dobrého jídla, hudba a tanec. Vánoce se středověkou a renesanční hudbou vyzkoušejte v dalším městě oceněném organizací UNESCO, v historické Telči (www.telc-etc.cz). České koledy zazní jak na vánočních trzích, tak i při společném zpívání na zámku. Náš tip: Dopřejte si romantické chvíle při adventních a vánočních plavbách na řece Dyji (www.lodnidopra­va.com) v Lednicko-valtickém areálu. Čeká vás vánoční výzdoba, zapalování svíček, koledy a svařené víno nebo čaj.

Hrady a zámky

Také při návštěvě hradů a zámků poznáte, že se blíží doba Vánoc. Prozradí je slavnostně vyzdobené komnaty, průvodci v dobových kostýmech a vánoční trhy v podhradí. Na vánočních trzích (13.–14. 12. 2008) na hradě Loket (www.hradloket­.cz) se nudit určitě nebudete. Ukázky řemeslného a šermířského umění zabaví vás i děti, pro které je navíc připraven speciální koláčový turnaj. Hrad Křivoklát (www.krivoklat­.cz) bude po dva adventní víkendy (6.–7., 13.–14. 12. 2008) dějištěm vánočního jarmarku, jehož součástí budou hudební a divadelní představení. Řemeslné výrobky s vánoční tematikou, prohlídky v dobových kostýmech nebo adventní koncerty mají připraveny pro oslavy adventu na zámku Nelahozeves 29. a 30. 11. 2008 (www.lobkowic­zevents.cz). Adventní trhy s šermířským a divadelním program chystají na zámku Sychrov 6.–7. 12. 2008 (www.zamek-sychrov.cz). Náš tip: Vánoční slavnosti v duchu barokní doby poloviny 18. století, projížďky v kočáře, živý betlém, stánky s řemesly, prodej ryb, stromků, horké pochoutky a nápoje, to vše vás čeká 13. 12. 2008 na zámku Mnichovo Hradiště (www.mnichovo-hradiste.cz) během Valdštejnských Vánoc.

Vánoční a adventní hudba

Česká hudba patří k světovým kulturním pokladům a není lepšího dárku pro její příznivce než speciální koncerty vánoční a adventní hudby. V jejich repertoáru často objevíte českou vánoční mši Hej mistře, vstaň bystře, kterou koncem 18. století složil Jakub Jan Ryba. Státní opera v Praze (www.opera.cz) tradičně uvede vánoční koncerty 25. a 26. 12. 2008. Varhanní koncerty s vánoční tematikou budete moci vyslechnout od 26. 12. do 1. 1. 2009 v bazilice svatého Jakuba na pražském Starém Městě (www.auditeor­ganum.cz). Oblibu adventní a vánoční hudby potvrzuje řada festivalů s tímto zaměřením. V Praze se počátkem prosince konají hned dva (11.–14. 12. 2008 www.choirs.cz; 28.–29. 11. 2008 www.orfea.cz). Na festivalu Souznění v Ostravě ve dnech 18. až 21. prosince 2008 představí zpěváci, tanečníci a řemeslníci mizející svět lidových tradic a původní lidové muziky. (www.souzneni-festival.cz). Adventní koncert sólistů pražského Národního divadla si budou moci vychutnat návštěvníci zámku Vranov nad Dyjí 20. 12. 2008 (www.zamekvra­nov.cz)

Jak se slavily Vánoce před 100 lety?

Oživit starého ducha Vánoc s jeho zvyky a tradicemi se pokouší muzea a skanzeny v České republice. Během týdne Vánoce na dědině (8.–17. 12. 2008) se zajeďte podívat do valašské vesničky v Rožnově pod Radhoštěm (www.vmp.cz). Hodný pan učitel naučí děti koledy, hospodyňky ukážou pečení a zdobení perníčků, zručný řezbář vyloupne ze dřeva stádo oveček, a pokud sem přijedete 13. prosince, budete si moci tyto originální výrobky pořídit na vánočních trzích. Na koledování jste pak zváni o svátku svatého Štěpána 26. prosince.

Vánoční program Radujme se, veselme se… připravilo ve dnech 6.–10. 12. 2008 Muzeum jihovýchodní Moravy ve Strážnici (www.nulk.cz). Lidová stavení budou vyzdobena ve stylu venkovských Vánoc minulého století a jejich obyvatelé budou ponořeni do předvánočních příprav, ať už to bude pečení vánočních oplatek, výroba slaměných ozdob nebo figurek do betléma. Když se vám tato ručně vyrobená dílka zalíbí, můžete si je přímo na místě zakoupit.

Do tajemného podzemí se vydáte při návštěvě Hornického muzea v Příbrami (www.muzeum-pribram.cz). Od 8. do 19. prosince 2008 na vás čeká slavnostně vyzdobený hornický domek a prokopská štola, kterou si prohlédnete při jízdě důlním vláčkem. Na tradiční výstavu betlémů jste zváni do příbramské Galerie Františka Drtikola (5. 12. 2008 – 4. 1. 2009).

O Štědrém večeru se otevírá okno do budoucnosti

Štědrý den je významným křesťanským svátkem, ale byly mu přiznány také magické schopnosti. K jejich odhalení vám budou stačit jednoduché metody. Šupinka vložená pod talíř na štědrovečerní tabuli vám přinese štěstí a peníze po celý příští rok. Mimochodem, pokud se v tento den postíte až do večera, měli byste zahlédnout další symbol štěstí, zlaté prasátko. Po bohaté večeři nastává vhodný čas nahlédnout do budoucnosti. Rozkrojíte jablko, a jestli v jádřinci uvidíte jasně vykreslenou hvězdičku, čeká vás štěstí a zdraví. Zdraví po celý rok předpovídají také čtyři rozlousknuté vlašské ořechy se zdravým jádrem. Lití olova a luštění roztodivných tvarů pobaví děti, házet střevícem přes rameno zase budou dívky a ženy, které chtějí vědět, zda se v příštím roce budou vdávat.

Co by byly Vánoce bez kapra a cukroví?

Přípravy na Vánoce zpravidla začínají několik týdnů dopředu. Generální úklid, pečení cukroví, nákupy dárků – to vše by mělo být do Štědrého dne hotovo, aby pak celá rodina mohla v klidu usednout k večeři a poté k nazdobenému stromečku. Štědrovečernímu menu je věnována velká pozornost a připravuje se podle rodinných zvyklostí. Na slavnostní tabuli je nejdříve naservírována rybí polévka (případně bramborová) a poté hlavní jídlo – smažený kapr s bramborovým salátem. Pouze v tomto období můžete na ulicích vidět mohutné kádě s rybami z proslulé rybníkářské oblasti na jihu Čech. Kapřík však nemusí nutně skončit na vašem talíři, ale můžete ho na Štědrý den pustit zpět na svobodu.

Vánoční cukroví je dalším fenoménem českých Vánoc. Ačkoli lze nejoblíbenější druhy bez problémů nakoupit, přednost mají domácí produkty – už jen kvůli radosti z jejich přípravy, na které se rády podílejí i děti. Vánoční cukroví se peče v dostatečném předstihu, aby bylo správně měkké a voňavé. K stálicím sladkého vánočního nebe patří vanilkové rohlíčky, umně zapletená vánočka s mandlemi, linecké pečivo, sněhové pusinky z našlehaných bílků a zdobené medové perníčky. Recepty na tyto laskominy jsou vyzkoušené a vylepšované několika generacemi, a proto byste je při své návštěvě České republiky neměli zapomenout ochutnat.

Silvestr podle vašich přání…

Silvestr s ohňostrojem a zábavou až do rána prožijete ve velkých městech stejně jako v zapadlých vesničkách. Do Prahy jej každoročně přijíždějí oslavit také tisíce zahraničních turistů. Na Staroměstském náměstí začíná zábavný silvestrovský program už odpoledne a po půlnoci vrcholí ohňostrojem. Opravdu velkolepou světelnou show si však hlavní město nechává až na první den nového roku. Vpodvečer 1. ledna 2009 ji mohou v doprovodu svých rodičů obdivovat i malé děti.

…a po Novém roce na hory!

Vánoce skončily a vy máte chuť změnit prostředí a udělat něco pro sebe? V zimních měsících není nic lepšího než dovolená na horách. Čekají na vás kilometry kvalitně upravených běžkařských tras, sjezdové svahy různé náročnosti, sáňkařské a bobové dráhy. Horská střediska s kvalitním zázemím najdete v Krkonoších, Beskydech, Jeseníkách, Jizerských, Krušných a Orlických horách a na Šumavě. Podrobnější informace najdete na www.holidayin­fo.cz a www.ceskehory.cz.

Mesto Banská Štiavnica patrí k najpôvabnejším a historicky najzaujímavejším slovenským mestám. Mesto má neobyčajné a ťažko definovateľné čaro a charizmu, ktoré sa vytvorili azda v toku stáročí a stretom najrozličnejších národností a skupín spoločnosti v tomto meste minulosti aj dnes. V roku 1993 boli historické jadro mesta a technické pamiatky v okolí Štiavnice zapísané do zoznamu svetového kultúrneho a prírodného dedičstva UNESCO.

Podľa archeologických nálezov sa usudzuje, že Banská Štiavnica bola už v 3. a 2. st. pred n.l. s určitosťou osídlená Keltami. Zlatý vek mesto zažilo v stredoveku, kedy tu ľudia objavili najskôr striebro a potom zlato. Podľa povesti, ktorú si návštevník vypočuje od sprievodkyne na Starom zámku, mesto vzniklo tak, že istý pastier si pri pasení oviec v tejto oblasti kedysi dávno všimol, ako spod skaly vyliezajú ligotavé – postriebrené jašteričky. Snažil sa objaviť príčinu tohto javu a tým položil základ kutaniu a baníctvu v Štiavnici. Možno ide len o povesť, možno sa týmto príbehom dopĺňa výklad starého erbu Štiavnice, kde sú aj spomínané dve jašteričky, isté však je, že z listiny uhorského panovníka Ondreja II. z roku 1217 vyplýva, že v Štiavnici sa už v danom období ťažilo striebro a že kráľ mal z mesta príjem okolo 75 kg tohto kovu za rok. Najstaršou baňou v Štiavnici bola štôlňa Biber, kde sa vyťažilo najviac zlata a striebra na svete. So štôlňou je spojených viacero prvenstiev. V roku 1604 sa v nej prvý raz použili piestové čerpadlá, v roku 1619 prvé čerpadlá poháňané koňmi a v roku 1625 prvý čerpací stroj s kývavým pákovým prevodom. V roku 1627 tu Gašpar Weindl pri razení prekopu Daniel prvýkrát na svete použil čierny trhací prach na rozpojovanie horniny. V roku 1690 sa v hutách banskoštiavnickej oblasti dosiahla najvyššia ťažba, vyťažilo sa 29 tisíc kg striebra a 605 kg zlata. Nie je veľmi známa skutočnosť, ale v spomínanej oblasti sa ťažili a spracovávali aj iné rudy, napríklad ortutnaté, molybdénové, medené, železité a podobne. V súčasnosti je banská ťažba v Štiavnici a okolí už roky zastavená, ale uvažuje sa znova s obnovením ťažby, resp. so spracovávaním už vyťaženého rudného odpadu.

Banská Štiavnica je bohatá na historické pamiatky. K najatraktív­nejším, ktoré by návštevník nemal obísť patrí: Starý zámok, Kammerhof, stará radnica, námestie sv. Trojice a súsošie sv. Trojice, kostol sv. Kataríny, kostol Nanebovzatia Panny Márie, Nový zámok, Banícka akadémia, Kalvária.

Starý zámok

Začiatkom 13.storočia postavili v Štiavnici na vrchu Paradajz trojloďovú románsku baziliku, zasvätenú Panne Márii. V 15.storočí bol kostol Panny Márie aj s priľahlým cintorínom obohnaný múrom. V 40.rokoch 16.stor. kostol prestavali na protitureckú pevnosť. Klenba nad hlavnou loďou bola zbúraná a tak vzniklo nádvorie hradu. Nasledovalo spevnenie obvodových múrov tak, že priestor medzi opernými piliermi bol vyplnený murivom. Kaplnka sv. Michala po ľavej strane pri vstupe do zámku je ďalšou stavbou v komplexe Starého zámku. Táto románska rotundová budova sa skladá z dvoch častí, z nadzemnej a podzemnej. Nadzemná časť sa volá karnárium, kde pochovávali zomrelých. Podzemná časť, zvaná ossarium, slúžila na odkladanie kostí vybraných pri kopaní nových hrobov. Zvyšky fresiek v kaplnke sú zo 14.stor.

V komplexe Starého zámku je bašta nazývaná „Himmelreich“ zo 14.storočia. Používala sa ako väzenie a mučiareň. Turista môže dnes do Himmelreichu vstúpiť. Novinkou oproti stavu spred približne dvoch- troch rokov je, že v priestoroch Starého zámku na 2. poschodí sú v súčasnosti vystavené zvyšky štiavnickej Kalvárie. Tabule, sochy a tri kríže zo scény ukrižovania boli na Starý zámok prenesené, aby sa zvyšky Kalvárie z 18. storočia uchovali pred rozkradnutím. V 90. rokoch 20. storočia prišlo totiž k rozsiahlym krádežiam v spomínanom objekte, ktorý sa nachádza nad mestom. Je potešujúce, že niektoré objekty z banskoštiavnickej Kalvárie sa našli a v súčasnosti majú vo Viedni prebiehať súdne procesy so skupinou zlodejov, ktorí mali v držbe aj objekty zo spomínanej Kalvárie. Základný kameň pre stavbu Kalvárie bol položený v roku 1744 a presne o sedem rokov, t. j. v roku 1751 bola stavba dokončená. Stavba Kalvárie sa začala na podnet jezuitského pátra Františka Pergera. Celý komplex Kalvárie pozostáva z 23 objektov, ktoré predstavujú skutočnú galériu výtvarných diel s liturgickým programom zastavení krížovej cesty.

V rámci prehliadky Starého zámku sa môže turista poprechádzať po ochozoch zámku a vyjsť aj na vežu kostola a vychutnať si výhľad na mesto.

KAMMERHOF

Komorský dvor – Kammerhof je jedným z najväčších stavebných komplexov na území mesta. Vybudovali ho v polovici 16. storočia. Objekt bol viackrát prestavovaný a zväčšovaný, takže na ňom možno pozorovať viacero stavebných slohov. V Kammerhofe bolo sídlo banskej komory a hlavného komorsko-grófskeho úradu, ktorý spravoval bane, huty a mincovne nachádzajúce sa na území dnešného stredného Slovenska.

V Kammerhofe je bohatá zbierka ukážok rúd, ktoré sa ťažili v Štiavnici a okolí, výstava funkčných modelov banských zariadení od najstarších čias do približne 70.-80. rokov 20. storočia, expozície k histórii Banskej akadémie a súčasnosť baníctva na Slovensku.

Banské múzeum v prírode

Je to skanzen, ktorý existuje približne 30 rokov. Je možnosť sfárať do bane, ktorej najstaršie časti pochádzajú zo 17. storočia.. Návštevník dostane plášť, prilbu a banskú lampu pred sfáraním. Prehliadka vnútra bane trvá približne 90 minút, vo vnútri bane sú tiež expozície fotografií, ktoré sa týkajú baníctva, ďalej k histórii dobývania rúd v Štiavnici, expozícia nástrojov a banskej techniky. Vonku v skanzene sa nachádzajú staré banské budovy a zariadenia.

Banská Štiavnica sa stala zdrojom inšpirácie pre viacerých slovenských prozaikov a poetov. Medi inými aj pre významného súčasného slovenského prozaika, Antona Hykischa, inak štiavnického rodáka. V Štiavnici sa odohráva dej jeho trocha staršieho ale veľmi dobrého historického románu Čas majstrov. Spomenutý román je situovaný na začiatok 16. storočia, a má viacero dejových línií. Hykisch sa zameriava na menej známe dejinné udalosti týkajúce sa mesta, totiž banícke povstania baníkov z blízkej Hodruše a tiež na vznik obrazov oltárneho cyklu z kostola sv. Kataríny, ktorý stojí na námestí. Jeden z posledných Hykischových románov, Spomeň si na cára, opisuje románovo-faktografickým spôsobom život bulharského cára Ferdinanda Coburga, ktorý veľkú časť života strávil na Slovensku, v blízkom kaštieli Svätý Anton.

Srdečne pozývam na návštevu čarovnej Banskej Štiavnice!

Mezi světovými válkami se mladí vzdělaní manželé Tugendhatovi rozhodli postavit dům. Chtěli moderní bydlení, v souladu s architektonickými ideály doby. Pozvali proto do Brna architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který jim postavil dům pomocí tehdy nejmodernějších technologií a s využitím ušlechtilých materiálů, vybavil ho špičkovými technickými vymoženostmi a dokonce pro ně navrhl i nábytek. Díky velkorysosti Tugenhatových, kteří architekta nijak neomezovali v tvůrčím rozmachu a také nemuseli šetřit na nákladech vzniklo v Brně vrcholné architektonické dílo, které se téměř okamžitě stalo ikonou své doby a jedním z pilířů moderní funkcionalistické architektury. Vila ale také od svého vzniku v roce 1929 vyvolávala diskuse o úměrnosti vynaložených financí na individuální bydlení. Možná i proto byl osud Vily Tugendhat v následujících obdobích a režimech, které nepřály individualismu, velmi pohnutý.

Vila Tugendhat byla postavena jako skeletová stavba, která stojí na pilířích z oceli, které se uvnitř obytného prostoru nesnaží skrývat, ocelové nosníky jsou pouze kryté chromovanými plechy. Miese prosazoval svoji architektonickou vizi „kost a kůže“. Díky této technologii, která se v dnešní době stále s oblibou využívá, byla stavba dokončena velmi rychle.

Z ulice Černopolní je vila naprosto nenápadná – do ulice je orientováno pouze několik oken, vstupu do garáže a stěna z původně mléčného skla, za kterou se skrývá vstup do haly. Nenápadný vzhled, zdánlivě přízemní budovy byl záměrem, který poskytoval Tugenhtovým pocit bezpečí. V tomto nejvyšším patře jsou umístěny ložnice manželů, dětské pokoje a pokoj pro služebné. Z pokojů se vychází na terasu a z garáže je nyní pokladna.

Z haly se sestupuje po obloukovém schodišti do hlavního obytného prostoru, kde architekt představuje svoji vizi kontinuálního prostoru a spojení s přírodou. Prostor je tvořen pracovnou, obývacím pokojem a jídelnou, ale tyto místnosti nejsou nijak výrazně odděleny, ale volně na sebe navazují. Stěny do zahrady kolem hlavního obytného prostoru jsou tvořeny pouze zimní zahradou a obrovskými okny s výhledem na panoráma Brna. Dvě z těchto oken lze skrýt do podlahy a celý prostor tak spojit se zahradou.

Vybavení místností navrhoval sám Miese a přesně určil kde má který kus nábytku stát. Tím také částečně ovlivnil způsob života rodiny. Některé kusy nábytku navrhnul přímo pro tuto vilu – například dodnes vyráběné židle a křesla Brno. Miese pečlivě propracoval každý detail, od klik u dveří, světel a vypínačů (ty jsou vidět pouze na dobových fotografiích).

Pracovna je od obývacího pokoje oddělena pouze unikátní stěnou z polodrahokamu, kterou při příznivých slunečních podmínkách částečně prochází sluneční paprsky a celá stěna ze rozzáří ohnivými barvami. Dalším dělícím prvkem obytného prostoru je půlkruhová stěna z makaraského ebene, která odděluje jídelní zákoutí. Stůl uprostřed je přímo upevněn na jednom z ocelových nosníků. Za jídelnou se dříve nacházela kuchyň, nyní je zde výstava fotografií přibližujících stavbu vily a rodinu Tugenhatových.

V přízemí je umístěno technické zázemí celé vily. Je zde strojovna klimatizačního systému, díky kterému mohl být vzduch v celé vile vyměněný ohřátý a navoněný během 20 minut. Do tohoto patra se také schovávají okna. Kromě viditelného technického zázemí jsou zde i skryté technické unikáty jako elektrická vedení a zásuvky v podlaze a držáky dveří proti průvanu.

Samostatnou kapitolou je zahrada, kterou také upravil Miese. Dům je s ní spojený schodištěm, výhledy z teras i oken míří právě sem. Zahradu obklopují vzrostlé stromy, které rámují celou stavbu.

Válečná i poválečná doba ale nepřála individualitám a duch kolektivismu se stal málem vile osudným. Po německé okupaci zde sídlili projekční kanceláře Messserchmitových závodů. Na konci války zasáhla zahradu bomba a vila tak přišla o unikátní okna ze speciálního skla, jejichž plnohodnotnou náhradu se dodnes nepodařilo vyrobit. Další šrámy ji způsobila Rudá armáda, která zde ustájila koně a vojáci k topení používali vzácné dřevo. Vila poté sloužila jako taneční škola a rehabilitační středisko blízké Dětské nemocnice. V osmdesátých létech prošla necitlivou rekonstrukcí, při které se v ní objevily unifikované vypínače, novodobá topná tělesa,…

Předválečný záměr manželů Tugendhatových postavit v Brně světové architektonické dílo se opravdu podařil. I přes pohnutý osud domu je zde stále co obdivovat. Funkcionalistická stavba je také od roku 2001 zapsaná mezi památky UNESCO. Nyní se jedná o navrácení potomkům původních majitelů a o její náročné rekonstrukci, která by měla zahladit všechny šrámy a ukázat vilu v plném lesku.