cestovatel.cz

Adršpašsko Teplické skály jsou nejznámější skalní město ve Východních Čechách. Mnozí z vás zde jistě již byli, ale nejspíše pouze v létě. Málokdo však ví, jak krásně je ve skalách v zimě, když zde leží sněhová pokrývka. V zimě bývá ve skalách opravdu nádherně. Zvláště když se vyvede pěkný slunný den s pěti či deseti centimetry sněhu...

Tato cesta byla naší první cestou za "železnou oponu", ze světa socialismu do světa kapitalismu. Na putování jsme se nesmírně těšili, i když občas přicházelo i takové to všem známé mrazení v zádech z pocitu nejistoty. Vždyť jsme v tomto prostředí dosud nikdy nebyli!

Akce se plánovala jako téměř každá jiná akce, tato se lišila pouze tím, že jsem se vrhl na organizaci já (známý tvůrce katastrof) a to s velkou vervou. Tím se stalo, že se postupně přidávali a odcházeli lidé. Také přesný termín odjezdu nebyl známý. Nakonec se odjíždělo okolo druhé hodiny v noci v pátek 9.8.1999 a událo se ještě několik zaznamenáníhodných příhod...

O Levoče jsem ještě nedávno pouze věděl, že nějaké takové město na Slovensku existuje. Při naší letošní cestě do Slovenského ráje jsme se tam najednou kolem jedenácté v noci ocitli a byli jsme nadšeni. Vůbec jsme nelitovali toho, že jsme se tam nechali odvést i když jsme původně chtěli do Spišské Nové Vsi. No prostě jsme žili v domnění, že Spišský hrad musí stát někde poblíž. Jak to ale celé začalo...

Probudili jsme se do slunečného, ale mrazivého dne. Rána na Altiplanu bývají velmi chladná - teploměr zde klesá hluboko pod bod mrazu. Ve výšce zhruba 3 500 m.n.m. se není ani čemu divit. Laďa překvapivě tuto noc pohrdl naší skromnou plátěnou ložnicí a strávil noc pod širákem. Byl to od něj opravdu hrdinský čin, ráno se ale vůbec netajil tím, že taky poslední. V těchto podmínkách může nocování ve volné přírodě být docela pěkně drsňácké - mnohdy jste rádi, že už je ráno.
S východem slunce se rychle oteplilo a my vyrážíme dál, směr Cuzco...

Na Sicílii jsem jel bez jakýchkoliv vědomostí o cestě na vrchol Etny. Před pár lety jsem četl něco o výstupu v knize Dopisy z moře od Petra Zemana, jenže jediné co jsem si zapamatoval byla možnost přespání ve staré observatoři. Cílem cesty proto nebylo stanoveno dobytí vrcholu, ale nenáročný výstup, čím výš, tím líp...