Přistáváme na ostrově Sal. Procházím zanedbanou halou. Venku
nevlídné, kamenité kopce. Přemýšlím, jestli zrovna tohle místo je to, co
jsem si chtěl zvolit pro svou zimní dovolenou.
Přistáváme na ostrově Sal. Procházím zanedbanou halou. Venku nevlídné, kamenité kopce. Přemýšlím, jestli zrovna tohle místo je to, co jsem si chtěl zvolit pro svou zimní dovolenou.
Trochu mě povzbuzuje, že nejsem jediný turista, beru zavazadlo a vyrážím vstříc dobrodružství. Venku hraje z nějakého kazeťáku hudba, pokřikují taxikáři, je příjemné teplo a já se dostávám do dovolenkové nálady.
Co jste o souostroví Kapverdy nevěděli
Nebo spíš, co jsem nevěděl já. Ostrovy byly až do 15. století neobydlené. Pak sloužily jako zásobovací stanice námořníkům na cestách do Indie, překladiště otroků a zastávka velrybářů. Po otevření Suezského průplavu už tam moc lodí nezabloudilo a význam ostrovů se ztratil. Ekonomická situace byla natolik špatná, že propuklo několik hladomorů. Samostatnost na Portugalsku získaly Kapverdy až v roce 1975.
Na Kapverdách se mluví kapverdskou kreolštinou a mohu vás ujistit, že jazyk vám bude povědomý, ale rozumět nebudete.
Na ostrovech je fatální nedostatek sladké vody, většina se získává odsolováním mořské, a tak cestou z letiště chvíli přemýšlím, jestli zrovna golfová hřiště jsou tím pravým byznysem.
Proč a kdy Kapverdy navštívit
Kapverdy, v překladu Zelený mys je souostroví s velmi příjemným klimatem a úžasnou sopečnou krajinou. Místní jsou veselí lidé, byť život tam není vždy snadný.
No a pak samozřejmě velmi čisté a příjemné pláže, barevné loďky a reggae až do rána.
Ideální čas je od prosince do dubna, kdy neprší a od Sahary fouká vítr, který potěší blázny do windsurfingu a kittingu.
Ostrov Santiago
Ostrov Sal nepatří k těm nejhezčím a já hned druhý den mizím na Santiago, největší ostrov s největším počtem obyvatel. Na Santiagu na mne konečně dýchne africká kultura plnou silou. Stařenky nesoucí náklad na hlavě, bosky, švitoří nesrozumitelnou hatmatilkou a zubí se na všechny ostatní.
Cidale Velha je starodávnější a Praia modernější město na ostrově. Na tržišti si dávám polévku a nějaké ostré masové válečky. Všude se prodává papaya, mango a další ovoce, které sice neznám, ale chutná skvěle.
Vnitrozemí ostrova je kopcovité, zelené a zemědělsky využívané. Pár dalších dní trávím touláním se po okolí. Bloudím několikrát, ale díky tomu navštívím několik malých zemědělských komunit na konci slepých cest. Pro místní děti jsem atrakcí.
Ohnivý ostrov Fogo
Po čtyřech dnech se přesouvám na Fogo. Ostrov zvaný Ohnivý. Přestože Kapverdy jsou celé sopečného původu, právě tady je jediná činná sopka. Její kónický tvar tyčící se uprostřed ostrova mě přitahuje tak, že neodolám a s pomocí místní malé cestovky lezu až ke kráteru. Což se s odstupem času ukázalo jako nejlepší část výletu.
Sponzorem tohoto článku o Kapverdách je , kde je možné zájezdy na Kapverdy pořídit, a to i v rámci nabídky Last minute.
Zbytek pobytu se už spíš trochu válím na pláži, zpět na ostrově Sal. Samotný rezort je značně opršelý, ale pláž Santa Maria má vše, co potřebuju – písek, slunce, opalující se holky a půjčovnu windsurfu.
Kapverdy opouštím nakonec docela nerad, je to moc hezký kousek Afriky uprostřed oceánu.
Nádherné pláže Indického oceánu, luxusní hotely, romantické večery
v exkluzivních restauracích, výlety na safari – tak to je Keňa.
Veliká bída, jeden z největších chudinských slumů na světě,
neustálé výpadky proudu, dopravní zácpy – tak to je také Keňa.
Co vás při návštěvě Keni čeká?
Cokoliv si přejete, a to doslova. Dáváte-li přednost dovolené s relaxací u moře, Keňa vám nabídne úžasné počasí po celý rok a nádherné romantické pláže podél Indického oceánu.
Nádherné pláže Indického oceánu, luxusní hotely, romantické večery v exkluzivních restauracích, výlety na safari – tak to je Keňa. Veliká bída, jeden z největších chudinských slumů na světě, neustálé výpadky proudu, dopravní zácpy – tak to je také Keňa.
Nejznámější a nejkrásnější je dle mínění místních i turistů Diane beach, kterou najdete asi hodinku jízdy jižně od Mombasy. Vybavte si obrázky pláží cestovních kanceláří, kde je bělostný písek, nádherné palmy lemují pobřeží. Tak přesně taková je Diane beach. Je to ráj na zemi, kde můžete relaxovat pod deštníky, upíjet osvěžující drinky nebo si vyjet do okolí na velbloudovi či si zakoupit jeden z výletů na safari. Pláž Diane je základnou pro mnoho agentur nabízejících safari. Dají se tu pronajmout i kola na vyjížďky do okolních vesnic. Pokud se rozhodnete zůstat na pár dnů nebo i celý pobyt, je vám k dispozici velký výběr ubytování ve svahilském stylu ve velmi přijatelných cenách. Jediné, co vás může lehce iritovat v tomto ráji na zemi, jsou místní „plážoví hoši“, kteří se vás budou snažit donutit koupit zboží všeho možného a myslitelného druhu. Jsou všudypřítomní a v mimosezóně, kdy je na pláži méně turistů otravují o to více. Když nejste dostatečně důrazní v odmítnutí, jsou schopni za vámi jít i několik kilometrů. Každou chvíli uslyšíte jambo, jambo…což znamená ahoj.
Safari v Keni
Safari je jistě neopakovatelný zážitek pro ty z nás, kdo je absolvují poprvé. Je to velmi vzrušující výprava, která se s návštěvou zoo opravdu nedá srovnávat. Můžete si zakoupit jednodenní výlet nebo i dvou a vícedenní s pobytem v kempech. Řidič je zároveň průvodce, který vám cestou vysvětlí „zákony džungle“ a sdělí své neuvěřitelné zážitky. Budete se cítit v bezpečí. Tito lidé mají bohaté zkušenosti a opravdu ví, co dělat v případě ohrožení. Před samotnou cestou dostanete instrukce, co si vzít s sebou a jak se obléknout. Jízda je velmi pohodlná i přes velmi nesouvislý terén. Připravte se na podívanou jako z dokumentárního filmu o zvířatech. Uvidíte lvy, slony, muflony, hrochy, zebry, gazely, žirafy, leopardy…Nejlepší čas je vyjet ráno, protože kolem poledne a v časech, kdy je velké horko, zvířata zalézají do chladu a uvidíte jich jen velmi málo.
Největším zážitkem je však migrace zvířat za zelenými pastvinami od července do října. Nikdy se nedá přesně určit, kdy migrace proběhne, záleží na počasí. Hlavně neproběhne v jediný den, protože se jedná opravdu o statisíce kusů zvířat. Jsou to sloni, žirafy, zebry, gazely, antilopy…Přecházejí řeku Mara, zdroj vody a okolí Serengeti využívají k pastvinám. Zpátky na jih se vrací v listopadu, kdy začíná období dešťů.
Další možností je vodní safari, které učaruje všem milovníkům podmořského světa. Tradiční dřevěná loď s posádkou vás doplaví do míst, kde můžete plavat s delfíny, šnorchlovat, pozorovat úžasně barevné ryby, mořské hvězdice, krásné korály. V ceně výletu je jídlo a pití, kterého je opravdu hodně a velký výběr. Na oběd se zajíždí do rybářské vesnice, kde se najíte pod útesy na úžasně prostřených stolech dekorovaných místními květinami. Místní ženy připravují mnoho druhů ryb, kraby, saláty, omáčky, kokosové ořechy, ovocné dezerty a to vše lákavě nazdobené, že prostě chcete ochutnat.
Masajské vesnice jsou jistě největší turistickou atrakcí. Masajové jsou pastevci, kteří žijí stále stylem života jako před staletími. Nebudete věřit tomu, co uvidíte. Chatrče ze slámy, větví a kravího trusu nemají okna. Na noc se Masajové přikrývají kůžemi a látkami. Přes den je v nich příjemně chladno oproti venkovním teplotám. Masajové jsou oblečeni do jednoho kusu látky, kde převládá červená barva. Zdobí se spoustou korálků. Pijí kozí krev s mlékem a jedí maso ze svých stád krav a koz. Ženy si vyholují vlasy, je to symbol jejich krásy. Nosí korálkové čelenky a límce a těžké náušnice. Muži si naopak pěstují dlouhé vlasy, které si zaplétají do copánků. Většinou je uvidíte s oštěpem v ruce. Masajové mohou mít více žen, ale každá musí mít svoji chatrč. Mužovo postavení určuje velikost stáda a množství dětí. Turisté mají o jejich život velký zájem, tak si mnozí z nich vydělávají svými rituálními tanci v hotelích pro turisty, či nechávají turisty nahlédnout do svých obydlích a prodávají jim svoje korálky jako suvenýry.
Na zastávce v Mombase
Až se nasytíte dobrodružstvím na souši i vodě, určitě musíte navštívit Mombasu. Je to město z části na ostrově, který je spojen s pevninou několika mosty. Je tu obrovský přístav, největší ve východní Africe, který je velkým centrem byznysu už po staletí. Centrum města vás uvítá bránou z obrovských sloních klů. Mombasa bývala portugalskou kolonií a hlavní turistickou atrakcí, co tu po Portugalcích zůstala je pevnost Fort Jesus ve Starém městě. Tato část města se postupem času a přívalem turistů proměnila v obchůdky se suvenýry a restaurace. Mtwapa Creek vám ukáže tropickou vegetaci, ptáky i rostliny. Mtwapa je vyhlášené místo svým nočním životem a mnoha kluby. Haller park je místem, které je tak trochu ZOO a safari v jednom. Je tady hlavně spousta opiček, které jsou velmi přátelské. Jako suvenýr si můžete dovézt foto s nimi.
Pokud chcete zažít nádherný den, navštivte určitě Shimba Hills národní park s krásnými vodopády, slony, antilopami a pralesem. Je to úžasné místo na fotografování.
Prostituce v Mombase je asi nejrozšířenější v zemi, jelikož je zde koncentrace turistů a v zemi veliká chudoba. Velmi mladé dívky se tu nabízejí na plážích a tančí polonahé v hotelích.
Jako suvenýry si můžete koupit mombasské sandály ručně vyrobené z kůže nebo starých pneumatik. Jsou velmi módní a originální v mnoha různých provedeních, barvách a mnohdy zdobené korálky. Mombasské látky jsou také vyhlášené, nosí je svahilské ženy. Prodávají se většinou po dvou. Lesos jsou potištěné látky na tělo a kikois jsou látky nošené jako šály.
V Keni se vyvarujte pití z kohoutku, stejně tak jako ledu v nápojích. Ovoce raději oloupejte před požitím.
Místa, která vás přenesou během vaší návštěvy Keni do jiného světa, určitě uchvátí vaše smysly, ale nejvíce se vám vtisknou do paměti lidé. Keňané jsou velmi pohostinní, milí lidé, kteří budou mít vždycky čas a náladu se s vámi dát do řeči. Mnozí Keňané nabízejí turistům za obnos mnohem nižší, než zaplatíte v hotelu, ubytování ve svých domovech. Zážitek je tak mnohem více autentický a mnohdy získáte přátele na celý život. Jsou pořád veselí a mají skutečný zájem dozvědět se o vás, vaší zemi. Stejně tak jako děti. Budou vděčni za váš čas, za to, že mohou s vámi jen promluvit. Jsou šťastné, i když žijí a učí se ve velmi nuzných podmínkách. Ve škole nosí uniformy a chození do školy si velmi považují. Chvilka s nimi rozsvítí váš den.
Projekt Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ si
klade za cíl zmapovat do konce roku 2015 přístupnost bezmála
600 objektů po celé České republice. Lidé s omezenou možností
pohybu, ale i rodiny s kočárkem se dozví, které hrady a zámky,
muzea, divadla a další místa mohou bez problémů a obav navštívit. Mezi
objekty je i více než 200 muzeí.
„Mapy bez bariér“ usnadní plánování výletů
Projekt Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ si klade za cíl zmapovat do konce roku 2015 přístupnost bezmála 600 objektů po celé České republice. Lidé s omezenou možností pohybu, ale i rodiny s kočárkem se dozví, které hrady a zámky, muzea, divadla a další místa mohou bez problémů navštívit. Z nově vzniklé mapy na webu mapybezbarier.cz zjistí údaje o šířce dveří, přítomnosti nájezdové rampy, vybavenosti toalet nebo rozměrech výtahové kabiny.
Mapování a sběr dat se blíží ke konci, výše zmíněná mapová aplikace se na webu projektu objeví začátkem prosince. Bude tak možné si bez obav naplánovat výlet či dovolenou.
Následující text obsahuje tipy na výlet do již zmapovaných objektů. Tým mapařů ověřil, že místa zmíněná níže jsou bezbariérově přístupná.
Adventní čas vybízí k návštěvě Třebechovického muzea betlémů. Muzeum je jediným zařízením svého druhu v České republice i v Evropě. Nejvzácnějším předmětem sbírek je ručně psaný iluminovaný Literátský graduál z r. 1559. Sbírkový fond čítá více než 300 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů, pocházejících z tradičních i netradičních betlémářských oblastí. Nejcennějším betlémem je Proboštův mechanický betlém. V rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ bylo ověřeno, že je objekt plně přístupný. Jeho prohlídku si tak mohou bez problémů vychutnat rovněž osoby s omezenou možností pohybu i rodiny s kočárkem.
Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích poodhalí historii českých loutek od nejstarších loutkářů přes rodinná a spolková divadla až k profesionálním scénám. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků se návštěvníci setkají s loutkami zhotovenými podle předloh M. Alše, V. Suchardy či J. Trnky. Přímo v expozici je možnost shlédnout slavné inscenace loutkových her v historických divadélkách. Ve druhé části – v jediném cirkusovém muzeu v Čechách jsou vystaveny nejen plakáty, fotografie, dokumenty, ale návštěvník se ocitne v cirkusové manéži s hrazdami, perskou tyčí, jednokolkami, žonglérským náčiním a s cirkusovými kostýmy. Součástí expozice je i motocykl, na kterém jezdili Medvědi s Cibulkou. Stálá expozice je doplněna o zajímavé doplňující výstavy. V rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ bylo ověřeno, že velká část objektu je plně přístupná. Prohlídku muzea si tak mohou bez problémů vychutnat rovněž osoby s omezenou možností pohybu či rodiny s kočárkem.
Novogotický zámek Sychrov je pro návštěvníky otevřen celoročně, každý den včetně pondělí. Zámek Sychrov sloužil jako rezidence původem francouzského rodu Rohanů. Zámecké pokoje jsou zařízeny původním nábytkem, obrazy a dalšími doplňky. Většina místností vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Zámek je veřejnosti zpřístupněn ve značném rozsahu, takže jeho prohlídka poskytne návštěvníkům představu, jak se ve 2. polovině 19. století žilo na venkovském sídle bohaté šlechtické rodiny. V rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ bylo potvrzeno, že exteriéry zámeckého areálu, jako například čestný dvůr, nádvoří nebo anglický park, jsou bezbariérově přístupné. Přístup do místní klenotnice je rovněž bez bariér. Prohlídka interiérů zámku vyžaduje asistenci. Je třeba překonat schodiště do prvního patra. Dále je prohlídková trasa v jedné rovině a s širokými dveřmi. Prohlídku zámku si proto mohou vychutnat i osoby s omezenou možností pohybu či rodiny s kočárkem.
Za vidění stojí rozhodně například Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze. V 19. století stalo jedním z kulturních a vzdělávacích center české inteligence. Mnoho jeho sbírkových předmětů pochází z darů jak od zakladatele muzea Vojtěcha Náprstka, tak od jeho přátel a známých z řad českých exulantů, cestovatelů a etnografů. Do všech expozic a výstav se lze dostat i pomocí výtahu či plošiny, je proto přístupné i osobám s omezenou možností pohybu či rodinám s kočárkem.
Žižkovský televizní vysílač patří k nejzajímavějším pražským dominantám. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985 – 1992. Nabízí 360° pohled na metropoli. Díky otevírací době od 8:00 do 24:00 si lze nádherný výhled na Prahu vychutnat za denního světla i v noci. Kromě něj jsou pro návštěvníky věže připravena videa představující Prahu i celou Českou republiku nebo zajímavá ozvučená závěsná křesla. Bezbariérová přístupnost věže byla ověřena v rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“. Projekt si klade za cíl zmapovat do konce roku 2015 přístupnost bezmála 600 objektů po celé České republice. Lidé s omezenou možností pohybu, ale i rodiny s kočárkem se dozví, která místa mohou bez problémů a obav navštívit.
Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv.
Cyrila a Metoděje. V ní najdeme místa, která potěší každého
poutníka i návštěvníka. Jde o oltář, kde se slaví liturgie,
kaple Panny Marie, Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem.
Velehrad najdeme 6 km severozápadně od Starého Města u Uherského Hradiště. Jde o kraj zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Uherské Hradiště, je to jedno z nejvýznačnějších poutních míst v ČR, spojeno s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, dělá z Velehradu poutní místo, které přesahuje významem hranice našeho státu.
Něco málo z historie Velehradu
Počátky dnešního Velehradu datujeme na začátek 13. století, kdy byl zde postaven první cisterciácký klášter na Moravě založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem v románském stylu s vlivem rané gotiky. Jde o rozlehlý komplex spolu s konventním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl dokončen ve čtyřicátých letech 13. století. Roku 1421 byl vypálen moravskými husity, znovu obnoven během let 1587–1592, raně barokní přestavba byla realizována v letech 1629–35. Dnešní podoba pochází z přelomu 17 a 18. století.
Roku 1990 se sem znovu vrátil jezuitský řád Tovaryšstva Ježíšova, který zde na velmi významném poutním místě zajišťoval duchovní službu. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a r. 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje roku 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. A dne 22. dubna 1990 zde proběhla návštěva hlavy římskokatolické církve, papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je zdejší kříž s jeho znakem, který je umístěn na nádvoří před bazilikou.
Bazilika na Velehradě
Zdejším klenotem je bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie. Součástí komplexu je rovněž barokní kaple sv. Jana, novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje, podzemní katakomby a lapidárium s expozicí románské architektury.
Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. V ní najdeme místa, která potěší každého poutníka i návštěvníka. Jde o oltář, kde se slaví liturgie, kaple Panny Marie, Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem (obrazem Panny Marie Matky jednoty křesťanů), hrob arcibiskupa Antonína Stojana v Královské kapli a náhrobek kardinála Tomáše Špidlíka SJ v presbytáři baziliky s nádhernými mozaikami. Dále je zde umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje na pravé straně od oltáře a obraz věrozvěstů od polského malíře Matejky (1885).
Poutní cesty jsou různé ale láska a víra zůstává
Velehrad je cílem několika poutních cest. Známá je Poutní cesta růžence. Trasa začíná ve Starém Městě u Uherského Hradiště u železniční trati a směřuje na Velehrad. Lze ji ujít zhruba za hodinku, měří čtyři kilometry.
Můžeme se vrátit do starých dávných časů, kdy náš duchovní život měřil tep srdce, modlitba a naše poutní kroky. Rozjímali jsme, věřili, přemýšleli a nikam nespěchali. Tato poutní cesta přetrvala dodnes a je provázena celkem dvaceti zastaveními růžencové modlitby. Úvod představuje Radostný růženec, pokračuje Růženec světla, Bolestný růženec a vyvrcholením je Slavný růženec. Jednotlivá zastavení symbolizují jedno tajemství, které je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce. Návrhy vytvořil Milivoj Husák.
Poutní cesta Velehrad – Sv. Hostýn
vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa je dlouhá zhruba 59 km je členěna dvaceti pěti zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi. Na tuto základní poutní trasu navazuje poutní cesta Sv. Hostýn – Sv. Kopeček.
Poutní cesta Velehrad – Sv. Antonínek
spojuje Velehrad s jihomoravským poutním místem v blízkosti Blatnice pod Sv. Antonínkem. Na trase dlouhé zhruba 24 km je rozmístěno dvanáct zastavení. Poutní trasa byla požehnána Mons. Janem Graubnerem v srpnu 2012.
Mešní a košer vína
Vše co se místa týká, najdete vyčerpávajícím způsobem na stránkách velehradinfo.cz včetně pozvánky na mezinárodní výstavu mešních a košer vín, která se na Velehradu koná každoročně. Akce se letos bude konat 7. listopadu od 16:00 hodin ve Slovanském sále Stojanova gymnázia Velehrad.
Největší moravské poutní místo Velehrad je již po staletí symbolem setkávání kultur Východu a Západu. Kulturu východní sem přinesli soluňští bratři sv. Cyril a Metoděj, kulturu západní členové řádu cisterciáků, kteří zde působili v letech 1205–1784. Jedním z důvodů, proč se Matice velehradská, která se stará o všestranný rozvoj poutního místa, rozhodla uspořádat soutěž a výstavu mešních a košer vín, byl fakt, že to byli právě cisterciáci, kteří začali na Velehradě pěstovat révu vinnou.
Cestovat můžete i v okolí Velehradu
Lze navštívit Archeologický skanzen s vyhlídkovou věží, repliku kostela z 9. století. V Modré u Velehradu se můžete projít proskleným tunelem, který vás povede pod hladinou rybníka. Kolem sebe tak prosklenou stěnou uvidíte život ve vodě, pod hladinou mokřadu. V sousední obci Tupesy najdete Muzeum keramiky.
Při ubytování, nakupování a pohybu po městě zjistíte, že tady
pracují hlavně cizinci z Indie, Pákistánu, Filipín, Bangladéše.
Obyvatele Emirátů uvidíte stěží pracovat. Vykonávají jen ty nejvyšší
pozice a často nepracují vůbec, pouze pronajímají své jméno jako
povolení cizincům k podnikání v zemi. Cizinci v zemi podnikat
nesmí, takže místní mají velmi výnosný obchod.
Dubaj – jeden z arabských emirátů
Dubaj je jeden z nejznámějších arabských emirátů. Dubaj je také jeho hlavním městem. Městem superlativů. Název znamená „místo srazu“. Nabídne vám k vidění největší a nejdražší stavby na světě jako například známý nejluxusnější hotel světa Burj Al Arab ve tvaru plachetnice. Ten se jako jediný na světě pyšní sedmi hvězdičkami. Co je na něm tak zvláštního? Můžete přistát na jeho střeše s vrtulníkem, můžete se najíst v restauraci pod vodní hladinou a zajít si na drink do baru Skyview na střeše hotelu, odkud je neuvěřitelný výhled na celé zářící město. Bez rezervace není možné zajít si ani na oběd či večeři. Nachází se v nejluxusnější pobřežní rezidenční čtvrti Jumeira, což je nejoblíbenější turistické místo s mnoha nádhernými hotely a gigantickým projektem, který zná celý svět z obrázků, jsou umělé ostrovy ve tvaru palmy se sedmnácti vějíři. Všude kolem jsou písčité pláže.
Už po příletu zjistíte, že v Dubaji je všechno velkolepé. Největší letiště na světě je velmi dobře značené, takže nemusíte mít strach, že byste nenašli správný směr, ať už se chcete dostat kamkoliv. Venku budete mít možnost vybrat si z taxíků připravených odvést vás do hotelu. Řidiči jsou většinou Pákistánci a ženy řidičky z Filipín. Ty nosí růžové uniformy a jsou žádány hlavně ženami, aby nebyly obtěžovány muži. Jsou jen poněkud dražší než jejich mužští kolegové. I tak vás cesta nevyjde draho, protože v zemi, která žije především z ropného bohatství, se ceny pohonných hmot pohybují na velmi nízké úrovni.
Při ubytování, nakupování a pohybu po městě zjistíte, že tady pracují hlavně cizinci z Indie, Pákistánu, Filipín, Bangladéše. Obyvatele Emirátů uvidíte stěží pracovat. Vykonávají jen ty nejvyšší pozice a často nepracují vůbec, pouze pronajímají své jméno jako povolení cizincům k podnikání v zemi. Cizinci v zemi podnikat nesmí, takže místní mají velmi výnosný obchod. Ve městě uvidíte projíždět velmi drahá auta s Araby v tradičních dašdašách, což jsou dlouhé košile většinou v bílé, ale i šedé, khaki a dalších decentních odstínech. Všude potkáte velmi početné rodiny – v nákupních střediscích, v parcích a na ulicích. Zajímavé je, že přistěhovalců je okolo 85%. Občané SAE jsou tedy menšinou ve své vlastní zemi. Pouze jedna čtvrtina obyvatel jsou ženy. Občanství není možné získat, musíte mít to štěstí a v Emirátech se narodit.
V Dubaji si užijete nakupování. Je tu největší shopping centre na světě se svými 1200 obchody, obřím akváriem, kde plavou žraloci a můžete se projít žraločím tunelem, kde stěny jsou prosklené a vy máte možnost vidět podvodní život jen kousek od vás. Nákupní centrum se pyšní také největší cukrárnou, obrovskou zpívající světelnou fontánou a dokonce ski areálem, kde si můžete zalyžovat na umělém sněhu a prožít si „zimu“ v tropech. Centrum nabízí zboží všech světových značek, spoustu restaurací a kaváren, hotelů, kin, 1400 parkovacích míst. Hlavní vchod je naprosto úchvatný, lemovaný palmami, které jsou po setmění osvětlené a vy máte pocit, že jste v pohádce.
Burj Khalifa – nejvyšší věž světa
Burj Khalifa je největší věží na světě, která měří neuvěřitelných 629 metrů. Uchvátí vás už jen z dohledu, ale můžete si zakoupit vstupenku a podívat se do 124. patra, kde je vyhlídková plošina pro návštěvníky. V budově je hotel Armani, 700 luxusních bytů, plavecký bazén a kanceláře. Výhled určitě stojí za to. Budete se cítit, jako když se díváte z nebes.
Doprava v Dubaji je velmi promyšlená. Supermoderní metro začalo jezdit teprve v roce 2009 a je zajímavé tím, že je řízeno automaticky, nemá řidiče. Autobusová doprava má také celkem rozšířenou síť po celém městě a potěší vás, že všechny zastávky jsou klimatizované vzhledem k horkému podnebí. Kuriozitou je, že v Dubaji není tak snadné jen tak si mávnout na taxík. Je jich zdánlivě méně než zájemců o svezení, kteří stojí u krajnic a často dlouho čekají, až na ně přijde řada.
Jelikož jsou Emiráty muslimskou zemí, v zemi je přísně zakázána konzumace alkoholu. Alkohol nikde nekoupíte. Dostanete ho pouze v pětihvězdičkových hotelích, konkrétně na barech těchto hotelů, kde je obvykle program v podobě břišních tanců, velmi hlasité hudby a alkohol je velmi předražený. Břišní tanečnice většinou pochází z některé ruské země. V barech se zdržují ženy, které posedávají v provokativních oděvech u stolečků a čekají, až si někdo přisedne a bude žádat jejich společnost. Prostituce je zde velkým byznysem, i když všichni předstírají, že neexistuje.
V Dubaji si můžete zakoupit některý z výletů, které se prodávají na recepci v každém hotelu. Nabídka je široká od celodenního výletu do hlavního města Abu Dhabi přes safari a noc beduínů v poušti až po plavbu lodí s večeří, kdy můžete obdivovat z paluby noční osvětlenou Dubaj.
Okružní jízda městem také stojí za to. Zastavíte se v muzeu, kde je velmi příjemně a kromě historie si tu můžete zakoupit i pěkné suvenýry. Další zastávkou je galerie, kde je vystaveno množství nádherných uměleckých kousků, které si můžete i zakoupit. Jedná se o obrazy, sošky, perské koberce. Nakupuje tady i královská rodina, protože je tu k mání exkluzívní nábytek a jednotlivé předměty jsou z drahých kovů. Výjimkou není soška velblouda z ryzího zlata v ceně nového automobilu. Zlato je v Dubaji nádherně vypracované a jsou ho k dostání tuny. Zlatý souk je plný obchůdků jen se zlatem a drahými kameny. Ceny se dají mnohdy usmlouvat. Zlato je velmi kvalitní 24karátové.
Okružní jízda pokračuje do čtvrti, kde sídlí královská rodina. Celé silnice jsou pod kamerami a je tady nulová kriminalita. Cesta vede podél pobřeží a nádherných hotelů jako Atlantis, který je nejznámější mezi turisty pro svou polohu a krásný design. Turisté z celé Dubaje se tu hemží, aby si udělali fotku na památku. Každý kdo byl v Dubaji, musí mít fotku s hotelem Atlantis. Ani si neuvědomíte, že jste vlastně na umělém ostrůvku ve tvaru palmy. Tam, kde jste si vždy přáli být, když jste viděli obrázky.
Jumeirah pláž je jednou z nejkrásnějších a nejznámějších v Dubaji. Chodí sem místní i turisté. Cedule vás upozorní na pravidla pro návštěvníky. Je zakázáno fotit ženy a pobývat nedostatečně oblečen. Přístup je povolen pouze do 18. hodin, pak můžete být vykázáni ochrankou.
Turisté létají do Dubaje hlavně v zimě za teplem. Jestli vám nevadí horko, zaleťte si sem třeba v červnu. Letadla jsou prázdnější, což je velmi příjemné a hotely jsou na cenových minimech. Můžete si tak dopřát buď více luxusu nebo delší pobyt.
A co si z Dubaje přivézt? Suvenýr ve tvaru hotelu Burj Al Arab, olejový parfém, zlato, exotické koření z místních súků, vodní dýmku a tabáky do ní, arabské tradiční oblečení nebo skleněné lahvičky s pískem s obrázky.
Island coby „horkou zemi s ledovou tváří“ představuje během
letošního jarního turné cestovatel a fotograf Martin Loew. Ve své
nejnovější digitální diashow přináší Loew příběh dobrodružné cesty
plný úchvatných pohledů, poutavého vyprávění i ukázek islandské
hudby.
Island jako „horkou zemi s ledovou tváří“ představuje během letošního podzimního turné cestovatel a fotograf Martin Loew. Při multimediálních živě komentovaných projekcích vypráví Loew poutavý příběh dobrodružné cesty plný úžasných fotografií i zážitků z pusté, ale čarovně krásné země Islandu. Termíny všech diashow, fotky i cestopis najdete na internetových stránkách autora www.promitani.cz
Island je fascinující ostrov. Vlivem rozpínání dvou zemských desek mezi Evropou a Amerikou se doslova trhá na půl a z hloubi země pod ním se dostává k povrchu žhavé magma. Proto je Island krajem sopek, horkých gejzírů, termálních potoků a koupališť i neuvěřitelně barevných hor. Zároveň se Island dotýká severního polárního kruhu a to z něj činí ostrov mocných ledovců, drsného počasí i pustého a lidu-prázdného vnitrozemí.
O nové diashow Martin Loew říká:
Během mého celovečerního promítání provedu diváky nejen po tradiční okružní cestě kolem Islandu, kde uvidíme množství mohutných vodopádů či divoké útesy s roztomilými ptáky papuchalky. Diashow nás zavede také do vnitrozemí ostrova, protože tam se ukrývá to nejzajímavější. V nitru Islandu se projdeme podél řeky v ledové jeskyni pod největším evropským ledovcem Vatnajökull, zjistíme, jaký nocleh lze zažít při stanování na horké islandské zemi nebo dokonce i to, jak osvěží koupel přímo v kráteru sopky Askja.
Island nabízí skutečně netušené zážitky a také zcela neuvěřitelně vypadající přírodní scenérie. Ti, kteří chtějí objevovat tajemství tohoto severského klenotu, ovšem musí být připraveni na islandské počasí. To je bude vydatně zavlažovat, profukovat a někdy až mrazit. Všechny útrapy však stojí za to!
Jak Islanďané říkají – špatné počasí neexistuje. To jen někteří lidé mají špatné oblečení.
Kompletní program celého diashow turné „Island“ najdete na internetové stránce www.promitani.cz/island/
Maroko? To je samá poušť, ne? Slyšel jsem dostkrát. Ne. Maroko, to je
pestrá a různorodá krajina a písečnou poušť aby tam člověk pohledal.
A přesně to jsme měli v plánu pro následující dny.
Maroko? To je samá poušť, ne? Slyšel jsem dostkrát. Ne. Maroko, to je pestrá a různorodá krajina a pravou písečnou poušť aby tam člověk pohledal. No a přesně to jsme měli v plánu pro následující dny.
Pláže, mohutné hory Atlasu se čtyřtisícovkou Toubkal, zelené oázy, hluboké lesy, skalní města roztodivných tvarů všech odstínů hnědé, pitoreskní města dohromady tvoří bezpochyby ideální cestovatelský mix. Rozhlehlé pouště jsou vyprahlé kamenité pustiny a klasická písečná poušť je jen na několika místech v omezené rozloze. A to jsme museli vidět.
Merzouga
Duny v Maroku jsou hlavní turistická atrakce a klíčový zdroj peněz, takže nebyl problém se dostat do malé osady Merzouga, kde je jen několik hotelů a velbloudů osedlaných pro turisty. Kamenitá pustina tam plynule přechází až do několik desítek metrů vysokých dun. Ubytováváme se a jdeme na první průzkum. Písečné duny jsou přesně jak jsme si představovali – žluté, sypké, horké a za chvíli jsme je měli i v trenýrkách.
Jako si v Las Vegas zajdete do kasína, v Maroku se musíte projet na velbloudech. Není poušť jako poušť. Všichni víme, že je to turisťárna, a možná nám je těch velbloudů i trochu líto, když je vidíme zaparkovaný se svázanýma nohama, ale ve finále tak člověk okusí aspoň trochu té berberské romantiky. Jdeme dva a průvodce. Mluví anglicky a pořád a pořád vykládá. Dozvídáme se spoustu věcí ze života v pustině. Možná doufá, že si pro jeho neustálé drmolení nevšimneme, že trasu o trochu zkracuje.
Poslední večer se začíná dít něco divného. Je zataženo, chladněji než doposud. Jdeme spát. Ráno nás budí bubnování na střechu. Chvíli trvá, než přinutíme mozek připustit, že prší. Jdeme ven. Venku leje jako z konve a majitel hostelu radí, že jestli chceme dnes odjet, že máme jet co nejdřív, poněvaž v pozdějších hodinách hrozí povodeň.
Chvíli si pohráváme s myšlenkou, že uvíznout na poušti kvůli povodním může být docela sranda, ale pak vítězí opatrnost a další dodávkou jedeme pryč. Na cestě už jsou hluboké kaluže. Máváme zmoklým velbloudům a těšíme se někam do sucha.
Představa o perfektní dovolené je pro každého z nás jiná.
Jedni milují aktivní dovolenou, a pro druhé je idea největšího odpočinku
pláž, lehátko a moře. Předtím než vyrazíte, buďte připraveni a
nezapomeňte si sbalit vše potřebné.
Představa o perfektní dovolené je pro každého z nás jiná. Jedni milují aktivní dovolenou, a pro druhé je idea největšího odpočinku pláž, lehátko a moře. Předtím než vyrazíte, buďte připraveni a nezapomeňte si sbalit vše potřebné.
Na dovolenou k moři budete potřebovat hlavně plavky, opalovací krém, ručník a sandály. V případě, že dáváte přednost aktivní dovolené, je potřeba věnovat balení větší pečlivost, protože toho budete potřebovat daleko více.
Pokud jste klasický baťůžkář, který si na třítýdenní dovolenou dokáže sbalit do jedné krosny, nezapomeňte na pár důležitých věcí, bez kterých se neobejdete. Mezi ty patří lékárnička, sirky, nůž, pláštěnka nebo nepromokavá bunda a mnoho dalších. Všechny potřebné pomůcky naleznete v eshopu huskycz.cz.
Čelovka
Tu využijete kdekoliv, ať budete cestovat v horách, lesích nebo podél moře. V letních měsících je sice dlouho světlo, ale až zajde slunce, velmi těžko se vám bude v batohu cokoliv hledat. To že vám čelovka chybí, si uvědomíte, až když ji nebudete mít. Může se totiž stát, že se někde zapomenete, zakoukáte se na výhled do údolí, zdržíte se koupáním v jezeře a najednou je skoro tma, cíl kde budete spát je daleko a terén je nepřehledný. Už jste někdy stavěli stan za tmy? S čelovkou tmu nezažijete, přibalte si ji.
Samonafukovací karimatka
Pokud nestihnete včas dojít do cíle a budete muset přečkat noc na nerovném skalnatém terénu, tak velmi oceníte samonafukovačku. Nejen, že se vyspíte skoro jako doma v posteli a nerovný terén pro vás nebude překážkou, ale samonafukovací karimatka je daleko skladnější než ty klasické, takže ušetříte místo v batohu. Nerozlámejte si za dobu dovolené zbytečně záda, se samonafukovací karimatkou se vyspíte do růžova.
Spacák
Bez spacáku by trampování, ani nebylo možné. Jestli už máte karimatku, tak tím dalším, co nutně musíte mít je spacák. Nabídka spacích pytlů je opravdu veliká, záleží na tom, do jakých podmínek ho potřebujete a mnoho dalších faktorů.
Termo triko
Klasickým bavlněným trikům odzvonilo. Pokud jste celý den venku na cestě, je to nejpříjemnější, co si můžete vzít na sebe – termo triko. To totiž odvádí pot a v létě dokonce i chladí. Budete díky němu po celý den v suchu.
Termo hrnek
Teplý čaj nebo studená voda, díky termo hrnku budou mít vaše nápoje stejnou teplotu po dlouhou dobu. Neváhejte si tak na cesty zabalit i ten.
Známá a krásná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými
mozaikami. Její první zastaveni je umístěné vlevo za bazilikou. Poslední
zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova.
Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým
Hostýnem.
Milí čtenáři, vítám vás mezi řádky miniseriálu o větších a známých poutních místech po České republice.
Svatý Hostýn je dalším významným mariánským poutním místem na střední Moravě, v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji.
Hostýnské vrchy
Hostýn je také hora, podle které nesou jméno Hostýnské vrchy. Jde o nejzápadnější výběžek moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy, severnější, kde je umístěna 15 m vysoká rozhledna, na kterou se vystoupá po 59 železných schodech. Je postavena v nadmořské výšce 736 m. I dnešní doba zde zanechá dominantu, kterou je větrná elektrárna o výšce 30 metrů s průměrem třílisté laminátové vrtule 27m. Druhý vrchol má výšku 718 m a právě na něm se tyčí poutní chrám a církevní domy. Jde o poutní baziliku Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie, která je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, se nachází Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Podél schodiště se nachází desítky krámků se všemi možnými upomínkovými předměty a hlavně s růženci a křížky.
Osídlení tohoto místa je prokázané již ve starší době kamenné. Leží zde dodnes zbytky opevnění tzv. laténské kultury z 1. tis.př.n.l., celkový obvod přes 1800 m, jejímiž představiteli byli Keltové. Zajímavostí je, že z Hostýna pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze.
Známá a krásná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami. Její první zastaveni je umístěné vlevo za bazilikou. Poslední zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova. Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým Hostýnem. V květnu 2012 v rámci oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské vydala Matice svatohostýnská s podporou Zlínského kraje knihu PhDr. Josefa Paly a kolektivu autorů, která obsahuje medailonky duchovních, historiků, spisovatelů, malířů, sochařů, hudebníků, archeologů, stavitelů i zasloužilých příznivců Svatého Hostýna žijících v různých stoletích. Někteří z nich zde mají svůj odpočinek. Cesta se prochází při duchovních cvičeních, jiný ale dá přednost projít se zastaveními sám a v klidu rozjímat a přes den si člověk může odpočinout, číst si na lavičkách v přírodě nebo vyšplhat na rozhlednu a dívat se do kraje.
Tradiční poutě na sv. Hostýn
Padesát kilometrů měří trasa mezi dvěma moravskými poutními místy, Svatým Kopečkem, minulým zastavením, a Svatým Hostýnem, kam se podíváme dnes. Poutníci chodívají již tradičně na pěší noční postní pouť. Cílem je bazilika minor na Svatém Hostýně, kam docházeli dle svých možností po zhruba osmi až jedenáctihodinovém putování ze Svatého Kopečku. Stezka ze Svatého Kopečku na Svatý Hostýn byla otevřena v roce 2010. Na padesátikilometrové trase je instalováno 19 informačních panelů. Věřící pouť pojmenovali Moravská Compostela podle pěších poutí do španělského města Santiago de Compostela, asociuje dobu pěšího putování a délku překonané vzdálenosti. Další poutní cestou, která je ještě starší je Poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn, která vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa, která má délku cirka 60 kilometrů je lemována 25 zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi určenými poutníkům.
V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně uvidíte nad hlavním oltářem sochu Panny Marie v životní velikosti s malým Ježíšem na ruce a ten metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Oni ohrožovali Evropu a roku 1241 dorazili až na Moravu, kde zabíjeli a ničili vše, nač přišli. Lidem nezbylo, než se uchýlit do lesů a hor jen s tím nejnutnějším k přežití. Podle tradující se pověsti byli ti, kdo našli útočiště na Hostýně zachráněni přímluvou Panny Marie, která údajně bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Úctu k Panně Marii šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj. Podle legendy i oni došli až na Hostýn a zde rozmetali pohanské obětiště a postavili na místě mariánskou kapli. Poprvé se o tomto zázraku dočteme u Balbína v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. V díle Jiřího Crugeria Sacri pulveres z roku 1669 je napsáno, že „lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky“. Básní Josefa Lindy Jaroslav v Rukopisu královédvorském (1819) se pověst šířila po celém kraji a Hostýn se stal posvátnou horou českého národa. Nejstarší zápis o poutích na Hostýn je ale z roku 1625 a píše se v něm, že je zde stará svatyně, kam dvakrát ročně chodívá procesí.
Exercicie pro celou rodinu na Hostýně
Podrobnou a spletitou historii místa si můžete přečíst na výše uvedených webových stránkách místa. Na Hostýně se každoročně konají exercicie, program pro letošní rok najdeme zde: hostyn.cz/exercicie
Exercicií jsem se zde zúčastnila před třemi lety. Matice svatohostýnská je pořadatelem veřejně přístupných duchovních cvičení, do kterých se může přihlásit každý věřící člověk. Tento termín označuje několikadenní duchovní obnovu, kterou vede obvykle kněz a která má dalekou tradici v naší historii z dob pradávných, kdy naši předci, křesťané, pobývali na osamělých místech, aby zde mohli prožít čas s Bohem a se sebou samým. Už ve středověku byly v mnohých klášterech takto zařízené místnosti, prostě a jednoduše. Známe z té doby i pojem poustevna. Samota, klid, rozjímání, mystické zážitky a spojení úzce spojené s askezí. Známá kniha s názvem „Exercitia spiritualia“ – Duchovní cvičení od Ignáce z Loyoly pochází z 16. století a je v ní popsána asketická praxe. Duchovní cvičení zde bývají třídenní, týdenní nebo měsíční. Já zvolila zlatou střední cestu. Program si každý účastník může vybrat dle svých potřeb a nabídky. Často cvičení absolvují i partnerské páry nebo rodiny s dětmi. Víkend, pár dní nebo dovolená v klášteře nebo v exercičním domě patří stále častěji k psychohygienické praxi dnešní doby, kdy si člověk potřebuje odpočinout od stresu všedního dne, ujasnit si svoje postoje, touhy, splynout s přírodou či daným řádem věcí, srovnat si své žebříčky hodnot nebo pochopit pravý význam božských ctností víry, naděje a lásky. A někdy v životě člověk dostane i něco navíc, co vůbec nečeká.
Svatohostýnské muzeum v Jurkovičově sále
Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská, která do přízemí umístila exponáty z historického vývoje Hostýna a na galerii expozici fauny a flory Hostýnských vrchů. Toto muzeum bylo založeno roku 1913. Založili ho hostýnští jezuité. Sbírky během krátké doby obsahovaly přes 100 exemplářů.
Zajímavá je sbírka starých svatohostýnských písní z roku 1773 a také nálezy archeologické, jako např. šípy, kopí, úlomky z popelnic a tuhových nádob na obilí, brousky, kamenné koule apod. Najdeme zde portrét světitele hostýnského kostela v roce 1845 P. Šlosara, obraz Svatého Hostýna z roku 1886, dva obrazy sutin zpustošeného chrámu od prof. Veselého z roku 1827, obraz Zakončení poutí roku 1883 od bystřického rodáka Františka Ondrušky, obrázek nemocné matky barona Laudona konající pouť v roce 1842, obraz blahoslaveného Jana Sarkandera a jiné obrazy, staré pohlednice, medailky, a další umělecké předměty. Původní muzeum mělo své místo v rozhledně, v roce 2007 bylo obnoveno právě v Jurkovičově sále v areálu poutních domů.
Köhlerovi mozaiky
Filmaři v těchto dnech dokončují natáčení dokumentárního filmu o akademickém malíři Jano Köhlerovi, který je zaměřen na proces restaurování keramických mozaiek. Vznik tohoto dokumentárního filmu finančně podpořil Olomoucký kraj a Arcibikupství Olomoucké. Premiéra filmu je plánována na jaro 2016. Štáb navštíví v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu sv. Hostýn také v neděli 11. října 2015, kdy v 11:00 hod. proběhne slavnostní odhalení restaurované mozaiky Pilátův soud na sv. Hostýně za přítomnosti akademických sochařů Passionarie a Vojtěcha Paříka. Bude tak možno spatřit světový unikát. Dne 20. října 2015 v 17 hod. v sále Okresního archívu v Prostějově se mohou zájemci zúčastnit přednášky akademických sochařů Passionarie a Vojtěcha Paříka s názvem “Dílo, které prošlo ohněm. Pilátův soud na sv. Hostýně”. Uvidíte model mozaiky prvního zastavení na sv. Hostýně v měřítku jedna ku jedné.
Olomoucký kraj je však krásný celý. Jeho prozkoumání by vám mohlo zabrat celé týdny a my se v dalších článcích určitě vydáme i do jeho dalších zákoutí. Zatím se můžete pustit do jeho objevování sami ze zázemí některého z jeho 202 ubytovacích zařízení.
Úplně nejvíce se o Svatém Hostýně dozvíte na hostyn.cz.
Bezpochyby každý si chce svou cestu do ciziny užít v klidu a bez
starostí. A když se něco stane, spoléhá na své cestovní
pojištění. Abyste od řady pojišťoven ale dostali pojistné plnění, je
důležité zachovat i správný postup.
Bezpochyby každý si chce svou cestu do ciziny užít v klidu a bez starostí. A když se něco stane, spoléhá na své cestovní pojištění. Abyste od řady pojišťoven ale dostali pojistné plnění, je důležité zachovat i správný postup.
Onemocnění, omylem rozbité dveře hotelového pokoje, krádež věcí, zpoždění zavazadel, zrušení letu… Zkrátka na dovolené se toho může přihodit opravdu hodně. A samozřejmě záleží, za jakých okolností. Výsledek je ale stále stejný – musíte řešit starosti. Zmírnit následky se dají jednoduše. Základem je však mít kvalitní cestovní pojištění. Bez něj je řešení vzniklé situace vždy výrazně složitější.
Co si představit pod pojmem kvalitní pojištění?
široký rozsah – když se v zahraničí něco stane, mohou jít škody do milionů
možnost pojištění domácnosti – ochrana domova během vašeho pobytu v zahraničí
nepřetržité asistenční služby – možnost obrátit se 24 hodin denně na tým, který vám pomůže
připojištění – rizikové sporty, pojištění pro rodiče atd.
vysoké limity – při vzniku škody se nemusíte obávat, kolik vám pojišťovna maximálně vyplatí
jasné znění pojistných podmínek – dobře víte, co máte v rozsahu, jaké jsou vaše povinnosti a na co se pojištění nevztahuje
Jako první kontaktujte asistenční službu
Promarodit vysněnou dovolenou? Snad nejhorší představa každého cestovatele. Takovou dobu se na chvíle odpočinku těšíte a zrovna v tu dobu si tělo „vypoví službu“. Jde samozřejmě o to, zda je to pouze rýma a kašel, kdy si potřebujete den odpočinout, nebo zda je to např. angína atd. To samé platí, i pokud se přihodí úraz. Změna prostředí někdy prostě nezanechá ty nejlepší následky. Co dělat, když k něčemu takovému dojde?
Ihned kontaktujte asistenční službu své pojišťovny, aby vám zajistila ošetření lékařem v nejbližším lékařském zařízení. Popř. se pokusí zajistit převoz do nemocnice, pokud to situace bude vyžadovat. Postará se také o úhradu veškerých nákladů za ošetření (samozřejmě dle toho, co je v rozsahu vašeho pojištění) a pomůže vám např. i při jazykové bariéře v nemocnici. Převezme tak koordinaci veškerých procesů a vy jakožto pacient byste neměl „nic řešit“.
Asistence vám pomůže např. i při repatriaci (transportu zpět do ČR) nebo předčasnému návratu z dovolené, kdy vám může pomoci zajistit potřebnou dopravu. Obraťte se na ni i v případě, bude-li vám zrušen let, zpožděna zavazadla, když způsobíte škodu někomu jinému, nebudete si s něčím vědět rady atd. Při volbě pojištění proto dbejte nejen na rozsah, ale aby vám asistence byla k dispozici 24 hodin denně.
Nezapomínejte na dokumenty
Je jasné, že pokud dojde k nějaké nepříjemnosti, máte hlavu plnou jiných starostí než řešit byrokratické záležitosti. Na druhou stranu je nutné myslet i na to, že pro uznání nároku bude potřeba škodu určitým způsobem podložit. Pokud jste tedy byli ošetřeni u lékaře, nezapomeňte si vyžádat lékařskou zprávu a veškerou dokumentaci, která souvisí s vaším ošetřením. Stejně tak si nechávejte i účty za léky, jež budete chtít proplatit. Cena některých zákroků vás může nepříjemně překvapit.
Průměrné náklady na ošetření mimo EU:
Šlápnutí na mořského ježka – 2 884 Kč
Bolest zubu – 3 900 Kč
Problémy se zády – 2 602 Kč
Oteklý kotník – 5 000 Kč
Alergická reakce na bodnutí hmyzem – 1 835 Kč
V případě vzniku odpovědnosti za škodu, zajistěte svědky a fotografie. Celou událost nejlépe sepište a nechte podepsat všechny zúčastněné osoby. V případě, že byly přivolány i policejní orgány, požádejte o kopii policejního protokolu. Pokud zcela nerozumíte znění protokolu, uveďte tuto skutečnost před podpisem.
Tyto kroky se vám sice mohou zdát jako zbytečné, věřte ale, že drtivá většina turistů toto podceňuje a je následně překvapena (dle společnosti AXA Assistance se jedná téměř o 25 % případů). Např. forma čestného prohlášení pro řadu společností není dostatečná k prokázání škody. U poškozených zavazadel zase mohou být dokonce požadovány účtenky ze dne jejich zakoupení atd.
Kde zjistit, co všechno je potřeba?
Všechny informace (rozsah, povinnosti pojištěného atd.) najdete ve všeobecných pojistných podmínkách každého pojištění do zahraničí. Bohužel se forma podmínek u mnoha společností stala jakýmsi „neprokousatelným“ dokumentem, který obsahuje spoustu administrativních náležitostí, jež ve výsledku jako klient až tak nepotřebujete. Bude to tedy vyžadovat trochu trpělivosti a času. Pokud si ale informace nechcete zjišťovat sami, můžete se jednoduše obrátit na zákaznickou linku dané společnosti, kde by vám vaše dotazy měly být zodpovězeny.
Malý tip: přestože, je to u každé společnosti jiné, bývají pojistné podmínky rozdělené na obecná ustanovení (administrativní část) a zvláštní ustanovení (např. část ll.). Právě zde bývají konkrétní pojištění uvedena v jednotlivých článcích nebo oddílech (oddíl G, pojištění storna cesty atd.).
Zpětné nárokování neodkládejte
Škodu můžete pojišťovně nahlásit v řádu několika let zpětně. Pokud ale nebudete kontaktovat asistenční službu již v zahraničí, je určitě lepší nic neodkládat a svou událost oznámit ihned po návratu z ciziny. Při prodlevě se může např. zpětná komunikace se zdravotnickým zařízením nebo jinými orgány zkomplikovat. Pozdější podání může též ovlivnit výši pojistného plnění (v závislosti na znění pojistných podmínek). Někdy může neohlášení škody ze zahraničí dokonce vést k odmítnutí poskytnutí plnění. Čím dříve svůj nárok podáte, tím dříve budete znát stanovisko pojišťovny.
