Cestovatel.cz

Tento výlet začíná v Brandýse nad Orlicí, kam se snadno dostanete vlakem. Rychlíky tam ale nestaví, takže musíte jet do Ústí nad Orlicí nebo do Chocně a někde přestoupit na osobák.

Už v Brandýse se můžete podívat po místních zajímavostech, je jich tam poměrně dost a na náměstíčku mají jejich přehlednou mapku. Pro jistotu je ale aspoň vyjmenuju. Barokní zámeček a kostel, několik dřevěných staveb a také zřícenina hradu, která je vidět i při průjezdu vlakem. Ze zříceniny je pěkný výhled do údolí.

Z Brandýsa půjdete po červené značce kolem pomníku J. A. Komenského, který je na místě původního srubu, kde se J. A. K. ukrýval před svým útěkem z Čech. Červená značka potom vede údolím „Tiché“ Orlice až do bývalých lázní Klopot. Po cestě můžete obdivovat různá zákoutí Orlice, kde jsou ale bohužel dodnes vidět stopy po povodních.

V Klopotech přestupte na modrou značku a jděte do Říček a dál směrem na ÚO. V Říčkách je také pěkná roubená chalupa. Dále po modré se dostanete na Kubincův kopec, kde si můžete pěkně zvysoka prohlédnou Ústí nad Orlicí.

No a to je celá cesta, spíše teda takový výlet. Jestli Vám to nestačilo, tak se ještě můžete podívat na Andrlův chlum, kde je rozhledna a chata Klubu Českých turistů, kde je snad možné se i ubytovat.

Jilemnice se právem může nazývat bránou do Krkonoš – už při příjezdu místní lokálkou před sebou vidíte první horské hřebeny, které přímo vyzívají k návštěvě. No ale, proč se hned hnát do kopců.

V Jilemnici můžete spatřit několik zajímavostí, především z oblasti architektury. Na náměstí to je klasicistní radnice a na její veži jsou unikátní bicí vežní hodiny. Před radnicí je barokní sousoší a empírová kašna. Na opačném konci náměstí je zajímavá budova České spořitelny. Kousek za náměstím je barokní kostel z pol. 18. stol a renesanční zámek z 16. století přestavěný koncem 19. stol. V zámku je dnes Krkonošské muzeum, které je věnováno především historii lyžarsví, u zámku je též barokní budova bývalého pivovaru a jak jinak – zámecký park. Všechny budovy jsou opravené a vybarvené v barvách rodu Harrachů.

Jilemnice je také proslulá Zvědavou uličkou ze starých roubených domků, které jsou udržovány a dodnes obydleny. Ulička je pěknou ukázkou původní dřevěné zástavby Jilemnice. Domky jsou v uličce rozestaveny tak, že z každého je vidět na někdejší náves.

Z Jilemnice vyražte po červené do Štěpanic, kde odbočte na zelenou směrem na Benecko. Jakmile vyjdete první kopec, tak se můžete začít kochat oblými krkonošskými kopci. V údolí pod vámi uvidíte domečky a kostelíky, v dálce se rozevírá kotel a pod stromy roste přímo pohádková lesní tráva.

No když přijdete do Benecka, tak vás trochu přejde pohádková iluze a uvědomíte si, že se sem jezdí hlavně v zimě lyžovat. Veliké parkoviště obestavěné obchody je mimo sezónu pusté a hoteliéři (asi všichni místní) taky asi nemají moc klientů. V zimě tady ale musí být docela cvrkot.

Z Benecka je už jenom kousek na vrch Přední Žalý (1019 m.), na kterém je 18 m vysoká kamenná rozhledna. Co je z rozhledny vidět bohužel nevím, protože počasí v Krkonoších se opravdu dokáže rychle změnit. Když pod vrcholem mezi mraky prosvítá sluníčko, tak u rozhledny můžete pěkně zmoknout. Zpátky do Jilemnice se dostanete po červené značce, nebo s využitím místní dopravy.

Štastnou cestu a lepší počasí přeje

Kopec Radobýl je 399,4 m vysoká čedičová kupa, která se nachází mezi Litoměricemi a Lovosicemi. K Radobýlu se dostanete z železniční zastávky ve Velkých Žernosecích nebo ze Žalhostic po žluté značce směrem na Litoměřice. Převýšení ze Žalhostic je něco přes 200 m.

Kopec od Litoměřic vypadá docela jako normální prudký kopec s křížem na vrcholu. (Tento kříž je kovový a byl obnoven v roce 1992.) Když se ale dostanete na lovosickou stranu, zjistíte že polovina kopce je pryč, prostě byl odtěžen. Na místě bývalé štěrkovny zůstaly jen kolmé stěny, na kterých lze pozorovat sloupcovou odlučnost čediče. Pohled na kamennou stěnu je opravdu pěkný, hlavně ve „druhém patře“ štěrkovny. Pro bylinkáře je kopec zajímavý svými stepními společenstvy (opravdu pěkná skalka) a výskytem vzácných druhů rostlin (divizna brunátná, mačka, koniklece, …). Kopec je v dolní části zalesněný a porostlý křovím. Občas to vypadá jako opustěný sad, kterých je v okolí spousta.

Nejhezčí je ale kruhová vyhlídka na vrcholu kopce. Na jedné straně vidíte Litoměřice, na druhé straně je vidět panoráma Českého středohoří. V dálce je vidět i hora Říp. Přímo pod sebou máte Žernosecké (Písecké) jezero s ostrůvky, mezi kterými občas plují plachetnice. Také lze pozorovat Labe, které přitéká od Litoměřic, obloukem se vyhýbá jezeru a zářezem mezi prvními kopci Českého středohoří pokračuje do Německa.

Radobýl jsem navštívil spíše jako přestupní stanici na cestě na Kokořínsko, ale určitě stojí za to se podívat do Litoměřic, kterými jsme pouze projížděli, potom na Radobýl a zakotvit u Žernoseckého jezera.

Cestu začněte v Boskovicích, o kterých už jsem psal, nebo v Rájci-Jestřebí. Do obou měst jede vlak, takže dostat se tam by neměl být problém. Z Boskovic vyrazte po červené do Valchova, kde odbočte na žlutou a přes Němčice dojděte do Sloupa. Z Rájce-Jestřebí vede do Sloupa žlutá tur. značka.

Sloup je poutní místo, mnohokrát zmiňované v různých pověstech. V okolí Sloupu lidé bydleli už v pravěku. V polovině 14. století se připomíná obec Sloup, která byla v roce 1862 povýšena na městečko. Městečku vévodí chrám P. Marie postavený v roce 1754 arch. M. A. Canevalem s bohatou výzdobou. K chrámu mířili poutníci, aby se vyléčili z malomocenství. Jenom kousek od chrámu už uvidíte skalní masív, ve kterém jsou známé Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Vedle vchodu do jeskymě je skalní útvar Hřebenáč, který sem podle pověsti musel za trest donést z Krkonoš ďábel Jabl za to, že snědl polévku divé ženě. Na skalním masívu i na Hřebenáči jsou horolezecké terény.

Ze Sloupa nechoďte do Pustého žlebu po červené, ale vraťte se zpátky na náměstíčko běžte po červené do kopce na Šosůvku a dále do Holštejna. Hned za vesničkou je mohutná skála, na které byl pány z Holštejna ve 13. stol. postaven hrad, který byl již v roce 1520 pustý. Dnes se zachovaly zbytky válcově věže, hradeb a zdí. Pod skálou je jeskyně zvaná Hladomorna, která se kdysi opravdu používala. Pod hradem je Podhradní propadání a dále po červené je propadání Bílé vody a další jeskyně (Rasovna, Piková dáma, Michalova díra). Od Pikové dámy se můžete dát po silnici nebo po červené na Ostrov u Macochy.

U Ostrova můžete navštívit další známou jeskyni Balcarku. Z Ostrova jděte po silnici směrem na Skalní mlýn. Po cestě uvidíte Čertův most. Dál už je to klasika Kateřinské jeskyně, Skalní mlýn, od kterého se můžete nechat svézt „vláčkem“ k Punkevní jeskyni a vylézt na Macochu. Teď už tam je lanovka, ale to není ono. Vůbec okolí těchto jeskyň je přizpůsobeno masívnímu přívalu turistů, takže je tady spousta stánků a široké silnice a parkoviště.

Od Macochy můžete jít přes Vilémovice do Jedovnic k rybníku a odtud podnikat další tůry nebo do Blanska. V Blansku se můžete před nastoupením do vlaku vykoupat v zatopeném lomu u nádraží.