Zobrazuji: 91 - 100 z 153 VÝSLEDKŮ

Lada vyjela z Brna do Mongolska

Po rodinných problémech jsme odjeli z Brna směr Mongolsko až 21.
v neděli kolem 12 hodiny… Přinášíme úryvky
z cestovního deníku expedice Žigulíkem do
Mongolska
.

Student pedagogiky, student práv a béžová Lada 2104 se vydali na
východ, aby poznali krásy a nástrahy států bývalého sovětského bloku.
V závěru cesty podpoří budoucí školáky v Mongolsku.

Nová Kaledonie – Ostrovy věčného jara

Oficiální název ostrovů je Nová Kaledonie, spojený se jménem
kapitána Cooka, který ostrovy v roce 1774 objevil. A jelikož
mu tehdy nehostinné ostrovy připomínaly pobřeží Skotska, ostrovy získaly
své jméno. Mnohem méně známý je domorodý název, Země Kanaků.
A existuje ještě jméno třetí, za který mohou turisté. Jméno Ostrovy
věčného jara by mělo připomínat relativně stálé počasí, bez dusného
parna.

Karavanky „natěžko“

Nápad jet do Slovinska vznikl totiž na poslední chvíli a příliš jsme
cestu neplánovali; podle toho to také vypadá. Tato země na pomezí Alp a
Jadranu nepatřila k našim velkým cestovatelským snům, avšak pouhý
týden času a jízdenky na vlak do Lublaně za 29 € nás přesvědčily.
Trochu předběhnu a rovnou prozradím, že jsme rozhodně nelitovali a do
Slovinska se rádi vracíme.

Vídeň – malá Praha

Dnešní Vídeň je, jako ostatně celé Rakousko, poklidným a sebevědomým
velkoměstem, které z pohledu turisty žije svým neuspěchaným životem
hlavního města. Všechno funguje jak má, nikdo nikam nespěchá, jakoby duch
starého Rakouska ještě žil. Nabídnou toho ale Víděń může opravdu
hodně, po stránce architektonické, speciálně pokud se zajímáme
o baroko a rokoko, je skutečným skvostem.

Istanbul – napůl v Evropě, napůl v Asii

Dnešní Istanbul je nepřehlednou metropolí, kterou za svůj domov
považuje téměř 14 miliónů Turků, a oproti relativně zaostalému
východu je až neuvěřitelně vyspělý a moderní. Není divu, že bohatí
Turci tvrdí, že kdyby byl Istanbul samostatný a zbavil se zátěže
zaostalého zbytku země, byl by bohatý jako Švýcarsko. Něco na tom je.

Po okolí Lisabonu

Když už jsme s kamarády byli na cestě do Belému, prodloužili jsme
si náš výlet a vyrazili dál železniční tratí podél toku Tejo až
k moři do Estorilu a Cascais. Sedli jsme si na jednu z pláží a za
poslechu hudby imigrantského hráče na kytaru užívali posledních okamžiků
slunečního svitu.