Krajem paní Zdislavy z Lemberka

Zdislavina studánka, Bredovský letohrádek a zahrada, Vodárenská věž a
kostelík Blahoslavené Zdislavy, zámek Lemberk a expozice současného
sklářství. To je stručný výčet toho, co můžete vidět v kraji
paní Zdislavy z Lemberka, nejnovější světice českého národa. Tady
prý pomocí vody uzdravovala nemocné a léčila chudé z celého
zdejšího kraje.


„Pane Ježíši, spojuji své modlitby s mocnými modlitbami a oběťmi Tvé milované nevěsty Církve svaté a prosím, abys je vyslyšel a přijal a oslavil svou služebnici svatou Zdislavu, a pro její zásluhy a na její přímluvu splnil, oč Tě prosím, chce-li tak Tvoje nejsvětější vůle. Amen“. Takto a podobně se modlí naše české Podještědí, kraj Zdislavy, nejnovější světice českého národa, paní Zdislavy z Lemberka, která pomocí vody uzdravovala nemocné a léčila chudé z celého svého kraje. Proto je dnes patronkou Čech, ale hlavně Libereckého kraje. Byla svatořečena 21. května 1995 papežem Janem Pavlem II.

O paní Zdislavě se říká, že byla dítkem milosti, dcerou světla: svaté víry, naděje a lásky; a proto musí být moudrá, opatrná a prozíravá víc, než žena oddaná světu – to bylo její celoživotní rozhodnutí a motto podle kterého se řídila. Píše se, že jako prozíravá panna měla vždy zásobu oleje dobrých skutků, aby jím svítila a hřála nejen ve svém srdci, ale také druhým. Jako dívka a později jako matka rodiny si nepočínala lehkovážně a překotně jako mnohé jiné ženy, nýbrž vše uvážila rozumem ve světle víry a pak uskutečňovala. Denně se cvičila v této základní mravní ctnosti a Duch svatý její ctnost doplňoval a korunoval, aby vždy věděla, co má dělat a čeho se má vyvarovat a že je navýsost důležité pomáhat z celého srdce svým bližním, a to i těm nejvzdálenějším a úplně cizím, protože i ti jsou její bratři a sestry.

Dodnes ji místní lidé nosí v srdci jako matku, patronku rodin a léčitelku nemocných. Právě tady v zákoutí městečka Jablonné v Podještědí v Markvarticích lze dodnes najít pramen, jehož vody prý používala k léčení lidí a nese název Zdislavina studánka. Říká se, že voda z tohoto léčivého pramene byla léčivá a Zdislavě, ženě Havla z Lemberka, matce jeho 4 dětí, pomáhala navracet zrak slepým (jednalo se spíše o choroby očí jako záněty apod.), ale hlavně malomocným, lidem s kožními chorobami, chromým a jinak vážně nemocným, což tvrdí zápisy v Dalimilově kronice.

Ve skutečnosti je to takhle. Chemický rozbor vody ze studánky sv. Zdislavy v roce 1995, provedený pražskou laboratoří Inspekta prokázal, že voda splňuje požadavky normy ČSN na pitnou, pramenitou vodu s nižším obsahem vápníku. Podle některých průzkumů voda ve studánce obsahuje v nízké koncentraci borax (součást bórové vody, nebo léku Ophtal), který působí antibakteriálně. Což mohlo opravdu léčit, když s vodou Zdislava omývala oči nebo rány nemocných. Dále voda desítky let již nezamrzá. Léčivé účinky má prý i voda z potůčku protékajícím obcí Zdislava. Je doporučována na kožní nemoci, lupénku, střevní potíže, což dokazují zápisy lékařky v soukromé kronice ing. Tomáše Horníka ze Zdislavy.

Zdislava ale sama založila dominikánské kláštery v Turnově a Jablonném, kde byl souběžně i špitál pro chudé a právě ona tam o ně pomáhala pečovat ačkoli měla své čtyři děti (Havel zastával později vysoký úřad na královském dvoře, Markéta se provdala za rytíře Jiljího z Lípy, Jaroslav hájil svůj kraj proti útokům cizinců v braniborské době a Zdislav se jí narodil v pozdním věku; a byl pražským purkrabím a velmožem krále Václava II) a sama byla chatrného zdraví. Zemřela vysílením a vyčerpáním v Ježíšových 33 letech to roku 1252 v Lemberku. Některé prameny říkají, že zemřela na tuberkulózu.

Z historie se ví, že Zdislava měla dobré kontakty s dominikánským klášterem v Kolíně nad Rýnem, kde působil sv. Albert Veliký, který byl velkým znalcem lékařství a bylinkářství a využíval je ve prospěch nemocných a trpících, i odtud plynulo mnoho jejích znalostí, jak a co léčit.

U studánky byl postaven empírový gloriet, dnes s lavičkami, kde je možno si odpočinout. V něm je na připomínku paní Zdislavy její soška a vedle glorietu na cestě najdete panel s fotografiemi a popisem místa. Pramen je po nové výstavbě přepážky veden do místního potoka a je zpřístupněn po schodech dolů v půlkruhu.


Před mnoha sty lety byly pod zámkem Lemberk vysázeny lipové aleje, kterými dodnes procházíte a jsou přístupovými cestami k zámku. V minulých letech došlo k ořezu a fixování mnohých lip a velmi mnoho se jich podařilo zachránit pro ještě další generace. Vpravo od aleje lip se nachází Vrchnostenský ovocný sad a právě odtud je kouzelný výhled na nejvyšší horu Lužických hor Luž , vysokou 793 metrů.

Pod hradem také najdete vodárenskou věž z roku 1734, kdy byl majitelem panství Filip Josef Gallas a nechal ji postavit pražským mistrem Jakubem Schedlem.Věž je součástí budov vodovodního řádu. Pod Pivovarským rybníkem se nacházely další dvě budovy, vodojem a strojovna s trkačem. Odtud voda tekla samospádem vodovodním potrubím do Bredovského letohrádku a zahrad a na zámek Lemberk.

Dole na konci aleje lip je kaple Nejsvětější trojice, později známá jako kostelík Blahoslavené Zdislavy, v současné době není přístupný. Prý proto, že v minulosti byl častým cílem vandalů a hledačů pokladů. Byl založen koncem 14. století Haškem z Lemberka jako hřbitovní kaple a sem byl Hašek spolu s manželkou Marií po smrti pohřben. Jan z Donína nechal na kapli roku 1611 osadit zvon. Původně gotická kaple byla renesančně upravena. Od konce 18. století je chybně označována jako kaple Blahoslavené Zdislavy, i když nikdy její patrocinium nebylo změněno. Stěny kaple kdysi bývaly vyzdobeny cennými renesančními freskami, ale v 19. století již nebyly kontury patrné, nebyly tedy obnoveny.

Bredovský letohrádek, který se nachází asi 300 metrů od vstupní brány ke státnímu zámku Lemberk je stavba raně barokní, klasicistně upravená. Původně součást zámku Lemberk. V současné době je zpřístupněn. Při letohrádku najdeme velmi rozsáhlou travnatou zahradu s polorozpadlou sochařskou výzdobou a několikerým schodištěm. Pozor některé schody jsou rozlámané a propadlé. Z ochozu zahrady se rozevírá krásný výhled na Jablonné v Podještědí a právě pod tímto letohrádkem je výše jmenovaná Zdislavina studánka. V Bredovském zámečku najdeme stálou expozici „Lužické hory – člověk a příroda“ , která obsahuje geologii a hornictví, sklářství a tkalcovství tohoto kraje. Květen až září 2008 zde ještě najdete výstavu výtvarných prací Luční a lesní rostliny. V areálu pod zámkem se nachází také soubor hrázděných domků, které uvidíte cestou od Bredovského letohrádku do zámku.

Zdislava z Lemberka se pro svoji zbožnou lásku stala legendou již za svého života, který prožila z části na Moravě, kde se narodila Přibyslavu z Křižanova a Sibyle, a na hradě Lemberku, kam se dostala po provdání za Havla z Jablonného, syna Markvarta II. a Hostilky, jehož rod měl rozsáhlý majetek v severních a severovýchodních Čechách.. Havel z významného severočeského rodu Markvarticů zde založil ve 13. století hrad, který sloužil k ochraně obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice.Dnes tady najdeme raně barokní zámek. Markvarticové drželi hrad až do konce 14. století, poté byl ve vlastnictví Vartenberků. Roku 1427 byl za nich husity zpustošen. V roce 1518 kupuje hrad Vilém z Illburka, za něhož sem jezdil i známý český kronikář Václav Hájek z Libočan. 16. století přineslo tomuto panství období klidu a hospodářského rozmachu. Za Jindřicha Kurzpacha z Trachenberka byl původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Na počátku 17. století přicházejí Páni z Donína, za nichž tu kolem roku 1610 byl v hlavním renesančním paláci vytvořen kazetový strop s 77 výjevy Ezopových bajek. Ten mě nejvíce zaujal při prohlídce a slečna průvodkyně dokonce tři bajky vyprávěla. První byla Myš a škeble o přejídání. Na stropě byl vyobrazen výjev jak má myš hlavu ve škebli a průpovídka byla. Myš se chtěla tak dlouho dostat do škeble a sníst ji až jí uvízla hlava uvnitř a škeble se sevřela. Poučení: Nikdo se nemá přejídat.


Ještě zajímavější byla ta o psu, který šel s kusem masa ve tlamě k řece a tam uviděl svůj odraz. Myslel si, že je to jiný pes s větším kusem masa a tak chtěl ten větší kus a napřáhl se pro něj, čímž upustil své maso a to mu uplulo po řece. Poučení: Kdo chce víc nemá nic. A takových obrazců tam je plný strop. Po bitvě na Bílé hoře byl Donínům majetek zkonfiskován a zámek získává císařský generál a vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna. Říká se, že na Lemberku ale příliš nepobýval a propůjčoval ho jako léno svým důstojníkům. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 získal jeden z jeho důstojníků Jan Rudolf Breda zámek natrvalo. Bredové toužili vytvořit zde své reprezentativní sídlo a podle návrhů italského stavitele Nicolase Sebregondiho přestavěli zámek do dnešní barokní podoby. Přistavěli také severní a východní křídlo a zámek nechali opevnit hrotitými bastiony. Od té doby je také hlavní dominantou věž s cibulovou bání a sloupkovým ochozem. Tam se za vstupné dá vyjít pěšky po dřevěném schodišti, které čítá celých 119 dřevěných schodů a pět úvodních schodů dole z kamene. Je zde výhled do celého kraje i na rybníky pod hradem a na nádvoří hradu. Interiéry tehdejšího zámku byly vybaveny bohatým štukem a z této doby pochází také tzv Zdislavina světnička připomínající právě manželku zakladatele hradu sv. Zdislavu z Lemberka. V roce 1726 kupují panství Gallasové, později Clam-Gallasové. A protože oni prodlévali většinu svého času v Praze nebo na Frýdlantě, tady už žádné stavební úpravy neprováděli a tak zámek zůstal ve své raně barokní podobě dodnes. Poslední šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auesperková (rozená Clam-Gallasová), které byl v roce 1945 zámek zestátněn.

Dnes si na zámku Lemberk můžete prohlédnout tři okruhy. Jednak zámek sám, jehož prohlídka trvá zhruba 50 minut a uvidíte historii majitelů a jejich renesanční a barokní pokoje. Nebo můžete navštívit muzeum Svaté Zdislavy, kde jsou obrazy ze života svaté Zdislavy a její světnička. Projdete to s průvodkyní za 20 minut.

Mě ale asi nejvíce ze všeho zde zaujala úžasná a velmi rozsáhlá výstava, která je na celém horním patře a to stálá výstava moderního sklářského umění Crystalexu, naprosto nevídaná kolekce moderního sklářského umění z Nového Boru. Tyto exponáty prý byly vytvořeny pro celosvětové umělecké setkání sklářů a výtvarníků IGS. Můžete se pokochat fotografiemi z expozice pod článkem. Plné vstupné na prohlídku je pro dospělého za 60 kč a platí i pro patro se sklářskou expozicí. Ta je bez průvodce a neomezeně dlouhá.

Další autorčiny fotky si můžete prohlédnout na stránkách www.ivanafili­pova.ic.cz

Prázdninová pohoda na festivalech pod širým nebem

Kde jinde se vám podaří vidět hned několik hudebních hvězd za skvělou
cenu? Jedině na letních open-air festivalech! Vyberte si oblíbené interprety
a ponořte se na pár dnů do světa, kde vládne uvolněná atmosféra a
především hudba všech žánrů.

Kde jinde se vám podaří vidět hned několik hudebních hvězd za skvělou cenu? Jedině na letních open-air festivalech! Vyberte si oblíbené interprety a ponořte se na pár dnů do světa, kde vládne uvolněná atmosféra a především hudba všech žánrů.

7. ročník festivalu Colours of Ostrava ovládne od 10. do 13. července 2008 centrum Ostravy. Největšími hvězdami jsou vedle irské zpěvačky Sinéad O´Connor také britské elektronické duo Goldfrapp nebo švédští Koop. Návštěvníci opět budou moci využít výhod Colours Plus. To přináší zvýhodněné vstupné do kulturních institucí nebo slevy na dopravu. Vstupenky: 1090 Kč předprodej, na místě 1200 Kč. (www.colours.cz)

Největší mezinárodní rockový open-air festival v Česku, MASTERS OF ROCK 2008, proběhne ve dnech 10.–13. 7. 2008 ve Vizovicích. Headlinery tohoto ročníku jsou britští Def Leppard a finská Apocalyptica. Neobvyklé spojení žánrů nabídne společný koncert české kapely Arakain s Plzeňskou filharmonií. Vstupenky v předprodeji stojí 1050 Kč. (www.masterso­frock.cz)

O2 Sázavafest v Kácově uvítá od 31. 7. do 3. 8. 2008 plejádu zahraničních hvězd, i letos s důrazem na multižánrovost festivalu. Představí se například R´n´B zpěvák Sean Kingston, který do České republiky zavítá vůbec poprvé, jamajští ska mazáci The Skatalites, taneční Sister Bliss, početná britská formace Transglobal Undergroud, legendární německá elektronická kapela Camouflage, reggae zpěvačka Yaz Alexander a stovky dalších zahraničních i domácích umělců. Vstupenky do konce června stojí 890 Kč a v den konání pak 1100 Kč. (www.sazavafes­t.cz)

Dvanáctý ročník nejpopulárnějšího tanečního festivalu Summer of Love se letos koná 16. 8. na Dostihovém závodišti v Pardubicích. Na 7 pódiích se představí přes 80 vystupujících, světových hvězd a headlinerů, stejně jako nových talentů. Na hlavním podiu budou přivádět publikum k varu např. Stereo MCs, ranní set s východem slunce bude v režii DJe Rushe. Vše podpoří velkoplošné projekce, lasery a především kvalitní zvuk. (www.summeroflo­ve.cz)

Hip Hop Kemp zve do Festival parku v Hradci Králové příznivce hip hopu ve dnech 22.– 24. 8. 2008. Největší hiphopový festival v Evropě přivítá hvězdy The Roots, Pharoahe Monch, Atmosphere nebo britského rappera Kano. Těšit se můžete na 400 vystupujících z celého světa, unikátní helikopter show a šest hudebních stagí. Mezi jednotlivými vystoupeními si můžete odpočinout v příjemném loungi nebo se vykoupete v rybníce. Vstupenky pořídíte do konce července za 950 Kč. (www.hiphopkem­p.cz)

Další hudební festivaly:

Creamfields Central Europe: Břeclav 12. 7. 2008 (www.creamfiel­dscentraleuro­pe.eu)

Mighty Sounds: Tábor 18.–20. 7. 2008 (www.mightysou­nds.cz)

Folkové prázdniny: Náměšť nad Oslavou 19.–26. 7. 2008 (www.folkovepraz­dniny.cz)

Benátská noc: Malá Skála 25.–27. 7. 2008 (www.benatska­noc.cz)

Prázdniny v Telči: 25. 7. – 10. 8. 2008 (www.prazdninyv­telci.cz)

Hradhouse Boskovice: 9. 8. 2008 (www.hradhouse­.cz)

Vizovické trnkobraní: 15.–17. 8. 2008 (www.vizovicke­trnkobrani.cz)

Trutnov Open Air Music Festival: 21.–24. 8. 2008 (www.festival­trutnov.cz)

Semtex Culture: Brno 29. 8. 2008 (www.semtexcul­ture.cz)

Užitečné informace:

Vstupenky na všechny festivaly zakoupíte v předprodeji na www.ticketpro.cz, www.ticketpor­tal.cz nebo www.ticketstre­am.cz Nákupem v předprodeji ušetříte stovky korun.

Magická přitažlivost stříbrného plátna

Festivaly mění i průměrného filmového fanouška v maratonce.
Stojí ve frontě na akreditaci, vstává na první projekci a snaží se
neusnout při té poslední. Pokud nesedí v kině, je na koncertě nebo
v divadle. Ten týden, který stráví na mezinárodním festivalu
v Karlových Varech nebo Letní filmové škole v Uherském Hradišti,
je sice pořádně nabitý, ale jen tak se na něj nezapomíná.

Festivaly mění i průměrného filmového fanouška v maratonce. Stojí ve frontě na akreditaci, vstává na první projekci a snaží se neusnout při té poslední. Pokud nesedí v kině, je na koncertě nebo v divadle. Ten týden, který stráví na mezinárodním festivalu v Karlových Varech nebo Letní filmové škole v Uherském Hradišti, je sice pořádně nabitý, ale jen tak se na něj nezapomíná.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFF KV), nejvýznamnější mezinárodní filmový festival ve střední a východní Evropě a jediný festival kategorie A v České republice, vstupuje od 4. do 12. 7. 2008 do svého 43. ročníku. V sekci retrospektiv vzdají jeho dramaturgové poctu dvěma vynikajícím režisérům. Pětici svých filmů přijede do Karlových Varů osobně uvést britský režisér Nicolas Roeg, kontroverzní tvůrce, který vstoupil do širšího povědomí jako kameraman Truffautova 451º Fahrenheita. Druhým vzpomínaným bude Mexičan Arturo Ripstein, jehož tvorba bude zastoupena sedmi filmy. Asistent Luise Buñuela na filmu Anděl zkázy (1962) natočil několik desítek filmů v Mexiku, ve Francii i ve Španělsku.

Významné zastoupení budou mít filmy nizozemské provenience natočené po roce 2000. Svět dospívajících poodhalí Adrift (2001) a Bluebird (2004), skutečné události připomene oceňovaný psychologický thriller Off Screen (2005). Opomenuty nebudou ani díla nejuznávanějších nizozemských režisérek současnosti: Nanouk Leopoldové a Heddy Honigmannové. Kolekci filmů doplní sedm krátkometrážních snímků.

Druhá část karlovarského ohlédnutí za americkou filmovou tvorbou období 1968–1980 nese název Nový Hollywood II. Zde exceluje Robert De Niro v retromuzikálu New York, New York, Warren Beatty a Julie Christieová v revizionistickém westernu McCabe a paní Millerová nebo Jack Nicholson coby cynický námořník v Poslední eskortě. Legendární krimi film Francouzská spojka samozřejmě chybět nebude!

Pro ty, kdo se v kině rádi bojí, jsou určeny půlnoční filmy s působivým názvem Mrtvé oči Londýna. Vic Pratt, kurátor Britského filmového institutu, vybral sedm klasických britských hororů z 30.–60. let minulého století. Jednoznačně nejkontroverznější film retrospektivy představuje voyeuristický opus Peeping Tom (1960), příběh kameramana posedlého zachycením smrti na filmový pás.

Fórum nezávislých zůstává čtvrtou festivalovou soutěží, v níž se originální snímky z celého světa utkají o cenu Nezávislá kamera udělovanou ve spolupráci s Českou televizí. Oproti předchozím letům bude většina filmů uvedena ve světové, mezinárodní či evropské premiéře. Do Varů přijede také nestor amerického dokumentárního filmu Les Blank (nar. 1935), nezávislý tvůrce zachycující především lidovou kulturu.

V mezinárodní soutěži celovečerních hraných filmů bude za Českou republiku uveden ve světové premiéře snímek režisérky Michaely Pavlátové Děti noci. Více info na www.kviff.com

V půli prázdnin se rozhodně vyplatí zajet do Uherského Hradiště na již 34. ročník Letní filmové školy (25. 7. – 3. 8. 2008). Nezáživné vyučování tady nehrozí, pro diváky je připraveno přes deset zajímavých cyklů, které představí filmy na téma magie; retrospektivy Juraje Jakubiska, Jana Švankmajera, Julia Medema (své filmy všichni osobně představí) a Alejandra Jodorowského. Aktuální politické téma otevřou snímky zabývající se dlouholetým konfliktem Izraele a Palestiny. Tradiční součástí LFŠ jsou hudební doprovody k němým filmům, letos vystoupí Erik Truffaz či Masala Sound System. Současný český a slovenský film přinese kromě snímků posledního roku atraktivní sbírku nejlepších filmů z nejhorších natočených po roce 1989. Nový cyklus Přepisování minulosti obrátí pozornost k československým filmům zejména z období normalizace a pootevře i možnost porozhlédnout se po zahraničních pohledech na klíčové události roku 1968. Další retrospektiva bude věnována dílu kontroverzního spisovatele, režiséra, dramatika a dalšího hosta LFŠ 2008 Pavla Kohouta. Filmové magazíny zemí Visegrádu představí výběr filmů jednotlivých kinematografií. Zapomenut nebude ani výchovně-vzdělávací rozměr LFŠ – úvodní kurz pro středoškolské studenty bude probíhat po celou dobu festivalu. Doprovodný program zahrne koncerty, divadelní představení, velkou výstavu o díle Jana Švankmajera a také literárně-hudební setkání. Více informací na www.lfs.cz.

Na výlet do Ostravy

Ostrava, třetí největší město České republiky, je s počtem
obyvatel přesahujícím 310 tisíc srdcem Moravskoslezského kraje. Leží
nedaleko slovenských a polských hranic na březích řeky Ostravice
s výhledem na krásné pohoří Beskyd. Výjimečný charakter oblasti je
dán tradicí těžby černého uhlí a těžkého průmyslu. V myslích
mnohých lidí stále přetrvává obraz „černé“ Ostravy, a to
i přesto, že těžba uhlí zde byla ukončena již v roce 1994.

Ostrava, třetí největší město České republiky, je s počtem obyvatel přesahujícím 310 tisíc srdcem Moravskoslezského kraje. Leží nedaleko slovenských a polských hranic na březích řeky Ostravice s výhledem na krásné pohoří Beskyd. Výjimečný charakter oblasti je dán tradicí těžby černého uhlí a těžkého průmyslu. V myslích mnohých lidí stále přetrvává obraz „černé“ Ostravy, a to i přesto, že těžba uhlí zde byla ukončena již v roce 1994. Přirovnání již ale neplatí, město prošlo velkou proměnou a vykvetlo do krásy. Mnoho návštěvníků je příjemně překvapeno rozsáhlou nabídkou turistických atraktivit a možnostmi trávení volného času. Zjistíte, že jeden den vám rozhodně stačit nebude.


Největší chloubou Ostravy jsou její technické památky, z nichž nejoblíbenější je areál Hornického muzea OKD. Toto největší hornické muzeum v České republice se rozprostírá na úpatí vrchu Landek, který je světově známou lokalitou z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Proslul i unikátním nálezem Landecké Venuše, jediné štíhlé Venuše v Evropě. Dalším technickým klenotem města je Důl Michal, jehož historie sahá až do roku 1843. Nearanžovaná expozice má charakter „posledního pracovního dne“. Prohlídková trasa tak umožňuje návštěvníkům procházet stejnou cestou, jakou každodenně absolvovali horníci při nástupu do práce. Jedinečným industriálním areálem z 1. pol. 19. st. jsou „Ostravské Hradčany“ aneb Vítkovický areálDůl Hlubina a Vysoké pece , od roku 2002 národní kulturní památka. Bezprostředně zde na sebe navazoval celý technologický tok těžby uhlí, koksovny a výroby železa, jenž nemá v České republice obdoby.

Pokud zavítáte do Ostravy, nesmíte si nechat ujít výšlap na zdejší jedinečnou a velmi oblíbenou haldu Emu. Vznikla navážením hlušin z dolu Trojice a dnes jich obsahuje přes 4 mil. m3. V 60. letech se halda uvnitř vznítila a hoří dodnes. Její vnitřní teploty dosahují až 1500° C a díky tomu kolem ní můžeme nalézt stepní druhy fauny a flóry. Tyto extrémní teploty mají rovněž za následek vznik vzácných nerostů uvnitř této přírodní kuriozity.


Za návštěvu jistě stojí i Slezskoostravský hrad postavený jako pohraniční pevnost v 2. pol. 13. st. opolskými a těšínskými knížaty z rodu Piastovců. Hrad je světovým unikátem, neboť vlivem důlní těžby poklesl o 16 metrů! V průběhu roku se zde konají lákavé kulturní a zábavní festivaly a jiné společenské akce, mimo jiné například Colours of Ostrava či Janáčkův máj.

Přímo v centru měst naleznete skvělou atrakci pro děti i dospělé – areál Miniuni. V tomto světě miniatur se můžete seznámit s modely budov významných evropských měst v měřítku 1:25, z nichž prim hraje 12 metrů vysoká Eiffelova věž. Opodál vás sklepní prostory výstaviště Černá louka vás přenesou do země pohádek a jeho strašidel.


Příjemný den naplněný zážitky můžete strávit v Zoo Ostrava, která patří k nejnavštěvo­vanějším rekreačním areálům města a je domovem pro téměř 300 druhů zvířat. Zejména děti si zde opravdu přijdou na své. V průběhu hlavní návštěvnické sezóny je možno zhlédnout komentované krmení zvířat. Lákadlem pro příchozí jsou také projížďky speciálním vláčkem s výkladem průvodce nebo nedávno otevřený Botanický park.

Milovníci tradičního českého moku jistě neopomenout zavítat do pivovaru Ostravar, kde se nejen seznámí s jednotlivými procesy vaření piva, ale samozřejmě ho na závěr prohlídkové trasy i ochutnají.

Tipem na skvělou večerní zábavu je návštěva Stodolní ulice s více jak 70 bary a restauracemi. Stala se fenoménem posledních let proslulým v celé zemi a na její atmosféru jen tak nezapomenete.

Je toho ale mnohem víc, co můžete navštívit: muzea (Hasičské muzeum, Ostravské muzeum, Muzeum citer), divadla (Národní divadlo Moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo Loutek), hvězdárnu a planetárium J. Palisy a tak dále a tak dále.

Návštěva Ostravy prostě stojí za to!

(Magistrát města Ostravy, Odbor ekonomického rozvoje)

Česká hudba – Rodinné stříbro, které nestárne

„Kde domov můj?“ zpívá se trochu posmutněle v české hymně.
Česká hudba si podobnou otázku klást nemusí: zdomácněla po celém
světě. Když maďarský orchestr hraje Dvořáka a čeští sólisté
zpívají italskou operu, je více než jasné, že hudba hranice zrušila už
dávno. Přehlídku toho nejlepšího z české i mezinárodní
hudební scény představují každoročně festivaly klasické hudby.

„Kde domov můj?“ zpívá se trochu posmutněle v české hymně. Česká hudba si podobnou otázku klást nemusí: zdomácněla po celém světě. Když maďarský orchestr hraje Dvořáka a čeští sólisté zpívají italskou operu, je více než jasné, že hudba hranice zrušila už dávno. Přehlídku toho nejlepšího z české i mezinárodní hudební scény představují každoročně festivaly klasické hudby.

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PRAŽSKÉ JARO (12. 5. – 4. 6. 2008)

Program Pražského jara má každý rok připraveno nějaké překvapení. Jedna věc se ale nemění: úvodní koncert patří cyklu Má vlast od Bedřicha Smetany. Letos oba zahajovací koncerty provede Filharmonie Brno se svým uměleckým šéfem Petrem Altrichterem. Mezi návštěvnické taháky se určitě zařadí dva koncerty BBC Symphony Orchestra z Londýna (31. 5., 1. 6.) s jeho českým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem nebo vystoupení Hallé Orchestra (16. 5.). Galerii velkých světových orchestrů doplní legendární Petrohradská filharmonie (17. 5.) či Budapest Festival Orchestra, kterému bude patřit závěrečný večer (4. 6.). Rudolf Buchbinder, Alfred Brendel a Ivan Moravec, tři žijící klavírní legendy, tři neobyčejné večery Pražského jara. Mimořádné bude i teprve druhé vystoupení světové sopranistky Edity Gruberové (25. 5.) na festivalu po roce 1989. První pražské účinkování britské houslové hvězdy Nigela Kennedyho (26. 5.) vzbudilo nadšení především mezi nejmladšími návštěvníky festivalu. V recitálech dále vystoupí japonská houslistka Midori (18. 5.), zatímco úplně nejmladší generace houslistů bude zastoupena Číňanem Mengla Huangem a domácí sólistkou Terezou Přívratskou. Jazzový večer v režii kvarteta Wayne Shortera (27. 5.) poskytne divákům v Rudolfinu zážitek překračující obvyklý rámec festivalu. Více informací: www.festival.cz, e-mail info (at) fes­tival.cz

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL JANÁČKŮV MÁJ OSTRAVA (19. 5. – 9. 6. 2008)

V roce 80. výročí od úmrtí Leoše Janáčka chystá festival pro své příznivce vedle osvědčených stálic i několik novinek (např. nová místa konání koncertů). 25. 5. do Ostravy zavítá Drážďanská filharmonie, která pod taktovkou svého šéfdirigenta Rafaela Frühbeck de Burgos přednese reprezentativní německý program (Weber, Beethoven, Strauss). Svým zpěvem okouzlí ostravské publikum Gabriela Beňačková (8. 6.), sonáty pro housle a klavír rozehrají Ivan Ženatý a Igor Ardašev (5. 6). Tečku za nabitým festivalovým programem udělá koncert izraelského houslisty Shlomo Mintze a Českého národního symfonického orchestru (9. 6.). Více informací: www.janackuvmaj­.cz.

FESTIVAL UPROSTŘED EVROPY (15. 6. – 3. 8. 2008)

Kultura spojuje – pravdivost těchto slov dokazuje mimořádný úspěch Festivalu uprostřed Evropy – Mitte Europa, který se koná v česko-německém příhraničí. Rozmanitý festivalový program připravují organizátoři v roce 2008 již posedmnácté. K vrcholným uměleckým zážitkům bude patřit vokální koncert slavných King´s Singers z Anglie, kteří vystoupí 6. 7. v cisterciáckém klášteře v severočeském Oseku. Finský pěvecký soubor Suden Aika doprovodí 13. 7. své tradiční severské písně na finské a karelské lidové nástroje v klášterním kostele v Ostrově. 14. 7. rozezní rakouský soubor Salzburger Hofmusik pavilon Solného a Lučního pramene ve Františkových Lázních skladbami J. Myslivečka a W. A. Mozarta. Působivá souhra ansámblu Concert Royal zazní 21. 7. v teplickém kostele sv. Jana Křtitele. Koncert pro trubku a varhany, v podání Ernie Hammese z Lucemburska a Maurice Clementa, bude možné vyslechnout v Karlových Varech v kostele sv. Maří Magdalény1. 8. Sedmnáctý festivalový ročník zakončí 3. 8. v Kadani Requiem H. I. F. Bibera v česko-německém obsazení. Více informací : www.festival-mitte-europa.com, fme (at) festival-mitte-europa.com

MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL (18. 6. – 5. 7. 2008)

Největší český open-air festival klasické hudby letos slaví kulatou padesátku a jako vždy svým divákům nabídne kromě skvostných hudebních zážitků také atraktivní prostředí litomyšlského zámku, památky UNESCO. Slavnostního zahájení (18. 6.) se letos ujme operní diva Eva Urbanová v roli Libuše. S operou a Bedřichem Smetanou se diváci potkají ještě při dvou představeních Prodané nevěsty. Opera ostatně i celý festival ukončí: program Gala opera – sólo pro dámy připomene 150. výročí narození Giacoma Pucciniho. Smetanova Litomyšl ale nezapomíná ani na jiné formáty. Mezi ty patří třeba balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva či velká oratorní díla Requiem Antonína Dvořáka. Opět je připraven speciální pořad pro děti – muzikál The Angels Lukáše Hurníka, duchovní hudbu přinese meditativní projekt náboženského dialogu sdružení japonských buddhistických mnichů Gjosan-rjú Tendai šomjó se Scholou Gregorianou Pragensis Davida Ebena. Externí koncert tentokrát zavede diváky do nově otevřeného kulturního zařízení Fabrika ve Svitavách (19. 6.), kde své umění představí Dagmar Pecková. Koncert na přání (4. 7.) doprovodí velkolepé ohňostrojné představení. Více informací: www.smetanova­litomysl.cz, e-mail tickets (at) sme­tanovalitomys­l.cz

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PRAGUE PROMS (13. 7. – 3. 8. 2008)

Mezi stálice pražského festivalového nebe směřuje čtvrtý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms 2008, který organizuje Český národní symfonický orchestr (ČNSO). Čekají vás koncerty v Obecním domě, Anežském klášteře nebo jazzové noci v pražské Redutě. Začínat se bude svižně – Španělskou noc (13. 7.) rozvíří kromě ČNSO pod vedením Libora Peška i tanečníci flamenca. V noci pro šanson (20. 7.) doprovodí totéž hudební těleso zpěvačku Ute Lemper ve skladbách Edith Piaf či Leonarda Bernsteina. Akustiku Smetanovy síně v Obecním domě důkladně prověří dvousetčlenný gospelový sbor z Chicaga (23. 7). Seznámení s kulturou Dálného východu slibuje Japonská noc (1. 8.), zatímco závěrečná Straussova noc přivede na podium i světového hornistu Radka Baboráka. Více informací: www.pragueprom­s.cz

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL ČESKÝ KRUMLOV 2008 (18. 7. – 23. 8. 2008)


V úvodním koncertu (18. 7.) sedmnáctého festivalového ročníku se na Letní zámecké jízdárně pod taktovkou Daniela Raiskina představí Pražská komorní filharmonie a nejznámější operní árie přednesou barytonista Richard Zeller, basista Eric Jordan a sopranistka Alison Bolshoi. Novinkou festivalu bude série 6 představení Verdiho opery Síla osudu na otáčivém hledišti (18.–23. 7.), kterou připravuje Jihočeské divadlo. V Pivovarské zahradě se poprvé uskuteční Řecký večer (26. 7.) patřící do cyklu populárních národních večerů. Při nich si návštěvník může prožít typickou lidovou veselici s národní hudbou a ochutnávkou specialit. V Pivovarské zahradě nebude chybět ani jazz. Svou účast přislíbila legenda jazzové trubky Bobby Shew (2. 8.) nebo Dan Bárta (16. 8.). Noc na Broadway (9. 8.) v podání broadwayských muzikálových hvězd, které zazpívají melodie z muzikálů My Fair Lady, Fantom opery, West Side Story nebo Chicago, promění na chvíli Pivovarskou zahradu v newyorskou scénu. Sharon Kam, první dáma klarinetu, festivalovému obecenstvu zahraje se Severočeskou filharmonií Teplice 1. 8. Hvězdou závěrečného koncertu (23. 8.) bude flétnista sir James Galway, kterého doprovodí Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Více informací: www.festivalkrum­lov.cz

Další hudební festivaly, které byste si neměli nechat ujít:

Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami (6. 5. –19. 6. 2008)

Zahajovací koncert festivalu uvede Jaroslav Svěcený a komorní orchestr Virtuosi Pragenses (6. 5.). Následovat budou např. koncerty Bohemia Luxembourg Trio (15. 5.) nebo Jiří Stivín a Collegium Quodliboet (29. 5.). O důstojné zakončení festivalového programu se postará opera Rusalka v provedení Národního divadla (19. 6.). www.hfad.cz

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc (12. 5. – 3. 6. 2008)

V rámci festivalu zazní především díla Antonína Dvořáka i dalších českých skladatelů – J. Suka a L. Janáčka. Jeden z koncertů je také věnován výhradně francouzské hudbě. Na své si přijdou i příznivci cimbálové muziky Hradišťan, ochuzeni nebudou ani milovníci filmu, kteří se mohou vydat do kina Metropol na klasickou grotesku doprovázenou orchestrem. www.mfo.cz

HUDEBNÍ LÉTO HLUBOKÁ 12. 6. – 4. 9. 2008

Jeden z nejstarších festivalů komorní hudby v České republice propojuje výtvarné umění a hudbu už 52 let. Koncerty se konají v hlavním výstavním prostoru Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou společně s výstavou České umění 20. století (1970 –2007). Zahraje zde např. vítěz mezinárodní klavírní soutěže Pražského jara, Ivo Kahánek (24. 7.) nebo cimbalistka Zuzana Lapčíková společně s jazzovým klavíristou Emilem Viklickým (4. 9.). www.ajg.cz

Kytarový festival Mikulov (29. 6. – 5. 7. 2008)

Kytarový festival Mikulov patří k nejvýznamnějším akcím svého druhu v České republice. Jeho 22. ročník bude probíhat formou přednášek, workshopů, výstav a výuky v mistrovských třídách. Nedílnou součástí festivalu bude opět řada odpoledních a večerních koncertů pro veřejnost. www.gfmikulov.com

Třeboňská nokturna (8.-12. 7. 2008)

Letní festival klasické hudby přiláká do Třeboně české a zahraniční interprety, kteří své umění divákům předvedou na zámku či třeboňském náměstí. Vrcholem bude vystoupení klarinetistky Shirley Brill a sopranistky Dagmar Peckové za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Vojtěcha Spurného. V programu zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta či Bernharda Henrika Crusella. www.trebonska­nocturna.cz

Operní týden Kutná Hora (20.–28. 6. 2008)

Open-air koncerty operní hudby v unikátním prostředí památky UNESCO nabídne i letos kutnohorský Operní týden. Těšit se můžete třeba na Dvořákovu Stabat Mater (22. 6.) nebo Pucciniho Toscu (28. 6.). www.opernityden­.cz

Za betlémy do podhůří Orlických hor

Beltlémářská tradice má v podhůří Orlických hor velmi dlouhou
tradici. Můžete se o tom přesvědčit při návštěvě více měst
Podorlicka. Letos největší výstavu betlémů naleznete v Rychnově nad
Kněžnou. Jsou zde nejen betlémy z Čech, ale i zajímavá sbírka
jihoamerických betlémů. Další známou a stálou výstavu betlémů
naleznete o kousek dále v Třebechovicích pod Orebem.

Beltlémářská tradice má v podhůří Orlických hor velmi dlouhou tradici. Můžete se o tom přesvědčit při návštěvě více měst Podorlicka. Letos největší výstavu betlémů naleznete v Rychnově nad Kněžnou. Jsou zde nejen betlémy z Čech, ale i zajímavá sbírka jihoamerických betlémů. Další známou a stálou výstavu betlémů naleznete o kousek dále v Třebechovicích pod Orebem.


Betlémy, někdy také nazývané jesličky, si před vánocemi lidé stavěli v domcích z nejrůznějších dostupných materiálů, poté co je císař Josef II. zakázal stavět v kostelích. Betlémářsví v těchto krajích je velmi rozšířené více než 2 století a nyní se po těžké době, kdy se o něm za „minulého režimu“ nesmělo mnoho mluvit, opět bouřlivě ožívá.

Hlavní část betlému se skládá z výjevu narození Ježíška v chlévě – jesličkách, okolo jesliček bývá celá řada postaviček, které přinášejí dary a nesmí zde samozřejmě chybět ani andělé a ovce. Lidé a krajina v betlémě je inspirovaná místem vytvoření, které lidoví malíři znali vždy lépe než biblický Jeruzalém. Na Tři krále se do betléma přidávají i postavičky tří mudrců. Na vytváření postaviček u některých rodinných betlémů se podílelo i několik generací, takže původně malé betlémy časem zabíraly poměrně velkou část pokoje.

V čase vánoc je dodnes živá tradice chození po betlémech. Ale protože je o betlémy obrovský zájem, tak se tato tradice udržuje jen v úzkém okruhu betlémářů a jejich přátel. Nicméně v muzeích a výstavních síních naleznete celou řadu velkých betlémů.

Betlémy z kraje Orlických hor


Jedenáctý ročník regionální výstavy podorlických betlémů. Na této výstavě se podílejí východočeská muzea, soukromí sběratelé a jsou zde i betlémy od současných tvůrců. Výstava je otevřena do 30.12. ve velkém sále Společenského centra v Rychnově nad Kněžnou.

Třebechovické muzeum betlémů

V tomto muzeu naleznete nejslavnější pohyblivý betlém tří Josefů. Rolník Josef Probošt přišel s nápadem postavit největší betlém na světě a začal se stavbou. Řezbář Josef Kapucián vyřezal většinu postaviček a Josef Friml je autorem mechanismu. Tento unikátní betlém ale i další současné i historické kousky můžete v muzeu vidět až do konce října přístího roku.

Betlémy v České Třebové

V čase vánoc jsou v místním Kulturním centru opět k vidění místní betlémy o kterých se více dočtete na stránkách: http://ct.upce­.cz/ctb99/.

Ousteckoorlické betlémy

Tradiční betlémářské město pořádá výstavu Vánoce a betlém. Jedná se o výstavu betlémů, které vyrobily děti ze základních a mateřských škol. K vidění jsou betlémy z papíru, skla, keramiky, malované a zajímavě pojaté závěsné betlémy.

Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba

Strmý vzestup, náhlý pád – těmito slovy historikové shrnují
životní osudy Albrechta z Valdštejna (1583–1634), jedné
z klíčových osobností třicetileté války. Nejen jako slavného
vojevůdce, ale i jako ekonoma, stavitele nebo mecenáše ho představí
výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která se od 15. listopadu
2007 do 17. února 2008 koná ve Valdštejnské jízdárně
v Praze.

Strmý vzestup, náhlý pád – těmito slovy historikové shrnují životní osudy Albrechta z Valdštejna (1583–1634), jedné z klíčových osobností třicetileté války. Nejen jako slavného vojevůdce, ale i jako ekonoma, stavitele nebo mecenáše ho představí výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která se od 15. listopadu 2007 do 17. února 2008 koná ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Na výstavě se objeví domácí i zahraniční exponáty, některé z nich budou v České republice k vidění vůbec poprvé. Výstava je prodloužena do 2.3.2008


Výstavou (www.valdstej­n.org) vrcholí řada kulturních akcí a odborných sympozií pod názvem Rok Albrechta z Valdštejna. Do něj se zapojila česká města (Frýdlant, Cheb, Jičín, Praha) a zahraniční velvyslanectví (SRN, Rakousko, Itálie, Švédsko) spojená s životem Valdštejna. Tento významný projekt připravil Senát Parlamentu ČR (www.senat.cz) ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem (www.vhu.cz) a Národním muzeem (www.nm.cz).

Expozice bude rozčleněna do čtyř oddílů. V první části (Invita invidia – Závisti navzdory) bude představena osobnost Albrechta z Valdštejna a jeho životní dráha. Druhý díl (Terra felix – Šťastná země) ukáže Valdštejna jako ekonoma, podnikatele, stavitele a mecenáše. Třetí oddíl (Xerxes, veliký Artaxerxes) se bude věnovat jeho vojenské kariéře. Vedle vyobrazení bitev třicetileté války zde budou vystaveny dobové předměty, zprávy z bojiště i nejrůznější zbraně. Poslední díl (Bestia Vixit – Nesmrtelná bestie) poodhalí valdštejnskou legendu, která se začala vytvářet bezprostředně po Albrechtově smrti.

Doprovodné akce

Sdružení Český ráj (www.cesky-raj.info) pozve zájemce na tematické putování Po stopách Albrechta z Valdštejna. To je zavede do měst a na hrady a zámky, které Valdštejn vybudoval nebo v nich působil (Heřmanice, Jičín, Praha, Cheb, Žitava, Zaháň).

V Regionálním muzeu v Jičíně (www.muzeumhry­.cz) se od 7. 10. do 3. 2. 2008 uskuteční výstava Valdická kartouza 1627–1857–2007 – fenomén kláštera.

Podzimní jazzové festivaly v České republice

Léto s koncerty pod širým nebem je už za námi. To ale neznamená,
že byste měli zůstávat doma. Melancholickou podzimní náladu můžete
zahnat na jazzových festivalech v České republice. Překonat hranice
žánrů, států a generací se tu budou snažit světoznámí jazzmeni
i začínající hudebníci.

Léto s koncerty pod širým nebem je už za námi. To ale neznamená, že byste měli zůstávat doma. Melancholickou podzimní náladu můžete zahnat na jazzových festivalech v České republice. Překonat hranice žánrů, států a generací se tu budou snažit světoznámí jazzmeni i začínající hudebníci.


Svěží dramaturgii, která přiláká širší publikum, slibují organizátoři 31. ročníku International Jazz Festivalu Prague 2007 (www.jazzfesti­valpraha.cz). Ten se letos uskuteční od 24. 11. do 30. 11. 2007. Hlavní hvězdou bude americká zpěvačka Dee Dee Bridgewater se svým africkým projektem Red Earth, A Malian Journey. Unikátní spojení jazzu a tradiční africké hudby z Mali si budou moci diváci vychutnat 24. listopadu v Kongresovém centru Praha. Mezi další významná jména, která jazzový festival uvede, patří Brooklyn Funk Essentials (USA), kombinující ve své tvorbě prvky funku, acid jazzu a hip hopu. 25. listopadu předvedou své umění v Lucerna Music Baru. Lahůdkou festivalu pak bude trio složené pouze z akordeonů – Motion Trio (PL), které díky svým strhujícím koncertům přirovnává tisk k finské Apokalyptice.

V polovině listopadu 2007 ožije město Slaný již po jednačtyřicáté jazzem. Ve dnech 16. – 18. 11. 2007 se zde bude konat mezinárodní festival Slánské jazzové dny (www.jazzclub­slany.cz). V centru Grand, v městském divadle a kapli muzea vystoupí během víkendu 15 seskupení od tria po velké orchestry. Magnetem přehlídky bude velký orchestr www.bend.cz, který vystoupí se světově proslulým saxofonistou Tony Lakatosem, americké groovové trio Fabian Zone a mezinárodní seskupení Alliance indického kytaristy Amita Chatterjee. Chybět nebude ani tuzemská špička reprezentovaná Janou Koubkovou, Michalem Prokopem a vokální skupinou Dobrý večer quintet. Po půlnoci odmění vytrvalce jam sessions, hudební program doprovodí fotografická výstava.

Festival Jazz Goes to Town 2007 (www.jazzgoes­totown.com) letos oslaví v Hradci Králové třinácté narozeniny. Od 15. do 20. 10. 2007 bude znít jazz v sále Filharmonie Hradce Králové, v Kongresovém centru Aldis, klubech a hospodách, ale také na Velkém a Malém náměstí. Mezi největší letošní hvězdy patří Archie Shepp Quartet (USA), Al Kooper & Funky Faculty (USA), Avishai Cohen Trio (IL), Gebhardt Ullmann Basement Research, Gianluigi Trovesi & Gianni Coscia, Lee Konitz Band, z českých kapel pak Michal Pavlíček Trio s Bárou Basikovou, Tara Fuki, Bohemia Big Band vedený Bohuslavem Volfem, Milan Svoboda a řada dalších. Letošní ročník je pořádán ve spolupráci s Romanian Culture Institute z Bukurešti, a proto jeho součástí bude reprezentativní přehlídka jazzových hudebníků rumunského původu. V Hradci zahraje Ion Baciu Band, Trigon, Florin Niculescu Band, Romanian Landscapes, Nicolas Simion Group a chybět nebude ani nejrychlejší dechovka na světě Fanfare Shavale a také Big Band rumunského rozhlasu vedený Peterem Herbolzheimerem. Na festivalu bude pokřtěno nové album Jiřího Stivína, proběhne i výstava jeho fotografií a obrazů Milana Langera.

Lázně a jazz úspěšně spojuje Jazzfest Karlovy Vary (10.–13. 10. 2007). Festival (www.jazzfest.cz) tradičně podporuje především moderní jazz a styly jemu blízké. Hvězdou číslo jedna letos bude jeden z nejznámějších světových baskytaristů Victor Wooten, který se svým bandem představí program Soul Circus 13. 10. 2007 v hotelu Thermal. Bude to první vystoupení známého Newyorčana nejen v České republice, ale v Evropě vůbec!

XXIV. Československý jazzový festival (www.csjf.cz) se bude ve dnech 24. – 27. 10. 2007 konat v Městském domě v Přerově, za příznivého počasí také na náměstí TGM. A to nejlepší na konec – vystoupení kapely světového renomé – Clayton-Hamilton Jazz Orchestra, která v ČR zahraje svůj první a jediný koncert v roce 2007.

Příjemný večer s kvalitní jazzovou hudbou je možné prožít i v některém z jazzových klubů. Zejména v Praze je z čeho vybírat – mezi nejznámější kluby patří např. Reduta Jazz Club (www.redutajaz­zclub.cz), Agharta Jazz Centrum (www.agharta.cz), Jazz Club U Staré paní (www.jazzlounge­.cz) nebo Akord (www.akord-jazz.com). Oblíbený je také výlet na jazzové lodi JazzBoat (www.jazzboat­.cz).

Pod rudickým mlýnem závodily traktory a vehikly

Již podesáté se v Rudici na Blanensku sjeli majitelé a příznivci
všelikých doma dělaných motorových vozítek, především traktorů.


Již podesáté se v Rudici na Blanensku sjeli majitelé a příznivci všelikých doma dělaných motorových vozítek, především traktorů. Techničtí fandové se měli na co dívat. Sjely se zde nejen stroje, které by si směle mohly zahrát v nějakém post katastrofickém scifi, jako je Šílený Max nebo Vodní svět, ale byly tu k vidění i napulírované traktorky, u kterých se skoro nechtělo věřit, že pocházejí z domácí dílny a ne z továrny některé velké firmy.

Soutěžilo se tradičně v jízdě zručnosti v terénním labyrintu a v rychlostním závodu do vrchu. V mimosoutěžních ukázkách se diváci mohli podívat, co dokáže v terénu starý dobrý UAZ, který byl ještě do nedávna ve výzbroji naší armády a k vidění byly i tovární bugginy.

Článek a galerii budeme postupně aktualizovat, podrobnější galerie se objeví na stránkách www.vehiclecup.cz

Na výběr fotek se můžete podívat v galerii tady

Historická vesnice řemesel a umění, bylinná a klášterní zahrada v Ostré

Historické centrum vzniklo roku 1999 tam, kde kdysi bývala skládka.
Rekultivovalo se a úžasně. Celé historické centrum a přilehlé ekologické
zahrady vznikly podle projektu firmy Botanicus. Použité materiály, dřevo a
kámen pocházejí z demolic cukrovarů z Nymburka a Lysé.


Už dlouho, asi dva roky, mě dcera lákala na toto místo. Byli tady se školou a přijela tak nadšená, jako skoro odnikud. Protože často nakupujeme výrobky z Botanicusu a téměř nikdy nejezdíme vlakem, rozhodla jsem se zajet tam, odkud roky máme v koupelně mýdla a odhodlala jsem se sednout na Vysočanech do vláčku a pobýt v Ostré u Lysé nad Labem jedno celé odpoledne. Při odjezdu domů jsem plně chápala dceřino nadšení, které přetrvávalo ještě po dvou letech.

Cesta vláčkem z Prahy je rychlá. Vyrazíte po trati směrem na – Lysou nad Labem a Nymburk a vystoupíte jednu stanici za Lysou na nově zřízené zastávce Ostrá. Po několikaminutové procházce kolem muzea kamen a hostince „U žíznivý ryby“ dojdete za chvilku až k této historické vesničce.

Historické centrum vzniklo roku 1999 tam, kde kdysi bývala skládka. Rekultivovalo se a úžasně. Celé historické centrum a přilehlé ekologické zahrady vznikly podle projektu firmy Botanicus. Použité materiály, dřevo a kámen pocházejí z demolic cukrovarů z Nymburka a Lysé. Zejména dámám radím, aby si na výlet sem vzaly neklouzavé boty bez podpatků, protože kameny nejsou tak úplně vedle sebe. Za to působí vzdušným přírodním dojmem.

Hned po koupi vstupenky si vyměníte peníze za místní groše a pak už můžete zkoušet různá řemesla, výrobu mýdla, výrobu provazu (za 2 groše), udělat si vlastní svíčku (taky za 2 groše), zhotovit keramický hrnek (ten za 4 groše), rýžovat zlato (za 2 groše) nebo vyrobit si vlastní ruční papír ( za 1 groš), ale taky si můžete za groše pochutnat na keltských palačinkách (mňam, ty byly za 2 groše) nebo si koupit masové koule (za 2 goše jedna velká s kari kořením). Na výběr je i spousta tradičních starých nápojů. Zkusily jsme medovinu za groš a pampeliškový sirup taky za 1 groš. Ceny lidové jak za starých dávných časů…


Každý den kromě pondělí od 28. dubna do 29. září od 10 do 16 hodin (v červenci a srpnu do 17 hodin) se můžete seznámit s jednotlivými řemesly. Buď sami, nebo se můžete nechat provést vesnicí s ukázkami tradičních řemesel dráteníka, hrnčíře, provazníka či svíčkaře. Výrobky řemeslníků lze zakoupit na středověké tržnici. Osvěžit se můžete bylinnými sirupy a hlad vám zaženou keltské palačinky z pohankové mouky. Potom všem si odpočiňte v bylinných zahradách, a to za:

80,– korun českých osoba dospělá

40,– korun českých děti, studenstvo i důchodci

Během celého roku zde probíhají různé slavnosti. Tam je vstupné vyšší a jejich kalendář a ceny vstupného najdete na webových stránkách firmy Botanicus.

První stavba, která zde vznikla, prý byla truhlářská dílna. Nás ale více zaujala Lékárna, která provozuje výrobu mýdel. Lékárna je naplněna sklenicemi s rostlinami naloženými v oleji nebo alkoholu. Tyto extrakty se využívají k výrobě mastí a mýdel. Najdete tady mýdla kulatá a můžete si je uplácat, strčit do formy a za 5 grošů vyrobit úplně sami (1 groš = 10 kč). Navíc to tady úžasně voní po bylinkách. Hodně se nám líbila i výroba svíček. Kdysi bylo světlo výsadou bohatých, nejdříve se používaly louče, později svíčky. Chudí lidé ale dlouho využívali denní světlo. Když vznikly první svíčky, knot se namáčel do roztaveného loje nebo včelího vosku. I u svíček to překrásně voní. Po medu a po bylinkách. Je tady možno vidět dva přístroje, jeden pocházející z Anglie z přelomu 17. a 18. století, má jméno kývající oslík. Druhý je kolo, které se používalo kdysi pro sušení vyrobených svíček. U kádě je možno často vidět plno dětí jak trpělivě stojí, v ručce knot a namáčí a čekají až zaschne a znovu namáčí. Je to dlouhodobý proces…k dosažení trochu přijatelné tloušťky je třeba svíčku namočit aspoň třicetkrát…


Pak jsme se s dcerou zastavily u tkalcovského stavu. Vyprávěla jsem jí jak se kdysi používaly stavy hlavně v pohorských oblastech, tam, kde se pěstovalo konopí a len… Než dojde k práci na tkalcovském stavu je ještě dlouhá cesta před tím, len se sklidí a pak máčí, suší, láme, rozčesává… a tady se dá kouknout jak se spřádá na kolovratu do vřeten a jak pracuje stav. Kluky a muže tady ale spíš zajímá kovářské řemeslo. Kdysi uměli venkovští kováři zázraky, vyrobit zemědělské nářadí, ukovat třeba sekeru, ale i zbraně, řetězy a také okovat koně… Je tady možno vidět všechno, co kovář tehdy potřeboval, pec, měchy, kovadlinu, ale i kladiva a kleště. Také si tu můžete vyzkoušet vyrobit vlastní papír nebo udělat hliněný hrníček v hrnčířské dílně, mají tu ukázku košíkářství i provaznictví (viděly jsme jak i malá asi pětiletá holčička dokázala utočit silný provaz), krásný stánek tu má i kameník, ve středověku nejsilnější cech pro svoji velmi důležitou roli při stavbě tvrzí a hradů. Asi nejvíc nás zaujalo drátenické řemeslo. Statný dráteník dokázal obkroužit drátkem jak kamínky, tak nádobí a jeho dekorace na nás působily velmi čistě, takže hned cestou domů jsme posbíraly plno kamínků a chystáme se z drátků, co máme na navlékání korálků všechny kamínky pěkně obkroužit na památku.

Po všech procházkách po tradičních řemeslech jsme došly do zahrad firmy Botanicus, které jsou rozloženy na ploše 20 hektarů. Víme, že jsou obhospodařovány bez použití jakýchkoliv chemických postřiků i hnojiv, proto si výrobky rády kupujeme. A tak jsme nebyly líné a prošly zahrady úplně celé. V zahradě se krásně prolínají okrasné a produkční části. Nejvíc se nám líbila zahrada kuchyňská, spousta bylin vhodných ke kulinářským účelům… Najdete tady typickou klášterní zahradu (při vstupu hlavní branou), kde jsou především bylinky určené pro léčení. Dále najdete tři bludiště různých tvarů v Labyrintu. Pěkná je i čínská zahrada. Dceru ohromila zahrada zeleninová, rajčata znala asi tři druhy, kulaté, oválné a cherry a tady co řada to jiný druh s latinskými názvy, ani jsme je nedokázaly spočítat. Podobné to bylo s mrkvemi a když jsme si všimly průměru, který se dral z hlíny nevěřily jsme vlastním očím…


Obě milujeme levanduli a když naše oči spočinuly na celém levandulovém poli, které právě má dobu květu, došla nám slova… Na části pozemku je vysázen sad starých odrůd ovocnanů, jabloně, hrušně, třešně, višně i slívy a i tady je procházka uklidňující a voňavá. Po vší té vůni a barevné nádheře si dcera ještě stihla nakrmit kozy a okruhem obejít včelí úly, kde se to včelkami jen hemžilo. Nebylo divu, že jsme skončily v Hodovně. Sice mě chuť na jídlo trochu přešla, když jsem si přečetla, že je vytvořena z recyklovaného dřeva, které se natíralo volskou krví, ale jakmile jsem ucítila vůni masových kuliček neodolala jsem. I medovina mě pohladila po duši stejně jako před tím všudypřítomná vůně bylinek. Stěny Hodovny jsou vytvořeny z jílu a slámy, dokola se nachází dvanáct měsíčních znamení a nepřehlédnete ani obrazy znázorňující znaky jednotlivých řemesel a cechů. Na stolech zavoní sytě oranžové afrikány…a mísí se s vůní jídla. Na dřevěném trámu je umístěn latinský nápis. V průvodci jsem našla překlad: „Pane, jestliže chceš vidět naše dílo, podívej se okolo“. Ještě musím doporučit keltské palačinky, tenké jako papír s vynikající domácí jahodovou marmeládou a domácím tvarohem. Jsou z těsta z pohankové mouky a sypané skořicí provoní okolí. Poseděly jsme s nimi za ručně tesaným dřevěným stolem na dřevěných kládách a bylo nám fajn. Cesta vláčkem domů utekla za lehkého podřimování s provoněnými vlasy a plným bříškem.