Naše hodnoty! Jaké jsou jen bídné!

Úvodní stránka Fóra Plkárna Naše hodnoty! Jaké jsou jen bídné!

  • Toto téma obsahuje celkem 0 odpovědí. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel milan a poslední změna proběhla před 8 roky a 7 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #1060 Odpovědět
      milan
      Host

      Výška hodnot, o které usilujeme dává odpovídající míru hodnoty
      našemu vlastnímu životu. Snahou o nízké hodnoty je náš život nízko
      hodnotný a naopak, snahou o vysoké hodnoty se náš život stává vysoce
      hodnotným. Podívejme se tedy nyní, jak se tyto věci projevují
      v praxi.

      V jistých regionálních novinách mě upoutal hrubými písmeny
      zvýrazněn, úvodní odstavec článku o úspěšném současném
      spisovateli, kterému dosud vyšlo 14 knih. V tomto úvodním odstavci
      stálo: „Proslavil se svými knihami s mafiánskou
      tématikou“.

      Skutečná cena a skutečný přínos každé věci se odvíjí od její
      hodnoty. Proto vždy v souvislosti se vším, s čím se
      v životě setkáme bychom se měli v první řadě ptát na hodnoty.
      Na to, jakou co má skutečnou hodnotu, a jestli to vůbec nějakou hodnotu
      má.

      Pokud tedy tento princip uplatníme na zmíněnou větu z úvodního
      odstavce, zásadní otázka bude znít: Jaký skutečný přínos pro
      společnost a pro čtenáře mají knihy z mafiánskou tématikou? Vždyť
      kdo alespoň trochu nahlédl do takového druhu literatury musí přece vědět,
      že se v ní píše o spodině lidské společnosti. Píše se
      v ní o násilí, brutalitě, bezohlednosti, bezcharakternosti,
      podlosti, zvrhlosti a vše je nejednou rozepsané až do těch nejmenších
      detailů. Věrně a realisticky.

      Pokud ale takový druh literatury patří mezi nejprodávanější a možná
      si na něm vybudovat své literární renomé, o čem to svědčí?

      O čem tohle všechno svědčí? Jednoznačně o hodnotách, které
      lidi přitahují, které je zajímají a které je vzrušují. Svědčí to
      o velmi nízké hodnotové orientaci lidí, které přitahuje násilí,
      brutalita, zvrhlá tělesnost a spodina lidské společnosti.

      Na jaké úrovni to vlastně duševně stojíme? Jsme sice vzdělaní,
      inteligentní, ale co naše duše? Co naše nitro, které má potřebu sahat po
      takových „hodnotách“? Jací vlastně jsme ve své
      nejvnitřnější podstatě a ve svém nejhlubším nitru?

      Jsme stále stejnými, jako před tisíciletími, kdy nadšené davy
      dychtivě sledovali vzájemné vraždění se gladiátorů. Dodnes se na tom
      téměř nic nezměnilo! Dopředu jsme pokročili pouze vědecky a technicky.
      Morálně a mravně, z hlediska vyšších lidských a duchovních hodnot
      však zůstáváme stále téměř na stejné úrovni. Změnila se pouze
      vnější forma. Dychtivost po brutalitě, násilí a zvrhlosti zůstala, jenom
      uspokojována prostřednictvím knih, nebo filmů.

      No a spisovatelé, kteří se chtějí zviditelnit, kteří chtějí být
      čtení a kteří se chtějí živit psaním, citlivě vnímají, po čem je
      poptávka. A tuto poptávku, tento požadavek a toto přání se snaží
      uspokojit. Snaží se dát čtenářům právě to, co žádají. No a na
      základě toho, do jaké míry a jak šikovně se jim to daří, do takové
      míry se stávají více, nebo méně úspěšnými spisovateli.

      Jde tedy o jednoduchý princip poptávky a nabídky. A pokud
      nabídka přesně odpovídá poptávce, dostavuje se úspěch. Úspěch,
      prodejnost knih, ocenění a peníze.

      Ale co hodnoty přátelé? Proč se nikdo neptá především na hodnoty? Na
      to, jaký je hodnotový přínos té které literatury pro společnost a pro
      čtenáře?

      Vždyť pokud dáme stranou všechnu světskou slávu, pokud dáme stranou
      všechna čísla prodejnosti i všechna ocenění kritiky, zbývá pouze
      holá skutečnost, spočívající v uspokojování toho nejnižšího a
      nejubožejšího, co lidé v sobě mají. V tom spočívá celý
      takzvaný přínos. Spočívá v ještě větší degradaci již tak dost
      nízko nastaveného vnitřního života lidí.

      Toto je holá pravda o takzvané literární tvorbě mnoha současných
      úspěšných autorů. Čtenářská veřejnost má co žádá a spisovatel má
      svou prodejnost, své renomé a své peníze. Skutečné hodnoty ani jednu, ani
      druhou stranu příliš nezajímají.

      A přece by to mělo být všechno úplně jinak! Vždyť přece být
      spisovatelem je posláním! Vznešeným posláním, spočívajícím
      v zprostředkování vysokých a ušlechtilých hodnot, které čtenáře
      vnitřně zvedají, duševně povznášejí a ne je strhávají a
      degradují.

      No a právě toto pozdvihování a povznášení společenského vědomí
      směrem k vyšším a vznešenějším hodnotám má být posláním
      skutečného spisovatele. Toto má být jeho cílem. V tomto spočívá
      jeho obrovský přínos pro společnost, která je jeho prostřednictvím
      pozdvihována na vyšší duševní, morální a mravní úroveň.

      Skutečný a pravý spisovatel tedy přistupuje ke své tvorbě úplně
      jinak, protože se vnitřně orientuje úplně jiným směrem. Nestává se
      vnitřně citlivým vůči tomu, co je čtenáři žádané a nesnaží se jim
      v tom nadbíhat, ale stává se vnitřně citlivým směrem k tomu, co
      by je mohlo posunout duševně výše. Orientuje se k vyšším a
      vznešenějším úrovním bytí, odkud přijímá a pak literárně
      zpracovává obrazy toho, co je pro lidi skutečně dobré. Je jen samozřejmé,
      že půjde o hodnoty dobra, cti, spravedlnosti, ušlechtilosti a lidskosti.
      Tedy o skutečné a pravé hodnoty!

      V současné době duševně značně poškozených lidí se žel něco
      takového asi nesetká s velkým ohlasem. A možná, nebo zcela
      určitě to člověka ani neuživí. Nicméně takové literární dílo,
      opírající se o pravé hodnoty stojí ve skutečnosti mnohem výše, než
      desítky těch nejprodávanějších a nejčtenějších výtvorů, plných
      hodnotové prázdnoty, plytkosti a ubohosti.

      Spisovatelé mají tedy na výběr mezi dvěma alternativami. Mezi tím, zda
      budou nositeli hodnot, nebo pseudohodnot. Mezi tím, zda budou duševně
      povznášet, nebo duševně degradovat. Mezi tím, zda se stanou strůjci
      vzestupu národa, nebo naopak, strůjci jeho úpadku.

      Žel na naší zemi to měl vždycky těžké každý, kdo se držel hodnot a
      snažil se v jejich smyslu i působit. Takoví tvůrci dosáhli
      úspěchu mnohokrát až po své smrti. Jednoduše až tehdy, když lidstvo
      dospělo na o trochu vyšší duševní úroveň a bylo jich dílo schopno
      plně docenit.

      Nicméně k tomu, aby na vyšší duchovní úroveň postoupit mohlo,
      bylo třeba právě pozitivního působení osvícených tvůrců na jejich
      vědomí. A to nejednou i za cenu nepochopení. Kdyby totiž takových
      tvůrců nebylo, nebylo by ani žádného skutečného duševního vzestupu.

      Kdo tedy takto koná, vydává svědectví o velikosti vlastního ducha
      a také svědectví tom, že mu jde o dobro národa i lidstva.

      Kdo však koná jinak, vydává svědectví o vlastní duševní
      malosti. A až jednou nakonec přijde čas velkého účtování, bude se
      pak muset zhroutit tam, kam svou literární tvorbou čtenáře směřoval. Do
      hlubin! Do hlubin plných brutality, násilí a tělesných zvráceností.

      A když se pak jeho duše ocitne na pokraji této hlubiny, pak mu
      nepomohou ani počty prodaných knih, ani ocenění, ani peníze. Poté, jak ve
      skutečnosti již nyní, právě v této chvíli, budou rozhodovat pouze
      pravé hodnoty, které jsou základní podmínkou pozdvižení života na zemi,
      či dokonce i na takzvaném onom světě.

      Vždy se proto třeba ptát pouze na hodnoty! Na to, co hodnotu skutečně
      má a co ji nemá. Toho, co ji má se je pak třeba držet a to, co ji nemá
      třeba odvrhnout. Třeba to zavrhnout, protože pokud to neuděláme, budeme
      kvůli našemu hlubokému duševnímu znehodnocení nakonec zavrženi my
      samotní.

      http://kusvetlu­.blog.cz/ v spolupráci
      s M.Š.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
Odpověď na: Naše hodnoty! Jaké jsou jen bídné!
Osobní informace: