Gastroturistika

Úvodní stránka Fóra Plkárna Gastroturistika

  • Toto téma obsahuje celkem 0 odpovědí. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Stezky dědictví a poslední změna proběhla před 13 roky a 4 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #1157 Odpovědět
      Stezky dědictví
      Host

      Mikulov je slovy českého básníka Jana Skácela „kusem Itálie
      přeneseným boží rukou na jižní Moravu“. Pana Skácela k této
      myšlence inspirovala zřejmě ona pitoreskní architektura a samotné zasazení
      města do vápencového okolí. Gastronomie je však v tomto městečku na
      Jižní Moravě ryze česká. Pojďme společně na jednodenní výlet plný
      kvalitní české a staročeské kuchyně, historických památek
      i přírodních skvostů. Mikulovsko je již od středověku dotvářenou
      krajinou, plnou rybníků, sadů a zejména vinic. Není divů, že právě
      z této oblasti pochází kvalitní suroviny, jako jsou kapři a candátí,
      známe meruňky a švestky, ale především vína. Místní plodiny tak tvoří
      základní ingredience tradiční moravské kuchyně. V ní pak
      s trochou umu najdeme vlivy národních kuchyní staré monarchie –
      vídeňské, židovské a maďarské. Než se vydáme na náš jednodenní
      výlet, je potřeba se kvalitně nasnídat a posilnit. Restaurace na celý
      dnešní den vybíráme z průvodce dobrými restauracemi Stezky dědictví
      (http://www.stezky-dedictvi.cz), který sdružuje restaurace
      s tradiční českou kuchyní. Na snídani nás zve pan Martinčák majitel
      stejnojmenného hotelu (http://www.hotelmar­cincak.cz). Kromě běžné snídaně jako
      jsou míchaná vajíčka, párky a nespočet druhů sýrů ochutnáváme
      i domácí škvarkovou pomazánku, která nás zcela zasytila. Ač místní
      jídelní lístek nabízí nespočet gastronomických lahůdek, dnes se zde
      nezdržujeme více, protože nás čeká celodenní cesta po krásách
      Mikulova.

      V duchu se přesouváme do 16.století, kdy část Mikulova
      v těsném sousedství zámeckého vrchu byla obydlená židovským
      obyvatelstvem a postupně se vyvinula v rozsáhlé židovské ghetto a
      fyzicky směřujeme do centra města. Z původních tři sta sedmnácti
      židovských domů zůstalo do současnosti domů devadesát, z čehož je
      polovina chráněna jako kulturní památka. Naše kroky vedou celé dopoledne
      po Naučná stezce židovskou čtvrtí. Ta obsahuje na více než kilometrové
      trase celkem 13 zastavení. Procházíme Horní synagogu, která je jedinou
      na Moravě dochovanou synagogou tzv. polského typu a kterou si za poplatek
      20 Kč prohlížíme. Stejný poplatek platíme na Židovském hřbitově,
      kde se nachází kolem 4 000 náhrobků. Nejcennější a zároveň
      nejnavštěvovanější částí je rabínský vršek s náhrobky
      mikulovských a moravských zemských rabínů a tak i na tento unikat
      míříme a končíme prohlídkou židovských domů na ulici Husova . Tato
      ulice se stává naší cílovou stanicí pro oběd a to konkrétně dům
      s popisným číslem osm – Hotel Tanzberg (http://www.hotel-tanzberg.cz)
      Ten se nachází v historickém domě bývalého židovského rabinátu,
      kde v letech 1553–1573 působil jako zemský rabín Rabbi Löw, podle
      pověsti tvůrce proslulého Golema. Zde můžeme kromě tradičních pokrmů
      české kuchyně ochutnat i netradiční recepty ze švestek a povidel.
      Povidla byla totiž od 19. století nejtypičtějším produktem židovského
      Mikulova. Pouštíme se do objednávek a za chvíli máme od příjemné obsluhy
      na stole kuře dušené se švestkami a švestkový cimes – nejsladší
      židovské jídlo. Posilněni košer surovinami kvalitně upravenými do podoby
      chutných pokrmů a novými informacemi o židovské kuchyni se vydáváme
      tentokráte za krásami naší přírody a to do jeskyně Na Turoldu. Jeskyně
      Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů.
      Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jsme unešení
      krásnou výzdobou a nikdo nelituje vstupného 80 Kč. Odtud se vydáváme
      přes historické náměstí, kde obdivujeme dům U Rytířů se
      sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům a kolem Dietrichsteinské hrobky
      směřujeme na dominantu města – Svatý kopeček. Na vrcholu Svatého
      kopečka se kocháme poutním kostelem sv. Šebestiána, zvonicí a křížovou
      cestou. A protože nás všechny skvosty architektury a přírody
      zmáhají, již z vrcholku vyhlížíme místo, kde bychom ochutnali
      další pokrmy z české gastronomie.

      Tím místem je tentokráte hotel Templ (http://www.templ.cz), který stejně tak jako Hotel Tanzberg leží
      v malebné ulici Husova. Zde ochutnáváme tradiční lokální produkt a
      to Pečený filet z pohořelického kapra, restované brambory se slaninou,
      someliér nabízí vína z blízkých vinic a u doušku bílého vína
      si sdělujeme zážitky z příjemného dne v Mikulově. Obohatili
      jsme své znalosti z oblasti židovské kultury, speleologie,ale také
      gastronomie. http://www.stezky-dedictvi.cz Mgr.Pavel Pichler

      .

Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
Odpověď na: Gastroturistika
Osobní informace: