Co podstatného chybí současné koncepci sexuální výchovy? Proč tak
pobuřuje určité skupiny obyvatelstva? A nejen u nás, ale i na
západě? Proč i na tak pokrokovém západě projevují někteří rodiče
ostrý nesouhlas a svým odmítáním účasti dětí na vyučování se
nejednou dobrovolně vystavují státní perzekuci? Ve vyhrocené podobě
dokonce až vězení?

Už jen při zběžném pohledu na pár obrázků, nacházejících se
v učebnicích sexuální výchovy třeba v norských, nebo
německých školách začínáme odpověď tušit.

Odpor se zvedá proto, že lidé, kteří nejsou dosud zcela otupělí
morálním úpadkem společnosti jasně vnímají, že v dětech jsou
prostřednictvím současného pojetí sexuální výchovy cíleně prolamované
a destruované všechny hranice zdravého studu. Že je v nich
prostřednictvím vulgárně exaktní racionality potlačován stud, který
v souvislosti s těmi nejintimnějšími věcmi přirozeným způsobem
pociťuje každá normální lidská bytost.

Všechny sexuální aktivity, ba dokonce i ty méně standardní mají
být považovány za zcela normální a rovnocenné. Moderní a vzdělaný
člověk má o nich vědět a nemá mu dělat žádný problém otevřeně
o nich hovořit tak, jak se mluví o těch nejpřirozenějších
lidských potřebách, jako je jídlo, odpočinek, zájmy a podobně.

Jistěže je třeba, aby byl mladý a dospívající člověk informován
i v této oblasti, avšak rozhodující roli zde má sehrát správná
míra mezi potřebou informovat a zdravým přirozeným studem, který pociťuje
každý normální člověk, když se začne mluvit o intimních věcech.
Mezi těmito dvěma polohami, a zvláště ve vztahu k dětem a
dospívajícím, musí existovat citlivá rovnováha. Rovnováha mezi
respektováním přirozeného studu a nutností informovat.

No a právě v nerovnováze těchto dvou aspektů spočívá velká
část celého problému, protože onou potřebou informovat je v mladých
lidech vulgárně racionalistickým způsobem doslova převálcované jejich
přirozené pociťování studu. Je potřené jako něco prožitého a
v dnešní moderní době už zastaralého.

Nicméně právě toto je jedním z největších zločinů, který je
v současnosti páchán na dětech a mladých lidech. Je to zločin,
spočívající v destrukci studu, který naopak má být respektován,
kultivován a podporován, jako jedna ze základních složek harmonicky
rozvinuté a morálně pevně stojící osobnosti.

Žel, současné vnímání studu je typickým odrazem hodnotového systému
dnešní konzumní společnosti ateistického a materialistického charakteru.
Vrcholným ideálem tohoto systému je totiž užívání si. Vše životní
úsilí takovýmto způsobem smýšlejících a jednajících lidí se upíná
především k získávání finančních prostředků, jejichž dostatkem
si může člověk zajistit tu nejširší škálu možností, jak si co
nejlépe a po všech stránkách užít svého života.

Za účelem užívání si získává většina lidí nutné finanční
prostředky svou prací, ale dá se k ním samozřejmě dojít
i jinak, pokud je člověk „chytrý“. Existuje totiž stále se
rozrůstající skupina lidí, kterým nic neříkají žádné etické, či
morální kritéria. Vždyť z hlediska hodnot dnešní společnosti je
důležitá především výška konta a tedy solventnost. To, jakými
prostředky člověk tohoto cíle dosáhl je důležité již méně, nebo je to
docela nepodstatné.

A aby člověk mohl být zcela neomezeným ve svém základním právu
užívání si všech radostí života, je snahou konzumní společnosti
odstranit v tomto směru všechny omezující překážky. No a
v souvislosti s naší konkrétní problematikou lidské sexuality je
to pociťování studu, který začal být považován za něco svazujícího,
překážejícího a nemoderního.

O tom, že je to právě takto a ne jinak svědčí například oblast
rovnosti manželských svazků homosexuálních partnerů, nebo dokonce možnost
svobodné volby příslušnosti k určitému pohlaví. Není tedy vůbec
rozhodující, jakého pohlaví člověk je, ale jak se on sám cítí.
Jednoduše řečeno, cílem materialistické společnosti je odstraňování
všech bariér a omezení, které by člověku mohly potencionálně překážet
v jeho užívání si.

Co je však onen stud, který tak velmi vadí sociálním inženýrům
dnešní doby?

Je to něco, co máme v sobě v souvislosti s sexualitu
hluboce zakořeněné. Je to něco, co člověka vůbec dělá člověkem a co
nás odlišuje od zvířat. Zvíře totiž stud nepociťuje, ale člověk
ano.

Proč?

Protože stud je projevem vyšší, lidské podstaty! Protože je to něco,
co pochází z nejhlubšího, duchovního jádra naší osobnosti, které
přesahuje tuto hmotu a toto naše fyzické tělo. A ono nejhlubší
duchovní jádro člověka, pocházející a přicházející z duchovních
oblastí bytí se právě prostřednictvím studu odmítá ztotožnit
s fyzickým tělem, pocházejícím z evolučního vývoje a proto
v sobě nesoucím určité zvířecí pudy, mezi které patří
i pohlavní pud a s ním související sexualita.

Úkolem studu je zušlechtit pud a posunout ho na kvalitativně mnohem
vyšší úroveň. Vůbec to neznamená celibát, ale mnohem ušlechtilejší
přístup k vlastní sexualitě. Znamená to posun ke skutečné lidské
výšce a plnohodnotnosti. Stud má člověku sloužit jako určitý barometr,
jasně mu vymezující hranice jeho lidské důstojnosti. Je to však
samozřejmě možné pouze tehdy, když člověk dbá na svůj stud jako na
určité základní vodítko. Pokud na něj nedbá, staví se proti své
nejvyšší a nejvnitřnější duchovní podstatě a klesá na úroveň
zvířete, protože se ztotožňuje se zvířecími pudy svého fyzického těla
a tyto považuje za rozhodující a určující.

Současné pojetí sexuální výchovy s jejími racionalistickými
výklady, bez poznání a pochopení velké ceny nezbytného protipólu,
spočívajícím v zdravém stude, který je schopen udržet naše
sexuální chování na výši hodné člověka, takové pojetí sexuální
výchovy je škodlivým způsobem jednostranné a ve skutečnosti jde
o otevřenou bránu k něčemu zvířecímu.

A právě disharmonie mezi čistě technickým objasňováním sexuality
a úplným potlačením studu představuje nezdravou a škodlivou
jednostrannost, která vadí ještě zdravě cítícím lidem a rodičům.
Rodičům, kteří se nenechali převálcovat konzumními hodnotami společnosti
a kterým záleží na přirozeném vývoji jejich dětí, respektujícím
jejich osobní pociťování studu.

Sexuální výchova, omezena převážně na technické poučení,
v níž absentuje poznání účelu zdravého studu, dávajícího
morálně etický rozměr lidské sexualitě, taková sexuální výchova je
zločinem na mladé generaci. Je terorem konzumu, ateismu a materialismu,
namířeným proti skutečné, nejhlubší a nejvnitřnější duchovní
podstatě člověka, projevující se zdravým studem.

http://kusvetlu­.blog.cz/ v spolupráci
s M.Š.