Když jsme se v únoru 2013 vydávali na cestu do italské Val Gardeny, cítila jsem mírnou úzkost. Naše skupina byla tvořená mladým párem pokročilých lyžařů, párem očekávajícím dítě a třemi seniory, z nichž dva sice lyžují, ale svým osobitým stylem a spíše poklidnější trasy (korektně řečeno). Přesto jsme chtěli lyžovat všichni spolu a najít nějaký rozumný kompromis. Očekávali jsme tedy mnoho a taky jsme to dostali.
Vyjeli jsme v sobotu brzy ráno, pršelo, sněžilo a na rakouských silnicích nás často zdravilo z informačních tabulí nepěkné slovo „Stau“. Cesta se nám protáhla asi o 3 hodiny oproti plánu a vyčerpaní jsme dojeli do Ortisei, kde jsme měli domluvené ubytování. A zde nastal první problém. Apartmán Walter Senoner se nachází na samém vrcholu městečka, cesta vede pouze úzkou silničkou, velmi příkrou a tehdy plnou rozježděného sněhu. A my neměli řetězy. Po velkém úsilí jsme to zvládli i bez nich, ale pro příště máme ponaučení – opravdu je nutné zkontrolovat, že řetězy v kufru jsou, ne si to jen myslet!
Ubytování bylo pěkné. Prostorný apartmán s plně vybavenou kuchyní, velkou jídelnou a obývacím pokojem. Měl tři ložnice, každá vlastní koupelnu s toaletou a sprchou či vanou. Paní domácí nás přivítala s italskou vřelostí, popila s námi moravské víno a oznámila, že u ní nikdo na přistýlce spát nebude (jednalo se o jednu osobu) a dala nám v rámci ceny ještě jednolůžkový pokoj. Příjemné překvapení pro začátek.
Lehčí trasy v Ortisei
Ráno nás uchvátil výhled z okna na masiv Alpe di Siusi. Bylo slunečno a krásných –3°C pod nulou. První den jsme se rozhodli lyžovat ve středisku Ortisei, které nabízí většinou modré a červené sjezdovky. Skibus jezdící na trase Ortisei-St. Christina- Selva Gardena vycházel 6 euro na osobu na týden. Parkovné u kabin stálo kolem 4 euro na den, vyšlo nás tedy lépe jezdit autem. Cena za jednodenní skipas Dolomiti Superski vycházela na 48euro za osobu. S parkováním u sjezdovek jsme neměli problém, kapacita byla velmi dobrá.
První den se tedy nesl ve znamení lehčích tras, které se ale odpoledne díky množství lidí změnily na terén plný muld a rozježděného sněhu. Také mě překvapil malý počet restaurací a barů na svahu (např. oproti Rakousku). Celkově jsem měla dojem, že většina tras označených červeně svojí náročností neodpovídala. Sjezdovky byly jednoduché, spíše krátké. Za celou dobu pobytu jsme už v Ortisei nelyžovali, přesto, že pro nás středisko bylo nejblíže.
Sjezdovka Světového poháru Saslong ve Val Gardena
Druhý den jsme se rozhodli vyzkoušet středisko v městečku St. Christina, kde se nachází sjezdovka Světového poháru Saslong. Zatímco v Ortisei mi přišly sjezdovky pomalé, nudné a nedynamické, v St. Christině jsme byli nadmíru spokojení. Upravené sjezdovky, méně lyžařů a větší nabídka Aprés-Ski na sjezdovkách. Kvůli rozmanitosti naší skupiny jsme se nakonec rozdělili. Červené sjezdovky dostály svému označení, mnohdy jsem měla dojem, že již jedeme trasu černou. Ale i méně lyžařsky založená část posádky si našla krásnou sjezdovku a vyhodnotila středisko jako velmi dobré. Také kvůli tomu jsme se sem ještě vrátili. Jako poslední sjezd jsme zvolili sjezdovku Saslong, po které jsme se dostali přímo k parkovišti. I přes svoji hrdost se musím přiznat, že místy jsem měla chuť sundat lyže a jít pěšky. Jeli jsme ji až v odpoledních hodinách. Po celé délce se střídaly zledovatělé, vydřené plochy a obrovské muldy. Takže moje doporučení – sjeďte si Saslong hned ráno, kdy je sjezdovka upravená. Odpoledne už to nestojí za nic.
Okruh Sella Ronda a Marmolada
Třetí den se nesel ve znamení klidu. Oblast nabízí nepřeberné množství wellness & spa. My zvolili Mar Dolomit přímo v Ortisei, nabízející krásnou relaxační zónu, 11 saun, venkovní i vnitřní bazén, vířivky a vše, co unavené tělo potřebuje. Jelikož jsme se další den chystali na okruh Sella Ronda, odpočinek byl nutností.
A nastal den čtvrtý, nejnáročnější. Sella Ronda je slavný okruh kolem masivu Gruppo de Sella. Je možné vybrat si ze dvou tratí. Oranžová je dlouhá 42 km, je sportovnější, tvořená většinou červenými sjezdovkami. Zelená trasa měří 39 km, je spíše lehčí, tvořená převážně modrými sjezdovkami. Během cesty překonáte čtyři údolí (Alta Badia, Val Gardena, Val di Fassa, Livinallongo) a 4 sedla (Gardena, Sella, Pordoi a Campolongo). Na stránkách okruhu je doporučení, že jízda by se měla započít nejpozději v 10 hodin. My začali o půl hodiny dříve, stejně jako spousta jiných lyžařů. Začínali jsme v Selva Gardena (německy Wolkenstein). Bohužel celou noc hustě sněžilo, takže krásně upravené sjezdovky byly zasypané asi 30cm vrstvou nového sněhu. Pro mě osobně to bylo nepříjemné, protože jsem vyznavač spíše ježdění po manšestru než v neupraveném sněhu. Mínusem byl i dav lyžařů, ne vždy schopných zastavit či zatočit dle potřeby. Docházelo i k malým srážkám. Asi po hodině jízdy se lyžaři rozprostřeli a začalo se jezdit mnohem příjemněji. Okruh byl opravdu sportovní, přesto i méně zdatná část naší skupiny všechny sjezdovky sjela, i když se objevily slzičky, pády a naštvání. V Arrabě je nutné sundat lyže a projít přes několik silnic. Znovu se tu potkáte s davem lyžařů a první kilometry je nutné jet se skromností, co se místa na sjezdovce týče. Zvýšené množství lyžařů je zde proto, že právě odtud se můžete dostat na ledovec Marmolada. Pokud ale nejste skutečně zdatní lyžaři, nechejte si návštěvu Marmolady na jiný den, okruh Sella Ronda je náročný sám o sobě a pokud se chcete stavit na oběd, gluewein nebo si prostě jen posedět, nemuseli byste okruh stihnout do uzavření lanovek. My po šesti hodinách jízdy a různých zastávkách došli k autu z posledních sil. Ten večer jsme si udělali večeři ze zásob, protože i malý kopec vedoucí z města do apartmánu by pro nás byl nepřekonatelný.
Příjemná atmosfére městečka Ortisei
Pátý den jsme jezdili v Selva Gardena. Zkazilo se počasí, foukal silný vítr a teploty klesly až k –15°C. Po předchozím náročném dni jsme tedy jezdili jen dvě hodiny a moc sjezdovek jsme nepoznali. Přesto ve mně Selva Gardena zanechala dobrý dojem. Poslední den našeho pobytu jsme se ale vrátili do osvědčené St. Christiny a vybili tam ze sebe poslední zbytky energie. Městečko Ortisei jsme opouštěli s tím, že za pár let se sem musíme vrátit. Centrum mělo neskutečně romantickou, až pohádkovou atmosféru. Krásně osvětlené a čisté ulice plné ledových soch, domy pokryté sněhovou peřinou. Výběr restaurací nabízejících italské speciality a pravou pizzu, německé dobroty nebo steaky byl obrovský. V každé z navštívených restaurací jsme si pochutnali, jen ceny se pohybovaly malinko výše než v Rakousku. Ale stálo to za to. V centru byla také bohatá nabídka barů, které jsme ale příliš nevyužili. Sečteno, podtrženo, Val Gardena dostává plný počet bodů a zabírá si své místo v lyžařském srdci.
Pokud si přejte prožít skvělou dovolenou v Alpách, navštivte webové stránky cestovní kanceláře Zimní Alpy a vyberte si z široké nabídky výhodných zájezdů. Naleznete zde i sněhové zpravodajství, webkamery, hodnocení sjezdovek a podrobné informace o střediscích.
