Jak jsem měla možnost poznat, ve Spojených státech amerických je všechno velké – lidé, porce jídla a pití, budovy a také příroda. Jasným důkazem toho je národní park Yosemite ležící zhruba ve středu Kalifornie necelých 300 km od hlavního města Sacramento.
Campy v NP Yosemite
Národní park zabírá plochu více jak tři tisíce kilometrů čtverečních a díky rozdílným výškám od šesti set do čtyř tisíc metrů se zde vyskytuje šest vegetačních pásem. Tuto pestrost nadmořských výšek jsme pocítili hned při prvním přespání. Protože kempy v nejfrekventovanější a nejhezčí části parku – ta je jednoduše nazvána Yosemitské údolí – byly už plné (buď se objednávají dopředu, nebo funguje metoda, kdo dřív přijde, ten dřív mele), složili jsme hlavu v kempu ležící ve výšce kolem 2 000 metrů. Tam byl i v červnu ještě na některých místech sníh. Naštěstí druhý den jsme byli při hledání kempu úspěšnější a „pouhé“ sjetí o tisíc metrů nám zajistilo příjemné spaní. V souvislosti s kempováním je potřeba zmínit, že v celém parku je takzvaná bear area, tedy zde žijí medvědi černí, kteří někdy zavítají i blíže k lidem. Zatím nikdy nikoho nezabili, ale auta s jídlem dokážou poničit slušně. Proto je nutné všechny potraviny i aromatické věci ukládat do uzamykatelných beden a odpadky vyhazovat do speciálních košů.
El Capitan a Half Dome
Když jsme vjeli do Yosemitského údolí, záhy jsme pochopili, proč sem každoročně zavítá na čtyři miliony lidí. Při vstupu se tyčí téměř kilometr svislá skála El Capitan, která je největším žulovým monolitem na světě. Jako mravenec si člověk připadá i ve srovnání se skálou Half Dome. Ta se neodchyluje se od vertikály o více než sedm stupňů, a je tak nejkolmějším útesem Severní Ameriky. Dá se na ni vylézt, ale šestihodinový výstup je velmi fyzicky náročný a posledních sto dvacet metrů na vrchol se musí lézt po dvou natažených lanech.
Sprška pod Yosemitskými vodopády
Nejvíce paf jsme v Yosemitech byli z dunících vodopádů (pozor ale, některé na konci léta už vysychají). Ten největší pojmenovaný jednoduše Yosemite Falls je vysoký téměř tři čtvrtě kilometru. Skládá se totiž ze dvou vodopádů – horního a dolního – a série kaskád. Pod spodní vodopád jsme se snadno dostali po zhruba čtvrthodince chůze od parkoviště, k hornímu je potřeba zdolat prudký asi osmihodinový výšlap. Tolik času jsme neměli, přesto nás ale intenzivní vodopádový zážitek neminul. Vydali jsme se na totiž na stezku Mist Trail (tam i zpět pouze pět kilometrů) a užili si prudký a mokrý výstup přímo kolem vodopádu Vernal Fall. Byla to krása a navíc výborné osvěžení v letním dnu.
Stromy, které pamatují dobu před třemi tisíci lety
Bylo by ale ode mě nespravedlivé mluvit v souvislosti s Yosemity jen o vodopádech a skalách. Velkým zážitkem pro nás byla i návštěva jižní části parku. Tam se nachází háj Mariposa Grove, který je domovem pro pět set sekvojovců obrovských. Jsou to giganti, kolem šedesáti metrů vysocí, a úžasné také je, když si uvědomíte, že někteří pamatují dobu před třemi tisíci lety. Yosemitský park však není jen přehlídkou přírodních krás. Funguje zde výborná organizace. Při vstupu do parku každé auto obdrží mapu a noviny s aktuálními informacemi a doprovodnými programy. Po údolí jezdí bezplatné autobusy a nechybí ani několik dobře vybavených informačních center. A určitě jsem se na záchodech nemusela starat, jestli mám drobné.
Yosemitský park v číslech
Rok založení: 1890
Nejvyšší bod: Mount Lyell – 3 997 m
Nejnižší bod: údolí Yosemite Valley – 648 m
Délka turistických cest: 1 300 km
Rok zapsání na seznam UNESCO: 1984
Vstupné platné pro auto na 7 dní: 20 USD