Tibetský exilový duchovní vůdce dalajláma Tändzin Gjamccho 18. 3. 2008 na tiskové konferenci v Dharamsále vyzval k uklidnění situace v Tibetu. Zároveň zde pohrozil, že se vzdá funkce politického vůdce Tibetu, neuklidní–li se násilné protesty v Tibetu. Dalajláma také vyzval k uklidnění nepokojů a k pokusu o soužití těchto dvou odlišných národů. Zároveň se ohradil proti výrokům čínského premiéra Wen Ťia-pao, které pronesl na závěr výročního zasedání čínského parlamentu. Wen Ťia-pao obvinil dalajlámu z organizování tibetských nepokojů a také z toho, že se dalajlámovi stoupenci snaží podněcovat sabotáž olympijských her v Číně. Exilová tibetská vláda následně oznámila, že při násilném potlačování nepokojů v Tibetu dosud zemřelo nejméně 99 lidí.
Reklama: Informace o očkování a zdravotních rizicích vaši cesty vám poskytnou specialisté center Očkování a cestovní medicíny Avenier. Více informací najdete na www.ockovacicentrum.cz.
Odchod dalajlámy z pozice politického vůdce Tibetu, který byl více než 50 let symbolem odporu čínské okupace, by mohl představovat velký zlom. Již teď nemá dalajláma kontrolu nad několika nejmladšími tibetskými vůdci. Ti totiž nesdílí jeho názor na boj proti čínské vládě pouze nenásilnými prostředky, vidí je jako neúčinné.
Do roku 1951 byl Tibet fakticky nezávislý. S výhrou komunistické strany v Číně ve volbách v roce 1949 přišlo období změn, které se výrazně dotkly i Tibetu. Výhra komunistické strany v Číně v roce 1949 ale vše změnila. O rok později čínské ozbrojené jednotky zahájily invazi. Dobily město Čhamdo a pod hrozbou dalšího postupu vojsk byl Tibet donucen podepsat tzv. „Sedmnácti bodovou smlouvu“, která zbavila Tibet nezávislosti. Stupňující se napětí vyvrcholilo 10. března 1959 masivním povstáním v hlavním městě Lhase. Povstání bylo krvavě potlačeno (zemřelo při něm na 80 000 Tibeťanů) a 14. tibetský dalajláma spolu s celou tibetskou vládou uprchl do indického exilu.
Každý rok se proto 10. března vyvěšují vlajky Tibetu v mnoha zemích světa, i v mnoha městech České republiky. K letošnímu 49. výročí se ve Lhase sešlo několik tisíc lidí a konala se největší protestní akce za posledních 20 let. Čínská vláda proto zavřela tři největší kláštery ve Lhase a zatkla desítky demonstrantů. Řada mnichů proto zahájila hladovku. Hned první den americké rozhlasové studio Radio Free Asia oznámila nejméně dva mrtvé a desítky zraněných. Protestní akce ale neutichly a naopak se do nich zapojuje stále více lidí. Stovky demonstrantů podpálily ve Lhase několik obchodů a řadu aut. Násilné nepokoje rostou. Objevilo se několik případů rasistického útoku na čínské obyvatelstvo. Dalajláma proto vyzval k neútočení a snaze sžít se s čínským obyvatelstvem. Nejméně dva mniši se pokusili o sebevraždu a nyní jsou v kritickém stavu. Čínské vojenské jednotky prohledávají ulice a hledají skrývající se mnichy. Na největším náměstí Lhasy stojí několik čínských tanků, které mají rozhánět demonstranty a udržovat pokoj.
Objevila se řada protestů a otázka, zda by se neměly Olympijské hry (které se v Pekingu konají právě tento rok) bojkotovat. Olympijské výbory jednotlivých zemí se na společné schůzi dohodly pokračovat v přípravách a žádost o bojkot označily za předčasnou. Ještě stále jsme se nepoučili z Olympiády v roce 1936.
O Tibetu pro nás dříve napsal Zdeněk Tamchyna tyto články: Tibet – Lhasa – Potala o cestě v roce 1994 a Nepál – Tibet 2006 kde popisuje změny…
„Z návštěvy Tibetu či jenom Lhasy se stal pro Číňany výnosný byznys, cesty jen organizovaně, na letišti Hongat převezme do své péče čínský průvodce na celou dobu pobytu.“