Cestu do této země Blízkého východu jsme si naplánovaly na začátek července 2014, dávno před vypuknutím palestinsko-izraelského konfliktu. Ještě do letadla v Praze jsme usedaly nic netušíc, jaké zážitky si z výletu dovezeme.
Tel Aviv nás v pátek 4. 7. 2014 přivítal teplotami přes 30 stupňů a vysokou humiditou. Co nás na první pohled překvapilo, byla výstavba nových budov po celém městě. Zatímco na jiných místech světa lze vidět spíše nedostavěné a pomalu chátrající stavby, zdá se, že v Izraeli si s tímto problémem lámat hlavu nemusí. Stejně tak nás udivil počet ozbrojených vojáků pohybujících se městem. Vzhledem k tříleté povinné službě u chlapců a dvouleté u dívek jsou však tyto počty pouhým logickým dopadem vojenské povinnosti.
Středomořský Tel Aviv
V Tel Avivu žije v současné době zhruba 400 000 obyvatel. Ihned z letadla je ovšem zřejmé, že v tomto městě našlo svůj domov daleko více lidí. Tel Aviv je totiž městem obklopeným dalšími městy (můžeme přirovnat k Praze 1, obklopené Prahou 2, atd.). Projíždíte městem, a aniž byste postřehli, že jste opustili Tel Aviv, vjíždíte např. do Ramat Ganu nebo Jaffy. V Tel Avivu a jeho okolí tak bydlí více než milion obyvatel. Město je moderní, nechybí mrakodrapy a drahá auta. Z pohledu z auta rozhodně nemáte pocit, že jste v nějaké asijské zemi. Ba naopak v zemi západní a velmi rozvinuté. Co však dojem trochu kazí, je chvíle, kdy vystoupíte z auta, a vidíte neupravené domy a zahrady, i nepořádek v ulicích. Čas ve městě nikam neutíká, lidé jsou pohodoví, přátelští, nikdo nikam nespěchá. Mnoho obyvatel města svůj volný čas tráví na plážích, které společně s vysokými luxusními hotely lemují celé pobřeží města. Dokonce tu můžete najít jednu uzavřenou pláž pro ortodoxní věřící, která striktně odděluje muže od žen (střídají se koupací dny pro muže a ženy). Na Středozemním moři za dobrých vlnových podmínek spatříte množství surfařů.
S pitným režimem si při toulání městem dělat starosti nemusíte, město je vybaveno mnoha pítky s ledově vychlazenou pitnou vodou. Za procházku nepochybně stojí čtvrť Bauhaus, s moderní výstavbou, dále Rabínovo náměstí – místo setkávání lidí za účelem protestů, oslav a dalších akcí. Nelze si nevšimnout budovy Ministerstva obrany s přistávací plochou pro helikoptéry na svém vrcholu. Stavba není nijak zvlášť vysoká, alespoň co je možné spatřit očima, má prý ale několikrát víc pater pod zemí. Ve městě potkáte mešity, kostely i nenápadné synagogy. Pěkný výhled na celé město si můžete užít ze 49. patra z Asrieli Tower.
Nejen vetešnické tržiště v Jaffu
Nejkrásnějším místem v Tel Avivu, alespoň co se atmosféry týče, je z mého pohledu Jaffa. Poklidná čtvrť plná úzkých uliček ve znameních zvěrokruhu, tel avivský orloj, plno restaurací a cukráren lákajících na skvělou a rozmanitou místní kuchyni. Každý den navíc Jaffa v dopoledních hodinách ožívá obrovským tržištěm, otevřenými obchůdky a vetešnictvími, kde seženete vše od starých gramofonových desek, přes staré obrazy, mince až k nábytku a dalším starožitným uměleckým kouskům. Nutno podotknout, že být v Izraeli autem, nebyl by problém ho těmito předměty naplnit.
„All you can eat“ na izraelský způsob
Pro gastronomický zážitek doporučuji navštívit nějakou restauraci v Tel Avivu, která jako předkrm připravuje ochutnávku salátů. Na stůl vám přinesou pity a desítky malých misek s nejrůznějšími saláty a pomazánkami (humus, saláty z lilku na různý způsob, cuketové a květákové saláty a mnoho dalších). Pokud nějaký salát dojíte, ihned vám donesou novou misku, funguje to na principu „all you can eat“. Po těchto salátech následuje ještě hlavní chod, většinou nějaké masové špízy. Je tedy dobré s tím buď počítat, nebo ze sebe udělat vegetariána a dát si pouze předkrm. A není nic lepšího, než tyto saláty zajíst čerstvou baklavou.
Schovávaná před raketami
Jak jsem avizovala již v úvodu tohoto příspěvku, z telavivské pohody nás trochu vyvedl zrovna probíhající konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Hamás z pásma Gazy vysílala denně desítky raket na území Izraele, z nichž některé byly namířeny i na Tel Aviv. Několikrát jsme tak zažily poplach – hlasitou sirénu, která upozorňuje na blížící se raketu. Člověk má několik desítek vteřin na to, aby se schoval buď do nějakého krytu (všechny domy jsou jimi vybavené), nebo alespoň do zděné budovy pod střechu. Dvakrát jsem viděla sestřelení rakety dvěma protiraketovými střelami vyslanými z Iron Domu – jednou když jsem na pláži nebyla dostatečně rychlá a nestihla se schovat, podruhé z okna našeho bydliště v Ramat Ganu – když byla raketa sestřelena nad Tel Avivem a nás tak poplach minul. Obecně lze ale říci, že většina Izraelců i turistů chovala velkou důvěru v izraelský protiraketový systém, nepropukala žádná panika a po pár minutách od doznění sirén se vše vrátilo do normálu. Daleko více nás osobně znervózněly stovky vojáků, desítky tanků a vojenských náklaďáků chystajících se na pozemní operaci v pásmu Gazy. A mezi všemi těmi tanky putovaly kolonou také mobilní toalety, hořce úsměvné. Ale než pozemní operace stačily vypuknout v plné síle, seděly jsme již v letadle mířícím zpět domů, do bezpečí srdce Evropy.
