Stará Tišnovka – po stopách zrušené železnice

0
373


Železniční trať Brno – Tišnov (mezi přáteli důvěrně zvaná Stará Tišnovka) má poměrně zajímavou historii. Některé její části slouží dodnes, z jiných potkáte už jenom zbytky náspů a některé zachovalé mosty.

Trať Brno – Tišnov byla slavnostně otevřena v červenci 1885 za účasti c.k. polního maršála arcivévody Salvátora. Postupně byla prodlužována, nakonec vedla přes Žďáru nad Sázavou až do Havlíčkova (Německého) Brodu.

Jednokolejná trať Brno – Tišnov byla slavnostně otevřena v červenci 1885 za účasti c.k. polního maršála arcivévody Salvátora. Koncesi na stavbu trati získala soukromá společnost StEG (Společnost státní dráhy). Dodnes se v okolí náspu můžeme setkat s jejími hraničními kameny. Postupem času byla trať prodlužována, v roce 1905 vedla až do Žďáru nad Sázavou (zhruba dnešní trať Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou). Ze Žďáru trať poté navázala na již existující trať do Havlíčkova (Německého) Brodu.


Po okupaci Československa v roce 1938 nabyla tišnovská trať strategického významu, protože neprocházela zabraným územím, druhá trať do Prahy (přes Českou Třebovou) už ležela v Sudetech. Proto začala rychlá stavba nové dvoukolejné trati Brno – Havlíčkův Brod, která měla původní jednokolejku nahradit. Stavba pokračovala i po válce a první části trati byly otevřeny v roce 1953. Nová trať už byla trasována jinak než původní a tak většina nádražních budov staré trati přestala sloužit svému účelu.

Zbytky trati můžete najít na leteckém snímku v různých částech Brna (např. starý most v Husovicích nebo vlečka do armádního skladu v Kr.Poli), některé části jsou volně přístupné dodnes a můžete je navštívit. Pravděpodobně nejdostupnější je část z Mokré Hory do České, podél které vede značená stezka.

Po stavbě nové trati v jiném trasování Stará Tišnovka postupně zanikala. Její stopy můžeme dodnes najít na leteckých snímcích, některé části je možné i navštívit.


Jak trať navštívit?

Cestu můžete začít na nádraží v Brně – Řečkovicích. Nejlépe se tam dostanete vlakem z hlavního nádraží či z nádraží Brno – Královo Pole, popř. autobusem MHD 42. Stanice Brno – Řečkovice je stále ještě v zóně brněnské IDS 101 (takže můžete jet i na šalinkartu). Za nádražím je podchod pod tratí a za ním most přes říčku Ponávku. Pokud se vypravíte se proti proudu, na silnici zahnete doprava, dostanete se až k městské části Mokrá Hora, kde začíná Stezka zdraví. Ta Vás povede podle říčky Ponávky a bývalé trati až do České (cca 5 km).


Stezku můžete projet na kole i pěšky. Pěší turisté mohou pokračovat třeba na Babí lom, cykloturisté mohou zamířit třeba do Kuřimi či přes Vranov do Blanska.

Pokud se dostanete na nádraží v České, můžete si všimnout i původní staniční budovy (jako jedna z mála sloužila i po přetrasování) po levé straně trati a zajímavé nakládací rampy po pravé straně trati. A že na té rampě nemůžete najít nic zajímavého? Už není u kolejí…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno