Chumelí a chumelí a sněhu pořád přibývá. Lyžaři se radují, děti se radují, řidiči nadávají, zkrátka zima jak má být. To je zima kterou mám rád. Přesto nechci psát o zimě. Chci psát o tom, že když tolik sněhu s příchodem jara začne tát, rychle tát, naplní naši blízkou Pastvinskou přehradu spoustou vody. A naplní ji velmi rychle. A co s tou vodou naši přehradníci udělají (velmi rychle)? Začnou ji vypouštět. Velice správně. Totiž když se taková přehrada vypouští, v korytu pod ní je více vody než normálně (to je celkem logické) a z říčky, kde normálně loď drhne a k brodění stačí vyhrnout kalhoty nad kotníky, se stává ta správná divočina (pravda, spíš taková divočinka, ale stačí), která bere všechno a všechny (na báječnou projížďku pěnivými peřejemi). Nechci tím nic říkat a někoho k něčemu nutit, ale myslím si, že pomalu nastává ten správný čas, abys MILANE opravil (nebo nechal opravit) tradiční výsadkové čluny sovětské armády nesoucí na zádi hrdý nápis Lisianka (samozřejmě v azbuce!), které jsi loni při svých divočárnách téměř zničil. Nerad bych to vypouštění propásl. Tak a teď se rozloučím zimním vodáckým pozdravem: VÍC SNĚHU!!!!!
