Už jste někdy zkusili cestovat s někým, koho neznáte, s kým jste se seznámili třeba přes inzerát na konkrétní cestu? Psát o tom mě napadlo, když jsem si všiml, že velká část nových čtenářů (tzv. prvočtenářů) k nám chodí právě přes rubriku spolucestování, kdy hledá spolucestovatele na nějakou cestu.
Naši rubriku SPOLUCESTOVÁNÍ najdete tady. Doufáme, že vám pomůže najít bezva parťáka na cesty.
Já sám jsem takhle jel už dvakrát. Jednou to bylo do Turecka, sám jsem se bál jet a nikdo z mých kamarádů jet nemohl (nebo mohl, ale ne se mnou), tak jsem odpověděl na inzerát v rubrice „cestujeme spolu“. Jedno setkání, padli jsme si do oka a jeli spolu. Za celý (skoro) měsíc jsme měli jen jedno menší nedorozumění, takže myslím, že to dopadlo dobře. Moje druhá cesta začla podobně, byly plány, byly peníze, byl čas, ale nebyl nikdo, kdo by se přídal. Ale jen do té doby, než jsem se byl nechat očkovat. Tam, čekajíc v ordinaci, v duchu si opakujíc benegeseritstkou litanii proti strachu, dal jsem se do řeči s jedním klučinou a šup, za tři neděle jsme už spolu seděli v letadle do Thajska. Tentokrat to bylo dokonce úplně bez problémů, tedy pokud nepočítám jedenkrát průjem a desetkrát zácpu – z toho ovšem bylo devět dopravních a ty se nepočítají.
A jak jste na tom vy? Máte někdo opačný zážitek se spolucestovateli? Nechcete nám jej napsat?
