Všimli jste si někdy chrličů? Chrání stavby před stékající dešťovou vodou a často fungují jako protiváhy na opěrných systémech držících oblouky kleneb. Mnohdy jako by ani ke stavbě nepatřily. Svým zjevem jako by přicházely z naprosto jiného světa. Jako by tvořily protiváhu účelu stavby, kterou chrání.
Chodil jsem před časem okolo jedné takové budovy. Je to památka tak významná, že si troufnu napsat, že ji zná každé malé dítě a většina dospělých ji jistě aspoň jednou navštívila. Navíc se tak nějak hodí zrovna k dnešnímu svátku svatého Václava.
V neděli prozradíme, co je to za místo a třeba to někoho inspiruje k výletu.
Pravdu mají ti, kteří tipovali na největší a nejvýznamnější pražský chrám, tedy chrám svatého Víta. Před pár lety byl přejmenován na chrám sv. Víta, Vojtěcha a Václava.
Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Založen byl kolem roku 925 knížetem Václavem I. jako románská rotunda, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku se dvěma věžemi. Stavbu současné gotické katedrály zahájil roku 1344 Karel IV. pod vedení stavitelů Matyáše z Arrasu a později Petra Parléře. Jedná se o první gotickou katedrálu francouzského typu na našem území.
Chrliče mají podobu démonů, kteří jsou tak strašní, že nemohou pohlédnout ani sami na sebe a mají za úkol chránit celou stavbu před zlými duchy. Jak se s tím ve středověku vyrovnávalo monoteistické křesťanství bojující proti tmářství, je mi trochu záhadou, ale vzhledem k tomu, že chrám byl dostavěn až v průběhu devatenáctého století, tak to asi nebylo tak horké. Dokladem toho mohou být francouzské gotické katedrály, jejichž výzdoba se různými démony a tajnými znameními jen hemží.
Milí čtenáři, jestli máte ve svém archivu zajímavé a hlavně neobvyklé pohledy na známá místa, o které byste se chtěli podělit s ostatními, zašlete nám je prosím se stručným komentářem do redakce. Zkusíme z nich vybrat podklady pro tuto nepravidelnou minisoutěž.
