Na cestu do Švýcarska jsem se velmi těšila. Už i proto, že jsem při studování cesty na mapě viděla tolik zajímavých míst. Jenže záhy přišlo zklamání. A to, když nás navigace vedla pouze po dálnicích a ze zajímavých míst jsme viděli jen směrovky. Každé odbočení a zastávka cestou by znamenaly zdržení a my jsme se museli držet časového harmonogramu, protože jsme na cestu měli pouhý prodloužený víkend. V plánu byl Zurich, Luzern, Interlaken a Rýnské vodopády. Po osmi hodinách jízdy s malou přestávkou kdesi v Německu na občerstvení, jsme konečně dorazili do Švýcarska. Země nás uchvátila už po přejetí hranic. Příroda se tu zdá jakoby vyčištěná. Až nepřirozeně barevná a všude vás to nutí zastavovat a zachytit si tu krásu fotoaparátem.

Švýcarsko mě překvapilo spoustou tunelů, kterými projíždíte po cestě. Jsou úplně všude a některé jsou velmi dlouhé. I několik kilometrů. Když jimi projíždíte, máte pocit, že snad nikdy nevyjedete ven. Můj subjektivní pocit byl velmi nepříjemný, až klaustrofobický. Konečně se kilometry na směrovkách s názvem Zurich začaly snižovat. Byli jsme trochu nervózní z toho, že ještě pořád nemáme dálniční známku. Ale žádné kontroly jsme po cestě nepotkali.

Poznávání Zurichu

Po příjezdu do Zurichu jsme snadno s pomocí GPS našli náš hotel a ihned po ubytování vyrazili na první obhlídku. Ubytování v Zurichu patří mezi nejdražší na světě, ale pokud si hotel objednáte s předstihem, dají se ceny srovnat s centrem Prahy. Doprava je v Zurichu na první pohled velmi složitá. Po městě jezdí tramvaje, trolejbusy, autobusy, rychlovlaky a vážně není snadné se vyznat ve směrech a jízdenkách. Po oslovení několika kolemjdoucích a požádání o radu jsem byla stále bezradnější. Hlavně skoro nikdo nemluvil anglicky. Buď šílenou švýcarskou němčinou nebo francouzsky či italsky. Možná to byla jen má smůla, že jsem narážela na lidi, kterým nerozumím a oni mně. Nicméně nakonec jsme do centra došli pěšky podle mapy. Musím říct, že to bylo dobré rozhodnutí, protože cesta byla velmi zajímavá a myslím, že nejlepší je pěší chůze pro poznání města. Co mě překvapilo, bylo, že všude můžete vidět „zaparkována“ jízdní kola. Před obchody, před obytnými domy, u parků i v centru. Kola si můžete zapůjčit zdarma a nechat je ve stojanech, které jsou po celém městě. To si v Čechách bohužel neumím představit.

Centrum je opravdu nádherné. Spousta kaváren, restaurací, obchodů a lidí. Měla jsem dojem, že se tu všichni velmi dobře baví. Ta atmosféra byla tak příjemná. Kolem jezera seděli lidé všech věkových kategorií. Většina si dělala piknik s krabičkou s obědem, či si prostě užívali oběd o pracovní pauze. Neuvěřitelné mi přišlo, když jsem viděla muže v obleku, jak si ho svlékl, šel si zaplavat, pak pojedl svůj oběd a znovu se oblékl do obleku a vyrazil zpátky do práce. Taková pohoda z toho všeho čišela. Po jezeře se můžete projet parníkem, což je opravdu skvělá vyjížďka za překvapivě nízké ceny. Protože jinak je v Zurichu celkem draho. Večeře v restauraci vám peněženku spolehlivě provětrá. Ale zase má své kouzlo dívat se z některé ze zahrádek po setmění na nádherné můstky, kterých je v centru několik a dost blízko u sebe. Vypadají skoro jako zmenšenina panoramatu pražských mostů.

Jídlo ve Švýcarsku je velmi specifické. Podává se hodně masa. Dostanete od telecích řízků po těstoviny. Oblíbené jsou rösti, což jsou smažené bramborové placičky opékané do křupava. Vyhlášené jsou tu grilované klobásky, domácí chléb a malé knedlíčky chnöpfli. Hodně populární jsou tu asijské restaurace.

Nakupování v Zurichu vás může přijít draho. Vyhlášená Bahnhoffstarsse je nejdražší a nejelegantnější nákupní ulicí. Ale najdou se tu samozřejmě i levnější nákupní centra. Potraviny nakoupíte v Coopu, kterých je tu obrovská síť. Jen trochu jinak zásobované než ty naše. Je adresou mnoha významných bank. Za vidění stojí také nádraží v Zurichu, které působí jako velké tržiště. Nezapomeňte si koupit švýcarskou čokoládu.

Malebné městečko Interlaken

Dalším cílem bylo turisticky vyhlášené městečko Interlaken. Kolikrát jsem si prohlížela úchvatné obrázky na netu a sjížděla videa na youtube. Z Zurichu je to asi 1,5 hodiny jízdy. Hotely tu jsou nehorázně drahé, ale dají se najít penziony nebo hostinské domy za normálnější ceny, i když levné se říct nedá. Všem hotelům vévodí Victoria hotel, který je opravdu ultra luxusní a stojí na nejlepším místě, odkud můžete obdivovat Jungfrau – nádherný horský masív. Interlaken je úžasné místo s výhledem na vrcholky hor, s čistými jezery, kde uvidíte mnoho zakotvených člunů. Městečko je poklidné. Je tu spousta luxusních obchůdků, ještě víc hotelů a restaurací. Centrum se hemží turisty nakupujícími některé z nepřeberné nabídky suvenýrů. Zábavu si tu najde každý. Pro klidnější povahy třeba návštěva zábavního parku, kde jsou jezírka, krásné rostliny a spousta míst k relaxaci. Pro aktivní jedince se tu nabízí spousta sportovního a adrenalinového vyžití jako bungee jumping, seskok padákem, rafting, paragliding s pilotem.

Luzern – město na jezeře

Na zpáteční cestě jsme využili toho, že jsme projížděli kolem Luzernu, kde jsme se také zastavili. Luzern je krásné město na jezeře s historickým centrem. Zajímavý je průchod Kapličkovým zastřešeným mostem, který je chloubou města a je hojně využívaný.

Rýnské vodopády

Ale nejvíc jsme se těšili na Rýnské vodopády, které jsou kousek od hranic s Německem a tedy velmi dostupné cestou zpátky. Můžete si zaplatit cestu lodí ke skále, od které je nejkrásnější výhled. Plavba lodí je také příjemný zážitek. Nádhera je to i od zámku Laufen. Mohutný proud vody řítící se z výšky 23 metrů je ohromující. Místo je na turisty připravené. Je tu restaurace i možnost nákupu mnoha krásných suvenýrů.

Prodloužený víkend na Švýcarsko stačí, i když nestihnete určitě všechna krásná a zajímavá místa. Je nutné se vrátit!

Dubaj – jeden z arabských emirátů

Dubaj je jeden z nejznámějších arabských emirátů. Dubaj je také jeho hlavním městem. Městem superlativů. Název znamená „místo srazu“. Nabídne vám k vidění největší a nejdražší stavby na světě jako například známý nejluxusnější hotel světa Burj Al Arab ve tvaru plachetnice. Ten se jako jediný na světě pyšní sedmi hvězdičkami. Co je na něm tak zvláštního? Můžete přistát na jeho střeše s vrtulníkem, můžete se najíst v restauraci pod vodní hladinou a zajít si na drink do baru Skyview na střeše hotelu, odkud je neuvěřitelný výhled na celé zářící město. Bez rezervace není možné zajít si ani na oběd či večeři. Nachází se v nejluxusnější pobřežní rezidenční čtvrti Jumeira, což je nejoblíbenější turistické místo s mnoha nádhernými hotely a gigantickým projektem, který zná celý svět z obrázků, jsou umělé ostrovy ve tvaru palmy se sedmnácti vějíři. Všude kolem jsou písčité pláže.

Už po příletu zjistíte, že v Dubaji je všechno velkolepé. Největší letiště na světě je velmi dobře značené, takže nemusíte mít strach, že byste nenašli správný směr, ať už se chcete dostat kamkoliv. Venku budete mít možnost vybrat si z taxíků připravených odvést vás do hotelu. Řidiči jsou většinou Pákistánci a ženy řidičky z Filipín. Ty nosí růžové uniformy a jsou žádány hlavně ženami, aby nebyly obtěžovány muži. Jsou jen poněkud dražší než jejich mužští kolegové. I tak vás cesta nevyjde draho, protože v zemi, která žije především z ropného bohatství, se ceny pohonných hmot pohybují na velmi nízké úrovni.

Při ubytování, nakupování a pohybu po městě zjistíte, že tady pracují hlavně cizinci z Indie, Pákistánu, Filipín, Bangladéše. Obyvatele Emirátů uvidíte stěží pracovat. Vykonávají jen ty nejvyšší pozice a často nepracují vůbec, pouze pronajímají své jméno jako povolení cizincům k podnikání v zemi. Cizinci v zemi podnikat nesmí, takže místní mají velmi výnosný obchod. Ve městě uvidíte projíždět velmi drahá auta s Araby v tradičních dašdašách, což jsou dlouhé košile většinou v bílé, ale i šedé, khaki a dalších decentních odstínech. Všude potkáte velmi početné rodiny – v nákupních střediscích, v parcích a na ulicích. Zajímavé je, že přistěhovalců je okolo 85%. Občané SAE jsou tedy menšinou ve své vlastní zemi. Pouze jedna čtvrtina obyvatel jsou ženy. Občanství není možné získat, musíte mít to štěstí a v Emirátech se narodit.

Největší nákupní centrum světa

V Dubaji si užijete nakupování. Je tu největší shopping centre na světě se svými 1200 obchody, obřím akváriem, kde plavou žraloci a můžete se projít žraločím tunelem, kde stěny jsou prosklené a vy máte možnost vidět podvodní život jen kousek od vás. Nákupní centrum se pyšní také největší cukrárnou, obrovskou zpívající světelnou fontánou a dokonce ski areálem, kde si můžete zalyžovat na umělém sněhu a prožít si „zimu“ v tropech. Centrum nabízí zboží všech světových značek, spoustu restaurací a kaváren, hotelů, kin, 1400 parkovacích míst. Hlavní vchod je naprosto úchvatný, lemovaný palmami, které jsou po setmění osvětlené a vy máte pocit, že jste v pohádce.

Burj Khalifa – nejvyšší věž světa

Burj Khalifa je největší věží na světě, která měří neuvěřitelných 629 metrů. Uchvátí vás už jen z dohledu, ale můžete si zakoupit vstupenku a podívat se do 124. patra, kde je vyhlídková plošina pro návštěvníky. V budově je hotel Armani, 700 luxusních bytů, plavecký bazén a kanceláře. Výhled určitě stojí za to. Budete se cítit, jako když se díváte z nebes.

Metro bez řidiče v Dubaji

Doprava v Dubaji je velmi promyšlená. Supermoderní metro začalo jezdit teprve v roce 2009 a je zajímavé tím, že je řízeno automaticky, nemá řidiče. Autobusová doprava má také celkem rozšířenou síť po celém městě a potěší vás, že všechny zastávky jsou klimatizované vzhledem k horkému podnebí. Kuriozitou je, že v Dubaji není tak snadné jen tak si mávnout na taxík. Je jich zdánlivě méně než zájemců o svezení, kteří stojí u krajnic a často dlouho čekají, až na ně přijde řada.

Jelikož jsou Emiráty muslimskou zemí, v zemi je přísně zakázána konzumace alkoholu. Alkohol nikde nekoupíte. Dostanete ho pouze v pětihvězdičkových hotelích, konkrétně na barech těchto hotelů, kde je obvykle program v podobě břišních tanců, velmi hlasité hudby a alkohol je velmi předražený. Břišní tanečnice většinou pochází z některé ruské země. V barech se zdržují ženy, které posedávají v provokativních oděvech u stolečků a čekají, až si někdo přisedne a bude žádat jejich společnost. Prostituce je zde velkým byznysem, i když všichni předstírají, že neexistuje.

Výlety z Dubaje a prohldíka města

V Dubaji si můžete zakoupit některý z výletů, které se prodávají na recepci v každém hotelu. Nabídka je široká od celodenního výletu do hlavního města Abu Dhabi přes safari a noc beduínů v poušti až po plavbu lodí s večeří, kdy můžete obdivovat z paluby noční osvětlenou Dubaj.

Okružní jízda městem také stojí za to. Zastavíte se v muzeu, kde je velmi příjemně a kromě historie si tu můžete zakoupit i pěkné suvenýry. Další zastávkou je galerie, kde je vystaveno množství nádherných uměleckých kousků, které si můžete i zakoupit. Jedná se o obrazy, sošky, perské koberce. Nakupuje tady i královská rodina, protože je tu k mání exkluzívní nábytek a jednotlivé předměty jsou z drahých kovů. Výjimkou není soška velblouda z ryzího zlata v ceně nového automobilu. Zlato je v Dubaji nádherně vypracované a jsou ho k dostání tuny. Zlatý souk je plný obchůdků jen se zlatem a drahými kameny. Ceny se dají mnohdy usmlouvat. Zlato je velmi kvalitní 24karátové.

Okružní jízda pokračuje do čtvrti, kde sídlí královská rodina. Celé silnice jsou pod kamerami a je tady nulová kriminalita. Cesta vede podél pobřeží a nádherných hotelů jako Atlantis, který je nejznámější mezi turisty pro svou polohu a krásný design. Turisté z celé Dubaje se tu hemží, aby si udělali fotku na památku. Každý kdo byl v Dubaji, musí mít fotku s hotelem Atlantis. Ani si neuvědomíte, že jste vlastně na umělém ostrůvku ve tvaru palmy. Tam, kde jste si vždy přáli být, když jste viděli obrázky.

Jumeirah pláž je jednou z nejkrásnějších a nejznámějších v Dubaji. Chodí sem místní i turisté. Cedule vás upozorní na pravidla pro návštěvníky. Je zakázáno fotit ženy a pobývat nedostatečně oblečen. Přístup je povolen pouze do 18. hodin, pak můžete být vykázáni ochrankou.

Kdy navštívit Dubaj?

Turisté létají do Dubaje hlavně v zimě za teplem. Jestli vám nevadí horko, zaleťte si sem třeba v červnu. Letadla jsou prázdnější, což je velmi příjemné a hotely jsou na cenových minimech. Můžete si tak dopřát buď více luxusu nebo delší pobyt.

A co si z Dubaje přivézt? Suvenýr ve tvaru hotelu Burj Al Arab, olejový parfém, zlato, exotické koření z místních súků, vodní dýmku a tabáky do ní, arabské tradiční oblečení nebo skleněné lahvičky s pískem s obrázky.

„Dámy a pánové, právě jsme přistáli na mezinárodním letišti Kotoka v Accře. První pocit po opuštění letištní haly bude vlhkost. Tropické vlhké podnebí vás bude provázet po celý pobyt. Nejlepší měsíce, kdy navštívit Ghanu jsou od listopadu do dubna. To je počasí o něco příjemnější. I když Accra není typickou turistickou destinací, pokud už se jednou dostanete do Ghany, bylo by velkou chybou ji nenavštívit. Jako hlavní město je to spíše komerční centrum země, ale určitě má co nabídnout každému cestovateli.“

Accra je považována za jedno z nejbezpečnějších měst celé Afriky. Policie pracuje dobře, potíž je pouze v tom, že nereaguje na každé zavolání tak, jak jsme zvyklí z Evropy. Policejní pohotovost má číslo 191, ale někdy ho nikdo ani nezvedne. Hlídky jsou však vidět na mnoha místech a v noci taktéž vyjíždí na kontroly. Po setmění je lepší se vyhnout některým místům, pokud jste sami. Místa jako Circle, Tema community 1, některým částem Nimy, Sodoma Gomora, Jamestown.

Moderní budovy a chatrče působí velmi kontrastně. Představte si krásný slunečný den, protože takové jsou tady všechny. Krásné pláže, sympatické a neustále se smějící Ghaňany, rušné ulice, všude spousta barev, pestrobarevné oblečení, velmi hustý provoz v ulicích a všudypřítomná vůně. Centrum města vás může zdržet i hodiny, pokud se chcete někam rychle přemístit. Všichni tady spoléhají a doufají v zlepšení situace po dostavění a rozšíření hlavní tepny Kwame Nkrumah. Po městě se dostanete kamkoliv taxíky nebo tzv. tro tro minibusy. Tro tro jsou soukromé minibusy, které mají pevné ceny, ale rozjedou se většinou, až když jsou plné. Zastavují na svých pravidelných zastávkách, ale i na požádání. Pouze s navigací mohou být problémy, ulice tu totiž nemají jména. Když požádáte Ghaňany o adresu, dostanete spíš emailovu než tu poštovní.

Turismus v Ghaně

Turisté tady převládají hlavně z Ameriky, dále pak Velké Británie, Kanady, Jihoafrické republiky, Austrálie a Francie. Ubytování naleznete celkem snadno, protože hotelů je tady opravdu mnoho. Od velkých zvučných jmen jako La Palm Beach, Golden Tulip, Mövenpick až po ty menší, kde se dá přespat od deseti dolarů za noc. K vidění je toho spousta. Accra vám otevře jiný svět, i když je hodně kosmopolitní. Určitě stojí za to vidět Národní muzeum, kde si uděláte obrázek o kultuře a historii Ghany včetně obchodu s otroky a království Ashanti. Ale i přes mnohdy vyčerpávající cestování nejsou lidé naštvaní. Mají prostě v povaze být šťastní a to ihned přenesou i na vás. Většina obyvatel je věřících a jejich víra se velmi pozitivně promítá do každodenního života, prostě věří v dobro a to, že Bůh jim pomůže, ať už s čímkoliv.

Co v ghanské Accře navštívit

Makola tržiště najdete v centru města. Je velmi rušné, plné slunečníků a všelijakých vůní. Můžete tu koupit doslova cokoliv. Prodávajícími jsou tady hlavně ženy. Nefoťte je bez jejich požádání, nemají to rády. Tržiště je velmi přeplněné a prodejci se snaží vás nutit něco koupit. Nakoupíte od jídla po oblečení, boty, mobily i náhradní díly na auta. Je lepší jít ráno, kdy ovoce, zelenina a maso jsou čerstvé. Vůbec nejlepší je jít s někým místním, kdo vás tím labyrintem provede.

Labadi pláž je nejznámější a nejživější pláž. Hosté z hotelů kolem mají vstup zdarma, jinak se platí poplatek. O víkendy pláž nabízí hudební programy jako reggae, hiplife, tradiční bubínky a tanec. Bojo pláž je další pláží, kde můžete relaxovat či si půjčit kanoe. Není zde povoleno nosit si vlastní jídlo a pití.

Jamestown je nejstarší a nejchudší částí Accry, ale také nejživější. Dominuje mu maják, který uvidíte zdálky. Místo pro rybaření.

West gate mall a Accra mall jsou dvě největší a nejlepší obchodní centra, kde si můžete odpočinout od celodenního horka v plně klimatizovaných obchodech a restauracích.

Christianborg je další místo, které můžete navštívit. Je to nádherný hrad na pobřeží Atlantského oceánu.

Móda v Ghaně

Ghaňané se oblékají dost konzervativně. Na ulicích můžete vidět hlavně spoustu barev. Ať už se jedná o evropské modely nebo africké pestře potištěné látky. Ženy nosí veselé šaty často se stejným vzorem na pokrývce hlavy. Tradiční oblečení, které se skládá z látky omotané kolem těla, se nosí na slavnostní příležitosti jako svatba. Svatby jsou tu veliké a hodně nákladné. Mnohem nákladnější jsou však pohřby, na které se sjedou příbuzní a známí nebožtíka z celé země a je třeba je nakrmit a napojit.

Autorka článku Sakina Haider nedávno vydala svoji knihu Hotýlek v centru Prahy. Hotýlek odkrývá svá tajemství. Skutečné příběhy, které se staly za zdmi turisty vyhledávaného hotelu na Praze 1. Občas humorné, často dramatické a skoro vždy nečekaně překvapivé. Personál hotýlku Vás vítá a zve k příjemnému pobytu na stránkách této knihy. Více informací na stahuj-knihy.cz.

Ghanská kuchyně

Kuchyně je naprosto fantastická a pro Evropany velmi exotická. Můžete ochutnávat dobroty na ulicích, kde jsou k dostání u nesčetného množství stánků za velmi příznivé ceny. Pokud navštívíte místní v jejich domovech, můžete se těšit na velmi vydatné hody. K snídani očekávejte Lipton čaj s mlékem nebo čaj z milo kakaového prášku. K jídlu se podává rýže a dušené maso. Na ulici můžete ochutnat hausa kooko – kořeněná ovesná kaše, koose – fazolové koláčky, waakye – mix rýže a fazolí. Odpoledne se tady jí většinou fufu – hmota vytvořená z mouky, která se používá jako příloha s lehkou polévkou nebo speciální polévkou z palmových nebo arašídových oříšků. Dále také banku – pokrm z kukuřičného těsta s okro stew nebo tuo zaafi – pokrm z kukuřičné mouky a listů z juty.

A nakonec jedno ghanské přísloví: „Jenom dítě, které nikdy necestovalo, říká, že jeho matka vaří nejlépe.“