Pražské zahrady, zastavení padesáté šesté – park u Invalidovny a Kaizlovy sady

V letech 1731 až 1737 zde byla v Praze popud a za
financování z nadace Petra Strozziho ze Schrattenthalu postavena azylová
budova pro válečné invalidy. Ze cvičiště a střelnice v jejím okolí
později vzniknul park. Při realizaci parkových úprav na přelomu
devatenáctého a dvacátého století byly v těsné blízkosti založeny
i Kaizlovy sady.

Park před Invalidovnou


Tuto bez omezení přístupnou plochu zeleně najdeme na Praze 8 v Karlíně mezi budovou Invalidovny a Sokolovskou ulicí. Místo má rozlohu 1,34 hektaru a leží v nadmořské výšce 186 metrů.

V letech 1731 až 1737 zde byla na popud a za financování z nadace Petra Strozziho ze Schrattenthalu postavena azylová budova pro válečné invalidy, hlavně pro invalidní vojáky rakouské armády. Sám hrabě Strozzi byl úspěšný diplomat ale i válečník a vysloužilec, který už roku 1658 po té co utrpěl těžká zranění v boji s Turky přišel na myšlenku takovýto objekt financovat. Muselo se však čekat na dožití jeho matky i manželky. Sám zemřel roku 1664 ve svých 38 letech. Darování peněz do nadace z prodeje svých tří statků podmínil právě dožitím matky a manželky v nemovitostech. S přípravou výstavby Invalidovny bylo tedy započato až po smrti jeho ženy roku 1714. Vzorem pro nový objekt měl být velkolepý objekt Hôtel des Invalides v Paříži postavený Ludvíkem XIV. Původní projekt vypracoval vídeňský dvorní architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu, po jeho smrti projekt dopracoval a stavbu uskutečnil Kilián Ignác Dienzenhofer, ikona české barokní architektury. Ten také vyprojektoval rozsáhlou budovu s devíti arkádovými dvory. Nakonec místo devíti domů byl postaven pouze jeden z nich s jedním dvorem. Od roku 1737 sloužila Invalidovna nepřetržitě zraněným vojákům všech válek Po první světové válce ji využívali invalidní legionáři.

Po ukončení stavby se okolí nijak zvlášť neupravovalo a leželo opomenuté. Později bylo armádním cvičištěm. Až po roce 1800 bylo vysazeno šest řad jírovců maďalů. Před Invalidovnou byla od roku 1823 do roku 1896 střelnice, která pak byla přestěhována do Kobylis.V 90. letech 19. století zde byl postaven pomník Petra Strozziho od sochaře Mořice Černila a pomník vojákům utonulým při povodních 3.9. 1890, jejichž život skončil ve Vltavě při záchranných povodňových pracích. Na přelomu století začala vznikat nová úprava parku , dokončená roku 1901. Vedle těchto úprav byly založeny také sousední Kaizlovy sady.


Dlouho Invalidovna sloužila mimo jiné jako archiv Armády ČR . Zde se skladovaly dokumenty vztahující se k českým vojákům, kteří sloužili v rakousko-uherské armádě, v legiích, v druhé světové válce atd. Právě tady museli po rozpadu Rakousko-Uherska vojáci z pluků, které sídlily na území Čech, žádat o potvrzení o počtu odsloužených let české vojenské úřady, aby získali vojenskou penzi.

Barokní budova dlouhodobě chátrala a nacházela se ve velmi špatném stavu. Její stav byl dále zhoršen dalšími povodněmi roku 2002 v Praze, protože se nachází v nejhůře a nejvíce postižené oblasti. Celá byla zatopena a cenné archívní materiály z archivu Vojenského historického ústavu a Národního technického muzea byly velmi poškozeny. Armáda je byla nucena přemístit do mrazíren, kde mají být uchovávány až do doby, kdy budou moci být restaurovány. Děje se tak postupně. V srpnu 2007 proběhnul tiskem článek, že se Invalidovna bude možná prodávat. Pět let po povodních tento krásný, ale velmi zdevastovaný barokní areál stále jen čeká na rekonstrukci. Budova nadále patří armádě, ve vyšších patrech sídlí vojenský archiv. Ministerstvo obrany ale již delší čas uvažuje o jejím prodeji. V roce 2008 by se archiválie měly přestěhovat do budovy bývalého vojenského gymnázia v Praze – Ruzyni.

Následně vojáci asi budovu označí za nepotřebnou. Pokud se objekt bude prodávat, hlavní město již oznámilo, že o objekt nemá zájem. Domnívá se, že musí přijít silný investor. Ministerstvo obrany odhaduje cenu nemovitosti na přibližně miliardu korun a další stamilióny si podle památkářů vyžádá rekonstrukce. Dnes je místo krásným romantickým parkem, který úhlopříčně vedené cesty rozdělují na lichoběžníková pole, v nichž jsou volně rozmístěny stromy. Najdeme tady břízy, jasany, jírovce, platany a akáty, které zjara překrásně voní. Ačkoli park je celkem upravený, kruhová prostranství pěstěná, trávník sekaný a vysázené růže tu kvetou jak o život přesto je na celé místo pohled velmi smutný. Dříve jistě krásná a unikátní budova dále chátrá, omítka opadává a omšelé stěny ztrácí ve slunci svou barvu. Jen do dáli svítí černé oko hodin se zlatými římskými číslicemi v jejím průčelí. Ty odměřují imaginárně její čas i její budoucnost.

Další autorčiny fotky si můžete prohlédnout na stránkách www.ivanafili­pova.ic.cz

Kaizlovy sady


Tento příjemný ale zanedbaný parčík leží na zelené ploše Karlína v Praze 8. Jeho prostor je vymezen ulicemi Sokolovská, U Invalidovny a Hybešova. Není velký, 1,69 hektaru zeleně se nachází v nadmořské výšce 186 metrů. Park je veřejnosti přístupný celoročně, zejména dětem tu slouží zdejší hřiště.

Před rokem 1823 se v těchto místech nacházely zelinářské zahrady a pole. Po postavení Invalidovny v blízkém okolí byly sousední plochy užívané jako cvičiště, následně střelnice. Až když se střelnice odstěhovala do Kobylis, byl její násep upraven a na toto místo situován čtvercový park, který byl dokončen roku 1901, zřejmě podle návrhu Julia Krýsy. Park dostal jméno po univerzitním profesorovi právníku Kaizlovi, který byl význačným politikem a obhájcem českého státního práva. Jeden čas se sady nazývaly Hakenovy, ale od 90. let 20. století nesou sady původní název Kaizlovy.


V parku najdeme sochu Vzpomínka od Břetislava Bendy. Je tady od roku 1964. Jedná se o bronzový akt sedící dívky. V zadní části sadů je možno vidět malé vybetonované jezírko, nepravidelného tvaru. V jedné části je doplněno umělou skalkou. V nejužší horní stěně je umístěn vtok pro napájení vodou. Voda v jezírku je však v současnosti pravděpodobně nejspíš děšťová. Současný stav parku je neuspokojivý, zanedbaný i když příroda si často poradí sama a bujaře roste jak ji napadne. Ke stromům, které jsou zde vysazené nepravidelně jejich vzhled patří, ale je spousta věcí, které se dají napravit a zlepšit, proto město výhledově uvažuje o revitalizaci těchto sadů.

V okolí parku bývalo rušno. Sokolovskou ulicí projížděly desetitisíce aut denně. V říjnu 2007 ale město otevřelo nový obchvat, který odvedl dopravu ze Sokolovské ulice. Pro obyvatele Karlína byl 30. říjen jedním z nejvýznamnějších dnů za poslední léta. Výjimečný byl i pro desetitisíce pražských řidičů. Město totiž otevřelo prodlouženou Pobřežní ulici na Rohanském ostrově, která významně ovlivní dopravu nejen v celém Karlíně, ale také zjednoduší cestu z centra na východ metropole. Šest set metrů dlouhá čtyřproudá silnice vede mimo zástavbu od Šaldovy ulice až zhruba ke stanici metra Invalidovna. „Auta už nebudou jezdit kolem obytných domů. Sokolovská ulice bude sloužit jen pro tramvaje a místní dopravu,“ řekl starosta Prahy 8 v roce 2007 Josef Nosek. A tak se také stalo. Od letošního jara bude v parku klid, ptáci zpívat a hlavně i slyšet…