Náměstí leží mezi ulicemi Moskevská, Tolstého, Madridská a Slovinská v Praze 10 ve Vršovicích. Jeho výměra je 1,78 hektaru a nachází se v nadmořských výškách 213 až 226 metrů.
Málo kdo ví, že toto náměstí stojí na pozemku bývalého hřbitova již od roku 1910. Svůj název dle básníka, prozaika, novináře a cestovatele, který se proslavil svými krásně fantastickými příběhy pana Broučka, nese od počátku svého založení. Podle Čecha bylo vůbec pojmenováno mnoho ulic po celém Česku. Má svůj Čechův most a v Praze dokonce dva parky. Jeden na stejnojmenném náměstí a k tomu ještě pražské Sady Svatopluka Čecha v Praze Vinohradech. Hodně Pražanů si je pletlo.
Roku 1929 až 1930 byl v horní třetině náměstí vybudován kostel sv. Václava, zcela jistě nepřehlédnutelná dominanta jak náměstí, tak celého okolí. Byla realizována dle projektu architekta Josefa Gočára, který spolupracoval s Aloisem Wachsmanem . Právě tento kostel je spolu se souborem rodinných vil na Babě (1929 až 1930) jeho nejlepším konstruktivistickým dílem. Vitráže v kostele jsou od Josefa Kaplického, křížová cesta od Bedřicha Stefana. Plastiky pro postranní oltáře udělal Josef Kubíček, Karel Pokorný a Václav Vosmík. Kříž hlavního oltáře Čeněk Vosmík.
Gočárův návrh zvítězil až v druhém kole soutěže. Převzal užití prosklené stěny od Wachsmana a Smetany v závěru presbytáře a parabola ovládla celý kónický, lehce se sbíhající prostor. Tento motiv umožnil Gočárovi logicky zasadit všech pět oltářů na pohledové osy interiéru. Nakonec ještě architekt obohatil siluetu kostela o svůj oblíbený prvek stupňovité pyramidy jak v úrovni podlahy, tak ve sféře střechy. Stupňovité uspořádání mělo zdůraznit aktivitu ducha. Vzniká tak ojedinělá železobetonová, stupňovitě komponovaná stavba kostela sv. Václava s průčelní věží vysokou 80 metrů.
Katolický konstruktivistický neboli funkcionalistický kostel nic nepředstírá, nic nevnucuje, je strohý, bez zdobení, čistě duchovní. Otvírá se duši stejně jako světlu. Má mohutné prosklené plochy oken, které až téměř divadelně osvětlují presbytář. Pro věřící je tady široký prostor, který stoupá do výšin, představuje svobodu a volnost. Kostel sám je na vrchu náměstí, pod ním několikero schodišť a níž sestupující prostranství. Kostel jakoby otevírá náruč věřícím. Dílo mělo být podle původních Gočárových plánů ještě monumentálnější. Nikdy nedošlo k jeho úplnému dokončení podle původního návrhu. Původně měla být za kostelem další budova, před kostelem monumentální schodiště s bazénem pod ním, výrazným vodním prvkem a další schodiště. Kvůli nedostatku financí bylo ale zbudováno jen dočasné schodiště a až v letech 1980, kdy se nástupem ke kostelu zabýval architekt Pazderka, byla zbudována dvě paralelní schodiště. Místo vodní plochy je ale plocha vegetační. Svažitý terén je členěn terasou. Systém cest je veden tak aby se sbíhaly k vyústění schodišť.
Po okrajích náměstí jsou vysoké staré stromy, buky lesní a platany javorolisté. Na obou stranách parku jsou kruhové prostory pod stromy osazeny lavičkami. Lavičky k odpočinku se nachází také ve středové části mezi schodišti. Po větší části parku na jeho obvodu je alej z lip malolistých.
Zajímavý je důvod, proč jsou tu zrovna červené buky malolisté. Gočárovým záměrem totiž bylo přenést červenou barvu nejen do interiéru kostela, do jeho presbyteria, ale také do exteriérů v parku, proto tu jsou právě buky se svojí lesní až vínově červenou barvou listí.
Kostel u sv. Václava má svoji farní kroniku, v ní mimo seznamu bohoslužeb a dalších akcí zde konaných, najdete i fotografie všech kněží od sv. Václava, kteří zde sloužili od jeho založení dodnes. V neděli 27.1. 2008 sloužil v tomto kostele mši dokonce kardinál Miloslav Vlk. Na tuto mši přijal pozvání i starosta Prahy 10, MGr. Vladislav Lipovský.
Park na náměstí Svatopluka Čecha je veřejnosti přístupný bez omezení. Lidé ho využívají často jako spojnici pro pěší stejně tak jako shromaždiště před kostelem, ale i k běžné relaxaci na lavičkách a k procházce mezi zelenými plochami v celém okolí kostela.
