Heroldovy sady najdete v Praze 10 ve Vršovicích v prostoru mezi ulicemi Kodaňská, Holandská a Vršovickým náměstím. Má výměru 1,43 hektaru a leží v nadmořských výškách 224 až 235 metrů.
Je de facto rozdělen na parky dva. Jeden je udržovaný s dětským hřištěm a krásnými prostornými travnatými plochami, uzavíratelný a ohraničený železným plotem. Druhý je v okolí bývalého zámečku ve stavu výrazně horším. Dnes je užíván relaxačně a jako pěší komunikační spojnice. Před zámečkem, který je momentálně v rekonstrukci je ale řada bezdomovců a pod zámečkem uzavřený prostor, na kterém se nachází zcela zničená fontána a její okolí je zhusta zarostlé plevelem. Vede k ní dvouramenné schodiště podél něhož jsou lavičky.
Ve 14. století jako na mnoha jiných místech dnešních parků byly vinice a část byla v majetku řádu německých rytířů. Majitelé území se střídali až roku 1842, kdy Jindřich Rangheri (syn italského usedlíka v Praze) koupil místo od barona Jakuba Wimmera. Ten měl velkolepý plán a peníze. K tomu a do vínku od svého otce dostal zálibu v motýlech a entomologii a rozhodl se pro chov bource morušového a plánoval tady založit hedvábnickou manufakturu. Protože měl peněz opravdu dost, přikoupil ještě sousední Špendlikářku a pro chov tohoto vzácného motýla začal stavět pavilon a nechal vysázet po okolí dvě stě vzrostlejších morušovníků. Pozemky spojil a nechal ohradit a dvě propojené dvoupatrové budovy, které zde vyrostly, byly nejvýstavnější z celých Vršovic. Když Jindřich Rangheri po letech zemřel, dědicové usedlost prodali dalším majitelům a ti zase dalším až roku 1877 začala budovy najímat vršovická obec pro dívčí školu a nevyužitou část na letní byty pro Pražany.
V letech 1844 až 5 vznikla první část parku na místě tehdy zpustošené zahrady usedlosti Rangherky. Roku 1885 byly Vršovice povýšeny na městys a v parku se konaly velké slavnosti, na které Vršováci dlouho vzpomínali. Od těch dob se tam tyčí kamenný jehlan. Již v letech 1892 až 3 byl ale nový park ze severní strany částečně zastavěn budovami škol, dívčí i chlapecké. Roku 1899 došlo i k rekonstrukci budovy někdejší Rangherky a k úpravám v jejím okolí. Byly odbourány zdi oddělující prostor od náměstí a na svahu bylo zbudováno dvouramenné schodiště a následně pak celý svah upraven. K této části parku ještě byla připojena Špendlikářka a též upravena. Dnes je tato část prostranství pod původním dvouramenným schodištěm v pořádku, nachází se pod ní rozlehlá sečená louka.
Druhá, mladší část parku vznikla podle městského zahradníka Františka Zítka roku 1905 až 6 a současně byl upraven i park starší. Na severní straně bylo zbudováno i menší hřiště. To všechno se nazývalo jedním jménem Městský sad. O nebývalý rozkvět Vršovic se zasloužil jeho starosta Herold a tak po jeho smrti bylo místo pojmenováno po něm. Před areálem škol v Estonské ulici je dokonce pomník vršovického starosty JUDr. Josefa Herolda. Na památku jeho osoby byla do parku vysazena také lípa. V letošním roce se dožila 100 let a její zdraví není úplně nejlepší. Proto pár metrů od ní byla vysazena lípa nová, kterou zasadil sám pan starosta a maminky z Prahy 10.
Do 1. světové války byly zbourány budovy Špendlikářky. Zajímavostí parku je, že roku 1926 rostla mezi květinami v záhonech i skupina banánovníků, které prý i kvetly. Ze stromů dnes najdeme v parku javor mléč, lípu malolistou, borovici černou, smrk pichlavý, jasan ztepilý, trnovník achát, jerlín japonský.
Praha 10 rozjela akci „Strom za každé nové dítě“, která nabízí možnost rodičům narozených dětí vysadit potomkovi strom. Je nabízena rodičům při vítání občánků. Pokud rodiče nemají o nabídku zájem, není strom za občánka vysazován. V loňském roce bylo vysazeno prvních dvanáct stromů právě v tomto centrálním parku Heroldovy sady. Deset nových stromů za nové občánky bylo vysazeno právě v krásně upravené části parku za oplocením. Jedná se o stromy u nás běžných druhů jako jsou lípy, červenolisté buky a červenolisté javory, buky a líska. Dva stromy jsou v druhé části parku, která na svou revitalizaci v budoucnu po dokončení oprav zámečku teprve čeká.
Část sadů byla průběžně rekonstruována od poloviny 90. let 20. století do července 2001. Během této doby vzniklo dětské hřiště, byla obnovena zeleň a upravená část parku byla oplocena. Bylo zřízeno i parkoviště v Kodaňské ulici. Radnice Prahy 10 na tuto část obnovy vynaložila kolem třinácti milionů korun a probíhala ve 4 etapách.
V rámci obnovy sadů tady pod zámečkem (v neoplocené části sadů) vznikla i dnes zcela poničená stupňovitá fontána, kdysi s krásně upraveným okolím. Byla vytvořena podle návrhu Ing. Pavla Šimka z projekční kanceláře Florart. Realizována byla v letech 1997–1999. To co z ní a z jejího okolí zbylo k dnešnímu dni je smutné. Autora tohoto velmi krásného díla je mi líto. Dnes je vše zničené, počmárané sprejery a zarostlé bujnou vegetací, která nebyla po mnoho let udržována.
Fontánu tvořilo několik kruhových a polokruhových bazénků. Vrcholila válci o nestejném průměru, po nichž stékala voda. Do válců jsou zapuštěny segmenty z hlazeného mramoru. Fontána prý již od svého spuštění trpěla častými poruchami. Snad proto je již několik posledních sezón stále mimo provoz. Navíc byla ze zámečku vykradena celá elektronika. Její rekonstrukce by byla příliš nákladná a bez záruky.
Nyní jsou zpracovány již nové projekty ohledně prostorů v zámku a okolí, které učiní po rekonstrukci z bývalého zámečku malý skvost Vršovic. Po znovu zprovoznění zámečku je v něm plánována veřejná knihovna, obřadní síň, prostory pro Radnici Prahy 10, hotel a restaurace ve druhé části. Místo fontány je plánován bazén a místo je určeno k vybagrování i s fontánou. V porovnání s tím co vydržela např. Medvědí fontána, byl život této doslova jepičí. Zanedlouho z ní zbudou jen fotky pod článkem.
