Zdolat desítky schodů, překonat závrať a pak si vychutnat svou odměnu: pohled na krajinu z ptačí perspektivy. Pokud hledáte zážitky s příchutí výšek, budete mít v České republice z čeho vybírat. Rozhledny se tu stavěly už v 19. století a dnes se v této tradici zase pokračuje.

Nejstarší rozhledny

Nejstarší stavbu, která dnes slouží jako rozhledna, najdeme na jižní Moravě. V lednickém parku si v roce 1802 nechali Lichtensteinové postavit přes 60 metrů vysoký orientální minaret. Výhled na Pálavu a lednicko-valtický areál vás kromě vstupného bude stát i zdolání 302 schodů. Otevřeno je v sezonu (duben-říjen). (www.jizni-morava.cz)

Nejstarší rozhlednou v České republice je pseudogotická věž lemovaná cimbuřím, která byla postavena roku 1825 na Kleti nedaleko Českého Krumlova. Unikátní výhled na České Budějovice, nádrž Lipno a za příznivých podmínek i na Alpy si můžete vychutnat celoročně (v zimě s omezeným provozem). (www.ckrumlov.cz)

Pražské pokoukání

Pokud vám bude Petřínská rozhledna nápadně připomínat Eiffelovu věž, jste na správné stopě. Členům Klubu českých turistů se při jejich návštěvě Paříže natolik zalíbila, že si v roce 1891 nechali na vrchu Petřín postavit její 5× menší kopii. Otevřena je denně. (www.prague-info.cz)

Téměř do nebeských výšek vás vyveze výtah na Žižkovském televizním vysílači, odkud se při dobré viditelnosti rozhlédnete až do vzdálenosti 100 km. Dopřát si můžete také noční pohled na hlavní město, otevřeno je totiž denně až do 23 hodin. (www.tower.cz)

Věž jako ze šachovnice

153 schodů vás zavede na otevřenou plošinu jedné z nejpůvabnějších českých rozhleden. Kamenná věž na Děčínském Sněžníku v Ústeckém kraji byla postavena v roce 1864 a měla sloužit geografickému měření. Zájem o kruhovou vyhlídku na Českosaské Švýcarsko byl ale tak velký, že se o něco později otevřela i veřejnosti. (www.ceskesvy­carsko.cz)

Magická Milešovka

Nejvyšší hora Českého středohoří, největrnější hora v Čechách – zdálky rozpoznatelný kužel hory Milešovka. Meteorologická stanice zde funguje už více než 100 let, rozhledna ještě déle. Tu současnou můžete navštívit celoročně, ale pouze za příznivých klimatických podmínek. Pokud vám tedy počasí bude přát, nenechejte si Milešovku ujít. Podle mnohých totiž nabízí jeden z nejlepších výhledů v České republice. Rozpoznáte Krkonoše, Jizerské hory, Prahu, a pokud budete mít obzvlášť velké štěstí, tak i 350 km vzdálené Alpy. (www.libochova­ny.cz)

Hradní věž

Jako ze středověku vypadá hradní věž s rozhlednou na vrchu Hněvín nedaleko Mostu. Nenechte se zmýlit, jedná se o zdařilou nápodobu z počátku 20. století. Z ochozu věže budete mít Most včetně autodromu nebo přesunutého gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie (v roce 1975 byl kvůli těžbě uhlí přesunut o 842 metrů) jako na dlani. Otevřeno je v sezoně (duben–září). (www.mumost.cz)

Utajená rozhledna

Výhled z šumavského vrchu Poledník znali do roku 1990 jen vojáci Československé armády. Přísně utajené vojenské stanoviště bylo po jejich odchodu zásadně přestavěno a dnes si výhled na Šumavu z 37metrové věže můžete od června do října dopřát i vy. (www.npsumava.cz)

Moderní retro?

Nové rozhledny nemusí být jen z kovu. Po více než sedmdesátileté pauze se stavitelé rozhledny na kopci Brdo v moravských Chřibech vrátili ke klasickému materiálu – kameni. Elegantní stavba se od svého otevření v roce 2004 těší stálému zájmu veřejnosti, v roce 2005 byla také po zásluze oceněna Grand Prix Obce architektů. Otevřena je dubna do října. (www.slovacko.cz)

Lázeňská vyhlídka

Skvělý výhled na Karlovy Vary se vám otevře z rozhledny Diana. Nemusíte se bát ani namáhavého stoupání, přímo z města až k rozhledně vás vyveze lanovka. Rozhledna je s výjimkou ledna otevřena celoročně. (www.karlovyva­ry.cz)

Jesenické rozhledy

Nejvyšší moravská hora Praděd (1492 m) přitahovala turisty už v 19. století. Na místě původní rozhledny vyrostla v 70. letech supermoderní telekomunikační věž připomínající startující raketoplán. Z vyhlídkové terasy se vám nabídne pohled především na Jeseníky, za dobrého počasí i na Vysoké Tatry. Otevřeno celoročně. (www.jeseniky­.org)

Fenomén Ještěd

Věž na Ještědu je symbolem Liberce, ale klasickou rozhlednou není. Za projekt televizní věže získal v roce 1969 architekt Hubáček prestižní Perretovu cenu od Mezinárodní unie architektů. Propojení techniky a krajiny udivuje dodnes: především to, jak věž plynule navazuje na kuželovitý vrchol hory Ještěd. Genius loci ostatně pocítíte i ve stylové restauraci a hotelu. (www.jested.cz)

Krajina okolo řeky Jihlavy a jejích přítoků je plná kontrastů. V těsném sousedství jsou tu náhorní roviny i kaňonovitá údolí, stojí zde jedna z našich jaderných elektráren a naše nejhlubší přehrada hned vedle vzácných chráněných území a romantických zřícenin starých hradů a utajených zákoutí ukrývajících staré trampské osady.

Lidé tady žili už odedávna a své stopy zde během trvalého osídlení zanechalo množství různých kultur. Svědčí o tom nejen archeologické nálezy sahající někdy až do doby kamenné, bronzové i železné, ale i doklady z dob mnohem mladších. Jednou z nejdéle osídlených lokalit na Moravě je obec Kramolín, nedaleko níž se nacházelo slovanské hradisko. To je v současné době zatopeno vodami dalešické přehrady. první písemná zmínka o Kramolínu pochází z roku 1368.

Právě nedaleko Kramolína, na Zeleném kopci stojí od roku 1831 rozhledna Babylon. Čtyřiadvacet metrů vysokou stavbu zde ve výšce 491 metrů nad mořem nechal postavit tehdejší majitel náměšťského panství Jindřich Vilém III. Haugwitz k zeměměřičským účelům. V té době začínalo vyměřování stabilního katastru Moravy a osvícený šlechtic pojal pomoc geodetům opravdu velkoryse. Stavba, která má nyní status technické památky, je druhou nejstarší rozhlednou v českých zemích. Nápis nad vchodem dodnes hlásá: „Pomocí zeměměřictví moravského postavil Jindřich hrabě Haugwitz 1831.“ V různých zdrojích je možné najít dva údaje o výšce stavby. Některé prameny uvádějí výšku 40 metrů. Této výšky pravděpodobně dosahovala v době, kdy byla postavená. Za prusko-rakouské války v roce 1866 byl vrchol poškozen a poslední patro muselo být asanováno a věž dostala dnešní podobu.

Když vystoupáte 105 schodů ukrytých v místy téměř metrových zdech rozhledny, dostanete se do horní místnosti romanticky vyzdobené malbami zvěrokruhu. Je odtud vidět do okolní krajiny na kaňony říček Oslavy a Chvojnice, na východě vrcholy Pálavy a za pěkného počasí se dá dohlédnout až na Bílé Karpaty. Na jihu máte přímý výhled na dukovanskou elektrárnu, na západě dohlédnete na Klučovskou horu nad Třebíčí a na sever je vidět na vojenské letiště u Sedlce nedaleko Náměště nad Oslavou. Za komunistů byla prý severní okna pečlivě zabedněna. Dnes je zde na stojanu opatřeném podvozkem instalován dělostřelecký dalekohled.

Jako pocta kraji Valašska a Bílých Karpat i jako hold dřevu, co by tradičnímu materiálu, ze kterého zde lidé po staletí stavěli svá obydlí, vznikla nedávno na Královci, nebo jak se tady taky někdy říká na „Finiši“, rozhledna. Celý název stavby je Rozhledna U Cyrila Bureše. Je pojmenována po bratru hudebního pedagoga a skladatele Františka Bureše, místním varhaníkovi, učiteli hudby a skladateli, který v letech 1898 až 1978 žil ve Valašských Kloboukách.

Dřevěná věž se šesti vyhlídkovými plošinami je vysoká 22 metrů a stojí ve výšce 655 metrů nad mořem, v místech, kde již ve dvacátých letech minulého století stávala turistická chata s rozhlednou v podobě triangulační věže. Výstavbu současné rozhledny iniciovala místní radnice v rámci projektu Poznej krajinu Bílých-Bielych Karpat. Jednou z podmínek projektu bylo mimo jiné i to, že bude jako místní dominanta viditelná z klobouckého náměstí. Prakticky celá stavba byla realizována z místních zdrojů se snahou o minimální dopad na přírodní prostředí, ve kterém stojí. Konstrukce je postavena z modřínů vybraných z městských lesů Valašských Klobouků. Realizace se ujala firma Pukýš z nedaleké Francovy Lhoty. Celá konstrukce byla po jednotlivých dílech sestavována přímo na místě a postupně usazen na místo během tří návštěv autojeřábu. Technicky zajímavé bylo usazení posledního dílu. Realizátoři již předem věděli, že jeřábu do správné výšky chybí asi metr. Postavili tedy vedle stavby rampu, na kterou autojeřáb před montáží najel. Materiál z rampy pak použili na dokončení stavby. Náklady na stavbu rozhledny a naučné stezky, která okolo ní prochází, dosáhly téměř dva miliony korun a byly z větší části hrazeny z projektu Interreg III.

Slavnostní otevření rozhledny se konalo v sobotu 7. října 2006. Rozhledna je otevřena celoročně, přístup je zdarma. Z nejvyššího ochozu jsou za pěkného počasí vidět další tři rozhledny v okolí. Pro snazší orientaci jsou v nejvyšším patře rozhledny umístěné dvě desky s popsanými panoramatickými fotografiemi. Na rozdíl od jiných rozhleden zde nebudou mít tak velký problém lidé trpící strachem z výšek. I přes to, že má věž celkem slušný rozkyv nutný k tomu, aby lépe odolávala náporům větru, je zábradlí natolik bytelné, že člověku vlastně ani nepřijde, že se nedívá z okna.

Rozhledna leží na červené značce, která prochází okolo nedalekého rekreačního střediska. Je také jedním ze zastavení místní naučné stezky. Dá se sem dostat Z Valašských Klobouků po již zmíněné červené značce, která pokračuje dál směrem na Brumov (značka končí na okraji v nedaleké Návojné. Samzřejmě se sem dá dojít po naučné stezce, která většinou kopíruje místní značení. Rozhledna je i jedním ze zastavení naučné cyklostezky Hugolína Gavloviče, která vede z Valašských Klobouků až na slovenskou stranu Bílých Karpat. Autem a na kole je možné dojet z Valašských Klobouků na parkoviště u nedalekého rekreačního střediska.

A ještě poznámka na okraj. Zastávka naučné stezky pod rozhlednou je věnovaná mravencům. Není divu. Okolní lesy jsou jich plné. Jen kolem pár stovek metrů cesty k parkovišti napočítáte kolem dvacítky mravenišť.