Poutní místo – Hostýn

RYCHLÁ REZERVACE LETU

Ať už jste člověk věřící, zarytý ateista, či něco mezi tím, doporučuji Vám navštívit jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě – Svatý Hostýn. Najdete zde spoustu zajímavých objektů, a to církevních i světských. Hora Hostýn, jenž dala jméno Hostýnským vrchům, je tvořena dvěma vrcholy. Severnímu vrcholu (736m) dominuje patnáctimetrová rozhledna a větrná elektrárna, západnímu (718m) pak poutní chrám, viditelný již z velké dálky.

Historie Hostýna

Nálezy ukazují, že první osídlení uskutečnili naši předci v mladší době bronzové, kolem roku 1000 př. n. l. Založili zde opevněné keltské hradiště městského typu tzv. oppidum. Val, obepínající vrchol Hostýna, je zhotoven převážně z hlíny a kamení. Je dlouhý 1800 m, místy vysoký až 10 m. Byla tak vytvořena a ohrazena plocha o velikosti 20 ha. Hradiště nebylo trvale osídleno, dokazují to pouze sporé nálezy. Sloužil ke kontrole a ochraně tzv. Jantarové stezky. Tato prastará obchodní trasa, pojmenovaná podle nejvýznamnějšího zboží po ní přepravovaného, spojovala sever a jih Evropy, od pobřeží Baltu po Řecko a dále Egypt. Původ jména Hostýn je dosud neznámý, první zápis pochází z roku 1544, kdy se poprvé připomíná Bystřice pod Hostýnem.

Poutní chrám – bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Nejvýznamnější církevní stavba byla dokončena r. 1748, podle plánu J. I.Cyraniho, v panství F. A. Rottala. Stavitelem byl Tomáš Šturm, vysvětil ji olomoucký biskup Troyer. Již o čtyřicet let později ji císař Josef II. označil jako zbytečnou a po snesení střechy s krovem byla zanechána svému osudu. Později byly povoleny menší opravy a nové posvěcení, kompletní rekonstrukce chrámu i přilehlých staveb však čekala celých sto let. Až v r. 1891 byly práce dokončeny a stavba slavnostně vysvěcena brněnským biskupem F. S. Bauerem.

Bazilika je barokní jednolodní stavba, má elipsovitý tvar. Do kostela se vchází masivními vraty, pokryty bronzovou výzdobou od sochaře J. Axmana, jenž byl žákem J. V. Myslbeka. Nad nimi se nachází velký mozaikový obraz od V. Foestera, složený z 260 000 barevných kaménků. Pochází z r. 1912. Na ploše 26 m2 je vyobrazena místní mariánská legenda. Mimo hlavní oltář z r. 1935, za kterým je místo obvyklého oltářního obrazu umístěna postava Hostýnské Madony a reliéf porážky Tatarů (obě díla Benedikta Edeleho), zde stojí ještě 6 bočních oltářů. Po obvodu chrámové lodi jsou čtyři kaple, nesoucí jména sv. Josefa, sv. Valentýna, sv. Anny a sv. Šebestiána. Vybavení pochází z poloviny 19. století. Z původní rotallovské výzdoby se nic nedochovalo, proto při rekonstrukci v 19. století byl chrám vyzdoben nově. Na všech jeho stěnách je vyobrazeno přibližně 900 postav a obličejů, znázorňujících významné události a lidové kroje. To vše je dílem malíře a restaurátora Jana Zapletala a jezuitského bratra Obdržálka.

Při návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 1982 byl chrámu udělen titul bazilika minor. Je to čestný titul kostela, jenž je pod přímou patronací papeže. Zpravidla se jedná o významné kostely – věhlasná poutní místa, národní svatyně, historické kostely apod.

Jurkovičova křížová cesta

Dušan Jurkovič, slavný slovenský architekt, v roce 1904 předložil plány na stavbu nové křížové cesty. Tato cesta sestává ze třinácti kapliček, tzv. zastavení, umístěných severovýchodně od kostela. Tři typy kapliček tvoří kamenná stěna, na níž je umístěn mozaikový obraz s tématikou mariánského kultu a přístřešek. Původní obrazy všech zastavení vypracoval Joža Úprka. Ty však neodolaly zubu času a nepřízni počasí, vyjma zastavní č. XIII, byly proto nahrazeny mozaikou Jano Köhlera. Křížová cesta byla ukončena I. zastavením (postupovalo se od konce) v roce 1933.

Schodiště

Pískovcové schodiště k bazilice má délku 242 m, je tvořeno 221 schody z nedalekého lomu a rozděleno dvěma cestami na tři části. Projekt pochází od bystřického stavitele O. Zemana, stavbu pak provedla dílna mistra Korábečného z Rajnochovic. Přímo ke kostelu vede 29 žulových schodů a kamenné zábradlí. Na schodech si můžeme přečíst jména mecenášů, kteří stavbu finančně podporovali. Toto dílo vytvořil stavitel Holeček z Olomouce na návrh architekta Sochora z Prahy.

Vysvěcení proběhlo po roční výstavbě, v roce 1910. V létě roku 2000 se uskutečnila generální oprava schodiště. Jména nových dárců, jež umožnili tuto rekonstrukci, jsou opět vytesána na schodech.

Rozhledna s kaplí Svatého Kříže

Na vrcholu hory byl v roce 1897 položen základní kámen císařem Fr. Josefem I., který zde byl na návštěvě a podepsal zakládající listinu. Svolil také, aby rozhledna byla po něm pojmenována. Návrh na dílo vypracoval P. Cibulka, stavbu pak řídil Ing. Václav Wittner.

Půdorys tvoří dva kruhy hostýnského kamene, větší půdorys má průměr 7 m, menší pak 3 m. Tloušťka zdiva dosahuje místy až 1 m. Do rozhledny se vchází vchodem ze severní strany a dále se stoupá po železném točitém schodišti až na vyhlídku.

Dříve měla rozhledna jinou podobu, prodělala však mnoho oprav, poslední rekonstrukce byla provedena v roce 2003. Rozhledna nyní měří 15 m. Z jižní strany je vchod do kaple sv. Kříže, ve které se nachází oltář, pískovcová socha Panny Marie a mramorový kříž. Vše pochází z dílny F. Neumanna z Kroměříže. V současnosti však kaple není otevřená pro veřejnost.

Větrná elektrárna

Hned pod rozhlednou se do nebe tyčí 30m vysoký stožár větrné elektrárny. Její činnost je nepřetržitá od uvedení do provozu v roce 1994. Celou elektrárnu řídí počítač. Vyhodnocuje informace z čidel a na jejich základě rotor spouští, nebo zpomaluje, nastavuje jej do směru větru apod. Vyrobena byla v Dánsku firmou VESTAS.