Plánujete venkovní grilování nebo prostě jen nějaký piknik a řešíte, jak to udělat s nádobím? Nakoupit raději plastové talířky a kelímky, nebo investovat do papírových? Druhé zmíněné se zdají být ekologičtější variantou. Jenže nejde jen o zdání?
Plast? Papír? Vláknina z cukrové třtiny? Zaměřme se dnes na ty první dva jmenované materiály, pojďme je porovnat, abyste se mohli informovaně rozhodnout, jaký použijete.
Plastové nádobí
Možná vás překvapí, že většina levných plastových talířů je ve skutečnosti vyrobená z polystyrenu. Polystyren však neprochází procesem pěnění, je jen formován do tvaru talíře. Je levný, proto se tak často používá, vyrábí se z něj vše od nádob na jogurty až po jednorázové nože. Bohužel je náchylný k prasknutí a nese jistá zdravotní rizika. Při zahřátí se z něj může uvolňovat styren, což je karcinogen.
A pak tu máme ekologické hledisko. Papírový tácek se prostě rozloží daleko lépe než ten polystyrenový. Právě polystyren je nejběžnějším plastem hyzdícím břehy oceánů. Raději se mu vyhněte.
Papírové nádobí
Možná vás překvapí, že výroba a používání papírového nádobí vyžaduje o 60 % více materiálu a vznikne při ní o 35 % více skleníkových plynů ve srovnání s plastovým nádobím. Nicméně z hlediska životního prostředí je takový papírový kelímek stále lepší než plastový. Neuvolňují se z něj toxické chemikálie a neznečišťuje přírodu tisíce let. Papír se obvykle rozpadne do jednoho roku. Primárně je vyroben z organických materiálů, i když většina papírového nádobí obsahuje i malé množství olejů, bělidel a chemikálií.
Konečný verdikt nepřekvapí
V každém případě je tedy lepší sáhnout po papírovém tácku. Bude-li po jídle umaštěný, už byste ho neměli dávat do modrého kontejneru na papír, nýbrž do toho na směsný odpad. Nemusíte si s tím dělat příliš starostí, rychle se rozloží.