V komentářích v předešlém dílu mě bylo vyčteno, že nepíšu faktické informace. Nedělám to ze dvou důvodů. Za prvé mě redakce nežádala napsat seznam jízdních řádů a ceníků, a za druhé cestování po Sýrii je natolik jednoduché, že i nezkušený cestovatel se musí zorientovat během pár dní. Ale v případě velké potřeby číst pouze fakta a čísla, doporučuji zakoupit nějakého knižního průvodce, který je vším tímto přímo přeplněn.
Pravdou je, že z každého města vyrážejí autobusy na všechny strany každou hodinu, dá se domluvit i mikrobus, taxík. Možností je hodně. Všechny tyto možnosti jsou pro nás neskutečně levné. Např. cesta autobusem z Damašku do Aleppa (Halab, حلب) – trvá 6 hodin, stála 150 SYP. Většinou máte 3–4 autobusové firmy, které vyrážejí ve stejnou dobu a liší se malými částky. V létě 2007 byl kurz – za 40 Kč 100 SYP.
Jídlo je také levné, nemusíte se bát jíst na ulici, pít vodu z kašen. Voda v Sýrii je čistá a nezávadná, a když to večer a ráno vydezinfikujete slivovicí nebo místní kořalkou Araqem, nebudete mít problém. Pokud samo má někdo imunitu slabší, balená voda je k zakoupení v obchodě na každé ulici. Přeci jen to není severní Afrika a klima je blízké tomu našemu, tak žádné strachy.
Různé výborné placky, které jsou od masových, sýrových, zeleninových, stojí od 6 – 10 SYP. Miska chummusu (kaše z cizrny), fůlů (boby) s arabským chlebem a zeleninou stoji od 50 SYP.
Doporučuji pít hodně jejich výborný černý, silný čaj, většinou hodně sladký, který v horkém létě zažene lépe žízeň a tekutina vydrží v těle lépe než voda. Vodu hned vypotíte a můžete mít problém s dehydratací.
Prostě ve zkratce řečeno, největší náklad je cesta, letenky se v průměru pohybují kolem 16tis. Kč (zpáteční), přímý let z Prahy zatím není, ale myslím, že jej mají ČSA v plánu, let trvá kolem 4 hodin, autobusem nám to vyšlo na 5tis. Kč (zpáteční), cesta trvala 3 dny a přesedalo se v Sofii, Istanbulu a Antákii. A ostatní věci, jako ubytování, cestování, vstupy, strava je ve srovnání s cenami v ČR zanedbatelná. Jako v každém městě máte hotely levné, dražší a drahé. Pro levné ubytování je lepší hledat hotely ve staré části Damašku či ostatních měst. Ceny v létě díky sezóně mohou být vyšší než na podzim a na jaře. Také se dá domluvit v některých hotelích spaní na střeše za symbolickou cenu. Většinou se ubytování pohybuje od 240 SYP do 500 SYP za dvoulůžkový pokoj. Spaní na střeše bylo v roce 2004 za 80 SYP.
Jak už jsem několikrát naznačila, krásu země tvoří lidé. To by vás mělo zajímat více, než jen ceny a kolik co stálo. Proto jediná má rada je, otevřít mysl, sbalit se a vyrazit… Vše ostatní již pochopíte na místě.
Byla jsem požádána, abych napsala něco ze svých osobních zkušeností, které jsem doposud za 9 roků cestováním po Blízkém východě a severní Africe získala. A o to se také snažím. Chápu, že někoho mé povídání nemusí bavit, ale to je přeci to nejjednodušší, články prostě nečíst. Všichni víme, že zavděčit se všem prostě nejde.
Pochopitelně se mnou ani nemusí všichni souhlasit, např. o postavení žen v muslimské společnosti. To už je tak přeci dané, že každý máme svůj názor, svoji zkušenost. Já jsem jen chtěla poukázat na to, že nemůžeme soudit jejich kulturu a prastaré tradice dle našeho systému a úhlu pohledu, a že v mnohém je žena v muslimské společnosti více chráněná a má větší práva než žena v Evropě. O vzrůstajícím počtu domácího násilí například v České republice ani raději hovořit nebudu. Je potřeba dělat rozdíly rodiny od rodiny, země od země, neboť zde najdeme velké problémy. Já jsem jen chtěla poukázat na chybu, kterou se západ snaží dělat a to uměle nastolovat nějaké naše systémy. Každá země má svůj vývoj, svůj čas. V každém národě žijí lidé dobří a zlí a dle toho se odvíjí zbytek. Zkusme pootevřít nejen oči, ale i naši mysl a srdce, s větším pochopením a úctou k jiným zvykům a tradicím. A velkou dávkou tolerance, která dnešnímu světu tolik chybí. Chtěla jsem jen poukázat na to, že se globálně nelze dívat na islámský svět jako na odpůrce ženských práv, a že žena v Islámu je méně než pes, což se někteří lidé snaží tvrdit.
Teď bych vám ráda napsala pár řádků, jak jsme trávily volný čas po škole, a která místa byste rozhodně v Damašku neměli vynechat.
Jak jsem již uvedla v některém z předešlých dílů, škola nám končila v půl jedné. Ještě jsme stihly prohodit pár vět s novými kamarády a poté jsme jezdily do centra místním MHD – autobusem. Jízdenka stála 5 SYP a koupíte si jí přímo u řidiče. Je dobré mít u sebe nějaké drobné, připravené na cestování. V mikrobuse platíte tuto cenu také. Je to vždy na jednu cestu, bez přestupu, jedno, jak daleko cestujete. Poté jsme se šly většinou někam najíst, v blízkosti trhu Al-Hamidija (Al-Hamidiyah Souq, سوق الحميدية) je spousta malých restaurací, kde si můžete zakoupit již zmíněné placky, které vám vždy ohřejí, sednout si na chummus nebo si koupit do ruky faláfel sendvič – 20 SYP (karbenátky z cizrny, zabalené s dresinkem a zeleninou do arabského chleba). Na syrské jídlo se těšte. Syrská kuchyně je výborná.
Projít tržištěm Hamidijja není zrovna jednoduché, neboť je celodenně narvaný lidmi a vy si musíte zvyknout na to, že se prostě musíte cpát davem. Tržiště je jedno z prvních tržišť na světě a je opravdu veliké. Je rozděleno na několik části. Máte část s oblečením, jídlem, kořením, masem, domácími potřeby, oblečením pro děti atd. Na většině zboží jsou již dneska cenovky, na kterých je rovnou vyznačena 10–15% sleva. Smlouvání zde je již na ústupu, ale můžete to určitě zkusit. Ale většinou vám vyrazí dech již nízká cena. Arabská bavlna je velice kvalitní a dlouho vydrží, proto si rozhodně kupte pár triček či košilí nebo oblečení pro děti, které je oproti našemu výběru v obchodech nepoměrné.
Na trhu je k dostání také výborná zmrzlina z mléka plná oříšků. Porce stála 25 SYP.
Já, i když jsem Damašek již navštívila několikrát, jsem tento rok naprosto propadla kráse starého města, křivých uliček a domků. Nenechte si namluvit, že ve staré části stojí za vidění pouze trh Hamidijja a Umajjovská mešita. Méně známý je také Azem palác (Azem palace, قصر العظم), kde můžete vidět život v osmanském domě, výstavu miniaturních Koránů a sůr, osmanské lázně a ostatní záliby, kterým se v té době rodiny věnovaly.
Nebojte se procházet starými uličkami, kde můžete vidět krásu architektury. Pokud se večer vydáte do místních restaurací, téměř se stoprocentní jistotou si můžete být jistí, že uvidíte nějaký kulturní program. Syřané jsou velice kulturní a vzdělaný národ. Je zcela normální vidět v restauracích tančící derviše s živým zpěvem a kapelou, básníky recitující verše, živé kapely hrající na lidové nástroje staré písně. Je to neskutečný zážitek.
Jednou se nám také stalo, že za námi zpěvák přišel a zeptal se nás, odkud jsme. Krásnou spisovnou arabštinou jsme vykřikly, že zde studujeme arabštinu, a že jsme z České republiky. Lidé v restauraci nás přivítali velkým potleskem, poté jsme se představily, a jelikož pravé jméno Natálky je Jana, a oni mají krásnou píseň o Janě, už se zpívalo.
V Sýrii se vůbec nemusíte stydět, naopak, když se pokusíte si s místními zazpívat, zatančit, oplatí vám to neskutečným přátelstvím, radostí a pohostinností.
Využijte možnosti, když vás lidé budou zvát na návštěvu domů. Pokud u nás existuje rčení, že host do domu, Bůh do domu, v arabské společnosti toto platí trojnásobně. Pro ně je to velká pocta, přivítat cizince doma, pohostit je a mít možnosti si s nimi popovídat.
Umájovská mešita (Ummayad Mosque, جامع بني أمية الكبير) je opravdu překrásná. Je to jedna z nejstarších mešit na světě a je otevřena také pro nemuslimy. Turistky si za 120 SYP zapůjčí takový šedý dlouhý kabát s kapucí. Muži by měli mít dlouhé nohavice. Boty můžete nechat buďto u vchodu nebo je nést v rukách. Ale pokud bude mít žena šátek, dlouhý rukáv a nohavice, je možné projít i bez kabátu.
Mešita má krásné nádvoří, na kterém si můžete prohlídnout mozaiku a výzdobu na budovách, sluneční hodiny a překrásné lucerny. Z nádvoří pak vstupujete dovnitř mešity, kde můžete vidět modlící se lidi, sedící, rozjímající, učící se studenty. Je zde také pohřbena hlava Jana Křtitele. U vstupu do mešity pro turisty je také hrobka Saladina. Také tam se můžete jít podívat. V mešitě i na nádvoří se dá fotit, i když se doporučuje nefotit modlící se lidi, abyste neměli problém. Ale to záleží na štěstí. Může se vám stát jako nám, že se sami lidé stavěli před fotoaparáty. Nemusíte se bát, jelikož Sýrie není zkažená turismem, místní lidé nečekají finanční odměnu.
Rozhodně musíte navštívit náměstíčko vedle mešity s překrásnou kavárničkou Noufarou, kde jsme trávily několik večerů v týdnu. Je to neskutečně nádherné a příjemné místo.
Krásná také může být večeře v jedné z mnoha restaurací u řeky Barady, která Damaškem protéká. Večer je tam příjemné klima.
Rozhodně si nenechte ujít nejoblíbenější místo všech damašanů, pohoří Qásijůn (Mount Qasioun, جبل قاسيون). Před pěti roky tam byla pouze silnice a vysílač. Před čtyřmi tam byla první restaurace. Dnes je silnice obklopená jednou restaurací vedle druhé. Ale ten výhled stojí za to. Damašek jako na dlani. Určitě si tam zajeďte v noci, kdy je tam nejvíce živo. Lidé tančí, jedí, kouří dýmku. Můžete si domluvit taxíka, který vás tam přiveze, aby pro vás přijel v domluvený čas. Buďte si jistí, přijede a najde si vás.
V neposlední řadě můžete navštívit muzea, ať již historické, kaligrafické či novodobé kultury a umění. Výhodou je, že většina těchto míst je blízko sebe a v centru.
Většina taxíků má již v sobě tachometry, tudíž odpadá dohadování o ceně. Toto je také velké ulehčení pro turisty. Naše cesta do školy např. stála od 60–80 SYP, dle typu auta, trvala kolem 20ti minut. Škola byla až ve čtvrti al-Mazza (Mezzeh, المزة), což je od centra poměrně daleko.
V neposlední řadě můžu doporučit navštívit lázně. Ty jsou rozděleny na mužské a ženské. Jsou dodnes ve stylu, ve kterém vznikaly v osmanské době. Můžete si napařit kůži, nechat se namasírovat, nechat si odstranit starou kůži… Zde jsme platily za každou proceduru 80 SYP.
Tak doufám, že dnešní příspěvek, více informační, zahřeje na srdíčku ty, kterým ty faktické informace tolik chyběly.
A příště bude pokračování o našem výletě do Jordánska.
BARAKA
Centrum pro kultury Blízkého východu a severní Afriky
Blízký východ i severoafrické státy jsou nejbližší sousedé Evropy. Své kořeny zde mají i tři velká náboženství – judaismus, křesťanství a islám – která tolik ovlivnila osud Evropy i západního světa. Je tak paradoxní, že dnes mnoho Evropanů na tyto regiony pohlíží spíš jen jako na nebezpečné a zaostalé. Občanské sdružení Baraka by tak chtělo nejen ony pozitivní věci připomenout, ale podílet se take na odstraňování předsudků a vzájemných nedorozumění, chce přispět k dialogu a porozumění mezi oběma regiony, zlepšení informovanosti a vzdělání Evropanů o Blízkém východě a severní Africe a povzbuzení vzájemné kulturní výměny. http://www.albaraka.cz/