FATEPHUR SIKRI v Indii

Věříte ve splnění svých snů či přání?
Pak tedy nejspíš musíte navštívit toto posvátné místo ležící nedaleko Agry, v indickém státě Uttar Pradesh.


Věříte ve splnění svých snů či přání?

Pak tedy nejspíš musíte navštívit toto posvátné místo ležící nedaleko Agry, v indickém státě Uttar Pradesh. Pevnost Fatephur Sikri patří mezi architektonické skvosty, pocházející z dob vlády Mugalské dynastie, a proto je i právem zařazena na seznam světových památek UNESCO. Palác je dodnes zachován v původní podobě. Je vybudován z červeného pískovce a návštěvníci zde mohou i v současnosti spatřit bývalou mincovnu, klenotnici a oddělené královské paláce tří manželek, z nichž každá z nich, byla jiného vyznání. Není to však jen krása, která tento nádherný palác proslavila. Jeho věhlas umocňuje i neuvěřitelný a pravdivý příběh, jež tento architektonický klenot provází. Psal se rok 1556, když Král Agbar Veliký, v pořadí třetí panovník Mugalské dynastie, usedl na trůn po nenadálé smrti svého otce. Agbar byl velmi mocný a pokrokový panovník a rovněž úspěšný vojevůdce. Za jeho vlády došlo k nebývalému rozkvětu Indie a k dynamické obchodní expanzi. On sám byl rovněž patronem umění, vzdělání, kultury a literatury. Především však vytvořil první centralizovaný systém státní správy v zemi a zavedl účinné politické a sociální reformy. Byl to vskutku velmi úspěšný muž.

I přesto všechno, král Agbar Veliký nebyl šťastný, jelikož vroucně očekávaný následník trůnu stále nepřicházel.…. Proto jednoho dne zarmoucený Agbar navštívil známého světce Salima Chisthi s prosbou, aby se za něj modlil a pomohl mu přivolat vytouženého syna. Za to, mu nabídl svůj královský vděk.  A jak bylo vysloveno nakonec se také stalo. Modlitby byly vyslyšeny a proroctví svatého muže naplněno. V roce 1569 se v tehdejší malé vesnici Sikri, narodil následník trůnu princ Salim, později přejmenovaný jako Jahangira. Král Agbar dosáhl svého slibu a po Jahangirových druhých narozeninách, začal s výstavbou nového, moderního, opevněného města a paláce. Město dostalo název “Fatehpur Sikri.“ Město přezdívané jako “Město vítězství,” jež připomínalo královo vítězné tažení v Gujaratu, v roce 1573. Královský život tehdy totiž nebyl žádný med. Zejména Mugalové se opravdu činili. Během života budovali paláce a města, rozvíjeli vzdělání, vědu, literaturu a umění, ale rovněž stále někde válčili. Ať už svá území rozšiřovali nebo je jen chránili před nepřítelem.  V neposlední řadě se zodpovědně starali o své královské manželky, početnou družinu konkubín a mimo jiné, konzumovali bezedné zásoby vína a opia. TIP: Poznejte krásu Indie v doprovodu české průvodkyně žijící v Indii. Vyberte si zájezd do Indie a poznejte místní památky, kulturu a pláže.   

Osud na niti

Hrobka Salima Chishti

Světci nejsou bohužel bohové a proto i Salima Chisti zemřel přirozenou smrtí. Král Agbar dal na místě jeho modlitebny vybudovat překrásnou mramorovou hrobku, která se stala jednou z nejvýznamnějších svatyní Sufi v Indii. Stavba je mistrovské mramorové dílo a stojí přesně na místě, kde mystik Salim Chisti po celý svůj život, každý den sedával a oddával se svým modlitbám. Vchod do hrobky má čtyři tenké sloupy s jedinečnými hadími reliéfy. Bílé mramorové zdi jsou zdobeny překrásným krajkovým vzorem.

Po více než 400 let, je tento monument zachován ve své původní kráse. Denně toto místo navštěvují tisíce a tisíce nových poutníků a turistů z celého světa. Přicházejí, aby zde položili květiny, modlili se a především uvázali svou tkanici ve víře, že jejich toužebná přání  budou splněna. Mnohým se to opravdu vyplní. Pak ale musí učinit ještě další krok. Stejně jako král Agbar před čtyřmi stoletími. Musí se na toto posvátné místo vrátit a jakoukoliv tkanici rozvázat. Jen tak mystická nadpřirozená síla Salima Chistiho může pokračovat dál. Stejně tak, jak to kdysi učinil král Agbar, který zde nechal vybudovat nádherné město Fatephur Sikri. Určitě toto místo doporučujeme navštívit. Je vzdálené pouhých pár kilometrů od pevnosti Agra, přímo na cestě z Jaipuru do Taj Mahalu. Město již dávno nepřipomíná svou původní slávu, jelikož bylo opuštěno již kolem roku 1610, pravděpodobně kvůli nedostatku vody či možná také ze strategických důvodů. Tehdejší panovníci totiž podřizovali svá hlavní sídla a města svým potřebám a státním zájmům. Poblíž pevnosti i hrobky je však řada výborných restaurací, kde se můžete výborně najíst a ještě navíc vstřebat své emocionální prožitky. Blanka Jetendra Varma Mumbai 18. October, 2019