Connect with us

Cestovatelé a dobrodruzi

Nové blogy a blogeři na Cestovateli

Projekt cestovatelských zápisníků – blogů začali využívat
další cestovatelé. Radka Zounková v Cestovinách publikuje nejen
zápisky polárnické, fotografické, ale i obrázky čistě textové.
Skupinka SBP (Šárka, Bob a Peťa) v blogu Rusko 2007 velmi
živě popisuje zážitky z cesty po Kamčatce. Na scéně se už objevil
i první medvěd. Tímto vítáme nové blogery a přejeme hodně
zážitků na cestách!

Published

on

Projekt cestovatelských zápisníků – blogů začali využívat další cestovatelé. Radka Zounková v Cestovinách publikuje nejen zápisky polárnické, fotografické, ale i obrázky čistě textové. Skupinka SBP (Šárka, Bob a Peťa) v blogu Rusko 2007 velmi živě popisuje zážitky z cesty po Kamčatce. Na scéně se už objevil i první medvěd. Tímto vítáme nové blogery a přejeme jim hodně zážitků na cestách!

Tolbacik


Vsude bylo nadherne. Zluta kvitka (evidentne pomatene blatouchy, ktere nevi, ze se nachazi v mistech bez vody a jine vegetace), uzasny vodopad… a pak jsme k veceru pred sebou uvideli krasne udolicko. Ihned jsem si vsimnul asi kilometru vzdaleneho medveda pasouciho se dole na louce… tedy ihned pote, co mi ho asi minutu ukazovala Sarka, ktere ho predtim ukazal BoB… a poridili prvni fotky onoho hunace.

Medved se po chvili odkolebal pomalou chuzi kousek dale. A protoze jsme si rekli, ze co je dobre pro medveda, bude dobre i pro nas, rozbili jsme svuj tabor na teto nadherne loucce v medvedim udoli. Komari zvolili evidentne podobnou strategii. Co je dobre pro medveda a pro turisty… Poprve za celou dobu jsme se vsichni nastrikali sprejem od hlavy az k pate a zalezli do moskytier.

Protoze nejsme zadni amateri, udelali jsme vecer poradna protimedvedi opatreni, varili 50 metru od tabora, veskere jidlo vyndali ze stanu a peclive schovali na mnoho ruznych mist a nakonec pripravili past na medveda z cepinu, vlasce a rolnicek. Kdyby se k ni medved priblizil, rolnicky by zcela jsite zacinkaly a on dostal z nasledneho cinkani infarkt (s trochou stesti drive nez my).

Rano jsem na okamzik vykoukl ze stanu a rychle se schoval pred armadou utocicich komaru. BoB vyzbrojeny moskytierou se dovazne vydal zachranovat odlozene jidlo z jejich dosahu. Kdyz v tom… Buch! Kamen se dovalil.

Nebyl to jen tak ledajaky kamen. Byl to kamen, pod kterym bylo ulozeno nase jidlo. A abych rekl pravdu, tak velky komar se jeste nenarodil, aby odvalil nas zajistovaci kamen.

Nebyl to komar :-) Byl to medved. Ne ten, ktereho jsme potkali vcera vcer, ale patrn jeho mladsi bracha. Odvalil sutr, rozdrapnul lezernim pohybem tasku se zasobami, prokousl petlahev s cukrem a zacal se jim ladovat. Nas bojovy pokrik a cinkani zvonecky povazoval patrne pouze za zpestreni gastronomickeho zazitku.

Jenze to se chlapec prepocital. Praaask! Vyletl k obloze a zkoprnelemu medvedovi prvni Signal Ochotnika ze slavne Medvedobijky. Praask! To byl druhy, ktery byl jiz prchajicimu medvedovi v patach, tentokrat z Prskometu. Nastala velka a rozhodujici bitva o jidlo…

Z blogu Rusko 2007, píší: SBP (Šárka, Bob a Peťa)


říjen 2006 – Kde jsou Špicberky?

Na jednom internetovém deníčku z cesty na Špicberky se píše cosi o tom, že když se zmínili paní pokladní v Tescu, že jedou na Špicberky, té prý jen ztuhnul úsměv na tváři a prohlásila něco o tom, že co tam proboha budou dělat, vždyť je tam strašná zima.

Paní pokladní asi byla nadprůměrně vzdělaná, co se týče zeměpisu. Ona totiž evidentně tušila, kde Špicberky jsou. Tuší to docela dost lidí, mnohem víc však o Špicberkách neví vůbec nic a jedna moje kamarádka dokonce opakovaně tvrdí, že jedu na Seychely. Já taky nejsem nijak nadprůměrně zeměpisně vzdělaná a zase netuším, kde jsou Seychely. Pod tímto slovem si představím akorát palmy, písek, želvy, moře a nechutné vedro. To na Špicberkách rozhodně nebude. I když, abychom se za pár let nedivili…

Bylo mi dopomoženo k pěkné mapě, tak ji sem dávám. Špicberky (norsky Svalbard) jsou asi tak 1000 km na sever od Norska (a asi tak 1200 km na jih od severního pólu).

Tak Špicberky jsou to nahoře, na severu, co se jmenuje Svalbard

No a Seychely, ty jsou východně od Afriky, hned nad Madagaskarem. Tak už to taky vím.

Z blogu Cestoviny Radky Zounkové

Continue Reading

Cestovatelé a dobrodruzi

Staňte se vůdcem malého plavidla. Získejte oficiální oprávnění s celosvětovou platností

Published

on

Pokud dlouhodobě prahnete po tom, že se budete prohánět na lodi po vodě, je na čase se pustit do získání oficiálního kapitánského oprávnění. Vůdce malého plavidla je odrazový můstek, přičemž dané oprávnění je určeno pro vnitrozemské vody, ovšem platnost je celosvětová. Postupně pak můžete doplňovat další a další povolení na lodě s neomezeným výkonem i na plachetnice.

Samotný kurz není časově náročný. Celou teorii projdete s lektorem během soboty, kdy prostudujete kompletně celou problematiku vnitrozemské plavby. Velkou výhodou je, že není vyžadován praktický výcvik, prostě se všechno naučíte od začátku. Po absolvování kurzu vám už nic nebude bránit v přihlášení se k teoretické zkoušce, kterou složíte na některé z poboček Plavebního úřadu.

Malé motory s výkonem do 20 kW

V první řadě je nezbytné podotknout, že Vůdce malého plavidla může používat lodě s motorem o výkonu maximálně 20 kW, což je naprosto dostačující třeba pro rybáře. Proženete se i na pramici s malým motorem. V případě, že budete chtít postoupit výše a řídit silnější loď, případně i skútr, je nezbytné získat oprávnění na motory s neomezeným výkonem.

Plavení po vnitrozemních vodách

S průkazem Vůdce malého plavidla vyrazíte na jakoukoliv vnitrozemní vodu po celém světě, takže nemůžete se vydat přímo na moře, ale na řeky, jezera a rybníky vám postačí. Stejně jako u motorového vozidla potřebujete řidičské oprávnění, u lodí zase kapitánský průkaz, jinak byste mohli dostat nemalou pokutu.

Chcete si tedy i vy udělat průkaz Vůdce malého plavidla? Celý kurz stojí 3 000 korun. Staňte se kapitánem. Potom si můžete udělat další kurzy – velké motory, kombinaci MC či kombinaci MCS20. Záleží na tom, jak moc se chcete do problematiky plavení ponořit.

Continue Reading

Cestovatelé a dobrodruzi

Staňte se vůdcem malého plavidla

Published

on

By

Na auto potřebujete řidičský průkaz, na loď zase kapitánský průkaz. Líbilo by se vám projet se po Vltavě nebo plavit se v Chorvatsku na jachtě? Nic není nemožné. Kapitánský průkaz si lze udělat i v ČR. Platí celosvětově ve vnitrozemských vodách.

Vnitrozemská plavba nevyžaduje kapitánský průkaz pro lodě s motorem o výkonu pod 4 kW a plachetnice s plochou plachty do 12 m2. Jestliže však projdete kurzem a stane se z vás oficiální vůdce malého plavidla, nebudete nijak omezeni, a hlavně se naučíte loď ovládat.

Průkaz vůdce malého plavidla má různá oprávnění

K ovládání lodě potřebujete průkaz VMP, tedy vůdce malého plavidla. Pozor, vydává se v různých kategoriích oprávnění a ideální je udělat si variantu M pro neomezené motory. Tu je možné získat od 18 let a pro její získání musíte vykonat jak teoretickou zkoušku, tak praktické ověření vedení malého plavidla. Pak lze řídit lodě do 20 m délky bez ohledu na výkon motoru – výkonné vodní skútry, sportovní motorové lodě atd.

Jak získat toto oprávnění?

Musíte se zapsat do kapitánského kurzu. Zase tak náročná záležitost to není, teorii odstudujete za jednu sobotu, praktický výcvik trvá zpravidla půl dne, avšak když se nebudete cítit dostatečně jistí, můžete si zajistit více lekcí. Cena kurzu se mírně liší podle toho, kde se ho rozhodnete absolvovat. U profesionálů ze Seawolf vyjde na pět tisíc korun. Stejně jako u řidičského průkazu však jde o doživotní investici. Částku zaplatíte jednou a oprávnění být kapitánem plavidel máte napořád.

Po absolvování teoretické výuky i praktického výcviku se můžete přihlásit na Plavebním úřadu ke splnění zkoušky. Plavební úřad má pobočky v Praze, Přerově a Děčíně, přihlásíte se online, správní poplatek činí 500 Kč. K přihlášce potřebujete doložit potvrzení o absolvování kurzu a také potvrzení od lékaře.

Jestliže vás kapitánský průkaz zajímá, bližší informace a možnost přihlásit se do kurzu najdete přímo na Kapitanskezkousky.cz.

Continue Reading

Cestovatelé a dobrodruzi

Diashow turné: Kamčatka – poloostrov sopek

Málo míst na světě přitahuje dobrodruhy a milovníky divočiny tak jako
Kamčatka. Divoký kraj daleko na východě Sibiře – poloostrov sopek, který
je tak odlehlý a izolovaný, jakoby to byl ostrov.

Published

on




Málo míst na světě přitahuje dobrodruhy a milovníky divočiny tak jako Kamčatka. Divoký kraj daleko na východě Sibiře – poloostrov sopek, který je tak odlehlý a izolovaný, jakoby to byl ostrov.

Kamčatka je země málo obydlená: divokou zelenou tajgou se potulují hnědí medvědi a řeky jsou plné lososů. Kdo však chce Kamčatku poznat zblízka, musí se vyzbrojit velkým odhodláním a připravit se na nečekaná dobrodružství.

Turné po 21 městech ČR, únor až duben. Kompletní seznam měst na http://www.pro­mitani.cz/kam­catka/


Kamčatka navíc patří mezi nejaktivnější vulkanické oblasti světa: Leží tu desítky činných sopek. Jejich špičaté kužely ční impozantně nad krajinu, vypouštějíce sloupce hustého dýmu. „Když jsme po dvoudenní jízdě těžkým terénním náklaďákem zapadli na úpatí sopky Tolbačik do hlubokého řídkého bahna, vypadalo to beznadějně. V podmáčené tajze se na nás okamžitě vrhly miliony komárů a auto se nedařilo vyprostit ani pomocí motorového navijáku. Vždy, když řidič pracně připevnil ocelové lano k některému ze stromů v okolí a zapnul motor, vytrhlo to strom i s kořeny, ale auto se ani nepohnulo. Ještě, že ruský člověk se jen tak nevzdává. Vyvrátili jsme sice čtyři stromy, ale pátý vydržel a my mohli po náročném boji s bažinou pokračovat… Pozdě odpoledne jsme rozbili tábor v oblasti sopečného prachu na svahu vulkánu. Po vyčerpávajícím pěším výstupu jsme pak konečně další den dosáhli okraje vrcholového kráteru a pohlédli do obřího jícnu jedné z nejaktivnějších kamčatských sopek – Ploského Tolbačiku.“, vzpomíná na nejzajímavější okamžiky své cesty Martin Loew.




Kamčatka je magická země. Její sopky jak divotvorné hrnce občas chrlí lávu, popel a dým, ale zároveň pod svou pokličkou dokáží uvařit tak velkolepé scenérie, jaké si vůbec příroda dokáže představit.

„Chci vás tímto pozvat na nejmodernější multimediální show, tvořenou stovkami fotek, hudbou, filmovými záběry, ale především mým živým vyprávěním.“ uzavírá pozvánku cestovatel Martin Loew.

Nejnovější diashow „Kamčatka – poloostrov sopek“ uvádí na svém letošním jarním turné cestovatel a fotograf Martin Loew. Během multimediálních živě komentovaných projekcí vypráví Loew v 21 městech ČR svůj dobrodružný příběh plný krásných fotografií i nevšedních zážitků. Více informací na http://www.pro­mitani.cz/kam­catka/.




Continue Reading

Nové články