Connect with us

Cestopisy

Napříč Amazonií, část I.

Vstupuji na brazilské imigrační. Moderně zařízená, leč stará a
oprýskaná budova, vybavená dvěma psacími stroji, třemi úředníky,
četníkem s nablýskanou brokovnicí a přísným výrazem a brazilskou
vlajkou na stěně. „Nemáte v pasu vízum, vraťte se zpátky do
Santa Eleny“ říká s přimhouřenýma očima úředník, zatímco
si četník láskyplně přejíždí konečky prstů po brokovnici. No to víte,
taková situace nepotěší.

Published

on

Napříč Amazonií

Sedím na náměstíčku v Santě Eleně, kousek od hranic s Brazílií. Zvažuju co dál. Můj původní plán zůstat ve Venezuele, najit si tam nějakou práci a učit se španělsky je v troskách už po 14ti dnech. Ne, že by Venezuela nebyla pěkným místem, mají tam hory, džungle, moře, litr benzínu za par korun, pěkný holky, vlastně všechno, co si můžete přát. Ale taky vysokou kriminalitu a celkově takovou nervózní atmosféru. Když i místňáci, u kterých jsem pobýval, se setměním zavřou na dveřích u domu mříž a začnou ukazovat starou, rezavou, ale tutově funkční pistoli, člověk si na dovolené moc nepřipadá. Ani to, že tu pistoli ukazuje padesátiletá paní domu v kostkované zástěře oblečené na ostro, člověka vůbec neuklidní. Přesto neodjíždím ze strachu, až tak horké to tu není, jen mi nesedí ta neuvolněná atmosféra. Možná jsem se nezdržoval na těch správných místech, možná je to rozdíl mezi tím, když ve Venezuele cestuju po venkově a tím, když chci ve Venezuele dlouhodobě pobývat, čili tak nějak krátkodobě žít.


Santa Elena je nudné městečko s vlhkým, horkým klimatem, trochou tradičních odpadků v příkopech, nefunkčními telefonními budkami, pod mostem uprostřed města v zarostlým potoce povalujícím se krokodýlem a s přejetým červeno černo bílým hadem na silnici (ne, nezjišťoval jsem, jestli to byl ten super jedovatý druh, nebo ten vychcánek, co ho imituje, jen jsem se od té doby držel dál od houští).

Můj nový plán přejet Brazílii a pobýt nějaký čas v Bolívii nabýval s každým ujitým metrem k Brazilské hranici jasnějších kontur. O Bolívii jsem slyšel samé pěkné věci a začínám se tam těšit.

Hranice s Brazílií byla dál než jsem čekal a tak jsem použil místní MHD. Už když otřískaná dodávka zastavovala, byla k prasknutí plná. Maminka s dětma, starší pán a já s velkým batohem jsme se však dovnitř nějakým záhadným způsobem vsublimovali. Ještě se mi nikdy nestalo, že bych zůstal na chodníku. Dopravu totiž zajišťuje nespočet soukromých společnůstek a ty si nenechají ujít žádný kšeftík. Veřejnou dopravou jsem se po Jižní Americe něco nacestoval a musím říct, že jsem se nikdy nesetkal s takovou nevraživostí mezi cestujícími jako v pražské tramvaji. Když už někdo vycení zuby (nebo oblast, kde normálně zuby bývají), je to vždy v přátelském úsměvu a ne proto, že vám chce ukousnout ucho. Tady za mne ona maminka s dětma dokonce zaplatila jízdné. Brazilská hranice. Hranice neznáma. První nenavštívená země latinské ameriky do které vstupuju sám. Navíc je Brazílie zemí, kde mluví portugalsky. Portugalština sice zní jako když se opilý Francouz snaží mluvit španělsky a já jim nerozumím ani slovo. Fakt. Přitom se říká, že je to španělštině velmi podobné. Není. I rodilý španělský mluvčí má s portugalštinou problémy. Ale naopak s Italem si Španěl povykládá téměř plynule. Pche. Ale ono to zas až tak nevadí. Oni se ti Brazilci baví stejně jen o fotbale a o tom českým vědí i tak víc než já a nepotřebují mne tedy kvůli novinkám v klubech. Vstupuji na brazilské imigrační. Moderně zařízená, leč stará a oprýskaná budova, vybavená dvěma psacími stroji, třemi úředníky, četníkem s nablýskanou brokovnicí a přísným výrazem a brazilskou vlajkou na stěně. „Nemáte v pasu vízum, vraťte se zpátky do Santa Eleny“ říká s přimhouřenýma očima úředník, zatímco si četník láskyplně přejíždí konečky prstů po brokovnici. No to víte, taková situace nepotěší. Chvilku si to však vysvětlujeme, až druhý úředník vytáhne stoh papírů, ze kterých se vyklube nejnovější aktualizace vízové povinnosti. Prý jak dlouho se hodlám zdržet. „jen přejíždím do Bolívie, takže pár dní“ odpovídám rozšafně. Mám ale velké štěstí, jak se teprve ukáže, že tentokrát se mým doporučením úředník s přimhouřenýma očima neřídí a mně v pasu zasychá razítko s měsíční platností.

Jako každé hraniční město, i tady to žije trhovci a obchodem. Já si jen měním venezuelské Bolívary do brazilských Realů a jdu na autobusák. Podle mé mapy v učebnici Španělštiny odhaduji cestu na hranici s Bolívií tak na tři, maximálně čtyři dny. Ze začátku ubíhá cesta pěkně, superluxusním autobusem do Boa Visty, přestup na další pěkný autobus do Manausu, klimatizace, za okny krajinka s výrazným zemědělským motivem a holandští spolucestující, kteří, když jim říkám o pověsti Nizozemců v ČR, ve který hraje v hlavní roli karavan, s úsměvem obracejí oči v sloup a odpovídají: „ach ne, tak u vás taky?“

Manaus, Město boží matky


Město Manaus je neuvěřitelné tím, že se jedná běžné velkoměsto, které je však uprostřed amazonské džungle. Žijí tu přibližně dvě třetiny všech obyvatel brazilského státu Amazonie, který má okolo 2,8 miliónu obyvatel. Město bylo založeno 1669 jako malá pevnost São José da Barra, jako obrana proti Španělům. V roce 1832 bylo přejmenováno na Manaós, což v jazyce místních obyvatel znamená Boží matka. Mezi roky 1890 a 1920 zažilo město obrovský rozvoj díky kaučuku. Zlaté období skončilo vynálezem syntetické gumy. Město se rozkládá téměř na rovníku, takže den je tu přibližně stále stejně dlouhý jako noc a hlavně slunce vám v poledne smaží přímo na pleš, což je dokázáno tím, že stojíte svému stínu na hlavě. Další zajímavostí je to, že slunce po obloze skutečně pospíchá. To je dáno vaší vyšší obvodovou rychlostí na rovníku.

Chci si v Manaosu na autobusáku koupit lístek do města Porto Velho, odkud je to do Bolívie co by kamenem dohodil. Ó, jak jsem narazil. Prodavač mi vysvětluje, že autobusy do Porto Velha nejezdí, že silnice je už 15 let zavřená a že mám jet lodí. Házím batoh na záda a přes všechny rady ohledně MHD jdu do přístavu pěšky. Vedro. Lepkavo. Nekonečné město. Vedro. Lepkavo. Jdu hodinu a scenérie se nemění. Rušná ulice, domy, takový paneláky. Jdu dvě hodiny. Ruce se mi kvůli batohu už ani neprokrvují, dávám odpočinky čím dál častěji, tričko můžu ždímat. Rozhoduju se přeci jen pro tu MHD. Né že bych to nedošel, to zas né, ale asi bych zdechnul vedrem a naprostým vyčerpáním.

Nejhorší na MHD je to, že v každém státě, někdy i v každém městě mají jiný systém přepravy. Kupují se tady lístky dopředu jako u nás? Nebo mně skásne řidič? Nebo pomocník? Leze se do autobusu předními dveřmi, nebo zadními? Zastavuje autobus na zastávkách, nebo na něj stačí mávnout? V Manausu lezu do autobusu zadními dveřmi, koupím si u sympaticky nevrlé paní s obočím jako Brežněv lístek a prolezu turniketem si sednout. Jednoduché. Jen v tom mrňavém turniketu, který sahá až po strop, si připadám s obrovským batohem jako ježek v kleci. Zašprajcnu se a už už začínám vzlykat. Ale po chvilce si vzpomenu na poučku „když nastavíme nejdelší osten tak…….“ a s úspěchem si sedám na židle.

Autobusem jedu ještě dlouho, proklatě dlouho, než se dostanu do centra do přístavu. Koupit lístek si člověk může na dvou místech. Jedno je oficiální, v klimatizované hale a druhé je sice taky oficiální, ale v sousední části přístavu, u různých obchodníčků a překupníčků. Ale o tom zatím nevím. Lístky v hale jsou proklatě drahé, ale ani se nestihnu pořádně porozhlídnout a už mě má ve spárech nahaněč a ptá se, kam jedu. Zavede mne ke „kapitánovi“ a ten hodí cenu 150 Realů (jeden Real v té době asi 14 Kč). To se mi zdá skutečně hodně a tak poděkuji a vyrazím hledat něco levnějšího do města. Centrum se rozkládá hned u přístaviště a já sázím na cestovky v okolí. Bezúspěšně. Nic. Nada. Jak zpráskaný pes se vracím do přístavu a před halou vyhledám kapitána. Vysázím 150 reálů a v duchu pláču. Ještě víc začnu plakat, když se dozvím, že loď vyplouvá až zítra. Zítra! To je přímo nehoráznost, takového času ztratit tady, uprostřed Brazílie. Jen ještě nevím, že dobrodružství právě začíná.

Continue Reading

Cestopisy

Chystáte se pod stan? V tom případě budete myslet na účinnou impregnaci

Published

on

Ti, kdo mají rádi stanování a kempaření, se zajímají o účinnou formu, jak svůj dočasný příbytek zaopatřit tak, aby neprofoukl a v případě deště také nepromokl. Nanotechnologie dnes umožňuje skutečně mnoho. Dávno pryč jsou doby, kdy se používaly k impregnaci vosk, olej, teflon či silikon. Dnes se o nepromokavost stanů a nejen těch, postará inovativní technologie, která má výrazně vyšší vodu odpudivou schopnost. Navíc nepomáhá jen proti vodě, ale také proti plísním, nečistotám a má několikanásobně vyšší životnost. To zajisté oceníte nejen při použití na stany, ale i v běžném životě.

Proč impregnovat touto technologií?

Ve stručnosti se jedná o tyto benefity:

1) Extrémně odpuzuje kapaliny – při běžné impregnaci stan rychle promoká při větší kumulaci vody

2) Životnost impregnace v řádu týdnů až měsíců oproti běžné impregnaci mající životnost v řádu dnů

3) Vysoká odolnost vůči mechanickým vlivům oproti klasické impregnaci, která je k mechanickému setření velmi náchylná

4) Antibakteriální účinky impregnace způsobují prevenci tvorby plísní – U běžné impregnace hrozí tvorba plísní, která je zvlášť pro alergiky velmi nepříjemná a může zhoršovat stav alergiků

5) Impregnace je ekologicky šetrná, protože se skládá pouze z vody a nanočástic křemíku

Graf znázorňující životnost impregnace

Pokud jste strávili noc či dvě ve stanu, jistě víte, že se zapařuje a je nutné jej před úschovou dostatečně vysušit. To může způsobovat značné časové zdržení.

Co se týče impregnace, impregnovaný materiál dýchá a stan se tak nezapaří. Dochází k odpuzování vody, leč vzduch může cirkulovat. Je tak zachována prodyšnost. Nano částice mají antibakteriální účinky, díky nim je významně redukována tvorba plísní.


Formou lotosového květu

Možná by vám přišlo, že na lotosovém květu není nic zvláštního. Nenechte se však zmýlit, právě tady je inspirovaná impregnace, která skutečně funguje. Rostlinka je stále čistá, a to za jakéhokoli počasí, přestože je nejčastěji k nalezení ve stojatých či pomalu tekoucích vodách. Efekt lotosového květu inspiroval vědce natolik, že jej podrobili laboratorním výzkumům. Na základě nich napodobili jeho samočistící funkci a vložili ji do nanotechnologie. Tu je možné využít nejen pro stany, ale také do domácností nebo průmyslu.

Hrbolky, které mají smysl

Lotosový květ odolává nečistotám díky důmyslnému principu. Povrch jeho květů je totiž posetý tenkými hrbolky, které ho chrání jak před prachem, tak před dalšími nečistotami a vodou. Tuto vlastnost využili při nanotechnologii, kdy je povrch ošetřen tak, že je voděodolný i samočisticí.

Využití v domácnostech i firmách

Jestliže vás zajímá, kde všude se samočistí efekt může využít, nemusíme chodit daleko. Pro běžné uživatele přijde vhod např. při péči o obuv nebo třeba bundu, což v tomto počasí určitě využijete. Hospodyňky jej mohou použít i při péči o okna, v koupelně na toaletu, sprchový kout nebo vanu. Ani řidiči nejsou ochuzení, použití je možné i na sklech v autě.

Pomoc v podobě nanotechnologie

Možná se to zdá jako sci-fi, ale nanotechnologie je dostupná všem, kteří potřebují nebo chtějí udržovat jak své oděvy, tak obydlí, a to nejen v podobě stanu. Samostatným odvětvím je chemická nanotechnologie, jejíž produkty jsou volně dostupné i na našem trhu. Společností, která je v tomto oboru odborníkem, je německá společnost NanoConcept. Právě od ní můžete zakoupit produkty, jež naleznou uplatnění při ochraně povrchu materiálů.

Nano impregnace je vhodná pro všechny druhy stanů

Impregnace nanotechnologií je možné použít na všechny druhy stanů. Liší se pouze v množství impregnačního přípravku.

Vhodné materiály stanů pro impregnaci:

  • textilní látka
  • bavlna
  • polyester
  • nylon
  • PVC

Nechte se inspirovat i vy a vsaďte na společnost, která ví, jak vám pomoct. Budete mile překvapeni i potěšeni příznivou cenou a širokou nabídkou přípravků, které využijete v běžném životě.

Continue Reading

Cestopisy

Už víte, kam pojedete letos na dovolenou? Zvolte Řecko!

Bez ohledu na vnější faktory Řecko na atraktivitě neztrácí. Počet návštěvníků každým rokem narůstá a mnozí z nich se vracejí do země památek, nádherných pláží a moře opakovaně.

Published

on

Bez ohledu na vnější faktory Řecko na atraktivitě neztrácí. Počet návštěvníků každým rokem narůstá a mnozí z nich se vracejí do země památek, nádherných pláží a moře opakovaně.

Jak si vybrat ten nejlepší zájezd


Často je skutečně těžké vyznat se ve spoustě reklam a nenaletět na zdánlivě výhodnou nabídku. Někdy dochází k rozčarování, když na místě zjistíte, že romantický hotýlek na last minute stojí přímo u dálnice nedaleko letiště. Nebo rodinný pobyt all inclusive za skvělou cenu musíte strávit v pustině kilometr od moře. Ujasněte si proto, jak chcete svou dovolenou prožít, a z čeho třeba můžete s ohledem na své finanční možnosti slevit. Nejdůležitější je užít si volné dny v pohodě.

Zjistěte si co nejvíce informací

Před konečným rozhodnutím se informujte, co je zahrnuto v ceně zájezdu, třeba pojištění léčebných výloh je nespornou výhodou. Ptejte se, jaké služby a typy pokojů nabízí vybraný hotel nebo penzion, jaké jsou váhové limity zavazadel, zda si lze zajistit vybraná místa a stravování během letu a také je-li cestovní kancelář řádně pojištěna. Na webových stránkách můžete podle google maps jednoduše zjistit také polohu ubytování, popřípadě si přes odkaz prohlédnout vlastní stránky hotelu.

Vybírejte podle svých představ a možností


Chcete jen tak odpočívat na pláži a užít si s dětmi moře, ale máte omezený rozpočet? Je jen na vás, co zvolíte. Zájezd se stravováním all inclusive a ubytováním v jednom hotelovém pokoji u ne zcela ideální pláže anebo ubytování v pohodlných apartmánech s oddělenou ložnicí u široké písečné pláže vhodné pro děti ? Apartmány mají zpravidla kuchyňské kouty, takže můžete kombinovat přípravu jednoduchých jídel s návštěvami místních pizzerií a taveren.

Máte v plánu klidnou relaxaci anebo romantický pobyt ve dvou? V hotelech jen pro dospělé budete mít klid a také příležitost využít služby wellness center. Anebo se vydejte na cenově dostupnější dovolenou mimo hlavní sezónu a zvolte pobytové místo stranou rušných letovisek.

Pokud si můžete dopřát dovolenou bez limitů, vybírejte z těch nejlepších hotelů v Řecku. A nemůžete-li kvůli pracovnímu vytížení odletět na celý týden, objednejte si prodloužený víkend.

Řecko nabízí spoustu možností a navíc i tu pravou prázdninovou pohodu.

www.greece-tours.cz

Continue Reading

Cestopisy

7 důvodů, proč si vybrat dovolenou v Bibione

Hledáte rodinnou dovolenou, která by uspokojila sportovně zaměřeného manžela, ženu toužící po klidu, pubertální nebo naopak předškolní potomky a nebyla příliš akční ani pro prarodiče? Severoitalské Bibione je destinací, která splní nároky všech členů rodiny. Proč se do Bibione vydat?

Published

on

Hledáte rodinnou dovolenou, která by uspokojila sportovně zaměřeného manžela, ženu toužící po klidu, pubertální nebo naopak předškolní potomky a nebyla příliš akční ani pro prarodiče? Severoitalské Bibione je destinací, která splní nároky všech členů rodiny. Proč se do Bibione vydat?


  1. Je to blízko

Nikomu se nechce cestovat na odpočinkovou dovolenou přes půl světa. Autem těch cca 760 km cesty zvládnete cca za 8 hodin. Letadlem to trvá přibližně 35 minut.

  1. Nabízí se výborné ubytování

K dispozici jsou rozsáhlé nabídky pronájmu. Pro rodiny je skvělou volbou apartmán, který v přepočtu na osobu vychází velmi příznivě. Kromě toho můžete vybírat i z bohaté nabídky 3-5 hvězdičkových hotelů.


  1. Zábava pro každého z rodiny

Ženy toužící po klidu tu narazí na spoustu cukrárniček a perfektní plážový servis. Totéž uvítají i prarodiče. Pro menší a školou povinné děti je zde akvárium Gulliverlandia, aquapark v Lignanu a spousta hřišť. Puberťáci a mládež si vychutnají diskotéky.


  1. Pohoda i pro domácí mazlíčky

Co se psem, kočkou, morčetem nebo třeba myší? Tuhle otázku řeší před odjezdem na dovolenou spousta rodin. Vězte, že sem si můžete vzít i své mazlíčky, pronájem bytu to mnohdy umožňuje. Vám tak odpadne problém.


  1. Nudit se nebudou ani sportovci

Můžete vyzkoušet i vodní sporty, například se učit jezdit na kajaku, jsou zde hřiště na míčové hry, tenisové kurty. V Bibione je sportovní klub, v Lignanu golfové hřiště. Můžete si i zajezdit na kole.


  1. Máte co objevovat

Celá rodina může vyrazit společně do Benátek, což je asi 80 km. Výlet do romantického města na vodě stojí za to. A rájem pro milovníky poznávání a historie je i zámek Miramare nebo město Terst.


  1. Příjemné koupání

Dlouhé pláže plné zlatavého písku a pozvolný vstup do vody. Takové koupání zvládnou i malinké děti nebo méně pohybliví senioři. Nikdo se vody nemusí bát.


Continue Reading