Muzejní týden – pojeďte do Londýna

Londýn je největší metropolí západní Evropy. Někdo ho zatracuje a pro
jiného je to zase jedno z nejkrásnějších měst na světě. Snad
nejzajímavější jsou muzea a galerie, kterými je Londýn proslulý.
I vstupy zdarma do většiny z nich nejsou k zahození. Napadlo
nás proto uspořádat v Londýně muzejní týden.


Londýn je největší metropolí západní Evropy. Někdo ho zatracuje a pro jiného je to zase jedno z nejkrásnějších měst na světě. Já patřím k těm druhým. Jen tak si tam na pár dní zaletět, nasát atmosféru, užít si památek, míst známých i turisty většinou neprobádaných a také zavítat do dalších míst zvoucích k objevování. Člověk by tam mohl jet třeba stokrát a stejně by tam stále bylo co objevovat. To je také jeden z důvodů, proč se do Londýna s nadšením vracím a nakonec mohu i říci, že ho už přeci jen trochu znám. To, co mám ale nejraději, jsou asi muzea a galerie, kterými je Londýn proslulý. I vstupy zdarma do většiny z nich nejsou k zahození. Napadlo nás proto uspořádat v Londýně muzejní týden.


Pro zájemce pořádá Cestovatel.cz Muzejní týden v Londýně. Přibližný program bude následující:

Den první Do Londýna přiletíme ve čtvrtek, protože to je den, kdy jsou nejlevnější letenky. Ubytujeme se ve slušném ale levném hotelu, pravděpodobně to bude hotel „Sleeping beauty“. A odpoledne vyrazíme na procházku do města. Omrkneme Big Ben, nábřeží Temže, svezeme se na ruském kole jménem London Eye a tak. Prostě první seznámení se s městem.

Den druhý Vyrazíme do Science Muzea. Tam lze vidět opravdu všelicos. Třeba skutečné kosmické rakety. Anebo jakousi divnou laminátovou kapsli ve které bych si netroufl plout ani po klidné hladině rybníka někde na vesnici. A ona to je to orbitální stanice Sojuz, ono se v tom lítá vesmírem… Divná představa… To muzeum je obrovské a je plné nejrůznějších pozoruhodností. Od balonů až po historii medicíny. Až nás muzeum přestane bavit tak vyrazíme pěšky do Hyde Parku, ten je tam poblíž.

Den třetí je sobota. Takže je nutné zajít na Oxford street a vidět víkendovou nákupní horečku. Až se prodereme nákupů chtivým davem tak zajdeme dorazit Science Muzeum, protože jeden den na toto muzeum určitě nestačí. Pak navštívíme některý další ze slavných londýnských parků, pokud bude ještě nálada někam jít.

Den třetí je neděle. Ideální den na to nepodnikat nic organizovaného. Prostě se rozprchneme po městě a každý si ho užije jak uzná za vhodné. Odvážnější povahy můžou navštívit třeba tržnici v Camdenu, říká se jí londýnský Amsterdam. V něděli tam lze potkat fakt zajímavé týpky.

Den čtvrtý zajdeme do Greenwiche. Navštívíme Muzeum námořnictví a přilehlé kulturní expozice. Potom vylezeme nahoru na kopec a projdeme si slavnou hvězdárnu Greenwiche kterou prochází nultý poledník. Je to zvláštní pocit stát jednou nohou na východní polokouli a druhou nohou na západní polokouli… Ti kdo budou mít v kapse GPSku ale užasnou, že jim na nultém poledníku ukazuje něco jiného než nulu. Takže se pak klidně můžeme jít projít na místo kde je nultý poledník dle GPS – je to taková nenápadná čárka namalovaná barvou na obrubníku vedle chodníku. A cestou můžeme pokecat o příčinách této nesrovnalosti.

Den pátý Zajdeme do Docklandu. To je bankovní londýnská čtvrt sestavená z mrakodrapů. Bude-li nálada tak potom odpoledne zajdeme i do Národní galerie anebo do Natural history muzea. Tohle muzeum obsahuje věci jako třeba kámen přivezený z Měsíce a tak. Taky zajímavé muzeum.

Den šestý letíme zpět domů…

Na muzejní týden 21.-26.5. 2009 je možné přihlásit se mailem autorovi článku hdelectronic (at) gma­il.com. Uveďte jméno, příjmení adresu, mailové a telefonické spojení.

Předpokládaná výše účastnického příspěvku je 11.800,– Kč, pokud vydrží dnešní skvělý kurs libry vůdči koruně. Protože Muzejní týden je akce nezisková, bude tato částka vyúčtována podle skutečně vynaložených nákladů.

Účastnický příspěvek pokryje náklady na

  • dopravu, čili letenku, jízdenky po Londýně a transfer mezi Londýnem a letištěm.
  • ubytování v hotelu, včetně snídaně.
  • průvodce který dokáže hodně říct zejména k vědecko-technickým věcem co jsou jich plná ta muzea. Samozřejmě česky.

V účastnickém příspěvku není:

  • cestovní pojištění
  • Jídlo s vyjimkou snídaně v hotelu

V úsporném režimu na jídlo a pití v pohodě bude stačit 5 liber na den. Těm, kteří se rozšoupnou, by mělo stačit zhruba 10 nebo 20 liber na den

  • Vstup na placené atrakce. Ale nemáme v úmyslu navštívit příliš mnoho placených atrakcí pokud vůbec nějakou. Vstup do většiny muzeí je totiž zadarmo.

Výše uvedený program a náklady jsou pouze orientační, může se na místě změnit podle dohody účastníků akce nebo v závislosti na okolnostech, které lze jen obtížně předvídat. Výše účastnického příspěvku může kolísat v závislosti na vývoji kurzu měny, cenách letenek a dalších okolnostech. Účastnický příspěvek je splatný ve dvou splátkách na účet Cestovatel, o.s. První splátka bude použita k uhrazení letenky. V případě zrušení účasti bude příspěvek vrácen po odečtení vynaložených nákladů.

Galerií a muzeí je tu na výběr opravdu mnoho. Například The National Gallery. Spatříte zde krásná originální plátna malířů zvučných jmen z celého světa. Kdo by neznal Donatela, Raffaela či Slunečnice od Vincenta van Gogha. Můžete se tu procházet snad donekonečna a kochat se a kochat a kochat. Pokud to tedy vaše nohy vydrží. Ten, kdo je „vědečtěji“ zaměřený, může zamířit do The Science Museum. Vejdete do expozice létání a před sebou spatříte vývoj letectví od jeho počátků, kdy se nad zemí vznášely balóny Mongolfiéry plněné horkým vzduchem, přes pár slepených a plátnem potažených „párátek“, na kterých už létali první šílenci, až po dnešek, kdy se v oblacích vznášejí stroje neuvěřitelných rozměrů dosahujících nepředstavitelných rychlostí. Nezbývá než žasnout, do čeho že to vlastně vstupujeme a čemu to tak bezmezně věříme, když se rozhodneme takovým letadlem cestovat… Neméně zajímavé jsou expozice o vesmíru a o moderních výdobytcích civilizace, kde můžete vedle raket spatřit Stephensonovu parní lokomotivu nebo třeba přistávací modul kosmické lodi Apollo.

Koho zajímá vývoj Země a života na ní, nemusí chodit daleko a hned vedle Science Museum může navštívit The Natural History Museum s expozicemi zabývajícími se botanikou, zoologií, geologií nebo třeba brouky. Najdete tu 70 miliónů exponátů, takže projít ho celé by vám zabralo několik opravdu dlouhých dnů. Ale nebojte, nikdo vás nebude nudit dlouhými popisy. Naopak si můžete na modelu vyzkoušet, jak funguje sopka, užasnout nad kouskem kamene přivezeným až z dalekého Měsíce, uleknout se řevu koster dinosaura nebo prozkoumat zvětšeniny roztodivných rostlin a živočichů.


Londýn ale nejsou jen samá muzea. Když se vydáte z City směrem na východ kolem Temže, budete mít možnost spatřit Tower Bridge, důstojného velikána, dlouhého 268 metrů a vysokého 43 metrů, kterého proslavily především jeho dvě mohutné věže a fakt, že se jedná o most zvedací. Ve druhé polovině 19. století se totiž ve východní části Londýna začal rozvíjet průmysl, ale nebylo zde možné postavit tradiční typ mostu, protože by znemožnil lodní dopravu do londýnského přístavu, který se nacházel mezi mostem London Bridge a Towerem. Proto byla ustavena Komise pro zvláštní most nebo tunel, aby se pokusila najít řešení této dopravní hádanky. Návrhů se sešlo asi 50 a ten vítězný už dnes známe. Dnes je pravda Tower Bridge důležitější pro řidiče, kterých zde projede denně asi 38 tisíc, ale ani dnes ozubená kola, jež zvedají ramena mostu, úplně nezahálejí a zvednou se asi 500krát do roka. Přestože je to mnohem méně, než v dobách dřívějších, stále má lodní doprava přednost před dopravou silniční. Tato skutečnost téměř způsobila diplomatický incident, když prezident USA Bill Clinton se svou kolonou zůstal stát před mostem, který se neočekáváně zvedl.

Až vás všechno to chození unaví, můžete třeba na Greenwichi navštívit Royal Observatory a pak si užívat zeleného ticha okolo se rozprostírajících rozlehlých parků s výborně udržovanými trávníky. V observatoři si můžete stoupnout rozkročmo přes nultý poledník, jednu nohu na jedné polokouli, druhou na druhé, abyste pak zjistili, že nultá zeměpisná délka se ve skutečnosti nachází někde úplně jinde, a to o dobré dvě stovky metrů dál, kde ji označuje jen drobná čára na chodníku.

Obrázky v galerii pocházejí z Wikipedie a jsou použity na základě licence Attribution ShareAlike 2.0