Mladějovská úzkokolejná dráha

S trochou nadsázky lze říci, že historie Mladějovské úzkokolejné
železnice se začala psát již v třetihorách. Co na této unikátní
technické památce uvidí návštěvník dnes? Dráhu o délce
10,5 km a rozchodu kolejí 600mm, která začíná v bývalém
závodě Moravských šamotových a lupkových závodů a končí
u bývalých dolů na Hřebči.

S trochou nadsázky lze říci, že historie Mladějovské úzkokolejné železnice se začala psát již v třetihorách. Tehdy byl v dnešní malebné krajině Českotřebovska mělký mořský záliv s mocnými usazeninami jílů. Ty se staly zdrojem cenné keramické suroviny a v oblasti Hřebečského hřbetu pak tyto sedimenty umožnily rozvoj hornictví. Stalo se tak za doby Liechtensteinů, kterým panství patřilo od 17. století, a průmyslové využití zdejšího nerostného bohatství zahájili v roce 1826, kdy začali těžit uhlí – následoval lupek vhodný pro výrobu žáruvzdorných materiálů. Původně se vytěžená surovina odvážela koňskými povozy a lanovkou, ve 20. letech 20. století byla postavena dráha a používaly se důlní vozíky spojené do vlakových souprav. Těžilo se až do roku 1991, kdy díky celkovému útlumu těžkého průmyslu klesla poptávka po ohnivzdorném šamotu a výroba byla postupně ukončena. Bývalou slávu šamotky nyní připomínají čtyři rezavějící šachtové pece, kdysi vytápěné plynem. V Mladějově byla elektrárna – dochovala se její budova, která nyní hostí expozici stacionárních motorů a lokomobil. Také zde lze spatřit původní výtopnu lokomotiv.


Co na této unikátní technické památce uvidí návštěvník dnes? Dráhu o délce 10,5 km a rozchodu kolejí 600mm, která začíná v bývalém závodě Moravských šamotových a lupkových závodů (MŠLZ) a končí u bývalých dolů na Hřebči. (Samotné doly nejsou, dle mých znalostí, přístupné veřejnosti, vchody jsou uzamčené či zatarasené). Dráha se nejprve zakousne zářezem do krajiny a táhle stoupá se sklonem 35 promile pod Mladějovským hradištěm k tzv. Vekslu. Po dosažení dvouapůltého kilometru si mašinky oddychnout a projíždí po vrstevnici rozmanitými lesy Hřebečského masivu. Cestou lze vidět nádhernou krajinu směrem k Lanškrounu a Moravské Třebové, třeba i dočerpání vody do parní lokomotivy nebo zastávky Veksl a Nová Ves s výhybkami.


Že zub času hlodal na této technické památce jenom trochu, za to vděčíme Muzeu průmyslové železnici, které v roce 1994 zahájilo činnost a jeho dobrovolníci se pustili do renovace vozového parku a provozování dopravy po trati. Stejně tak se vrhli do oprav i samotné tratě, protože socialistická péče o státní majetek byla pověstná. Od roku 2005 převzalo štafetu Průmyslové muzeum Mladějov a nový provozovatel úzkorozchodné železnice – Mladějovské průmyslové dráhy.

Autorovy vzpomínky se váží k provozu a obnově železnice, kdy se před několika lety zúčastnil jedné z dobrovolných brigád na trati. Za nevšední zážitek pro „dítě z velkoměsta“ lze jistě označit to, že dělal topiče na parní lokomotivě ČKD s označením BS 80 a pak byl ještě připuštěn k obsluze některých agregátů „mašiny“. Pohyb v úzké kabině strojvůdce vyžadoval notnou dávku ostražitosti, protože hrozilo spálení o horký vnitřek. Stejně tak bylo nutné se mít na pozoru při nečekaných otřesech lokomotivy na nerovných kolejích – uvnitř bylo hodně všelijakých trubek, kohoutů a výčnělků k pořízení modřin. Nicméně vjemy byly opravdu intenzivní: otevřít začouzená dvířka, do žhnoucího, nenasytného topeniště vhodit několik lopat uhlí tak, aby se rovnoměrně rozprostřelo, zavřít, podle pokynů doplnit vodu, poslouchat supění stroje a občas si nechat padat na hlavu unikající páru, která na vzduchu kondenzovala v jemné mrholení nasycená kouřem z komína.


Podobné to bylo i s opravou kolejnic a pražců, kdy se vyměňovala jednotlivá pole. Ráno začínalo výběrem pražců, které se nakládaly na opleny a vozily se na místo oprav. Pracovní četa pak rozpojila jednotlivá pole a ty jeřáb pomocí ocelových lan vytrhnul z podloží – někdy to byl pohled tristní, protože kolejnice již jen silou vůle držely ve shnilých pražcích. Následovala úprava lože, jeho vyrovnání, položení nových pražců a montáž nových kolejnic. Nakonec se pražce zasypaly várkou kamení, aby celek byl kompaktní. Pak jsme se posunuli po trati o jedno pole dál a celé se to znovu zopakovalo.

Informace o současném provozu můžete nalézt na webových stránkách http://www.mla­dejov.cz, v létě se jezdí zpravidla o víkendech, ale pouze do Nové Vsi, protože zbytek tratě je stále opravován (viz výše). Na stejné stránce je možné dočíst se i další informace. V místním parním depu stojí zdejší původní lokomotivy Krauss Linz č. 1 a Krauss Linz č. 5, ale i další lokomotivy a vagóny. V srpnu si nenechte ujít pravidelnou prvoválečnou vojensko-historickou akci Mladějov-Blosdorf 1915. Zkrátka, je zde vždy co vidět.

Mladějov na Moravě je dosažitelný po železnici ČSD a leží na trati spojující Českou Třebovou s Moravskou Třebovou.

Zpracováno za použití stránek www.mladejov.cz, www.mpz-brno.cz a mladejov.zde.cz