Léčebný turismus – putování za léčivými vodami či zázračnými léčiteli

Léčebný turismus, z anglického „Medical Tourism“, je spojení
původně vytvořené cestovními kancelářemi a sdělovacími prostředky.
Nejlépe vystihuje účel podniknuté cesty, kterým je podstoupení
léčebného či zkrášlovacího zákroku v jiné zemi, než v té,
v níž je turista rezidentem. Jde o fenomén 21. století, své
kořeny má však, stejně jako poutní turistika, již ve starověku, kdy
Řekové a poté Římané putovali stovky kilometrů za léčivými vodami či
zázračnými léčiteli.

Léčebný turismus, z anglického „Medical Tourism“, je spojení původně vytvořené cestovními kancelářemi a sdělovacími prostředky. Nejlépe vystihuje účel podniknuté cesty, kterým je podstoupení léčebného či zkrášlovacího zákroku v jiné zemi, než v té, v níž je turista rezidentem. Jde o fenomén 21. století, své kořeny má však, stejně jako poutní turistika, již ve starověku, kdy Řekové a poté Římané putovali stovky kilometrů za léčivými vodami či zázračnými léčiteli.


Nejčastěji pacienti cestují za neakutními chirurgickými zákroky jako jsou náhrady kloubů, kardiochirurgic­kými, ortodontickými a stomatologickými zákroky, léčbou neplodnosti a nadstandardní lékařskou péčí jako je plastická chirurgie, aj. estetické zákroky. Motivací bývá většinou nízká cena či nedostupnost požadovaného zákroku doma. A když už podniknout dalekou a nákladnou cestu za znovunabytím zdraví, proč to nespojit s poznáváním či odpočinkem v exotické zemi?

Turista má na výběr, může se buď svěřit do péče některé z renomovaných specializovaných cestovních kanceláří, která mu zajistí nejen provedení potřebného zákroku, ale i dopravu, ubytování, případně doprovodný program, nebo vyrazí přímo za nabídkou konkrétního zdravotnického zařízení. Kliniky v Indii nebo Thajsku specializované na „medicínskou turistiku“ totiž mají zvláštní oddělení, která zajistí klientovi fakultativní výlet, dopravu na letiště a další potřebný servis. Pacient přijede do Dillí na provedení srdečního bypassu a jen tak mimochodem shlédne Tádž Mahal. Nebo je to naopak?

Největší boom tohoto typu cestování zažívají ve Spojených státech amerických, kde je cena lékařské péče a zdravotního pojištění tradičně velmi vysoká. Populace stárne a zdravotnická péče se pro ni stává nedostupnou. V roce 2007 vycestovalo z USA z důvodu léčby přes 150 000 občanů. Jejich počet každoročně stoupá o 15 – 20 %. Cílem se stávají nemocnice s kvalifikovaným personálem a dobrým zázemím v Latinské Americe, Asii i východní Evropě.

Léčebná turistika je na vzestupu i v Evropě. Když Němci potřebují ošetření chrupu nebo jinou zdravotní péči, cestují stále více do východní Evropy. Top „dentistickou destinací“ je např. Maďarsko. Ošetření v zahraničí je stále lákavější i proto, že německé zdravotní pojišťovny pokrývají náklady zdravotního ošetření v celé EU. Lékařská zařízení se z této situace pokoušejí vytěžit co nejvíce a organizují hromadné zájezdy pro „zdravotní“ turisty. Známou destinací léčebné turistiky je i Belgie, která je snadno dostupná a relativně levná zejména pro občany Velké Británie. Do Německa zase míří britští a norští občané kvůli dlouhým čekacím dobám a nedostatečným kapacitám u nich doma. V roce 2007 vycestovalo za zdravotní péčí kolem 50 tisíc Britů, odhaduje se, že letos to bude 75 tisíc a toto číslo by mohlo do roku 2010 vzrůst až na 200 tisíc. Z šetření, které provedl server www.treatmenta­broad.net, vyplývá, že motivem 83 % dotázaných bylo ušetřit. Častěji za léčbou cestují muži (60 %) a 98 % žen podstoupí zkrášlovací zákrok, zatímco mezi muži je to jen 8 %. Spokojenost se pohybuje kolem 97 % a většina pacientů se vrací za další léčbou na stejné místo.

Celosvětově podnikli zdravotní turisté 19 milionů cest v roce 2005 a do roku 2010 by mohlo dojít k zdvojnásobení tohoto počtu. Odhaduje to zpráva Tourism Research and Marketing. Světovou velmocí je Thajsko, kam vloni přijelo za zdravotní péčí 1,4 milionů turistů.

Některé země cíleně podporují rozvoj tohoto typu turistiky na svém území, příkladem může být Indie, Singapur nebo Jižní Korea. Ta zřídila radu pro propagaci korejského zdravotnictví v zahraničí (Council for Korean Medicine Overseas Promotion) a první výsledky se již dostavily. V roce 2007 ošetřily přidružené nemocnice kolem 16 000 turistů, zatímco v roce 2005 to bylo jen 750. Korea doufá, že toto číslo do roku 2012 vzroste až na 100 tisíc.

Agentura CzechTourism dlouhodobě podporuje léčebné lázeňství jako jeden z hlavních národních turistických produktů. Do českých lázní zamíří ročně přes 300 tisíc zahraničních hostů. Více než polovina jich přijíždí z Německa. Kolik turistů podstoupí v Česku lékařský či estetický zákrok není přesně známo.

Portál Forbestravel.com zveřejnil v lednu 2008 žebříček deseti nejlepších destinací léčebného turismu na světě. Česká republika se v něm umístila na 4. místě za Singapurem, Mexikem a Kostarikou. Podle agentury Forbes je Česká republika, a zejména Praha, vyhledávána pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii. Zákroky v Česku vyjdou přibližně dvakrát levněji než ve Velké Británii. Do Česka se cestuje také za operacemi očí, ortopedickými a stomatologickými zákroky či léčbou neplodnosti.

Zdroje informací

www.forbestra­vel.com

www.treatmenta­broad.net

www.meditravel­s.org

Lenka Šindelářová, CzechTourism