Kouzelný dědeček

0
832

Bylo jedno srpnové ráno a právě jsme se probudili na vrcholu Furkapassu v nadmořské výšce 2436 m, kde jsme po včerejším zdolání tohoto sedla rozbalili náš stan. Byli jsme docela utahaní, a tak se nám nechtělo nikomu balit věci ani připravovat jídlo. V tu chvíli Luboš řekl následující: „Chtěl bych potkat kouzelného dědečka, mám hlad“. Nijak jsem na to nereagoval a začal jsem balit věci na kola. Když bylo hotovo, vyrazili jsme směrem na Andermatt a pak dále na Oberalppass a poté směrem na Chur. Těsně u města Ilanz mi praskl nosič, ale naštěstí je Luboš mechanik, a tak jsme to dali dokupy a pokračovali dále. Já v té chvíli pomyslel na Lubošovu větu z rána. Poté jsme dojeli do městečka Laax a právě se začalo stmívat a trochu pršet. Stáli jsme na křižovatce a rozmýšleli, co dál. Padl návrh, že to zapíchneme pod boudou jednoho autosalónu, který stál poblíž. Už už jsme tam směřovali, když se na křižovatku přiřítil červený Opel Monterey a zastavil u nás. Vykoukl z něho muž asi kolem šedesátky a oslovil nás švýcarskou němčinou, co sháníme. Já českou němčinou odpověděl, že přenocování. Na to on, že neví. Rychle jsem zareagoval a vyhrkl, že by nám stačila nějaká střecha. To se mu asi zalíbilo a řekl, ať jedeme za ním. Po chvíli jsme se octli u krásné alpské vily a byli jsme pozváni dále. V přízemí měl udělaný malý byteček, asi pro hosty. Zavedl nás dovnitř, byla tam zařízená kuchyně, koupelna, prádelna, obývák a ložnice. Nakonec řekl: Všechno je grátis a kdy chcete snídani“? Já byl tak překvapen, že jsem stačil říci pouhé „danke“ a nic více. Domluvili jsme si to tedy na půl devátou a unaveni zalehli. Ráno nás pohostil vším možným, na co si jen člověk vzpomene. Říkal, že můžeme zůstat, jak dlouho chceme, ale my museli pokračovat dále v naší cyklocestě. Rozloučili jsme se a odjeli. Teprve během následujících hodin jsem si vzpomněl, co vlastně to ráno na Furkapassu Luboš říkal. „Chtěl bych potkat kouzelného dědečka.“

Touto cestou bych chtěl poděkovat za přenocování a pohoštění Švýcaru Rolfovi Bentemu z Laaxu, i když si to asi nepřečte, ale to nevadí. Vstřícní lidé přeci jenom ještě žijí, nejsou naštěstí všichni ještě zkažení penězi!!! To je má zkušenost a není jediná.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno