Kdo byli Vikingové

Vikingové byli stejně jako Germáni, Slované a Keltové vyznavači pohanského náboženství. To znamená, že jejich víra vyznávala ne jednoho – jediného boha, ale každá činnost, měla za patrona jiného boha. Božstva pak byla rozdělena na různá odvětví ( Ásartú, Vanatrú, Skertrú a Odinismus). Některá božstva upřednostňovali např. zemědělci, jiná zase obchodníci, bojovníci atd. Hlavním, nejvyšším bohem však zůstával samozřejmě Odin.

Vikingové byli velice zdatnými řemeslníky i zemědělci. Jejich lodě, hradby, domy – to vše bylo stavěno bez výkresů s neuvěřitelnou přesností a dokonalostí.

Především však byli Vikingové vynikajícími válečníky a obávanými dobyvateli. Už ve velmi ranném věku dostávali chlapci dřevěné štíty a meče, o které se opírali, sotva začali chodit. Postupně ovládali obrovská území, a pokud se někde objevily jejich válečné lodě, zdobené na přídích velkými, dračími hlavami, způsobovaly mezi místním obyvatelstvem naprosté zděšení a hrůzu.

V r. 793 – podnikli Vikingové nájezd na anglický klášter v Lindisfarne a vyplenili jej. Odtud je datována doba Vikingská.

Následovaly další úspěšné výpady do blízkých i vzdálených zemí. Postupně si podrobili Skotsko, Orkneje, Shetlendy, Faerské ostrovy, ale i evropská pobřežní střediska.

Vikingové byli velkými znalci runového písma a zanechali po sobě velké množství zpráv. Psali téměř na vše, na co se dalo, ale nejvíce informací o jejich životě se pravděpodobně dochovalo na tzv. runových kamenech. Je ovšem otázkou, zdali si jejich odkazy vykládáme vždy správně. Runové písmo má mnoho významů a postupem času bylo i různě upravováno. Výsledné přeložení runových textů může být proto mnohdy poněkud zavádějící. Původ run je totiž přinejmenším stejně starý jako Hebrejština a postupem času se vyvíjel. Za původní runovou abecedu se pokládá FUTHARK, složený z 24 run. Ten vypadal následovně:

O Vikinzích toho bylo napsáno již mnoho a Trelleborg je jedním z míst, kde máme díky mravenčí práci archeologů a místních nadšenců možnost do jejich života nahlédnout. Ve zdejším muzeu se můžeme seznámit s originály i s replikami dobových nástrojů a zbroje. Prohlédnout si zde můžete i menší loď, sloužící k rybolovu a obchodním cestám mezi osadami. Naleznete zde i skutečnou bojovou přilbu, která mnoho lidí vyvede z jednoho z velkých omylů. Na ilustracích ke knížkám, či ve filmech o těchto úspěšných dobyvatelích je často vídáme s helmicemi, zdobenými buvolími rohy. Ty však nikdy válečníci nenosili do boje. Sloužily pouze k rituálním obřadům. Rohy by ránu mečem, která se má po hladké přílbě smeknout do strany, naopak zadržely. Navíc by byla příliš těžká.

Tak jako u nás vystupují skupiny historického šermu, tak i ve Švédsku existují spolky nadšenců, které pořádají oslavy svých předků. Předvádějí souboje v plné zbroji, řemeslné práce, dobové oblečení atd. V Trelleborgu jsou tyto akce pořádány právě v prostorách jmenované tvrze.

Skupiny vyznavačů a znalců života těchto bojovných seveřanů však existují po celém světě.

I u nás jsou spolky, které mají velice dobře zmapovánu nejslavnější éru Vikingů. Ta je obecně datována od jejich vpádu do Anglie a vyplenění kláštera Lindisfarne v roce 793, až po její zánik v raném počátku druhého tisíciletí, kdy se do Skandinávie rozšířilo západní křesťanství.

Na internetu je možné vyhledat několik velice dobře zpracovaných stránek, na kterých se mohou zájemci seznámit se životem Vikingů, jejich náboženstvím, řemeslnou zručností, i archeologickými nálezy.

Tolik o Trelleborgu, příště Helsingborg.

Vikingové byli stejně jako Germáni, Slované a Keltové vyznavači pohanského náboženství. To znamená, že jejich víra vyznávala ne jednoho – jediného boha, ale každá činnost, měla za patrona jiného boha. Božstva pak byla rozdělena na různá odvětví ( Ásartú, Vanatrú, Skertrú a Odinismus). Některá božstva upřednostňovali např. zemědělci, jiná zase obchodníci, bojovníci atd. Hlavním, nejvyšším bohem však zůstával samozřejmě Odin.

Vikingové byli velice zdatnými řemeslníky i zemědělci. Jejich lodě, hradby, domy – to vše bylo stavěno bez výkresů s neuvěřitelnou přesností a dokonalostí.

Především však byli Vikingové vynikajícími válečníky a obávanými dobyvateli. Už ve velmi ranném věku dostávali chlapci dřevěné štíty a meče, o které se opírali, sotva začali chodit. Postupně ovládali obrovská území, a pokud se někde objevily jejich válečné lodě, zdobené na přídích velkými, dračími hlavami, způsobovaly mezi místním obyvatelstvem naprosté zděšení a hrůzu.

V r. 793 – podnikli Vikingové nájezd na anglický klášter v Lindisfarne a vyplenili jej. Odtud je datována doba Vikingská.

Následovaly další úspěšné výpady do blízkých i vzdálených zemí. Postupně si podrobili Skotsko, Orkneje, Shetlendy, Faerské ostrovy, ale i evropská pobřežní střediska.

Vikingové byli velkými znalci runového písma a zanechali po sobě velké množství zpráv. Psali téměř na vše, na co se dalo, ale nejvíce informací o jejich životě se pravděpodobně dochovalo na tzv. runových kamenech. Je ovšem otázkou, zdali si jejich odkazy vykládáme vždy správně. Runové písmo má mnoho významů a postupem času bylo i různě upravováno. Výsledné přeložení runových textů může být proto mnohdy poněkud zavádějící. Původ run je totiž přinejmenším stejně starý jako Hebrejština a postupem času se vyvíjel. Za původní runovou abecedu se pokládá FUTHARK, složený z 24 run. Ten vypadal následovně:

O Vikinzích toho bylo napsáno již mnoho a Trelleborg je jedním z míst, kde máme díky mravenčí práci archeologů a místních nadšenců možnost do jejich života nahlédnout. Ve zdejším muzeu se můžeme seznámit s originály i s replikami dobových nástrojů a zbroje. Prohlédnout si zde můžete i menší loď, sloužící k rybolovu a obchodním cestám mezi osadami. Naleznete zde i skutečnou bojovou přilbu, která mnoho lidí vyvede z jednoho z velkých omylů. Na ilustracích ke knížkám, či ve filmech o těchto úspěšných dobyvatelích je často vídáme s helmicemi, zdobenými buvolími rohy. Ty však nikdy válečníci nenosili do boje. Sloužily pouze k rituálním obřadům. Rohy by ránu mečem, která se má po hladké přílbě smeknout do strany, naopak zadržely. Navíc by byla příliš těžká.

Tak jako u nás vystupují skupiny historického šermu, tak i ve Švédsku existují spolky nadšenců, které pořádají oslavy svých předků. Předvádějí souboje v plné zbroji, řemeslné práce, dobové oblečení atd. V Trelleborgu jsou tyto akce pořádány právě v prostorách jmenované tvrze.

Skupiny vyznavačů a znalců života těchto bojovných seveřanů však existují po celém světě.

I u nás jsou spolky, které mají velice dobře zmapovánu nejslavnější éru Vikingů. Ta je obecně datována od jejich vpádu do Anglie a vyplenění kláštera Lindisfarne v roce 793, až po její zánik v raném počátku druhého tisíciletí, kdy se do Skandinávie rozšířilo západní křesťanství.

Na internetu je možné vyhledat několik velice dobře zpracovaných stránek, na kterých se mohou zájemci seznámit se životem Vikingů, jejich náboženstvím, řemeslnou zručností, i archeologickými nálezy.

Tolik o Trelleborgu, příště Helsingborg.