Jilemnice se právem může nazývat bránou do Krkonoš – už při příjezdu místní lokálkou před sebou vidíte první horské hřebeny, které přímo vyzívají k návštěvě. No ale, proč se hned hnát do kopců.
V Jilemnici můžete spatřit několik zajímavostí, především z oblasti architektury. Na náměstí to je klasicistní radnice a na její veži jsou unikátní bicí vežní hodiny. Před radnicí je barokní sousoší a empírová kašna. Na opačném konci náměstí je zajímavá budova České spořitelny. Kousek za náměstím je barokní kostel z pol. 18. stol a renesanční zámek z 16. století přestavěný koncem 19. stol. V zámku je dnes Krkonošské muzeum, které je věnováno především historii lyžarsví, u zámku je též barokní budova bývalého pivovaru a jak jinak – zámecký park. Všechny budovy jsou opravené a vybarvené v barvách rodu Harrachů.
Jilemnice je také proslulá Zvědavou uličkou ze starých roubených domků, které jsou udržovány a dodnes obydleny. Ulička je pěknou ukázkou původní dřevěné zástavby Jilemnice. Domky jsou v uličce rozestaveny tak, že z každého je vidět na někdejší náves.
Z Jilemnice vyražte po červené do Štěpanic, kde odbočte na zelenou směrem na Benecko. Jakmile vyjdete první kopec, tak se můžete začít kochat oblými krkonošskými kopci. V údolí pod vámi uvidíte domečky a kostelíky, v dálce se rozevírá kotel a pod stromy roste přímo pohádková lesní tráva.
No když přijdete do Benecka, tak vás trochu přejde pohádková iluze a uvědomíte si, že se sem jezdí hlavně v zimě lyžovat. Veliké parkoviště obestavěné obchody je mimo sezónu pusté a hoteliéři (asi všichni místní) taky asi nemají moc klientů. V zimě tady ale musí být docela cvrkot.
Z Benecka je už jenom kousek na vrch Přední Žalý (1019 m.), na kterém je 18 m vysoká kamenná rozhledna. Co je z rozhledny vidět bohužel nevím, protože počasí v Krkonoších se opravdu dokáže rychle změnit. Když pod vrcholem mezi mraky prosvítá sluníčko, tak u rozhledny můžete pěkně zmoknout. Zpátky do Jilemnice se dostanete po červené značce, nebo s využitím místní dopravy.
Štastnou cestu a lepší počasí přeje
