Je neděle, pár minut před polednem. Plošina pod střechou starobylé zvonice se plní diváky očekávajícími nevšední zážitek. Ke třem zvonům zajištěným dřevěnými tyčemi v poloze srdcem vzhůru přicházejí čtyři zvoníci. Nastává chvíle ticha a očekávání. Na nedalekém kostele elektricky poháněná automatika odbije poledne. Když kostelní zvon umlkne, zvoníci sešlápnou desky připevněné na krcích zvonů, odstraní dřevěné podpěry a tak jako po staletí se do kraje nese hlas tří unikátních zvonů ro-ven-sko-ro-ven-sko-ro-ven-sko…
Městečko Rovensko najdete nejméně od roku 1371 pod soutokem říčky Veselky s Václavským potokem zhruba ve třetině spojnice dvou dominant Českého ráje, zříceniny hradu Trosky a vrchu Kozákova. Václavský potok byl kdysi známý jako rýžoviště českých granátů. I přes to, že nepatří k typickým východiskům na vyhlášené a frekventované turistické trasy, stojí za to se zde na chvíli zastavit a projít si nejen město, ale i jeho okolí.
Největším zdejším unikátem jsou rebelantské zvony, které najdete na Týně, v místě původně samostatné vesnice, která velmi brzo splynula s nedalekým rychle se rozrůstajícím Rovenskem. Zde také najdete nejstarší zdejší stavbu, kostel svatého Václava, jehož nejstarší části pocházejí ze 14. století, z doby Karla IV. Je to jedna z nejvýznamnějších gotických architektonických památek severních Čech, a je doplněna neobyčejně hodnotnou středověkou kamenickou výzdobou. Zároveň s kostelem zde byla také postavena první zvonice. Ta však vzala za své při náboženských bouřích za třicetileté války. V roce 1629 ji nechal zapálit jezuita Burnátius při povstání rovenských luteránů proti násilné rekatolizaci. Rovenští tenkrát zahnali na ústup vojsko rejtarů povolané na pomoc a ochranu jezuitům, kteří tu prováděli rekatolizační misie.
Již následujícího roku 1630 byla shořelá zvonice znovu vystavěna a byly pořízeny dva nové zvony, které ulil mistr zvonař Martin Schrötter z Hostinného nad Labem. Třetí, nejmenší zvon byl pořízen v r. 1639. Od té doby rovenské zvony vydržely až dodnes a nepostihly je ani válečné rekvizice. Osmiboká zvonice krytá šindelem je postavená z jedlového dřeva a předpokládá se, že pokud ji nepotká nic zlého, tak vydrží ještě další čtyři století. Prý je to mimo jiné i proto, že díky vibracím způsobeným zvony, zde nemají problém s červotočem. Lůžka, ve kterých se otáčejí čepy, na nichž jsou zvony zavěšeny, jsou dodnes mazána husím nebo kachním sádlem. Je to totiž jediné mazivo, které netuhne a nepoškozuje zavěšení zvonů. Největší zvon Václav v průběhu staletí praskl. Podařilo se jej však opravit. Aby opravené místo nebylo namáhané údery srdce, byl zvon otočen o devadesát stupňů. Když se na něj pozorně zadíváte, rozeznáte na jeho obvodu čtyři místa se stopami po úderech. V přízemí zvonice můžete zahlédnout i morovou rakev s výsuvným dnem.
Ve zvonici v Rovensku jsou zvony Jan Křtitel: výška 100 cm, průměr 110 cm, váha 15 q Václav: výška 118 cm, průměr 129 cm, váha 24 q Jiří: výška 80 cm, průměr 85 cm, váha 6 q Zvony jsou vyladěny v trojzvuk e‘, fis‘, ais‘, zvoní se v neděli a svátky v poledne. Zvonění je přístupné veřejnosti. Podrobnosti včetně aktuálního vstupného a otevírací doby zvonice najdete na stránkách města Rovensko pod Troskami Tam také najdete zvukovou ukázku a videozáznam zvonění. Rovenské zvony můžete slyšet i v Českém rozhlase. V neděli v poledne se na stanici ČRo2-Praha střídají se zvony z chrámu sv. Víta. Poznáte je podle toho, že údery zvonů jdou pravidelně za sebou a nedochází k tomu, že by se potkávaly a rozcházely.
Rovenské zvony byly původně zavěšené obvyklým způsobem, tedy srdcem dolů. Protože místní protestanti i nadále používali zvony k sezvánění k nepokojům, nechala vrchnost odstranit provazy a zvony obrátit srdcem vzhůru. Lidská vynalézavost je ale velká, zvlášť když jde o to, jak obejít nepopulární nařízení. Rovenští zkrátili srdce zvonů (prý asi o 15 centimetrů), zkrátili táhla vedoucí původně k provazům a naučili se rozhoupávat zvony šlapáním na jejich krk. Jiné prameny uvádějí, že zvony obrátili na protest proti násilné katolizaci sami rovenští protestanti, protože obrácený zvon připomíná husitský kalich. Zvony tedy zvoní v obvyklé poloze a jen na konci zvonění musí zvoník rozhoupat zvon o trochu víc a včas ho zajistit dřevěnou vzpěrou, aby bylo vyhověno dávnému nařízení vrchnosti či rebelské tradici. Unikátní způsob zvonění navíc umožňuje řídit rytmus dvou menších zvonů, takže rovenské zvony znějí po celou dobu v pravidelném rytmu.
Neví se přesně, zda se vždy zvonilo na všechny tři zvony současně. Svatý Václav přestal pravidelně zvonit v roce 1942 a celých 48 let se na něj příležitostně zvonilo jen ručním dotloukáním srdcem. Až v roce 1990 se místní parta zvoníků rozhodla uvést jej znovu do pohybu. V současné době je v Rovensku osm zvoníků, kteří umí obrácené zvony rozeznít, při čemž ke zvonění jsou potřeba čtyři, protože k rozeznění Václava je potřeba dvou lidí. V současné době se zvoní v neděli a ve svátky v poledne. Noví zvoníci chodí trénovat večer s nejmenším zvonem. Naučit se zvonit zabere zhruba půl roku denního tréninku.
Z dalších památek najdeme v Rovensku empírovou radnici z roku 1803, řadu roubených staveb, na náměstí mariánský sloup z roku 1845. Zdejší kraj si také oblíbil Svatopluk Čech. Bydlíval v hostinci, který stál v místech dnešního nákupního střediska a jmenuje se po něm i jedna z vyhlídek na nedalekých Boreckých skalách. V městském parku mu byl postaven i pomník.
Do Rovenska pod Troskami se dostanete vlakem po trati 041 nebo autobusem z Jičína či Turnova. Při cestě autem je potřeba odbočit ze silnice č. 35 Jičín Turnov na silnici 282 směrem na Železný Brod. Okolí nabízí poměrně rozsáhlé cykloturistické možnosti, značené pěší turistické trasy nabízejí výhledy na dominanty Českého ráje.
