Ve vesnici Paponditi, která se nachází v okolí Viktoriina jezera v Keni, byl vždy problém se vzděláváním dětí. Škol je tu nedostatek, o kvalitě ani nemluvě. Právě toto trápilo keňskou komunitu dobrovolníků, kteří chtěli posílat děti do školy, ale nebylo kam, a když už, tak opravdu moc daleko a za moc to nestálo.
“Nedostatkem“ začíná téměř každý příběh úspěšného start-upu, zajímavé kavárny anebo neobvyklé služby. Lidem v jejich okolí něco chybí natolik, že je to inspiruje k tomu, aby “byli právě tou změnou, kterou chtějí vidět ve světě,“ jak říká náš keňský koordinátor James Omolo. A nekvalitní státní školy v Paponditi zlobily Jamese natolik, že se se skupinkou nadšenců rozhodl založit si školu vlastní.
„Na začátku bylo několik místních dárců,“ říká James. „Někdo věnoval pozemek, jiný materiál na zdi, další postavil plot.“ Tak vznikla první třída a ta se rychle zaplnila dětmi. Tím, jak žáci rostli, rozrůstala se i škola – s každým dalším ročníkem o jednu třídu. Z původních 18 dětí dnes školu navštěvuje přes 300 žáků, přičemž dnes už se po jejím pozemku potulují děti všech ročníků – od první až po osmou třídu základní školy.
A že se jim opravdu podařilo dostát svého slibu a založit školu dobrou, která bude žáky připravovat kvalitním a netradičním způsobem, potvrdily výsledky. Před třemi lety se škola stala nejlepší v celém regionu (Něco jako náš kraj). “Dva z naších studentů se tehdy dokonce umístili na prvních příčkách v celonárodních srovnávacích testech,” dodává James pyšně.
U školy a školky navíc postupně vznikla, díky podpoře pár lidí z České republiky, také ubytovna pro starší dívky – sirotky. Ty mnohdy nemají kde bydlet a často se proto opakuje ten samý scénář: mladé ženy opustí vesnici, kde nemají u koho zůstat a hledají štěstí u známých v jiných částech Keni, či se vydají hledat štěstí do nejbližšího velkého města. Ve městě na ulici na ně bohužel čeká pouze hlad a prostituce, ruku v ruce s nebezpečnými chorobami. A nejbližší známý nemají možnost dívkám pomoci, hlavně kvůli jejich špatné finanční situaci. Nejednou se tak stalo, že James a další dobrovolníci z Paponditi dívky hledali a vyzvedávali stovky kilometrů daleko, aby je následně vzali k sobě domů a týdny je dávali dohromady, psychicky i fyzicky.
Oblast Paponditi je postižená virem HIV, který si svou daň vybírá na střední generaci. Ve vesnici proto chybí pracovní síla a zůstávají zde převážně starší lidé a děti. S pomocí našich projektů a práce komunity byla před dvěma lety do školy, a potažmo celé vesnice, zavedena voda a později i elektřina. Několik dětí z Peace Kids Humanist Academy je navíc adoptováno na dálku. Díky tomuto programu Centra Dialog už desítky dětí z Papondity nejen dokončily základní a střední školu, ale také nastoupily na vysoké školy. A právě vzdělání je v této oblasti to, co odemyká dveře zdárné budoucnosti.
Centrum Dialog vytvořilo program “Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku” již v roce 2002 a díky pomoci českých „adoptivních rodičů“ prošlo projektem a dostalo svou šanci na vzdělání téměř 4000 dětí z Keni a Guineje. Všem, kdo se do tohoto projektu za jeho téměř čtrnáctiletou historii zapojili, ze srdce děkujeme a těšíme se na spolupráci s novými adoptivními rodiči. Zapojte se do programu i vy! Více informací najdete na stránce www.centrumdialog.cz/adopce.
