Za izolátory a bleskojistkami do Dvořiště

Znáte to. Většina z nás, zejména kluci, v dětství něco sbírala. Ten známky, jiný autíčka nebo obaly od čokolád, Pepíček ze známého vtipu duševní pochody a někteří věci nevídané, nebo naopak úplně obyčejné a zcela opomíjené. Většina z nás tuto zálibu v průběhu dospívání odložila někam na dno šuplíku či krabice s hračkami, ze kterých jsme vyrostli. Najdou se ovšem i tací, kteří svou sběratelskou vášeň rozvinou do mnohdy pozoruhodných rozměrů.

Jedním z takových lidí je i pan František Daněk z Dvořiště nedaleko Obrataně (katastr obce Šimpach). Kdysi dávno upoutalo jeho pozornost pár porcelánových izolátorů ze spadlého elektrického sloupu. záliba s ním rostla a v dnešní době je vlastníkem největší evropské sbírky těchto všudypřítomných součástí elektrických vedení. Sbírka tohoto povoláním elektromontéra čítá více než pět tisíc katalogizovaných izolátorů, přes 660 bleskojistek, množství dalších elektrozařízení a makety sloupů elektrického vedení a zabírá prakticky celou technickou část bývalého mlýna doslova od sklepa až po půdu (zhruba polovina sbírky ještě čeká na vyčištění, úpravu a katalogizaci). Větší exponáty pak mají vyhrazené své místo na zahradě.

Většinu z nás ani nenapadne příliš přemýšlet nad obyčejným kusem keramiky nebo pryskyřice, na kterém jsou zavěšené elektrické dráty dodávající životadárnou energii výdobytkům naší technické civilizace. Při bližším pohledu ale zjistíme, že ten obyčejný izolátor nemusí být zas tak obyčejná a nezajímavá věc. Jeho velikost a konstrukce záleží nejen na tom, jak vysokému napětí má odolávat, ale třeba taky na tom, v jakém prostředí bude instalován. Ve sbírce tedy naleznete množství různých druhů typů a tvarů od talířovitých, určených pro suché a prašné oblasti, až po baňaté, uzavřené a všelijak tvarované mlžné lahve určené například do vlhkého klimatu nebo přímořských oblastí. Najdeme zde izolátory pro zavěšování vedení vysokého napětí, izolátory nesoucí na svém vrcholu telegrafní dráty či nosné dráty trolejového vedení, malé izolátory používané v domácích rozvodech elektřiny i ty obrovské, které tvořily základny rozhlasových a televizních vysílacích antén. Ani s použitým materiálem to není tak jednoduché. během vývoje se používalo všechno možné. Keramika, sklo, epoxidové pryskyřice, impregnovaný papír, ale také dřevo, silikonový kaučuk či různé umělé hmoty. To vše v mnoha kombinacích a tvarech podle technických požadavků a v různých zemích různě.

Muzeum izolátorů a bleskojistek najdete asi dva kilometry na východ od Obrataně (konečná Jindřichohradecké úzkokolejky). Dostanete se sem nejlépe po silnici Tábor – Pelhřimov, za Obrataní odbočíte vlevo na Šimpach a u rybníka kousek před lihovarem pak vpravo a dojedete k bývalému mlýnu. Dvořiště se nachází v oblasti přímo ideální pro cykloturistiku, což jistě potvrdí znalci Pacovska a okolí jindřichohradecké úzkokolejky. Dá se zde jezdit po klidných a zapomenutých místních silničkách a cestách mezi velkým množstvím zajímavých míst a jen výjimečně je nutno zajet na frekventovaný hlavní tah. Při návštěvě autem se zde můžete stavit například cestou do nedalekých Chýnovských jeskyní nebo na hrad Kámen.

Protože se nejedná o muzeum s pevnou provozní dobou, ale o soukromou sbírku, je dobré se předem domluvit na návštěvě. Doporučuji vyhradit si na prohlídku dostatek času. Pan Daněk umí o své zálibě velice zajímavě vyprávět a po třech hodinách strávených mezi exponáty jeho sbírky se na izolátory dívám trošku jinak než na spotřební elektrotechnický konstrukční materiál. A to jsme se nedostali k bleskojistkám …