Další týden je za námi. A já se zase úspěšně vyhnul všemu jen trochu zajímavému, dobrodružnému nebo extrémně příjemnému. Dá se říct, že jsem se i trochu nudil. Dokonce ani dobytí Kandaháru mne nedokázalo řádně rozhicovat (já vím, je to asi příjemná, dobrodružná a zajímavá věc spíše pro svět jako celek – a také pro moje skromné devizového konto ha ha než pro běžného smrtelníka, ale stejně&) a tak jsem se rozhodl změnit svůj život. Vrátím se k činnosti, které jsem kdysi zanechal. Je to něco, co mne naplní, co mě opět rozpumpuje tak, že mi adrenalin bude stříkat z nosu nejméně po litrech. Je to divoké a nebezpečné. Ano, dá se říct, že to patří do rodiny extrémních sportů. Vezmu své nové horské kolo (které se mnou obývá pokoj), odnesu ho do sklepa a na uvolněném místě se na TO opět vrhnu. Ano, plastikové modelářství je alternativa, která mne dokáže konečně uspokojit&
Zpět k úvodníku. Chtěl jsem jenom napsat, že bude nejlépe, když se pohodlně usadíte, zapomenete na sjezdové lyžování a na kick box (dějí se tam strašné věci) a přečtete si nové článečky. Jsou to takové krátké fejetony mé spolužačky na zahraničních studiích. Pro autenticitu je nechávám tak, jak byly napsány. Na německé klávesnici bez české diakritiky (já jsem tak líný he he).
Toť vše. A já si jdu zase cucat prst, abych měl něco na příští týden.
