Na koci devatenáctého století se v našich městech začaly objevovat první pokusy o zavedení kolejové městské osobní dopravy. Jako první na území dnešního Česka a třetí v Rakousku-Uhersku zahájila již v srpnu roku 1869 provoz brněnská koňka. Postupně se přidávala i další města s projekty pouličních drah s koněspřežným či parním provozem. Ty však narážely na ekonomické potíže a byly proto obvykle pro nerentabilitu ukončeny. Jako životaschopné se ukázaly až elektrické tramvaje. Na autobusy a trolejbusy si pak naše města musela počkat až do doby mezi světovými válkami.
Od konce devatenáctého století až do první světové války začaly elektrické tramvaje na našem území postupně jezdit v Praze, Teplicích (1895), Liberci (1897), Olomouci, Plzni a Ústí nad Labem (1899), v Brně a Jablonci (1900), v Mostě a na Ostravsku (1901), v Mariánských Lázních (1902), Opavě (1905), Českých Budějovicích, Jihlavě (1909) a Českém Těšíně (1911). Po druhé světové válce pak došlo ke zrušení mnoha tramvajových tratí. Do dnešních dnů využívá tramvajovou dopravu Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Liberec a Jablonec a Plzeň. Po připojení k Schengenskému prostoru připravuje obnovení tramvajové dopravy Český Těšín.
Od devadesátých let minulého století jezdí v turistické sezóně v Praze historická linka 91, která vyráží každou celou hodinu z vozovny Střešovice skrz centrum k výstavišti v Holešovicích, odkud se opět v celou hodinu vrací zpět. Na lince platí zvláštní tarif a nastoupit a vystoupit je možno kdekoli po trase. V roce 2008 bude linka v provozu od 22. března do 17. listopadu na trase Vozovna Střešovice – Pražský hrad – Malostranská – Malostranské náměstí – Národní třída – Václavské náměstí – Náměstí Republiky – Styrossmayerovo náměstí – Výstaviště.
Od loňského roku (2007) vyráží historické tramvaje pravidelně i do Brněnských ulic. Po té, co musela být kvůli rekonstrukci ulice Rašínovy pozastavena linka H jezdící denně po centru města, začaly dřevěné šaliny jezdit na vybraných spojích linky č 10. kde jezdily až do pozdního podzimu a zvládly i sněhovou kalamitu na začátku listopadu. Jakmile to bude možné, vrátí se zas do centra. Na pravidelných historických linkách platí běžný tarif DPMB. Kromě Pravidelných linek pořádá při různých příležitostech Dopravní podnik města Brna i nostalgické jízdy historických vozidel. Největší zátěž čeká na tyto unikáty na přelomu května a června, kdy bude probíhat festival Brno, město uprostřed Evropy, jehož součástí je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. V rámci Dopravní nostalgie se brňané i návštěvníci města budou moci svézt i vozy taženými populární „Karolínkou“ (parní lokomotivou Caroline), která pamatuje nejstarší začátky brněnské městské hromadné dopravy.
V roce 1996 byl za kulturní památku vyhlášen vůz číslo 223 Dopravního podniku města Olomouce. Město na jeho opravu a údržbu vyhlásilo veřejnou sbírku, jejíž součástí je i prodej čestných jízdenek. Od března 2008 plánuje olomoucký dopravní podnik pravidelné jízdy historickou tramvají, které se budou konat mimo jiné i s ohledem na počasí.
Dopravní podnik Ostrava a.s. a Kroužek přátel MHD v Ostravě se chystají vyjet s historickou tramvají už v únoru. V sobotu 18. února 2006 si mimořádnými jízdami připomenou 20. výročí ukončení provozu dvounápravových tramvají v Československu. Vzhledem ke specifikům některých jednokolejných tratí byly staré dvounápravové tramvaje v Ostravě vyřazené z provozu jako v posledním z našich měst. Na vzpomínkovou jízdu vyjede historická souprava v trase Vřesinská – Vřesina – Dolní Lhota – Zátiší. Další historické jízdy plánuje ostravský dopravní podnik při různých příležitostech v průběhu roku.
Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. mají ve svém vlastnictví technický unikát. Je jím „primátorský vůz“. Jedná se o nejstarší dochovanou provozuschopnou tramvaj u nás a pravděpodobně i ve střední Evropě. Dne 29. 6. 1899 zahajovala pravidelný tramvajový provoz v Plzni. Vůz je dodnes provozuschopný i s řadou unikátních dílů pocházejících z dílen legendárního Františka Křižíka. Z pochopitelných důvodů vyráží tato tramvaj na různé příležitostné jízdy pouze od jara do podzimu.
Tramvaj Bovera mohou obyvatelé Liberce vídat v ulicích od roku 1929. Po té, co dosloužila, byla využívána dopravním podnikem jako brusný vůz. Od roku 1987 do roku 1999 se jí věnovali nadšenci ze sdružení Boveraklub, kteří ji uvedli do provozuschopného stavu. Nadšením party lidí je tato tramvaj i nadále postupně rekonstruována do původní podoby. Kromě smluvních jízd je vůz Bovera používán při provozu zvláštní historické linky č. 1, která je v provozu v odpoledních hodinách ve dnech státem uznaných jako svátek.
Poslední tramvajovou kuriozitu najdete od letošního roku (2008) v Českém Těšíně. Od roku 1911 zde byla v provozu nejkratší tramvajová linka na našem území. Spojovala polskou a českou část města. Po první světové válce, kdy bylo město rozděleno mezi dva státy, byl provoz lokalky v roce 1921 ukončen a trať byla rozebrána. Se vstupem do Schengenského prostoru plánují Český a polský Těšín alespoň symbolické obnovení linky ve formě vozů v podobě historických tramvají na ekologických autobusových podvozcích. K obnovení tratě zatím asi nedojde nejen z důvodů finančních, ale i proto, že by bylo nutno stavět v historické části města. Pokud by přeci jen byla obnovena, jednalo by se hned o dvojnásobnou kuriozitu. Trať by opět byla nejkratší nejen u nás, ale pravděpodobně i v Evropě a navíc by ležela na území dvou států.
