*Slovinský kras je tvořený především vápencem a nachází se v blízkém sousedství Jaderského moře. Jelikož vápenec je vcelku „tvárnou“ horninou, vzniklo na tomto území za několik miliónů let nespočet skal, jeskyní, děr, podzemních pramenů a řek. Právě jeskyní zde bylo doposud napočítáno přes šest tisíc! Z těch šesti tisíc jeskyní ale představím pouze ty nejznámější, které zajisté upoutají vaši pozornost a nalákají k navštívení.* Škocjanské jeskyně ===================

Tyto jeskyně byly díky své jedinečnosti zapsány na Seznam UNESCO již v roce 1986 a po rozdělení Jugoslávie pouze ony zůstaly Slovinsku jako jediná lokalita zapsaná na tomto seznamu. **Škocjanské jeskyně**:http://www.mundo.cz/slovinsko/skocjanske-jeskyne jsou formovány řekou s přízračným názvem Reka, která pramení v horách. Po několika kilometrech se řeka ztrácí a proudí do podzemí, kde již pěknou řádku let vytváří úchvatné tvary jeskyně Postojna. Nebezpečí pro jeskyni představují záplavy, které přichází s jarním táním. Nejhorší z nich jeskyni postihla v roce 1826, kdy voda dosahovala do výšky 108 metrů! Při prohlídce jeskyně jistě neminete památnou desku s vyznačenou výškou vody. Prohlídková trasa měří 2,5 kilometru, teplota v jeskyni má v suchých částech většinou konstantní teplotu 12 °C, ale v dómech je nutné počítat i s nižšími teplotami. Ze začátku prohlídky vás možná napadne, že na této jeskyni není nic zvláštního, ale po několika chvílích už možná rozeznáte šumění vody a páru vycházející „odněkud“. To se blížíte k největšímu podzemnímu prostoru v Evropě – **Martelově dvoraně**. Na délku měří 380 m, na šířku má 120 m a na výšku úctyhodných 146 m. Pro překonání této dvorany je nutné přejít přes mostek, který možná nebude dělat úplně nejlépe lidem trpícím závratěmi. Postojanské jeskyně =================== Jedna z nejslavnějších jeskyní vůbec se stala nejnavštěvovanější turistickou atraktivitou Slovinska. Právě tento fakt ale z **jeskyně Postojna**:http://www.mundo.cz/slovinsko/postojanske-jeskyne vytvořil komerční místo kypící masovým turismem. I přesto ale tato jeskyně rozhodně stojí za navštívení. Při prohlídkové trase se svezete podzemním vláčkem, který vás zaveze 5 km do nitra jeskyně. Dále již budete muset po svých, ale dostanete se do překrásných sálů s unikátní krápníkovou výzdobou. Skutečný poklad této jeskyně vám ale představí **Proteus Vivarium**, které se nachází zhruba 100 metrů od vchodu do jeskyně. Uvidíte zde multimediální prezentaci o krasu a podzemí a několik akvárií s živočichy, které obývají tamní jeskyně včetně několika *macarátů jeskynních*. Častěji je tento živočich označován jako lidská ryba díky jeho růžové barvě, která připomíná lidskou kůži. Dorůstá až 30 cm a životu v temných podzemních prostorách se přizpůsobil.
Jezero Cerknica ================ Pokud sem přijedete v létě, asi si budete ťukat na hlavu a budete si říkat, že si z vás někdo vystřelil, neboť zde žádná voda není. Jezero Cerknica je totiž periodické krasové jezero a díky své rozloze (10 km na 5 km) je dokonce největším jezerem svého druhu na světě. Voda se z něho dvakrát do roka ztrácí ve spleti podzemních jeskynní a jam. Pokud sem zamíříte brzy z jara či v období podzimních dešťů, naleznete zde největší jezero Slovinska s jedinou slovinskou ostrovní vesnicí **Otok**. V období sucha ale post největšího slovinského jezera Cerknica ztrácí a na výsluní se dostává termální jezero **Bohinj**. Predjamský hrad a jiné zajímavosti ===================================
Kromě jeskyní v krasové oblasti najdete i další perličky. Jednou z nich je krásný Predjamský hrad vsazený do vysokého skalního vápencového útesu. Toto místo zkrátka nesmíte vynechat při návštěvě Slovinska. Prohlídka hradu je řešena individuálním způsobem s informacemi vytištěnými v jazyce, který si zvolíte. I zde můžete navštívit jeskyni, která se nachází pod hradem. Prohlídku můžete absolvovat pouze za pomocí svítilen. Žije zde kolonie netopýrů a její návštěva vyžaduje jistou dávkou kondice a nebojácnosti. Krasová oblast Slovinska vám může nabídnout ještě daleko více. Kromě těchto nejznámějších míst můžete navštívit i menší jeskyně – **Knižna jama**, **Vilenica** anebo si udělat procházku krásným krasovým údolím **Rakov Škocjan**. Nedaleko se nachází též známá oblast **Lipica**, odkud pochází celosvětově známí a uznávaní sněhově bílí ušlechtilí koně lipicáni. Za krasovým vínem ================= Pokud budete „přejeskyňovaní“ a utahaní objevováním krás slovinského krasu, určitě vás potěší, že tamní vápencové podloží velice svědčí vybraným odrůdám vín. Jedna z nejznámějších zde pěstovaných odrůd se nazývá **Teran**. Vápenec dodává Teranu temně rudou barvu a jedinečnou chuť. Nejen tímto lahodným mokem vás velice rádi pohostí tamní obyvatelé v některém z jejich sklípků v oblasti Nové Gorici a Vipavy.

Více informací na Sazenibonusy

I přesto, že celá příroda se ukládá k odpočinku, tak Homo Sapiens ještě hýří aktivitou. Stále máme energii a chuť podívat se na naši planetu zespodu. Máme chuť roztrhat si overal o ostré pískovce a potom si zase měsíc lízat rány v teple domova a ostatní přesvědčovat, že modřiny nejsou z harašmentu nebo domácího násilí.

Sem tam na nás mrkne Oscar cestou na Valachy, kde na nás čeká jeskyně Velryba. Domluveni jsme s Pavlem z Orcusácké skupiny – pobočky Vsetín. Vůbec nemáme představu, jak to dole vypadá a co nás čeká. Z náznaků vím, že se bude šplhat po laně, ale prý to není problém (jako vždy). Z jeskyní v Beskydech známe zatím Cyrilku a Kněhyni a to jsou docela prostorné jeskyně, takže uvidíme, co to bude za zabíračku.

Nakonec po dlouhých domluvách jedeme jen 3 – Tomek, Míla a já. Pobrali jsme všechny cajky, co jsme doma našli, a vyrazili za dobrodružstvím. Na místě jsme byli trochu dříve a čekali na pumpě přímo naproti Čertových skal. Bylo hezky a tak zde byly hloučky horolezců i turistů. S Pavlem jsme se sešli přesně a pokračovali směr Pulčín. Během chvilky jsme vyjeli tak vysoko, že nás překvapily krásné výhledy, jak na Slovensko, tak rovněž na Beskydy. V Pulčíně jsme zaparkovali u JZD naproti hospodě, a dále pokračovali asi 30 min do kopce a příjemně si povídali. Sluníčko nás hřálo do zad a povzbuzovalo k výšlapu. Došli jsme až většími skalnímu městečku dále po značce bychom pokračovali ve směru na Kohútku. O této lokalitě se stejně jako o všech podzemních prostorách v Beskydech traduje, že zde zbojníci ukryli poklady, které získali od nebohé šlechty.

Vstup do jeskyně se nachází na tektonické puklině a pod naším převlékacím stanovištěm je pořádný sráz asi 15 metrů. Rozhodně bych tam nechtěla zahučet. Při převlékání se vyskytl malý zádrhel, protože Miloš nechal moje fáráčky v autě. Mě zůstaly jen přiléhavé třičtvrteční lezecí kalhoty a holá lýtka. Miloš to rychle vyřešil a dal mi svůj overal a chtěl jít ve svátečních riflích. I toto se docela rychle vyřešilo, jelikož nástup do vstupních prostor byl hodně drsný a já další pokračování striktně zavrhla. Následovalo další převlékání a Miloš spěchal dohnat oba kolegy. Celková délka jeskyně je 250 metrů a kluci se zdrželi v podzemí celou hodinu. Některé pasáže jako skluzavka byly značně brutální a kluci tam měli problémy. Podařilo se jim tam spatřit i několik Myotisů, kteří se rozhodli zde přezimovat. V celku je jeskyně velice zajímavá a jsou zde nainstalovány měřiče pohybu skalních pískovcových bloků.

Kluci byli hodně nadšeni a spokojeni a to nás čekalo ještě jedno překvapení. Cestou zpět k autu jsme konstatovali, že je to zde opravdu kouzelný kout Valašska. Tomek si zavzpomínal, jak sem ještě za hluboké totality jezdili na čundry což je bratru 25 let zpátky. Pavel nám sliboval skvělý gulášek za lidové ceny. A byla to absolutní pravda. V hospůdce, která zvenčí vypadala jako Jednota a vevnitř jako z divokého západu, bylo teplo a vlídně. Skvělým guláškem a piviskem zakončujeme náš dnešní malý výlet do Valašského království. Pavel nám nabízí prohlídku dalších jeskyní, když se budou počítat netopýři. Rádi pomůžeme, když můžeme.

I přesto, že celá příroda se ukládá k odpočinku, tak Homo Sapiens ještě hýří aktivitou. Stále máme energii a chuť podívat se na naši planetu zespodu. Máme chuť roztrhat si overal o ostré pískovce a potom si zase měsíc lízat rány v teple domova a ostatní přesvědčovat, že modřiny nejsou z harašmentu nebo domácího násilí.

Sem tam na nás mrkne Oscar cestou na Valachy, kde na nás čeká jeskyně Velryba. Domluveni jsme s Pavlem z Orcusácké skupiny – pobočky Vsetín. Vůbec nemáme představu, jak to dole vypadá a co nás čeká. Z náznaků vím, že se bude šplhat po laně, ale prý to není problém (jako vždy). Z jeskyní v Beskydech známe zatím Cyrilku a Kněhyni a to jsou docela prostorné jeskyně, takže uvidíme, co to bude za zabíračku.

Nakonec po dlouhých domluvách jedeme jen 3 – Tomek, Míla a já. Pobrali jsme všechny cajky, co jsme doma našli, a vyrazili za dobrodružstvím. Na místě jsme byli trochu dříve a čekali na pumpě přímo naproti Čertových skal. Bylo hezky a tak zde byly hloučky horolezců i turistů. S Pavlem jsme se sešli přesně a pokračovali směr Pulčín. Během chvilky jsme vyjeli tak vysoko, že nás překvapily krásné výhledy, jak na Slovensko, tak rovněž na Beskydy. V Pulčíně jsme zaparkovali u JZD naproti hospodě, a dále pokračovali asi 30 min do kopce a příjemně si povídali. Sluníčko nás hřálo do zad a povzbuzovalo k výšlapu. Došli jsme až většími skalnímu městečku dále po značce bychom pokračovali ve směru na Kohútku. O této lokalitě se stejně jako o všech podzemních prostorách v Beskydech traduje, že zde zbojníci ukryli poklady, které získali od nebohé šlechty.

Vstup do jeskyně se nachází na tektonické puklině a pod naším převlékacím stanovištěm je pořádný sráz asi 15 metrů. Rozhodně bych tam nechtěla zahučet. Při převlékání se vyskytl malý zádrhel, protože Miloš nechal moje fáráčky v autě. Mě zůstaly jen přiléhavé třičtvrteční lezecí kalhoty a holá lýtka. Miloš to rychle vyřešil a dal mi svůj overal a chtěl jít ve svátečních riflích. I toto se docela rychle vyřešilo, jelikož nástup do vstupních prostor byl hodně drsný a já další pokračování striktně zavrhla. Následovalo další převlékání a Miloš spěchal dohnat oba kolegy. Celková délka jeskyně je 250 metrů a kluci se zdrželi v podzemí celou hodinu. Některé pasáže jako skluzavka byly značně brutální a kluci tam měli problémy. Podařilo se jim tam spatřit i několik Myotisů, kteří se rozhodli zde přezimovat. V celku je jeskyně velice zajímavá a jsou zde nainstalovány měřiče pohybu skalních pískovcových bloků.

Kluci byli hodně nadšeni a spokojeni a to nás čekalo ještě jedno překvapení. Cestou zpět k autu jsme konstatovali, že je to zde opravdu kouzelný kout Valašska. Tomek si zavzpomínal, jak sem ještě za hluboké totality jezdili na čundry což je bratru 25 let zpátky. Pavel nám sliboval skvělý gulášek za lidové ceny. A byla to absolutní pravda. V hospůdce, která zvenčí vypadala jako Jednota a vevnitř jako z divokého západu, bylo teplo a vlídně. Skvělým guláškem a piviskem zakončujeme náš dnešní malý výlet do Valašského království. Pavel nám nabízí prohlídku dalších jeskyní, když se budou počítat netopýři. Rádi pomůžeme, když můžeme.

Vápencová Amerika

Mluvilo se o ní vždycky ve spojení se zakázaným trampováním, vyhledávaným místem nudistů a na schůdnějších místech snad i úkrytem bezdomovců.

Na částečně zatopené vápencové lomy Amerika můžete narazit docela náhodou a to v Českém krasu nedaleko Karlštejna. Nevedou sem žádné velké, těžko přehlédnutelné ukazatele, takže tuhle podívanou můžete snadno minout. Leží u obce Mořina, vstup je sem oficiálně zakázán, ale je tu několik přístupových cest a od krkolomného sestupu dolů neodrazují ani výstražné cedule hrozící pokutou.

Z parkoviště u silnice, které na první pohled nenabízí nic než odpadky a křoví a sem tam řidiče, který si sem jen “odskočil“. Najednou vás ohromí takový výhled, který by tu asi vůbec nikdo nečekal. V jeskyních uprostřed hladkých a příkrých skal můžete zahlédnout i jasné pozůstatky lidské přítomnosti, např. křeslo a musíte jen nevěřícně kroutit hlavou při představě zdolávání tak strmé stěny po laně s krosnou na zádech. Kousek od vás se navíc krčí smutný náhrobek s dřevěným křížkem, pomníček beze jména, varovná připomínka nebezpečí dalšího kroku.

Velká a Malá Amerika

Opuštěné a částečně zatopené lomy Velká a Malá Amerika patří mezi nejznámější. Ten větší z nich – Velká Amerika nebo také Východní lom je asi 70 – 80 m hluboký, na západě navazuje na lom U Kozolup, který je chráněnou přírodní památkou a místem paleontologických výzkumů.

Malá Amerika je zatopená a přístupná jen po vodě nebo horolezecky. Voda v zatopených částech lomů je průzračně modrá a hluboká, láká sem otužilce k potápění, hledače starých podzemních štol a jeskyní, i milovníky romantiky a fotografy, kteří sem přijdou objevovat tajemství kaňonů Divokého Západu, i když jsou jen pár kilometrů od Prahy.

Potápění a turistika

Oficiálně značená turistická stezka je tu někdy z doby kolem roku 2000. Je dlouhá asi 5 km, začíná asi 1 km od Karlštejna od Dubu sedmi bratří, který je jakousi křižovatkou dalších turistických tras a končí v obci Mořina.

Výpravy horolezců, potápěčů a trampů, a jakákoliv rekreační činnost byla a dodnes je považována za nelegální, i když boj proti ní je marný a nekonečný, a tak se celá oblast začíná v posledních letech turistům přizpůsobovat. Důvodem k neustálým zásahům byly rozpory s památkáři, ochránci přírody a jinými úřady, ale také velké množství těžkých zranění a smrtelných nehod při amatérském sestupování, do kterého se spousta výletníků stále ještě neohroženě pouští.

Vandalové si navíc zřídkakdy nechají ujít novou příležitost ke svému řádění. V přírodních jeskyních Ameriky zapalovali ohně, rušili přezimující netopýry, znečišťovali okolí a snažili se prolézat nebezpečnými důlními štolami, což skončilo nejedním vážným úrazem.

K potápění láká průzračně čistá a azurově modrá voda zatopených lomů, hlavně lomu Velká Amerika. Potápěči prozkoumávali zatopené vstupy do podzemních štol, jeskyně a vraky, a v prosinci se tu dokonce scházeli k uzavírání potápěčské sezóny.

Mexiko

Mexiko je známé také pod názvem Trestanecký lom a jeho minulost připomíná dvoumetrový kamenný pomník, vztyčený na počest politických vězňů, kteří si tu kdysi za nelidských podmínek odpykávali trest.

Lom Mexiko se nachází v oblasti lomu Velká Amerika a je součástí zmíněné turistické stezky, která je společným dílem společnosti Lomy Mořina, Klubu českých turistů a správy Chráněné krajinné oblasti Český kras. Lom Mexiko je hluboký asi 80 m a protože je neustále ponořený ve stínu, tak se mu lidově říká také Dešťový lom nebo lom „Shniloušák“.

Přírodní scenérie pro český western

Krásný přírodní kaňon Amerika samozřejmě přitahuje pozornost nadšených fotografů, ale také filmových tvůrců. Natáčela se tu naše slavná westernová parodie Limonádový Joe, ale také film Malá mořská víla. Nejen lomy Amerika, ale celé Berounsko a Český kras jsou oblíbenou lokalitou českých i zahraničních filmařů, v loňském roce tu německá televize natáčela dokument o místech proslulých geologickými a paleontologickými výzkumy.

Pověsti a legendy

Tajemné lomy jsou podle hrůzostrašných pověstí plné strašidel a duchů. Lidé sepisují desítky a stovky příběhů, popisují své zážitky z průzkumů, objevování jeskyní a táboření – slast zakázaného ovoce. Příběhy většinou končí strašlivou, záhadnou a nevysvětlitelnou smrtí někoho z účastníků výpravy. Plíživé kroky okovaných bot, zvláštní zvuky a jiné záhady jsou většinou spojovány s nejznámějším přízrakem lomů Amerika – Hagenem. Jde o nacistického vojáka, který se tu prý po válce dlouho ukrýval a okrádal a vraždil trampy.

Informace o Americe

Na těchto odkazech lomy_amerika.cz a stezka.cz se dozvíte mnoho dalších zajímavostí a přehledných podrobností o historii této oblasti, americkém způsobu těžby vápence, dále tu najdete také technické informace. Dozvíte se něco více o současných aktivitách a plánované budoucnosti oblasti lomů Amerika. Přečtěte si hrůzu nahánějící historky spojené s tímto tajemným místem a zážitky lidí, kteří svá dobrodružství sepsali, nafotili a věnovali lomům Amerika své vlastní weby.

Vápencová Amerika

Mluvilo se o ní vždycky ve spojení se zakázaným trampováním, vyhledávaným místem nudistů a na schůdnějších místech snad i úkrytem bezdomovců.

Na částečně zatopené vápencové lomy Amerika můžete narazit docela náhodou a to v Českém krasu nedaleko Karlštejna. Nevedou sem žádné velké, těžko přehlédnutelné ukazatele, takže tuhle podívanou můžete snadno minout. Leží u obce Mořina, vstup je sem oficiálně zakázán, ale je tu několik přístupových cest a od krkolomného sestupu dolů neodrazují ani výstražné cedule hrozící pokutou.

Z parkoviště u silnice, které na první pohled nenabízí nic než odpadky a křoví a sem tam řidiče, který si sem jen “odskočil“. Najednou vás ohromí takový výhled, který by tu asi vůbec nikdo nečekal. V jeskyních uprostřed hladkých a příkrých skal můžete zahlédnout i jasné pozůstatky lidské přítomnosti, např. křeslo a musíte jen nevěřícně kroutit hlavou při představě zdolávání tak strmé stěny po laně s krosnou na zádech. Kousek od vás se navíc krčí smutný náhrobek s dřevěným křížkem, pomníček beze jména, varovná připomínka nebezpečí dalšího kroku.

Velká a Malá Amerika

Opuštěné a částečně zatopené lomy Velká a Malá Amerika patří mezi nejznámější. Ten větší z nich – Velká Amerika nebo také Východní lom je asi 70 – 80 m hluboký, na západě navazuje na lom U Kozolup, který je chráněnou přírodní památkou a místem paleontologických výzkumů.

Malá Amerika je zatopená a přístupná jen po vodě nebo horolezecky. Voda v zatopených částech lomů je průzračně modrá a hluboká, láká sem otužilce k potápění, hledače starých podzemních štol a jeskyní, i milovníky romantiky a fotografy, kteří sem přijdou objevovat tajemství kaňonů Divokého Západu, i když jsou jen pár kilometrů od Prahy.

Potápění a turistika

Oficiálně značená turistická stezka je tu někdy z doby kolem roku 2000. Je dlouhá asi 5 km, začíná asi 1 km od Karlštejna od Dubu sedmi bratří, který je jakousi křižovatkou dalších turistických tras a končí v obci Mořina.

Výpravy horolezců, potápěčů a trampů, a jakákoliv rekreační činnost byla a dodnes je považována za nelegální, i když boj proti ní je marný a nekonečný, a tak se celá oblast začíná v posledních letech turistům přizpůsobovat. Důvodem k neustálým zásahům byly rozpory s památkáři, ochránci přírody a jinými úřady, ale také velké množství těžkých zranění a smrtelných nehod při amatérském sestupování, do kterého se spousta výletníků stále ještě neohroženě pouští.

Vandalové si navíc zřídkakdy nechají ujít novou příležitost ke svému řádění. V přírodních jeskyních Ameriky zapalovali ohně, rušili přezimující netopýry, znečišťovali okolí a snažili se prolézat nebezpečnými důlními štolami, což skončilo nejedním vážným úrazem.

K potápění láká průzračně čistá a azurově modrá voda zatopených lomů, hlavně lomu Velká Amerika. Potápěči prozkoumávali zatopené vstupy do podzemních štol, jeskyně a vraky, a v prosinci se tu dokonce scházeli k uzavírání potápěčské sezóny.

Mexiko

Mexiko je známé také pod názvem Trestanecký lom a jeho minulost připomíná dvoumetrový kamenný pomník, vztyčený na počest politických vězňů, kteří si tu kdysi za nelidských podmínek odpykávali trest.

Lom Mexiko se nachází v oblasti lomu Velká Amerika a je součástí zmíněné turistické stezky, která je společným dílem společnosti Lomy Mořina, Klubu českých turistů a správy Chráněné krajinné oblasti Český kras. Lom Mexiko je hluboký asi 80 m a protože je neustále ponořený ve stínu, tak se mu lidově říká také Dešťový lom nebo lom „Shniloušák“.

Přírodní scenérie pro český western

Krásný přírodní kaňon Amerika samozřejmě přitahuje pozornost nadšených fotografů, ale také filmových tvůrců. Natáčela se tu naše slavná westernová parodie Limonádový Joe, ale také film Malá mořská víla. Nejen lomy Amerika, ale celé Berounsko a Český kras jsou oblíbenou lokalitou českých i zahraničních filmařů, v loňském roce tu německá televize natáčela dokument o místech proslulých geologickými a paleontologickými výzkumy.

Pověsti a legendy

Tajemné lomy jsou podle hrůzostrašných pověstí plné strašidel a duchů. Lidé sepisují desítky a stovky příběhů, popisují své zážitky z průzkumů, objevování jeskyní a táboření – slast zakázaného ovoce. Příběhy většinou končí strašlivou, záhadnou a nevysvětlitelnou smrtí někoho z účastníků výpravy. Plíživé kroky okovaných bot, zvláštní zvuky a jiné záhady jsou většinou spojovány s nejznámějším přízrakem lomů Amerika – Hagenem. Jde o nacistického vojáka, který se tu prý po válce dlouho ukrýval a okrádal a vraždil trampy.

Informace o Americe

Na těchto odkazech lomy_amerika.cz a stezka.cz se dozvíte mnoho dalších zajímavostí a přehledných podrobností o historii této oblasti, americkém způsobu těžby vápence, dále tu najdete také technické informace. Dozvíte se něco více o současných aktivitách a plánované budoucnosti oblasti lomů Amerika. Přečtěte si hrůzu nahánějící historky spojené s tímto tajemným místem a zážitky lidí, kteří svá dobrodružství sepsali, nafotili a věnovali lomům Amerika své vlastní weby.