Do Země čistých 4

S rozbřeskem dne se dramaticky změnily kulisy, s nimi osoby a snad i čas, změnilo se vše: po pravé ruce se vynořila hladina nejmenšího světového moře, odleva k nám z kteréhosi minaretu arabské volání adhánu a než jsem se stačil vrátit na své sedadlo, ponořilo se osazenstvo kupé kromě spícího Petra do ranní motlitby. Ke chvále Alláha podle svého starodávného obyčeje střídavě zvedají dlaně a pak se uklání až k zemi směrem k Mekkce, v našem případě čelem k Marmarskému moři. Zcela na závěr se stejně jako při katolickém pozdravení pokoje obrací ke spoluvěřícím napravo a pak nalevo a nakonec přes hradbu civilizací podávají ruku i mně. Čtvrtá cesta mezi muslimy se mi stává i čtvrtým pokusem pochopit alespoň zčásti jejich odlišný pohled na svět, jejich mentalitu i to, proč se přesto ve světě islámu navzdory našim zažitým představám vždy cítím nesmírně hezky…

S rozbřeskem dne se dramaticky změnily kulisy, s nimi osoby a snad i čas, změnilo se vše: po pravé ruce se vynořila hladina nejmenšího světového moře, odleva k nám z kteréhosi minaretu arabské volání adhánu a než jsem se stačil vrátit na své sedadlo, ponořilo se osazenstvo kupé kromě spícího Petra do ranní motlitby. Ke chvále Alláha podle svého starodávného obyčeje střídavě zvedají dlaně a pak se uklání až k zemi směrem k Mekkce, v našem případě čelem k Marmarskému moři. Zcela na závěr se stejně jako při katolickém pozdravení pokoje obrací ke spoluvěřícím napravo a pak nalevo a nakonec přes hradbu civilizací podávají ruku i mně. Čtvrtá cesta mezi muslimy se mi stává i čtvrtým pokusem pochopit alespoň zčásti jejich odlišný pohled na svět, jejich mentalitu i to, proč se přesto ve světě islámu navzdory našim zažitým představám vždy cítím nesmírně hezky.

Vlak prorazil středověkou městskou zdí a změt oprýskaných přeplněných čtvrtí vystřídal široký Kennedyho bulvár, lemující takřka v dosahu mořských vln nejskvělejší stavby někdejšího hlavního centra osmanské říše. Stejně jako před lety pasažéři proslulého Orient-Expresu i my vystupujeme na konečné v Istanbulu, dokonce na stejném nádraží, a spolu s nimi se můžeme ponořit do nenapodobitelné atmosféry této „brány Orientu“. Patří prý k nejhezčím městům planety a je to jistě pravda – v celé Evropě a námi prozkoumaných oblastech severní Afriky a Asie jsme kromě Prahy nenašli jemu podobné.

Dojem ze skvělé polohy na Bosporu mezi kontinenty a všudypřítomného „exotična“ umocňuje i způsob, jakým s vámi zde i jinde v Orientu lidé jednají v restauracích, na ulici nebo prostě jen jste-li v nouzí. Hned v informačním vestibulu nádražní haly, vybavené samozřejmě podle nejpřísnějších západoevropských měřítek, z vás z obrovitého města rychle spadne strach – dvoudenní program pobytu nám tu na plánu města uspořádali s takovou ochotou a trpělivostí, že objednání hotelu zvolené kategorie a zamluvení jízdenky nejlevnější společnosti pro další cestu na východ bylo už jen rutinním návdavkem. Na rozdíl od mnoha evropských zemí, kde bude první snahou mnoha lidí na vás vydělat, budete Turecku středem upřímného a nepokrytého zájmu. S výjimkou Kurdistánu jsme ostatně před třemi lety Malou Asii projeli autostopem křížem krážem a už tehdy se nám tradiční obraz Turka začal bortit před očima.

„Vy jste z Československa? Fotbal – dobrý, moc dobrý!“ uznale pokřikují kluci z ulice a významně přitom kopou do mičudy Tak vida, i druhé místo na evropském mistrovství nám otvírá cestu i do srdcí děcek v zemi, která vedle zápasu miluje nejvíc právě fotbal. „Sparta Praha“, zubí se prodavač čerstvě upečených chlebových preclíků, zatímco jeho kolega s limonádou z paměti vyloví „Liaz – oukej!“ a pak hned „Němci první, škoda!“ ‚Triumf našich fotbalistů budu já, fotbalový analfabet, bez zásluhy vychutnávat ještě tisíce kilometrů odtud.

Zdaleka ne všichni kluci si mohli zakopat se svými vrstevníky. Deseti až patnáctiletí obchodníci se snaží přehlušit vřískání klaksonů a občas i volání muezzína a vyvolávají ceny ryb, ovoce nebo cílové stanice minibusů různých společností. Chvíli je mi v patách maličký čistič bot a jeho kolegy brašnáře, ševce, zlatníky i hodináře najdete i v uličkách slavného krytého bazaru. Na druhé straně nápaditostem dětských koutků uprostřed antických pokladů zdejšího Archeologického muzea se nevyrovná nic z toho, co jsem zatím měl možnost vidět u nás.

Ze sedmdesátimetrové Galatské věže, postavené Janovany v roce založení naší univerzity, lze vidět historické jádro jako na dlani. Na pahorku nad zálivem Zlatý roh nemůžete minout velkolepou siluetu Chrámu Boží moudrosti ze 6.století, podle odborníků zřejmě nejodvážnější architektonické řešení všech dob. Téměř tisíc let tu byli v centru největšího evropského města korunováni byzantští císařové. Pak si všimnete moře mešit – od Modré až po Sulejmanovu – a pak je tu ovšem překrásný palác osmanských sultánů Topkapi Sarayi, jehož interiér je hodný pohádek Tisíce a jedné noci. Tady všude si podávají ruku islámská a naše civilizace a odtud se už budete zvědavě dívat přes průliv do Asie.