Druhým okresním městem v oblasti Orlických hor a jejich podhůří je Rychnov nad Kněžnou. Původně to byla obec na obchodní cestě, o které se ví, že byla založena již před rokem 1258. Stejně jako v dalších městech v podhůří, je i v Rychnově rozvinut především textilní průmysl, vycházející z tradic soukenictví ze 13. století. Městem protéká řeka Kněžná, pramenící na Pasekách v Orlických horách.
Ve městě je nemálo kulturně – stavitelských památek jako např.: barokní zámek z let 1676 – 1690 (G. Santini) s obrazárnou (dílo Karla Škréty, brandlovské portréty, obrazy G. Pittoniho, Rottmayerovy, J. J. Hartmanna, Halwachsovy aj.), Pelclovým vlastivědným muzeem (místní rodák 1734 – 1801, první profesor češtiny na Univerzitě Karlově), Muzeem Orlických hor a Podorlicka (expozice řezbářství, sklářství, železářství, textilu a zaniklých řemesel), Orlickou galerií (díla zde působících nebo trvale žijících umělců – O. Nejedlý, J. Slavíček, J. Trampota, V. Sedláček, L. Kubíček, M. Holý, Piskač, Sychra, Hoffmeister, Žufan aj.) a knihovnou (sedmatřicet vzácných prvotisků). Ze třináctého století pochází děkanský kostel, který byl v roce 1690 upraven v barokním stylu a v roce 1893 se uskutečnila jeho celková oprava (dvě plastiky gotických madon z konce 14. století a zbytky nástěnných maleb ze 16. století). Další kostel u zámku, jehož výstavba pro Jednotu českobratrskou spadá do let 1594 až 1602 (stavitel Kryštof Betengl), byl spolu se zámkem barokně přestaven taktéž G. Santinim. Po velkém požáru v roce 1798 byl novogoticky upraven během let 1836 – 1843 architektem Františkem Pavíčkem. Ve zvonici kostela je třetí největší český zvon, vážící sedmdesát (!) metrických centů.
Rychnov nad Kněžnou je navíc jedním z mála měst či obcí Podorlicka, kde se zachovaly původní roubené domky kdysi prosperujících soukeníků (např. dvojdomky „V chaloupkách“). Za shlédnutí také stojí chalupy s mlýnem „Na trávníku“.
Rychnov nad Kněžnou je v povědomí spojován hlavně se jménem spisovatele Karla Poláčka, který se tu v roce 1892 narodil (zemřel 1944). Sem také umístil děj románu „Okresní město“ nebo „Bylo nás pět“. Stejné cti se městu dostalo i od Aloise Jiráska, který jej zvolil za dějiště svého románu „Husitský král“ nebo od J. G. Jarkovského, který Rychnov nad Kněžnou zvolil pro svou studentskou kroniku „Cesta ještě nezarostla“.
Závěrem dnešního příspěvku krátký dovětek – zámek je dnes navrácen původním majitelům. Od konce třicetileté války se jimi stali Libštejnští z Kolowrat a dnešním „pánem“ je Kryštof Kolowrat Krakowsky. Do zámku a zámeckého parku je volný přístup v určených termínech, takže nic nebrání tomu, abyste ho i Vy navštívili. Rychnov nad Kněžnou je sice malým okresním městem, ale pochlubit se rozhodně má čím.
Prosím, přijďte či přijeďte, vždy budete vítáni.