Nový rok 2008 jsem strávil na potápěčské dovolené na mexickém ostrově Cozumel. Jde o docela známou a populární destinaci, a chtěl bych se podělit se čtenáři Cestovatele o některé zkušenosti.
1. Základní pozorování
Na ostrov nedosahují chapadla euroturismu, ať už s předponou eko, etno, nebo alko. A to proto, že ho ve svých nečistých pařátech pevně svírá obluda neméně strašlivá, obluda turismu provenience Kanada a USA. Efekt náhlého příletu pod tropické slunce je dobře známý. I jinak zamrzlá, obtloustlá, asexuální feministická bojovnice předdůchodového věku z Chicaga poroztaje a neznatelně se pootočí za polonahým atletickým mladíkem v rozpuku sil. A i lakomý newyorský žid se praští přes kapsu a zakoupí své domině nějaký ten nestydatě předražený apartmán s výhledem na moře. Otázkou zůstává, co zde má pohledávat střízlivý člověk, který potřebuje ke štěstí víc, než výhled na palmy, moře, a americké vysokoškolské studentky permanentně po opici. Odpověď je jasná a zní, potápění. Nic jiného rozumného na ostrově dělat nejde.
2. Jak se tam dostat.
Ostrov leží na jih od poloostrova Yucatán v Karibském moři. Najdete na něm malé mezinárodní letiště s omezeným počtem spojů do USA a Mexika. Realističtější je letět do Cancúnu a potom autobusem do Playa de Carmen a přívozem na ostrov, s nákladem asi $200 (znak $ v celém Mexiku označuje nové mexické peso). Cancúnské letiště má mnoho spojů, mj. přímé lety z Frankfurtu s aerolinií Condor. Použitelná vnitromexická přeprava se dělí na luxusní autobusy (ADO www.adogl.com.mx nabízí pravidelné spojení do Playa del Carmen) a mnoho aerolinek, z nichž lze doporučit Click www.clickmx.com .
Na ostrově samém jezdí mnoho taxíků, i když pořádná silnice je tam jenom jedna okružní kolem poloviny ostrova. Můžete najmout auto nebo skútr. Po jediném městečku San Miguel se můžete snadno pohybovat pěšky, ale pláže a hotely na jihu ostrova a předkolumbovské ruiny v džungli vyžadují mechanizovaný transport.
Čeští občané nepotřebují k návštěvám Mexika žádné předběžné vízové ani očkovací formality.
3. Můj dive shop
Jako obvykle v podobných místech, na ostrově existuje spousta potápěčských klubů. Některé loví klienty na místě, jiné na Internetu. Bez znalosti místních reálií je těžké rozeznat nespolehlivé a pirátské operátory od slušných. Vybral jsem si Blue Angel Dive Shop s ubytováním hned vedle v hotelu Caribe Blu, www.caribeblu.net .
V zásadě ty lidi musím doporučit. Není to drahé, okolo 1200 pesos na osobu a den za pokoj a dvoutankový výlet, s přirážkou 50 pesos za kus pronajaté výbavy nebo Nitrox. Všechno vybavení měli v pořádku a účtování probíhalo bez jakýchkoliv úskoků. Mají asi sedm malých lodí a na jihozápadní straně ostrova jezdí všude podle přání zákazníků. Mezi divemastery mají pár těch otravných karibských typů, co si myslí, že pouze jejich častý pobyt na slunném a teplém místě z nich dělá polobohy. No ale tomu se v zásadě asi nedá vyhnout, a většinou byli úplně v pohodě.
Důvod té láce spočívá v umístění hotelu. Je hned u moře, to jo. Má i sladkovodní bazén a starší, velké, stylově zařízené, klimatizované pokoje. Ovšem hned vzadu je hodně rušná silnice, a do města je to skoro půl hodiny pěšky. Hned vedle je suchý dok, což občas nabízí zajímavou podívanou, ale v zásadě je to nežádoucí. Písčité pláže v okolí nenajdete. Malá restaurace nabízí pouze skromný švédský stůl ke snídani, jinak není k ničemu. Stručně řečeno, jestli se váš doprovod nepotápí, bude tam trpět.
Potkal jsem tam dost lidí, co za nimi jezdí opakovaně, což je jistě to nejlepší doporučení. Tento operátor nenabízí lekce potápění pro začátečníky.
4. Pod vodou
Cozumel je známý svým různorodým podmořským terénem a velkými podvodními korálovými útesy s průlezy a jeskyněmi. Najdete tu velké ryby i zdravý různorodý korál. Nejzajímavější jsou ponory na jihozápadní straně ostrova. Nacházejí se v klidné vodě, takže i tak choulostivé povahy, jako je pisatel, nepotřebují medikamenty proti mořské nemoci. Na druhé straně musíte počítat se silným a nevypočitatelným proudem. Až na několik velmi hlubokých ponorů u jižního výběžku, se hloubka pohybuje od dvaceti do třiceti metrů. Voda je celoročně velmi teplá. Na konci prosince jsem ani jednou nezaregistroval termoklínu, a to až do 35m hloubky. Otužilejší typy nebudou potřebovat neoprén.
Mezi zvířaty můžete potkat manta rejnoky, mnoho želv, několik druhů žraloků a všechnu běžnou karibskou menší faunu. Korál mají překrásný. Za zmínku stojí místní zdravá populace žahavých hydroidů, černých keříčků zvíci asi decimetru, strategicky umístěných ledaskde a zejména u úzkých ústí lákavých průlezů a jeskyněk. Nedostatek respektu odměňují několika týdny svědění a ošklivých červených map po těle. Jedno řešení se nabízí a jmenuje se skin.
Santa Rosa Wall je typický cozumelský ponor. Nejde doopravdy o stěnu, ale o prudký svah mezi 20 a 35 metry hloubky, pokrytý velkými korálovými útvary s různými průlezy a jeskyňkami. Hloubku si tedy můžete vybrat podle vašeho vkusu a dispozice. Silný proud nad svahem se mezi korálovými útvary zklidnil a měl jsem pohodlný driftovací ponor. Byl Nový rok a velké ryby nejspíš vyspávaly po oslavách v nějakých škvírách. Zato potápěčů i ve svátek bylo dost.
Podobný zážitek nabízí i více frekventované ponory u Palancaru. Scéna na hladině byla tedy tristní, dobře dvacet potápěčských lodí různých velikostí. V zásadě se není co divit, pod vodou jsem si říkal, že na tomhle místě bych se nenudil ani po mnoha hodinách, tak různorodý terén, tolik fauny. Široká publicita těm ponorům ale zjevně škodí.
Tormentos používají místní operátoři jako vhodný druhý ponor v hloubce méně než 20m na cestě zpět z hlubších ponorů dále na jihu. Jde o pláň s malými škvírami a rýhami, ve kterých najdete pěkný korál, s množstvím ryb. V mém případě silný nepříznivý proud dodal tomuto místu nepříjemný element celkového posilovacího cvičení.
Nudit se rozhodně nebudete ani v méně známých lokalitách jako Francesca. Jako bonus si přičtěte větší soukromí a vyjde vám, že nemusíte svého operátora stále tlačit k návštěvě míst, o kterých jste se dočetli v magazínu. U Cozumelu je prostě pěkně.
5. Na souši
Ostrovní civilizace se skládá z městečka San Miguel, okružní silnice kolem pláží a hotelů a několika předkolumbovských ruin v nevábné džungli. V San Migueli najdete malé muzeum, dobře zásobený supermarket Chedraui nedaleko hotelu Caribe Blu, internetové kavárny, hyperbarickou komoru, početné pronajímatele aut a skútrů, poštu, banky a širokou škálu restaurací. Jiná místa nabízí pouze minimální služby.
K porozumění ostrovní kultuře je nezbytné vzít v úvahu dva druhy pohrom, které ostrov postihují. Ostrov stojí v cestě pravidelným ničivým hurikánům (naposledy hurikán Wilma na podzim 2006). To se projevuje zejména na vegetaci, která se drží nízko při zemi a rozhodně neoslní. Nemalé škody způsobené Wilmou na lidských obydlích jsou však minulostí. Pohroma jiného druhu nastala asi před deseti lety, kdy si ostrované nechali postavit dvě mola pro přistání velkých zámořských výletních lodí. Od té doby téměř každý den u ostrova zakotví čtyři ohromné lodi s velebnými názvy, jako Sen karnevalu nebo Pýcha moří, a do ulic se vyhrnou tisíce amerických pracujících na dovolené. Následkem toho na ostrově vyrostly parazitní obchody a restaurace, které jsou v každém přístavu těchto lodí zcela stejné. Nabízejí generický, bezduchý a předražený sortiment. I jiné atrakce odrážejí vkus zákazníků těchto lodí. Moje oblíbené show byl pohled na tzv. plavání s delfíny. Podobá se skupinovému sexu. Operátor živí asi čtyři delfíny v jednom bazénu, pak do něj nažene asi dvacet turistů, delfíni kolem nich krouží a očichávají je. Téhle kultuře se lze ale úspěšně vyhnout. Prostě zakormidlujte o tři bloky do vnitrozemí, a jste zpátky v normálním světě.
Na Cozumelu vás od pevninské mexické civilizace dělí rozhodně víc, než jen pár kilometrů průlivu. Většina populace mluví alespoň kostrbatou angličtinou. Španělština je jednoduchá a samozřejmě otvírá víc dveří. Platí se pesem i dolarem. Příjemně překvapí existence tlaku ve vodovodním řadu, zasteskne se vám po tlupách pouličních psů a žebrajících stařenek, které jinde v Mexiku tvoří důležitý prvek koloritu. Voda z kohoutku ale stále pitná není. Protože na ostrově nejsou vodní toky, nemilosrdně ji čerpají z nevelkých podzemních jezírek. To nemůže při tak velké turistické populaci dlouho vydržet. Šetřete tedy při návštěvě ostrova vodou. Předsudky o Mexičanu jako líném hlupákovi, který nedovede poručit ani vlastnímu oslu, nechte doma. Zjistíte, že je na nich leccos pravdy, ovšem ten fakt, že k těm lidem nebudete takhle přistupovat, vám otevře dveře u lidí, kteří tyhle negativní povahové rysy dokázali překonat. To je ovšem pravda, která platí všude na světě.
Po několika neúspěšných pokusech stravovat se civilizovaně v turistických restauracích poblíž nábřeží, jsem natrvalo ztroskotal v jídelně La Choza, která nabízí neširoký, ale velmi chutný repertoár tradiční mexické kuchyně. Bývá nabitá. Mezi 11 a 2 odpoledne sem chodí anglofonní zákazníci, mezi 3 a 5 odpoledne uslyšíte pouze španělštinu. Ceny se pohybují mezi 100 a 200 pesos. Za větší lácí choďte do blízkých malých restaurací pro místní. Není vůbec snadné najít místo, kde by dělali místní ryby.
Celá oblast je proslulá mnoha jinými turistickými atrakcemi, včetně potápění ve velikých vápencových jeskyních, množstvím mayských ruin a zajímavou džunglí. Tyto se však vesměs nachází na pevnině. Jezdit pravidelně z ostrova na pevninu vás brzy otráví a svědčí to o špatném plánování. Pro průzkum okolí se ubytujte na pevnině. Z nejbližších zajímavostí se nabízí přírodní park Xel Ha www.xel-ha.com .
