Dne 7. 7. 2007 bylo v Lisabonu vyhlášeno sedm nových divů světa a v Mexiku vypukla sláva. Jako jeden z nových divů světa bylo totiž vyhlášeno mexické, nebo spíše přesněji řečeno maysko-toltécké Chichén Itzá a především pak jeho hlavní a také nejimpozantnější pyramida zvaná neformálně Castillo či Chrám Kukulcána.
Přestože zastávám názor, že spíše než Chichén Itzá se takovým oceněním měl honosit Teotihuacán, ráda si zavzpomínám na naši kratičkou návštěvu Yucatánu, při které jsme měli možnost prohlédnout si celou archeologickou zónu Chichén Itzá, nebo spíš to, co je veřejnosti přístupné, což je většina. Jediné co nám bylo odepřeno je výstup na pyramidy, jako ostatně ve většině archeologických zón. Je to reakce na ničení těchto historicky cenných památek návštěvníky a myslím, že velmi oprávněná, neboť já jsem měla možnost vidět na Pyramidě měsíce v Teotihuacánu nemístné nápisy, které zanechávají na takových místech nezodpovědní a hlavně ignorantští turisté. Mimochodem Měsíční pyramida už je taky nepřístupná.
Zřejmě nejlepší je se do Chichén Itzá vypravit autobusem z Méridy, kouzelného hlavního města státu Yucatán, které je vzdálené asi 200 km. Je možné se tam vydat i z turistického velkoměsta Cancúnu, ale myslím, že když už budete tak blízko, rozhodně byste si neměli nechat Méridu utéct. Jedná se o nádherné a klidné koloniální město s užasnou historií a kouzlem. A když už tam budete nezapomeňte ochutnat speciálně kořeněné vepřové – Cochinita pibil. Jen pozor na pálivé omáčky. Yucatán je proslulý salsou z chile habanero, které je považováno za nejpálivější chili papričku Mexika. I pár kapiček změní jídlo v nepoživatelné a proto před přidáním salsy do čehokoliv raději nejdřív ochutnejte kapičku salsy, zda to vaše chuťové pohárky přežijí.
Ale zpět k Chichén Itzá. Jeho kulturní vývoj trval poměrně dlouhou dobu a to v letech 300 až 1220 našeho letopočtu. Za jeho rozkvět v klasickém období Mezoameriky se považuje doba mezi 750 a 900 našeho letopočtu, kdy bylo Chichén Itzá ještě pouze mayské. Právě přibližně po roce 900, už v ranně postklasickém období Mezoameriky se s příchodem Toltéků (významný válečnický kmen původem z Tula, centrální Mexiko) vytváří nová kultura, nazývaná maysko-toltécká (900 – 1200 našeho letopočtu).
Právě proto se dnešní Chichén Itzá dělí na Postclasické Chichén – maysko-toltécký styl a Starý Chichén – mayský styl Puuc, který můžeme vidět také například u Uxmalu (další z archeologických nalezišť v okolí). Rozdíl v architektuře pozná každý. Mayové byly zvyklí nádherně zdobit své stavby složitými mozaikami z kamene. Motivem byl často Chaac, bůh deště. Naopak přítomnost toltécké stroze válečnické kultury můžeme rozpoznat u staveb s mnoha sloupy, stejné jako má Spálený palác v Tule, sloupy znázorňující opeřeného hada Quetzalcoatla, reliéfy s motivem orlů a jaguárů požírajících srdce a především Tzompantli, aneb zeď z lidských lebek, která je příznačná pro kultury centrálního Mexika a samozřejmě ji můžete vidět i v Tule.
Kolem roku 1200 našeho letopočtu začíná Chichén Itzá upadat a nakonec je opuštěné. Jediná činnost, která byla registrována na jeho území bylo používání Cenote Sagrado (přírodní posvátné studny) na obětní rituály. Opuštění původního sídla, je velmi příznačné pro všechny Mezoamerické kultury a nevyhnulo se mu tedy ani impozantní Chichén Itzá.
Po vstupu do areálu vás nejdřív ohromí majestátný Castillo. Pokud odoláte nepřiblížit se k němu okamžitě můžete si nejdřív vychutnat Gran Juego de Pelota, velké hřiště na Pelotu – typickou hru mezoamerických kultur s velkým náboženským podtextem. Při hře bylo nutné prohodit „míč“ kruhovými otvory. Hráči se však „míče“ nesměli dotýkat jinak než boky. Družstvo jež vyhrálo bylo rituálně popraveno a obětováno bohům.. Gran Juego de Pelota v Chichén Itzá je největším v Mezoamerice. V blízkosti Gran Juego de Pelota můžete vidět několik chrámů jako například jižní a severní chrám, chrám jaguárů a různé vyvýšené stavby jako například zmiňovanou Tzompantli.
A teď už se nechte okouzlit jednou z nejúžasnějších pyramid světa. El castillo nebo taky Chrám Kukulcána je obrovská pyramidální stavba, jejíž hlavní schodiště je obrácené na sever. Hlavní stranu poznáte tak, že po stranách schodiště jakoby se plazili dva hadi, jejichž hlavy odpočívají až u země. Ten samý motiv se opakuje i u vchodu do chrámu, který se nachází na vrcholu pyramidy. Právě na hlavním schodišti se odehrává při jarní rovnodennosti neuvěřitelná hra světla a stínu. Pokud budete mít štěstí a budete 21. března v Chichén Itzá uvidíte, jak se po hlavním schodišti plazí směrem dolů had reprezentující boha Kukulcána. Jedná se o úžasný propočet ve kterém nás ohromují znova a znova znalosti astronomie, kterými disponovaly mezoamerické kultury a především pak Mayové.
Za Chrámem Kukulcána pak můžete vidět krom několika chrámů, jako je chrám stolů a chrám bojovníků spolu s chrámem Chac Molla, také Sloupové sály které každému, kdo navštívil Tulu okamžitě připomene Spálený palác. Ostatně i samotný Chrám bojovníků vám připomene Tulu a to především kamennými hady s hlavou u země a sochou Chac Molla, která narozdíl od té z Tuly má hlavu. Za Chrámem bojovníků a sloupovými síněmi můžete vidět několik dalších menších chrámů a také parní lázně.
Odsud se postupně přes další a mnohem menší hřiště na Pelotu a hrobku velkého kněze dostanete až do východní části směrem na Starého Chichén Itzá. Jako první velká stavba vás osloví Caracol – šnek nebo také formálněji zvaná Observatoř. Možná právě tady mayové pozorovali oblohu a vypočítávali jak docílit světelného efektu na pyramidě Kukulcána. Další a úžasně zdobená (ve stylu Puuc) stavba je Dům jeptišek. Jedná se o největší a nejlépe zachovanou stavbu z klasického období Chichén Itzá. Vzhledem k velkému počtu místností byla tato stavba přirovnána španělskými duchovními ke klášteru a proto byla nazvána Domem jeptišek. Její jméno nemá s její původní funkcí pravděpodobně nic společného.
Krom vyjmenovaných staveb můžete v Chichén Itzá navštívit další méně významné ale neméně krásné stavby, Staré Chichén Itzá i slavný Cenote sagrado (posvátná studna). Záleží jen na vás, kolik času a energie budete mít. V každém případě si ale najděte aspoň maličkou chvilku na usednutí na trávník před obrovským Chrámem Kukulcána. Budete si připadat strašně maličcí a přesto jeho součástí. Mezoamerické archeologické zóny mají právě tu moc vzbudit ve vás úžasný pocit sounáležitosti a Chichén Itzá není výjimkou.
